V této části představujeme tři nejúspěšnější velšské leadreinové týmy sezóny 2015, děti na shetlandských pony mají medailonky zde v tomto článku.

Adrianka Horáčková (6 let)

Lead Rein šampionka velšských pony ČR pro rok 2015, Overall Lead Rein vicešampionka ČR pro rok 2015, vodič - paní Kateřina Horáčková, Stáj Labské Chrčice

Adrianka začala jezdit asi ve 2,5 letech. Hodně se jí věnovala paní Pavlína Novotná, díky které získala dobré jezdecké základy. Její zápal a talent nás přiměl přemýšlet o tom, že jí pořídíme vlastního poníka. Důležitým, vlastně úplně nejdůležitějším kritériem pro jeho výběr byl pro nás charakter. V té době jsme ještě neměli absolutně žádné povědomí o tom, že nějaké Lead Rein soutěže existují, takže jsme chtěli hlavně ochotného, hodného a spolupracujícího parťáka pro dcerku. Štěstí se na nás usmálo na jaře roku 2014, kdy se nám podařilo zakoupit klisnu velšského horského pony holandského chovu Lustoord Zita, která byla nejenom hodná, ale i krásná a exteriérově korektní a všechny tyto klady nám později dopomohly dosáhnout v Lead Rein soutěžích výše uvedených úspěchů.

K těmto soutěžím nás vlastně přivedly dámy Iveta Lewingerová a Rafífa Hamoudová, které reagovaly na moji fotografii Adrianky a Zity na FB. Nejdříve jsme si vyměnily pár základních informací a poté obě dámy přijaly moje pozvání a přijely k nám do Labských Chrčic, aby nás prakticky zasvětily do tajů Lead Reinu. Díky tomuto domácímu školení jsme do svého „tréninkového plánu" zařadily i další potřebné a důležité věci a do své první leadreinové sezóny jsme vstupovaly sice bez jakýchkoliv předchozích zkušeností, ale zato s nadšením a odhodláním.

Nespecializujeme se pouze na Lead Rein. Adrianka se společně se Zitou věnuje různým činnostem, od běžné práce na jízdárně nebo v kruhovce, přes práci ze země, ale velmi ráda chodí i na procházky do lesa. Loni na podzim jsme také měly možnost zúčastnit se krakovanských vozatajských závodů se zapůjčeným shetlandským poníkem Pietem. To pro Adrianku byla obrovská zkušenost. Na tréninky s Pietem, které probíhaly brzy z rána, obvykle kolem sedmé hodiny, se těšila tak, že nemohla dospat. Adrianka se také připojila k voltižní skupině, kterou trénuje paní Bohunka Rosůlková. Zde má rovněž spoustu malých kamarádů a gymnastika na koni ji opravdu baví.

Loňská leadreinová sezóna pro nás byla velkou neznámou. Začínaly jsme prakticky od nuly, nikdy předtím jsme se žádných soutěží neúčastnily. No vlastně do té doby, než nás kontaktovaly paní Iveta a paní Rafífa, jsme ani netušily, že bychom mohly. V prvním ročníku Lead Rein poháru jsme se zúčastnily všech sedmi kol. Zkušenosti jsme sbíraly postupně. Hodně nám pomohly rady a doporučení renomovaných posuzovatelů, díky nimž jsme byly schopny posunout se dále, v některých případech až k vítězství, neboť se nám podařilo vyhrát tři ze sedmi kol. To považujeme za opravdu velký úspěch vzhledem k tomu, že nepatříme mezi žádné velké „koňáky" a jezdíme hlavně pro radost. Nejkrásnější zážitky jsme si odvezly z hradeckého a pardubického kola, ale úžasnou třešničkou na dortu za celou leadreinovou sezónou bylo poslední kolo a finále v Lysé nad Labem.

Díky Lead Reinu jsme poznaly spoustu nových a zajímavých lidí, někteří z nich se stali našimi přáteli. Také jsme bohatší o mnoho zkušeností. Pokud celému našemu týmu bude i letos sloužit zdraví, rády se zapojíme i do druhého ročníku LRP. Naskytne-li se vhodná příležitost, chtěly bychom vyjet i na nějakou zahraniční výstavu, nejdříve jako diváci, abychom zjistily, jak to všechno probíhá a funguje, a pak, bude-li to reálné, třeba i soutěžit.

Adrianka je samozřejmě dítě jako každé jiné. Ráda si hraje, maluje, vystřihuje, jezdí na kole, plave i lyžuje. Velkou část našeho volného času ovšem stejně trávíme u koní, protože to dcerku baví nejvíce. Mně jako vodiči, trenérovi a rodiči v jedné osobě přináší velkou radost a uspokojení to, že s ní mohu její záliby sdílet.

