Harpagofyt ležatý... přírodní alternativa nejen úlevy od bolesti

16. 09. 2020 18:00

Obrázky: 4

Autor: Gabriela Rotová Foto: Wikipedia, Gabriela Rotová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 327 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Onemocnění pohybového aparátu patří mezi nejčastější zdravotní komplikace, které majitelé koní řeší. Jedním z největších strašáků jsou degenerativní kloubní onemocnění, ta postihují přibližně 33 % koní. Změny na pohybovém aparátu, které s nimi souvisí, ovšem nelze plně vyléčit. Nezbývá nám tedy než se pokusit zpomalit progres onemocnění a tlumit bolest, která chronické obtíže pohybového aparátu obvykle doprovází.

Nesteroidní antiflogistika a kortikosteroidy, které k úlevě od bolesti obvykle používáme, ale nejsou při dlouhodobém užívání zcela bezpečné. Tato léčiva vykazují množství nežádoucích účinků, přičemž lékové interakce většinou potencují tato rizika. V tomto smyslu není co zakrývat. Dlouhodobé používání léčiv tohoto typu není cesta bez rizika. Pokud by se tedy našlo dostupné alternativní řešení, jednalo by se o významný počin. Bez léků na tlumení bolesti a zánětů se totiž neobejdeme, kvalita života našich koní by byla nízká.

Proč zvažovat nesteroidní antiflogistika a kortikosteroidy...

Nesteroidní antirevmatika a nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) jsou léky s protibolestivým, protihorečnatým a protizánětlivým účinkem a jsou široce využívána ke zmírnění bolesti se zánětlivou složkou nebo i bez ní. Při pravidelně užívaných vyšších dávkách mají účinek jak analgetický, tak protizánětlivý, což z nich činí volbu použitelnou k terapii chronické nebo pravidelné bolesti související se zánětem, a proto jsou u koní často nasazována. Užívání NSAID je ale spojeno s vysokým rizikem i závažných a potenciálně fatálních komplikací na gastrointestinálním traktu. Mimo to je závažná i jejich hepatotoxicita a schopnost indukovat nefropatii. Bylo rovněž prokázáno, že dlouhodobá léčba NSAID je spojena s potlačením normální syntézy proteoglykanu u koní (proteoglykany jsou proteiny, kombinace proteoglykanů a kolagenu tvoří chrupavku).

Stejně rizikové je i dlouhodobé používání steroidních antiflogistik (kortikosteroidy). Tyto látky mají rovněž protizánětlivý účinek a využívají se při léčbě zánětu, ale i zde bez odstranění příčiny. Podávání kortikoidů tedy zlepšuje klinické příznaky onemocnění, ale neléčí konkrétní onemocnění. Jednorázově podané vysoké dávky kortikosteroidů jsou obvykle dobře snášeny, při dlouhodobém podávání ale mohou vyvolat závažné nežádoucí účinky, přičemž intenzita i četnost výskytu nežádoucích účinků závisí na dávce, druhu přípravku a délce užívání. Existuje i celá řada kontraindikací. Nelze je využívat u zvířat trpících gastrointestinálními vředy, rohovkovými vředy, srdeční a ledvinovou nedostatečností, nelze je využívat v průběhu březosti. Používání kortikosteroidů u koní může vyvolat i laminitidu. Z toho důvodu je ne vždy lze využít a vždy je nutné zvážit, zda převažuje efekt nad možnými riziky.

Pokud tedy náš kůň trpí akutními či chronickými problémy s pohybovým aparátem, a s tím souvisejícími bolestmi, ocitáme se dost často na křižovatce, kde trvale svítí výstražné blikající světlo. Možné nepříznivé účinky při dlouhodobém užívání všech těchto léčiv a široké spektrum jejich kontraindikací přispívá k rostoucímu zájmu laické i odborné veřejnosti o hledání „alternativ“ použitelných při chronických zánětlivých poruchách u koní.

Výzkumy ukazují, že zajímavou alternativu by mohla nabídnout rostlina harpagofyt ležatý neboli ďáblův dráp (Harpagophytum procumbens DC.). To již naznačily desítky studií a jedna z nedávných, kterou uskutečnil tým vědců z Univerzity veterinárního lékařství ve Vídni, pak širší uplatnění této rostliny v koňské veterinární praxi posunula zase o kus dál.

