Videa třesoucích se koní na sociálních sítích každou zimu spouštějí lavinu emocí a vášnivých diskusí. Kde končí zdravé otužování a začíná zanedbání péče? Hranice welfare je tenká a především – relativní. To, co bez potíží zvládne zdravý dospělý kůň, může být pro jiné kategorie problém. Pojďme se podívat za oponu internetových dojmů na jasná fyziologická data: u kterých koní přestává platit argument „přirozenosti“ a proč je individuální přístup biologickou nutností?
Schopnost koně udržet homeostázu v měnících se klimatických podmínkách je často předmětem zjednodušujících interpretací. Ačkoliv je Equus caballus jako druh vybaven efektivními adaptačními mechanismy, vědecká literatura jasně prokazuje, že termoregulační kapacita není konstantní veličinou. Věk, růstová fáze, míra zátěže a především zdravotní status zásadně posouvají hranice tzv. termoneutrální zóny. Generalizace odolnosti zdravého dospělého koně na jedince s endokrinními dysfunkcemi, hříbata či sportovní atlety je z pohledu veterinární fyziologie neobhajitelná – individuální přístup tak není jen chovatelskou volbou, ale biologickou nutností.
Základním konceptem pro pochopení problematiky je termoneutrální zóna (TNZ). Jedná se o teplotní rozmezí, v němž je kůň schopen udržet stabilní tělesnou teplotu (normotermii) pouze pomocí vazomotorické kontroly a piloerekce, bez nutnosti zvyšovat metabolický výdej energie. Jakmile teplota klesne pod dolní kritickou teplotu (LCT), organismus musí aktivovat energeticky náročné procesy (netřesová a třesová termogeneze). Hodnota LCT je vysoce individuální a závisí na řadě proměnných.
1. Referenční skupina: Zdravý dospělý kůň v záchovném režimu
Tato kategorie představuje fyziologické optimum a často slouží jako chybný model pro posuzování všech ostatních koní. Jedná se o dospělé koně v dobré kondici (BCS 5–6/9), kteří jsou v lehké práci a mají intaktní zimní srst.
Maximální termoregulační kapacita: Tito koně disponují plně funkční piloerekcí (schopností naježit srst a vytvořit izolační vzduchovou vrstvu) a efektivní periferní vazokonstrikcí.
Vysoká efektivita fermentace: Díky zdravému chrupu a trávicímu traktu dokáží efektivně fermentovat velké množství vlákniny. Tento proces ve slepém střevě funguje jako masivní zdroj endogenního tepla.
Tuková izolace: Disponují vrstvou podkožního tuku, která slouží jako pasivní izolant.
U plně aklimatizovaného jedince této kategorie může LCT klesat až k -15 °C. Pokud má tento kůň neomezený přístup k objemovému krmivu a závětří, zpravidla nevyžaduje dekování. I u referenční skupiny však existují limity. Schopnost srsti izolovat funguje pouze v suchu. Biofyzikální studie potvrzují, že promoklá srst ztrácí až 80–90 % své izolační schopnosti. Pokud je tento stav kombinován s větrem, tepelné ztráty se násobí a i zdravý kůň se může dostat pod svou kritickou teplotu.
2. Koně s PPID (Cushingův syndrom): Paradox hirsutismu
Koně trpící dysfunkcí pars intermedia hypofýzy (PPID) představují specifickou rizikovou skupinu.
Nefunkční srst: Ačkoliv je pro PPID typický hirsutismus (dlouhá srst), dochází k narušení mechanismu piloerekce. Zplstnatělá srst nezadržuje vzduch, ale vlhkost a pot (v důsledku dysregulace potních žláz), což paradoxně zvyšuje tepelné ztráty kondukcí.
Katabolický stav: PPID je spojeno s trvale zvýšenou hladinou kortizolu, který působí katabolicky. Těžká svalová atrofie (sarkopenie) připravuje koně o svalovou hmotu nezbytnou pro termogenezi.
Imunosuprese: Chronicky zvýšený kortizol potlačuje imunitní systém, což zvyšuje riziko sekundárních infekcí při prochladnutí.
3. Geriatričtí koně: Vliv sarkopenie a „inflamm-agingu“
Veterinární poznatky potvrzují, že u koní nad 20 let je termoneutrální zóna posunuta výrazně výše (často již kolem 0–5 °C).
Sarkopenie: Úbytek kosterní svaloviny znamená menší objem metabolicky aktivní tkáně schopné generovat teplo.
Snížená digestibilita: Vlivem stárnutí chrupu a střevního epitelu klesá efektivita získávání tepla z fermentace. Geriatrický kůň „topí“ s nižší účinností.
Chronický zánět: U starých koní hovoříme o tzv. inflamm-agingu. Organismus vyčerpává energii na boj s chronickými záněty (např. artróza) a nemá rezervy pro termoregulaci. Chlad navíc zhoršuje ztuhlost kloubů.
4. Chronická respirační onemocnění (astma)
U koní s equinním astmatem naráží pobyt venku v extrémech na fyziologické limity dýchacího aparátu.
Chladová bronchokonstrikce: Inhalace mrazivého vzduchu působí jako fyzikální iritant, který může vyvolat spasmus dýchacích cest.
