Ekonomické minimum – než si koupíme koně

22. 02. 2021 06:00

Obrázky: 4

Autor: Vladimíra Šebková Spoluautoři: Michaela Burdová Rubrika: Počet přečtení: 823 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Koně se nedají dělat bez peněz a finanční negramotnost je obvykle hazard se zdravím a pohodou koní. Každý zodpovědný majitel koně je v roli manažera, který musí vědět, kam jdou peníze, kde se dá ušetřit, z čeho zaplatí mimořádné výdaje.

Pořídit si koně znamená mít k němu odpovídající finanční zázemí, což za nestabilní ekonomické situace může být složitější. Ministerstvo financí plánovalo růst HDP cca 2,5 – 3 %, podobně jako další finanční instituce. Problém ekonomiky je sektorový a je otázkou, jak dlouho uzávěry budou. Nejsem tak optimistická jako ministerstvo financí, hlavně kdyz vidím tu organizační neschopnost vlády – hlavně z hlediska pomoci postiženým firmám a živnostníkům. EU poskytne velké peníze na restrukturalizaci, týká se to i sportu, je ovšem otázkou, jak je dokážeme využít. Pro potenciální majitele koní situace dobrá není – komu totálně vypadly příjmy, tak na koně mít nebude. Na druhou stranu by to nemělo více či méně postihnout všechny, jako tomu bylo roku 2009. 

Obezřetnost je na místě. Majitelé koní jsou často pečliví v zaznamenávání údajů o tom, kdy se má klisna hřebit, kdy přijede podkovář, kdy se vakcinuje, odčervuje, kam se pojede na závody, kolik platí za ustájení. Na druhé straně mají jen vágní povědomost o tom, kolik přesně je kůň měsíčně stojí. Za roky výdaje na provoz koně rychle překročí vstupní náklady. Potenciální majitelé koní by měli k pořízení koně přistupovat s jasnou představou – co bude dál.

Vstupní náklady

Vstupní náklady na koně jsou nejvyšší jednorázovou částkou, se kterou je na začátku nutné počítat. Zahrnují základní vybavení koně a jezdce – sedlo, uzdečka, rajtky, přilba, ... připravte si deset tisíc a více, a to i v případě, že si nebudete kupovat věci nové. Že nekupujete koně na úvěr, navíc od nebankovní společnosti, je většině lidí jasné. A to nejdůležitější – než si koně slavnostně dovezete, měli byste mít jasno, z čeho budete jeho provoz financovat.

Finanční plán

Než si vůbec koupíme koně, měli bychom mít nějaký finanční plán – nikoliv jen představu, že ho vždycky nějak uživíme. Lépe finanční nároky na koně totiž zvládneme, když náš plán bude říkat penězům, kam mají jít, než obráceně.

Finanční plán si můžete udělat snadno v nějaké excelové tabulce nebo ručně napsat na kus papíru. Není to úřední listina, ale pomůcka. Je důležité mít jej na papíře nebo v počítači, protože rčení „co je psáno, to je dáno“ u peněz platí dvojnásob a mít to nějak v hlavě nestačí, pokud chcete mít finance pod kontrolou. Nezačněte sepisováním výdajů na koně. Kůň je nadstandard, nejdřív musíte mít jasno, kolik dáte na osobní potřeby.

Sepište si roční plán, kolik vás každý měsíc bude stát provoz domácnosti – musíte bydlet, jíst, svítit, jezdit autem do práce, děti mají své potřeby, nad které nelze nadřadit projekt „kůň“. Žít kvůli koním pod hranicí chudoby neprospěje ani vám a nejspíš ani jim. Do výdajů na život bez koně nezapomeňte uvést splátky úvěrů a částku, kterou odkládáte stranou do finančního polštáře pro rodinu. V běžném životě se doporučuje mít finanční polštář na 6 měsíců dopředu (což má cca jedna třetina lidí).

Pravidelné výdaje na koně

Pokud vám v rodinném rozpočtu opravdu cosi přebývá na držení koně, sepište si finanční plán na 12 měsíců.  

Při rozmýšlení nad pravidelnými náklady je nutné brát v úvahu minimálně níže zmíněné položky:

  • platba za ustájení, pokud nemáte koně doma 
  • platba za kováře/kopytáře
  • odčervení – minimálně 2x do roka
  • očkování – minimálně 1x do roka
  • krmení / minerální doplňky / stelivo (včetně dopravy) – které není zahrnuto v ceně ustájení, nebo kompletní pokrytí krmné dávky, pokud máme koně ve svém

Mimořádné výdaje

Kromě pravidelných plateb je nutné se zamyslet i nad výdaji, které mohou nastat kvůli sportovnímu využití koně nebo nenadálým událostem. Každá návštěva veterináře se dá počítat spíše v tisících než ve stokorunách, ať již mluvíme o rehabilitaci, rentgenovém/sono vyšetření, šití ran, kolikových stavech... Při zranění či vážnější nemoci či při nutnosti koně odvézt na specializovanou kliniku se bavíme již o částkách v řádech desetitisíců a statisíců. Proto je potřeba mít dopředu nějaké finanční zajištění. Obávaným výdajem je operace v případě těžké koliky, kdy potřebujete zaplatit zálohu a pak počítat s desítkami tisíc. Zajímejte se v této souvislosti o možnosti pojištění koní pro tyto případy.

Náklady na účast na závodech už nejsou fixní, s nimi se dá hýbat (což v praxi znamená škrtat, pokud nejsou finance). Pohybují se v řádu stokorun (dojdu po kopytě) až do desetitisíců – je nutné si objednat dopravu, zaplatit startovné (i zde je nutno očekávat tisícové částky), a nesmíme zapomenout, kolik nás tam bude stát občerstvení a event. ubytování.

Na čem ušetřit?

Základním bodem je cena ustájení. Je rozdíl, jestli mám koně ve stáji, kde se spolupodílím na chodu vlastní prací, koně jsou na pastvině. Tam se pak dostáváme k cca 2 000 Kč, samozřejmě podle lokality a vybavení stáje. Pokud koně zavřu do boxu bez možnosti výběhu, protože jsem si vybrala krásnou naleštěnou stáj, kde má jezdec veškeré pohodlí, v dojezdové vzdálenosti MHD, tak se cena velmi často pohybuje i kolem 10 000 Kč měsíčně. Otázkou je, zda solárium pro koně vybalancuje nedostatek volného pohybu a sociálních vztahů. U koní je vhodné mít rezervu na ustájení na 6 měsíců.

Druhou základní možností, jak ušetřit, je otázka ošetřování kopyt. V žádném případě nemám na mysli nepravidelné a neodborné zásahy, ale spíše rozdíl mezi náklady na bosou úpravu kopyt a na kování. Zdravá kopyta s bosým trimem (á 500–700 Kč za návštěvu) jsou schopná zvládat hobby ježdění a za určitých podmínek i účast v nižších soutěžích. Pravidelné kování je o něco dražší, speciální podkování pro sport se může pohybovat i kolem 3–4 000 Kč za návštěvu. Podobně je na tom kování ortopedické.

Na odčervení a očkování a kontrole zubů není vhodné šetřit vůbec.

Výše uvedené položky lze snížit tím, že po domluvě s provozovatelem stáje je kovář/kopytář či veterinář pozván pro více koní najednou.

Samostatnou kapitolou je ustájení koně na vlastních / pronajatých budovách / pozemcích, s vlastní péčí. Ani šťastlivci, kteří mají vlastní budovy/pozemky, nemohou počítat s nulovými výdaji. Naopak, náklady spojené s úpravou budov, oplocením pozemků a dalším vybavením (napaječky, ohrady, uskladnění sena) se počítají v řádech desetitisíců a statisíců. Pronájem pozemků se pohybuje v řádech tisíců za hektar ročně.

Různé přístupy

Za 20 let s koňmi jsem zažila mnoho vlastníků, které je možné rozdělit zhruba do 3 skupin.

  • První skupina své vlastnictví bere velmi vážně a má připravenou vyšší částku peněz na případné problémy.
  • Druhá skupina si je jista, že díky výši svých pravidelných příjmů je schopna ustát i vyšší náklady, než jsou ty očekávané.
  • Třetí skupina jsou majitelé bez dostatečného finančního zázemí, kteří v případě vyšší finanční zátěže peníze velmi těžko shánějí. Bohužel, často pak náklady nesou veterináři nebo ustajovatelé. Tento jev je důvodem např. vyžadování záloh při přijetí koní na specializované kliniky či platba předem u ustájení.

Strana příjmů z provozování koně je u většiny vlastníků rovna 0. Jednou z možností, jak nějaké finance získat, je pronájem daného koně či částečný pronájem, kdy tzv. B-reiter participuje na pravidelných výdajích za koně.

Představa, že díky sportovním úspěchům bude majitel schopen platit alespoň část výdajů za svého koně z výher, je u nových majitelů zřejmě častá, ale z mého pohledu velmi úsměvná. Cesta na pódiové příčky soutěží nejvyšších obtížností je zdlouhavá a strastiplná. A ani jejich dosažení není zárukou finančních příjmů.

Pro ty, kteří mají vlastní ustájení, je možné získat peníze z ustájení dalšího koně/koní. Z plateb za ně lze pokrýt běžný provoz, na druhou stranu je nutné mít připravené větší množství vlastních peněz např. na nákup sena apod. Podnikání v oboru ustájení a jezdeckého výcviku je kapitolou samo o sobě, které se musí věnovat profesionál.

Celkově se dá shrnout, že pro většinu majitelů stojí koně pouze na výdajové stránce domácího rozpočtu a minimální měsíční částka, pro spokojeného koně nutná, se pohybuje kolem 4–5 000 Kč. 

Plánujte raději s o něco vyššími výdaji

Finanční plán není o účetnictví, ale skutečném toku peněz. Výdaje na koně jsou skutečně vydané peníze z vašich příjmů, tedy cash flow. Je dobré si variabilní náklady ve finančním plánu až o 20 % nadsadit. Jinými slovy – reálné výdaje musíte mít pokryté reálnými příjmy a mít finanční polštář, když se něco stane. To je selské cash flow. Platí jak v provozu domácnosti, podniku, tak s držením koně.

Mít finanční plán je jedna věc, druhá – a neméně důležitá, je opora rodiny a kamarádů, když se něco sesune – což také ovšem souvisí s tím, jak vysoký kredit v jezdeckém rybníčku a ve své sociální bublině máte.

Bohulibé aktivity ano, ale profesionálně

Momentálně se rozvířily vody na sociální síti ohledně zachraňování koní, když člověk sám nedisponuje ani zázemím ani dostatkem financí ani dostatečnými fyzickými silami. Charitativní činnost však není o tom se udřít a obětovat se pro dobrou věc – je třeba to brát jako jiný druh podnikání, kdy sice nejde primárně o zisk pro provozovatele, ale stejně tak to kromě pracovitosti a odhodlání vyžaduje:

  • schopnost něco řídit,
  • orientovat se v možnostech fundraisingu,
  • a v příslušné legislativě,
  • umět udělat projekty a hlavně je řádně vyúčtovat, budovat si kredit u donátorů,
  • mít PR, které neodradí,
  • umět dát dohromady partu lidí – tedy jim také něco smysluplného nabídnout,
  • a nepřekračovat kapacity.

V opačném případě je prognóza pro něj samotného, potažmo i pro koně, nepříznivá. 

https://www.equichannel.cz/chov-koni-na-tenkem-lede-ekonomiky

Připojené obrázky

Připojené články

28.12. 2011 05:00 Chov koní na tenkém ledě ekonomiky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com