Harpagophytum procumbent... Harpagofyt ležatý

Harpagofyt ležatý neboli ďáblův dráp (Harpagophytum procumbent) je rostlina z čeledi sezamovité (Pedaliaceae), která vytváří přízemní poléhavý porost s až 1,5 metrů dlouhými stonky a rozsáhlý kořenový systém, na němž se tvoří druhotné hlízy. Lidový název, který je odvozen od tvaru ostnů, pokrývajících plody rostliny, může svádět k záměně s českou plavuní vidlačkou (Lycopodium clavatum), které se díky tvaru výhonů rovněž lidově říká ďáblův spár nebo dráp. I tato rostlina tlumí zanětlivé procesy a je užívána k eliminaci bolestí, vyšší dávky drogy jsou ale jedovaté a nelze ji tedy při léčbě koní využít.

Harpagophytum procumbent je původní na africkém kontinentu a roste mezi 15° a 30° jižní šířky. Vyskytuje se na písčitých půdách Kalahari a savanách Botswany, Namibie a Kapské provincie. Droga je v tradiční medicíně národů žijících v přirozených biotopech rostliny používaná v hojivých mastech při poranění či onemocnění kůže. Sušené hlízy se tradičně aplikují ke zmírnění bolestí při artritidě, bolesti svalů, zánětu šlach, migréně, alergiích, metabolických poruchách, při onemocněních ledvin, močového měchýře, jater a žlučníku. Léčivé účinky má sekundární zásobní kořen, hlíza, která dosahuje velikosti až 25 × 6 cm a váhy 500 g. Využívány jsou tedy druhotné kořenové hlízy, nikoliv kořen, květ a list. Rostlina obsahuje mono- a oligosacharidy s převahou stachyózy. Obsahuje rovněž volné a konjugované fytosteroly, pentacyklické triterpeny (ursany a oleanany), aminokyseliny, flavonoidy, fenolové kyseliny a fenolové glykosidy (verbascosid a isoacteosid) a stopy harpagochinonů.

Do Evropy se tato rostlina dostala až ve 20. století a ihned si získala mimořádný zájem především v souvislosti s léčbou degenerativních onemocnění pohybového ústrojí a účinky na bolest. Již v polovině minulého století několik systematických studií odhalilo, že extrakty sekundárních hlízovitých kořenů rostliny jsou účinné při léčbě degenerativní revmatoidní artritidy, osteoartrózy a tendonitidy. V sedmdesátých letech minulého století se tato rostlina dostala do evropské oficiální medicíny a rostlina je drogou Evropského lékopisu.

Farmakologické studie a chemické analýzy v posledních desetiletích potvrdily, že hlízy ďáblova drápu obsahují účinnou látku – harpagosid, která má silné protizánětlivé účinky a jeví se jako velmi nadějná pro klinickou praxi. Harpagosid je totiž schopen účinně zasáhnout do degenerativních procesů, tlumí bolest i zánět a podporuje hojení. Klinické studie u lidí doložily, že účinek harpagofytu na bolesti zad je srovnatelný s účinky moderních syntetických protizánětlivých léků, přičemž nežádoucí účinky se objevují jen sporadicky. Extrakty z ďáblova drápu vykazují analgetické a protizánětlivé účinky a výrazně zlepšují symptomatologii chronických zánětlivých onemocnění, jako je například artróza kyčlí a kolen u člověka. Rostoucí množství studií in vitro navíc potvrdilo nejen účinky analgetické, protizánětlivé, ale i antioxidační. Nedávno získaná data doložila, že ďáblův dráp má širší mechanismus účinku než NSAID a že extrakty z něj vykazují protizánětlivou a analgetickou aktivitu inhibicí zánětlivých mediátorů, jako je prostaglandin, a potlačují biosyntézu leukotrienů. (Leukotrieny jsou rodina eikosanoidních prozánětlivých mediátorů produkovaných v leukocytech oxidací kyseliny arachidonové a esenciální mastné kyseliny eikosapentaenové (EPA) pomocí enzymu arachidonate 5-lipoxygenázy – jejich nadprodukce je kupříkladu hlavní příčinou zánětu u astmatu a alergické rýmy).