Energetický výdej: Kůň s dušností zapojuje do dýchání břišní svaly (exspirační dyspnoe). Tato práce svalů dramaticky zvyšuje energetický výdej. Bez ochrany před chladem dochází k rychlému vyčerpání glykogenových rezerv a hrozí metabolický kolaps.
5. Juvenilní kategorie (hříbata a odstavčata): Fyzikální znevýhodnění
U rostoucích koní je termoregulace limitována fyzikou – nevýhodným poměrem povrchu těla k jeho hmotnosti.
Allometrické škálování: Mláďata mají velký povrch pro únik tepla, ale malou hmotnost pro jeho tvorbu.
Energetická kompetice: Pokud je rostoucí kůň v chladovém stresu, organismus přesměruje energii z růstu na přežití (termogenezi). Dlouhodobý chladový stres tak prokazatelně vede ke zpomalení růstu.
6. Sportovní koně: Antropogenní modifikace a regenerační konflikt
Management výkonnostních koní vytváří specifický „atletický fenotyp“, který je v přímém rozporu s přirozenou odolností vůči chladu. Zde nejde jen o komfort, ale o biochemické procesy ve svalech.
Destrukce izolační vrstvy: Holení není jen estetická úprava, ale funkční odstranění termoregulačního orgánu. Zimní srst funguje na principu zachytávání vzduchu mezi chlupy (piloerekce), čímž vytváří izolační „vzduchový polštář“ nad kůží. Oholený kůň o tuto schopnost přichází. Studie (Wallsten et al., 2020) prokázaly, že oholení koně mají dramaticky vyšší tepelné ztráty radiací a konvekcí. Bez náhrady této vrstvy (dekování) dochází k masivnímu úniku energie, která by jinak sloužila k výkonu.
Paradox regenerace: Po fyzické zátěži potřebují svaly pro regeneraci a odplavení metabolitů (laktát) zvýšené prokrvení (vazodilataci). Chlad však fyziologicky vyvolává pravý opak – stažení cév (vazokonstrikci) v periferních tkáních a svalech, aby se teplo udrželo v jádru těla. Vystavení zahřátého sportovního koně chladu bez ochrany tak přímo brzdí regenerační procesy a zvyšuje riziko svalových spazmů (tuhnutí).
Kompetice o glykogen: Třesová termogeneze (svalový třes na výrobu tepla) je energeticky extrémně náročná a spaluje svalový glykogen. Sportovní kůň potřebuje glykogen jako palivo pro výkon. Pokud ho „protopí“ třesem ve výběhu, nastupuje do tréninku s vyčerpanými energetickými rezervami.
7. Reprodukční kategorie: Neúprosná energetická matematika
U chovných klisen je termoregulace otázkou striktní metabolické hierarchie. Laktace je energeticky nejnáročnější stav, převyšující i těžkou práci.
Koncept dělení energie: Organismus má jasně dané priority. Na prvním místě je přežití matky (udržení tělesné teploty/homeostáza). Teprve pokud je energie nadbytek, investuje se do laktace nebo růstu plodu. V momentě, kdy teplota klesne pod kritickou mez (LCT) a klisna musí začít „topit“, okamžitě omezuje energetické toky do reprodukčních funkcí.
Důsledky pro laktaci: Produkce mléka vyžaduje enormní množství kalorií. Pokud klisna v chladu vydává energii na termogenezi, dochází k negativní energetické bilanci. Tělo reaguje buď snížením produkce mléka (což brzdí růst hříběte), nebo drastickou mobilizací vlastních tukových a svalových rezerv klisny (hubnutí).
Limity příjmu krmiva: Častý argument „stačí přidat seno“ zde naráží na fyzické limity trávicího traktu. Laktující klisna v zimě často nedokáže fyzicky zkonzumovat tolik objemového krmiva, aby pokryla nároky na výrobu mléka a zároveň nároky na ohřev v mrazu. Dekování zde funguje jako „spořič energie“.
Závěr
Z pohledu srovnávací a patologické fyziologie je zřejmé, že neexistuje univerzální „venkovní kůň“. Objektivní posouzení welfare tedy vyžaduje individuální přístup založený na fyziologických datech, nikoliv na plošné aplikaci evolučních generalizací.
Odolnost vůči klimatickým faktorům je dynamická vlastnost. Zatímco zdravý dospělý kůň v záchovném režimu disponuje širokou termoneutrální zónou, u kategorií s kompromitovanou homeostázou (PPID, astma, senioři, hříbata, sportovní koně) vede absence managementu (dekování, přístřešek, navýšení krmné dávky) k patologickým stavům. Ignorování těchto biologických rozdílů ve jménu „přirozenosti“ není návratem k přírodě, ale zanedbáním péče.
Reference a zdroje dat:
Mejdell, C. M. et al. (2016). Horses can learn to use symbols to communicate their preferences. Applied Animal Behaviour Science, 184, 66-73.
Morgan, K. (1998). Thermoneutral zone and critical temperatures of horses. Journal of Thermal Biology, 23(1), 59-61.
Wallsten, H. et al. (2020). Thermoregulatory response to cold in clipped horses. Comparative Exercise Physiology, 16(4), 263-273.
Cymbaluk, N. F. (1990). Cold housing effects on growth and nutrient demand of young horses. Journal of Animal Science, 68(10), 3152-3162.
McKeever, K. H. (2002). Exercise physiology of the older horse. Veterinary Clinics: Equine Practice, 18(3), 469-490.
