Tam je DNA zkoušena na individuální rozdíly. Některé její úseky se svou délkou kůň od koně odlišují, a sice tím více, čím méně jsou koně navzájem příbuzní. Trik spočívá v tom, tyto rozdíly zviditelnit, abychom obdrželi tzv. ,molekulární otisky prstů“ koně. Laboratorní technika k tomu využívá ještě velmi mladé zkušenosti, tzv. techniky PCR. Jejím prostřednictvím mohou být po tisících kopírovány potřebné úseky DNA a opatřeny fluorescenčními barvivy. Toto označení pod speciálním světlem barevně svítí. Pokud kopie DNA oddělíme podle jejich délky, vznikne charakteristický vzorek barevných linií. Čím více se vzorky navzájem podobají, tím vyšší je stupeň příbuznosti koní. Jenom u jednovaječných hříbat by tyto vzorky byly identické.
Prozatím je tento postup standardně využíván u teplokrevných koní. Vzorky DNA chovných koní jsou určovány na základě zkoušky a ukládány v databance. Postupně by tam měla být shromážděna všechna zvířata, takže nesrovnalosti budou ihned nápadné.
Velmi užitečná je genová analýza i při určitých dědičných onemocněních, protože s její pomocí lze najít zvířata, která jsou jejími nositeli. Klinicky relevantním příkladem je „hyperkaliemická periodická paralýza“, zkráceně hypp. Postižení koně mají sklon ke svalovému třesu a svalové ochablosti, při stresu upadají do křečí a trpí nedostatkem dechu, což může být dokonce smrtelné. Nemoc pochází od jednoho jediného koně jménem „Impressive“, který na své početné potomstvo přenášel defektní gen.
Mezitím se však v USA objevilo už na 100 000 koní, v jejichž rodokmenu se tento hřebec vyskytuje. Vzhledem k mezinárodnímu obchodu hrozí, že se tato nemoc rozšíří i do evropského chovu. Genová analýza umožňuje nalezení zvířat, která jsou přenašeči genových defektů. Tato zkouška stojí stejně jako analýza příbuznosti asi 50 DM a výsledky jsou známy do týdne.
Další možností využití genové analýzy je prokazování různých původců onemocnění, např. koňský herpesvirus 1 (virové onemocnění jater, EHV 1): Tato virová infekce probíhá bez symptomů nebo je doprovázena jen lehkým onemocněním dýchacích cest. Pokud se ovšem nakazí březí klisny, nastávají u nich potraty, které mohou ve špičkových chovatelských zařízeních vést k velkým ztrátám. Vzhledem k tomu, že virus je vysoce nakažlivý, infikovaná, ale nikoliv nemocná zvířata mohou virus nepozorovaně zanést do stáje, kde se bleskurychle šíří. Za pomoci genové analýzy je možné infikované koně identifikovat, přičemž se pátrá po dědičné substanci viru. Tento princip funguje i u jiných původců, jako jsou baktérie nebo paraziti, pokud je znám odpovídající úsek v jejich dědičné substanci.
Tento postup nemá nic společného s genovou manipulací, DNA genová substance se nemění, nýbrž pouze zkoumá.
S laskavým svolením redakce pro web zpracoval Equichannel.cz.
(Dostihový den Elektrizace železnic Praha.) Po téměř sedmi měsících dnes skončila letošní dostihová sez...
Devítiletá klisna českého chovu doběhla v I. kvalifikaci na 135. Velkou pardubickou se Slavia pojišťovnou druh...