Harpagofyt pro některé z nás není rostlinou zcela neznámou. Produkty z ní vyrobené jsou v České republice dostupné jako doplněk stravy a v tradiční humánní medicíně se přípravky získané z H. procumbens používají především při chronickém zánětu kloubů a zánětech šlach. Ve veterinární medicíně se pak extrakty začaly používat k prevenci zánětlivých příznaků u sportovních a dostihových koní a při léčbě zvířat (například i psů) s kulháním způsobeným mnoha příčinami. Přesto ale stále chybí podstatná farmakokinetická data, která širšímu uplatnění těchto preparátů brání. Právě ta se pro potřeby veterinární medicíny pokusila získat studie, kterou vedla Karin Zitterl-Eglseer z Univerzity veterinární medicíny ve Vídni.

Výzkum

Cílem této studie bylo získat data, která by umožnila navrhnout racionální režim dávkování v klinické praxi. Do studie bylo zavedeno šest klinicky zdravých teplokrevných koní, kterým byly podány dvě různé dávky extraktu z harpagofytu ležatého – 5 mg/kg tělesné hmotnosti (v pokusu 1) a 10 mg/kg tělesné hmotnosti (v pokusu 2). Následně byly koním odebírány vzorky krve, a to opakovaně v intervalech 0,5, 1, 1,5, 2, 2,5, 3, 4, 6, 8, 12 a 24 hodin po podání – pro stanovení koncentrací harpagosidu v krevní plazmě v různých časových bodech.

V rámci experimentu byla ve výsledku maximální koncentrace v plazmě 25,59 ng/ml v pokusu 1 a 55,46 ng/ml v pokusu 2, dosažená jednu hodinu po podání. Ukázalo se, že v krevní plazmě je možné zjistit harpagosid již 30 minut po podání extraktu a přítomnost harpagosidu v krevní plazmě byla zjištěna ještě devět hodin po jeho podání. Data ukázala nízkou interindividuální variabilitu koncentrací harpagosidu v plazmě u koní, což je charakteristika léčiv, které mají omezenou biotransformaci. Zdá se tedy, že harpagosid je metabolizován v relativně malém rozsahu, což mimo jiné minimalizuje riziko interakcí s jinými léčivy. Z dat rovněž vyplývá, že pro požadovaný efekt je třeba podávat více dávek extraktu za den. V rámci studie nebyly u koní zjištěny žádné klinicky detekovatelné vedlejší účinky, jako je podráždění gastrointestinálního traktu, a nebyl zjištěn žádný důkaz sekundárního metabolismu harpagosidu v játrech. Jeho rychlá absorpce do krevního řečiště je také indikátorem toho, že extrakt má u koňského pacienta rychlý nástup účinku.

Předchozí in vitro studie doložily, že extrakt z této rostliny má protizánětlivé, antioxidační a analgetické vlastnosti. Tato studie pak nabídla podstatná farmakokinetická data a znovu doložila, že lék je bezpečný a při perorálním podání je koňmi dobře tolerován. Dobrá tolerance byla mimochodem dobře doložena i u lidí, ve dvaceti studiích, do nichž bylo zavedeno 4 274 pacientů, nebyl výskyt nežádoucích účinků během léčby extrakty z rostliny vyšší, než jaký se objevil v průběhu léčby placebem. Přesto ale musí být u koní samozřejmě provedeno více studií, aby bylo možné potvrdit dlouhodobou bezpečnost přípravků a bylo možné optimalizovat terapeutickou účinnost.

Závěr

Zdá se, že pokud má náš kůň degenerativní onemocnění pohybového aparátu a z něj plynoucí bolesti, již se nemusíme plně spoléhat na nesteroidní a steroidní antiflogistika a podpůrné chondroprotektivní preparáty tzv. SYSADOA (Symptomatic Slow Acting Drugs in Osteoarthrosis), mezi něž patří glukosamin sulfát a chondroitin sulfát. Rýsuje se i další možnost. Samozřejmě, přestože nás nejnovější výzkumy opět posunuly dál, stále zůstává řada nejasných odpovědí – je třeba doložit skutečný potenciál účinnosti extraktu z této rostliny při terapii, jeho bezpečnost při dlouhodobějším užívání a přesně stanoveno ještě není ani vhodné dávkování, protože není známa nejnižší účinná koncentrace.