Ivetka Brynychová (9 let)

Lead Rein vicešampionka velšských pony pro rok 2015, vodič - pan Pavel Blažek, hřebčín Trawel, Štichovice

Ivetka se už odmala pohybuje nejen mezi koňmi, ale i mezi jinými zvířaty, kterých máme doma plný dvůr. Je tedy logické, že na koni se začala vozit již jako batole. Prvního poníka jsme zakoupili zhruba před deseti lety, tehdy pro jejího staršího bratra. Díky tomu jsme se také začali více zajímat o výstavnictví a s Ivetkou i dalšími oddílovými dětmi jsme několik výstav absolvovali. Ivetka startovala v Lead Reinu a jezdeckých hrách a společně s ostatními dětmi pak předváděla i základy voltiže na poníkovi. První Lead Rein, který absolvovala jako tříletá na Národní výstavě velšských plemen v Plasích, byl pro nás velkým překvapením a radostí zároveň, protože jsme dosáhli skvělého hodnocení a soutěž vyhráli.

Po krátké přestávce jsme se k Lead Rein soutěžím v roce 2014 zase vrátili, a to hlavně díky spolupráci s manželi Blažkovými z hřebčína Trawel. Ti chovají kvalitní velšské horské poníky, na které ovšem nemají vhodného malého jezdce. Proto nám navrhli, abychom společně velšské horské pony odprezentovali v odpoledním programu výstavy Kůň 2014 v Lysé nad Labem, kde jsme se téhož roku zúčastnili i Lead Rein soutěže vypsané v rámci Národní výstavy shetlandských pony, ze které jsme si domů odnesli první místo. Tato spolupráce pak pokračovala i v roce 2015, kdy vznikla seriálová soutěž Lead Rein pohár. Manželé Blažkovi nám na celou sezónu nabídli charismatického bělouše vlastního chovu, valáška Trawel Marvel, se kterým jsme se zúčastnili šesti ze sedmi kol. Z toho se nám čtyři kola podařilo vyhrát. Příprava a trénink byly trochu komplikované, protože bydlíme v Lysé nad Labem a Marvel stál ve Štichovicích. Až do srpna probíhal trénink poníka a Ivetky odděleně. Ivetka doma jezdila na jiných koních a ve Štichovicích paní Blažková připravovala Marvela. Scházeli jsme se až na závodech, kde si Ivetka poníka opracovala a pak s ním soutěžila. Po výstavě v Plasích jsme se dohodli, že se Marvel přesune na závěr sezóny k nám do stájí, takže před posledními dvěma koly měla Ivetka více prostoru na práci a sblížení s Marvelem.

Každý výjezd na výstavu pro nás i pro Ivetku znamená, že se sejdeme se známými a přáteli, opustíme náš každodenní stereotyp a zažijeme nové věci. Nejvíce jsme si loni z celého seriálu užili výstavu v Nebanicích a Plasích. Díky zkušenostem nabytým při práci s poníky dnes Ivetka již jezdí i na velkých koních. Pravidelně a ráda navštěvuje Western Club v Lysé nad Labem, který vede bývalý žokej pan Miroslav Fencl.

Pro letošní sezónu neplánujeme nic určitého, počkáme, co přinese čas. Ivetka loni dovršila devět let, takže v Lead Rein soutěžích již startovat nemůže. Pokud bude chtít, můžeme místo toho vyzkoušet třídu pro začínající jezdce a také Mladého vystavovatele, kde s Marvelem loni rovněž posbírali cenná umístění. Ale výstavy ani závody pro nás nejsou prioritní. Důležitější pro nás je, že Ivetku baví trávit u koní většinu svého volného času. Z celého roku si odnesla spoustu krásných zážitků. Mezi ně samozřejmě patří i ty chvíle, kdy se umístila a získala krásnou stužku. Ale ke stejně radostným okamžikům svého loňského roku řadí i chvíle, kdy si hrála se svým pejskem, jezdila s kamarády na kole a kolečkových bruslích, plavala nebo lyžovala, či chvíle, které společně se svou tetou strávila na golfovém hřišti.

Lucie Viedemannová (8 let)

3. místo v Lead Rein třídě pro velšské pony, vodič paní Jana Viedemannová, JS LUSSY Rynholec

My jsme se s Lead Rein soutěžemi seznámili již před mnoha lety, v době, kdy má dcera ještě nebyla na světě, a sice na výstavách v Manětíně a Valči, kam jsme jezdívali s našimi jezdeckými poníky Lupínkem a Nikou a jejich tehdejším jezdcem Honzou Kratochvílem (dnes úspěšným dostihovým překážkovým jezdcem). Už tehdy mi bylo jasné, že až jednou já sama budu mít potomka, budu ho v jeho jezdeckých začátcích směřovat právě k Lead Reinu.

Lucka byla na koně „přikládána" už jako miminko, ve čtyřech letech jsme ji začali s sebou brávat na krokové procházky na velkém koni, ale na madlech, z čehož byla vždycky nesmírně nadšená. Protože už v tomto raném věku bylo jasné, že zdědila lásku ke koním a chuť jezdit, začali jsme se poohlížet po nějakém vhodném poníkovi. Nebylo to jednoduché, ale nakonec jsme se rozhodli pro dvouletého mladého koně s tím, že si ho doma připravíme sami podle svých představ. Tím vysněným se stal bílý welsh mountain pony hřebec Trawel Monty z chovu manželů Blažkových. Ve třech letech jsme s Montíkem začali pracovat a i Lucka se samozřejmě zapojila do jeho obsedání. Aby si s tímto nelehkým úkolem snáze poradila, přihlásila jsem ji do Jezdecké školičky v Ledcích, kde pod vedením zkušené a trpělivé paní trenérky Renaty měla Lucka možnost jezdit a učit se na přiměřeně velkých a dobře vycvičených ponících.

Montíkův výcvik musel být bohužel ze zdravotních důvodů přerušen, neboť bylo nutné, aby podstoupil dvě velmi náročné operace hlavy na klinice v Heřmanově Městci. Prognóza nebyla příliš dobrá a v jednu chvíli to vypadalo, že o něj přijdeme. Nakonec se ale ukázalo, že Montík je velký bojovník a nejenže se uzdravil, ale vyklubal se z něj velmi příjemný jezdecký poník. Proto jsme s Luckou měly velikou radost, když byl v roce 2015 vypsán Lead Rein pohár. Mně se splnil dávný sen a Lucka s Montíkem dostala příležitost ukázat, co v nich vlastně dříme. Společně jsme absolvovali všechna kola a vždy jsme se umístili do pátého místa, z toho jsme třikrát byli druzí a dvakrát jsme obsadili třetí místo.

Nespecializujeme se pouze na Lead Rein, ale trošičku jsme tomu přizpůsobili náš tréninkový plán. Čtrnáct dní před soutěží chodíme s Montíkem a Luckou denně na procházky, pilujeme sed a samostatné vedení poníka. Dvakrát týdně také lonžujeme. Jinak s Montíkem pracujeme jako s každým jiným koněm. Lucčiným snem je připravit ho v budoucnu do parkurových pony soutěží a také do soutěží všestrannosti.

Já zastávám nejen roli rodiče a vodiče, ale také řidiče, ošetřovatele a případně i odnašeče výher, je-li to potřeba. Večer před odjezdem musím vše potřebné připravit do auta, abychom ráno mohly v klidu vyrazit. Montíka musíme před každou výstavou vykoupat. Pak ho na noc zadekujeme a modlíme se, aby zůstal bílý až do rána. I přes velkou vrstvu slámy a deku nás několikrát v tomto směru dokázal opravdu překvapit.

Doma máme kromě Montíka ještě dva velké koně na ježdění a k tomu dva zasloužilé důchodce na pastvinách. Loňská leadreinová sezóna byla pro Montíka skvělým začátkem jeho sportovní kariery. Po vynucené zdravotní pauze jsme s ním znovu začali pracovat až na jaře 2015. Ukázalo se, že účast v Lead Rein soutěžích ho po psychické stránce velmi posílila a začal se lépe soustředit na práci samotnou. Pro Lucku to byla obrovská zkušenost a výstavu od výstavy bylo vidět, jak se zlepšuje, z čehož máme všichni velikou radost. Z celé soutěže má nejraději tu část, kdy se předvádí samostatně posuzovateli a kdy je veškerá pozornost upřena právě na ni. To si vždy velice užívá. Odměnou za dobré předvedení bývá nejčastěji zastávka u McDonald´s na zpáteční cestě domů. Nejvíce se nám loni líbilo na výstavě v Pardubicích a Plasích.

Vzhledem k věku bude letošní leadreinová sezóna pro Lucku tou poslední, proto se budeme snažit dokončit ji s co nejlepším výsledkem a zároveň bychom si rádi letos vyzkoušeli i jiné výstavní třídy, jako jsou First Ridden a Mladý vystavovatel. Nebudeme se ale bránit ani jezdeckým hrám. Kromě jízdy na koni hraje Lucka i tenis, běhá a hraje si s pejskem Lakym, je také manuálně velice šikovná a má tvořivého ducha. Jejím velkým přáním je stát se veterinářkou.