Jak se stalo, že se vaše rodina nadchla pro parkurové skákání?
Já ani manžel nejsme z jezdeckého prostředí a k parkuru jsme přišli díky naší nejstarší dceři Kristině, která se s vášní ke koním narodila. Místo s panenkami si hrála s koníky, stavěla jim stáje a ve čtyřech letech se nás snažila přesvědčit, abychom jí koupili opravdového poníka. Tehdy jsme jí její přání nesplnili, vysvětlili jsme jí, že kůň není křeček nebo pes a je to velká zodpovědnost. Avšak jí ta vášeň vydržela, v sedmi letech už chodila na pravidelné lekce jízdy a o rok později jsme jí opravdu prvního poníka pořídili. Její o rok mladší sestra Anna Marie se věnovala baletu, jakmile však vyzkoušela jízdu na koni, tak se jí to zalíbilo a rozhodla se sestru následovat. Trénovaly spolu, a když jim bylo oběma osm let, složily úspěšně zkoušky základního výcviku. Od té chvíle začaly také obě závodit.
Celý rozhovor přináší iDnes.cz: Koně mě provázejí celým životem, říká podnikatelka Marie Vítek
Pět, čtyři, tři… a kruciš! Jistě víte, že si parkuroví jezdci odpočítávají cvalové skoky před odskok...
Ochránci přírody začali vykupovat pozemky pro rezervaci zubrů a divokých koní v Doupovských horách v Karlova...