Již nyní ale lze, pokud hledáme alternativu a jsme ochotni riskovat, konzultovat se svým veterinárním lékařem možnost využití extraktů z harpagofytu ležatého. V humánní medicíně je ďáblův dráp již standardně využívaným léčivem. Například na německém a nizozemském trhu je v lékařské praxi přípravek se standardizovaným extraktem harpagofytu ležatého registrován jako lék vhodný pro léčbu degenerativních kloubních onemocnění. U nás prozatím ještě běžně dostupný není, přesto i na našem trhu lze získat alespoň doplňky stravy obsahující extrakt z této rostliny jisté kvality. Důležité ale je hledat takový doplněk, který obsahuje standardizovaný extrakt harpagofytu lékopisné kvality, anebo objednávat ze zahraničí.

Zajímavá je i možnost zevního využití – extrakt z harpagofytu lze totiž dobře využít i jako podpůrnou terapii špatně se hojících povrchových zranění a zánětlivých kožních onemocnění. Za tímto účelem byl ostatně harpagofyt po staletí využíván v lidovém léčitelství Afriky. Ve veterinární praxi je toho využití ďáblova drápu málo známé, ale zde rozhodně – po konzultaci s veterinárním lékařem – experimentovat můžeme. Vzhledem k tomu, že studie doložily, že extrakt z rostliny je koňmi dobře snášen při vnitřním užití, zdá se velmi málo pravděpodobné, že při zevním použití narazíte u svého koně na nesnášenlivost.

Upozornění

Mimořádný zájem o tuto rostlinu vedl k jejímu drancování na lokalitách přirozeného výskytu a zvažovalo se, že rostlina bude zapsána do seznamu ohrožených druhů. Tento problém je ale v současné době již řešen pěstováním rostlin na plantážích, a proto nemusíte mít obavy, že nákupem této rostliny poškozujete životní prostředí.

Použité zdroje:

  • Sonja Axmann, Karin Hummel, Katharina Nöbauer, Ebrahim Razzazi‐Fazeli, Karin Zitterl‐Eglseer (2018). Pharmacokinetics of harpagoside in horses after intragastric administration of a Devil's clawn (Harpagophytum procumbens) extract.
  • Mahomed, I., & Ojewole, J. (2004). Analgesic, antiinflammatory and antidiabetic properties of Harpagophytum procumbens DC (Pedaliaceae) secondary root aqueous extractPhytotherapy Research18982– 989.
  • Montavon, S. (1994). Efficacy of a phytotherapeutic preparation based on Harpagophytum procumbens in case of bone spavin of adult horsesPratique Vétérinaire Équine2649– 53.
  • Reed, S.Messer, N.Tessman, R., & Keegan, K. (2006). Effects of phenylbutazone alone or in combination with flunixin meglumine on blood protein concentrations in horsesAmerican Journal of Veterinary Research67398– 402
  • Community Herbal Monograph on Harpagophytum procumbens D.C. and/or Harpagophytum zeyheri Decne, Radix. In EMEA Monographs: London 2008
  • Leblan D, Chantre P, Fournié B. Harpagophytum procumbens in the treatment of knee and hip osteoarthritis. Four-month results of a prospective, multicenter, double-blind trial versus Diacerhein. Joint Bone Spine 2000; 67: 462–467
  • Martin Doseděl, Katedra sociální a klinické farmacie, FaF Hradec Králové. Nežádoucí účinky a lékové interakce nesteroidních antiflogistik a jejich management pohledem farmaceuta

Připojené obrázky

Připojené články

10.04. 2018 07:00 Kopřivy - poklad našich pastvin
21.05. 2019 07:00 Kmín kořenný - expert na lidský i koňský břichabol
06.11. 2019 06:00 Zázračné šípky
03.09. 2020 11:00 Staronový postrach... šedivka šedá

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: