V bývalém vojenském prostoru Milovice a v Národním parku Podyjí zajišťují v současnosti velcí kopytníci pastevní management na ploše 418 hektarů. Vlastníkům pozemků tak jen v letošním roce ušetřili 15 milionů 48 tisíc korun. Údaj vychází z oficiálního ceníku Ministerstva životního prostředí pro rok 2021, který stanovuje náklady na zajišťování extenzivní pastvy na 30 000 korun na hektar. Zároveň u chudých trávníků, kam spadají i rezervace v Milovicích a Podyjí, počítá s dalšími nutnými náklady ve výši 20 procent. Pastva divokých koní tak vlastníkům pozemků na každém hektaru šetří 36 000 korun. Společnost Česká krajina totiž poskytuje všem majitelům pozemků pastvení management zdarma. Za deset let udržitelnosti projektů tak vlastníci jen v těchto dvou lokalitách ušetří na 150 milionů 480 tisíc korun.

„Když jsme před lety odhadovali, že plošné zavedení pastvy velkých kopytníků by mohlo ušetřit státnímu rozpočtu miliardy korun za péči o krajinu, šlo o teoretické údaje. Praxe potvrzuje, že úsporný potenciál této metody je opravdu velký,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Největší úspory rezervace velkých kopytníků přináší Středočeskému kraji, kterému letos ušetří 5,4 milionů korun, a Agentuře ochrany přírody a krajiny, která letos ušetří 5,3 milionu. Za deset let divocí koně a další velcí kopytníci ušetří Středočeskému kraji zhruba 54 milionů a Agentuře ochrany přírody a krajiny přibližně 53 milionů korun.

Přítomnost rezervace pomáhá zhodnocovat pozemky v majetku veřejných institucí také v dalších ohledech. Jen letos ochranářská organizace financovala odstranění stavební suti, černých skládek a dalšího materiálu v bývalém vojenském prostoru za stovky tisíc korun. Z toho za 250 000 korun na pozemcích Agentury ochrany přírody a krajiny a za 550 000 korun na pozemcích Středočeského kraje.

Pastva velkých kopytníků je přitom unikátní v tom, že dokáže spojit nízké náklady s nejlepší dostupnou péčí o krajinu. „Její předností je jak rychlost obnovy původně degradovaných ploch, tak pestrá a jemná mozaika biotopů, kterou velcí kopytníci vytvářejí a následně udržují. Ve skutečnosti jsou náklady, které velcí kopytníci šetří, ještě výrazně větší. V rámci pastvy totiž jaksi mimoděk realizujeme i další managementová opatření, jako je strhávání či narušování drnu, vytváření a obnova tůní, péče o dřeviny, odstraňování náletu, instalace hnízdních budek pro ptáky a podobně. Jen hodnota odstranění náletu a narušování, úklidu klestu či strhávání drnu, které jsme od začátku projektu v roce 2015 realizovali na milovických pastvinách, se dle ceníku ministerstva pohybuje v řádu několika milionů korun,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Obtížně se vyčíslují úspory za péči o dřeviny, které jsou rovněž součástí pravidelné péče o pastevní rezervace. Ty zahrnují například probírky náletu, úpravy průjezdních a průchozích profilů dřevin uvnitř i vně pastvin, či zakládání oplocenek pro mladé stromky. Jedná se přitom o stovky ošetřených dřevin ročně.

Další úspory představují zásahy, které se díky pastvě velkých kopytníků nemusejí vůbec realizovat. Dobrým příkladem je vyhrabání takzvané stařiny, tedy mrtvé travní či bylinné biomasy. Velcí kopytníci totiž stařinu ochotně odstraňují během zimní pastvy. Náklady na vyhrabání stařiny jsou přitom 22 tisíc na hektar. Jen jednorázové odstranění stařiny by přitom v rezervacích vyšlo na 9 milionů a 196 tisíc korun.

Rezervace velkých kopytníků z Milovic a Národního parku Podyjí navíc přispívají ke zlevňování péče o krajinu také v jiných částech České republiky. „V posledních letech jsme poskytli přírůstky z našich rezervací v hodnotě 4,5 milionu korun dalším neziskovým organizacím jako podporu při zakládání nových rezervací od západních Čech až po Moravskoslezský kraj. Z našich zkušeností přitom vyplývá, že cena zvířat tvoří zhruba polovinu nákladů potřebných k založení pastevní rezervace,“ upozornil Dalibor Dostál.

Rezervace velkých kopytníků ukazují výrazný úsporný potenciál nejen v oblasti finanční, ale i personální. „Zjednodušeně řečeno, pět lidí při zaměstnání dokáže zajišťovat management 418 hektarů, což je pro zajímavost rozloha tří průměrných zemědělských podniků v České republice, se všemi zaměstnanci, budovami a technikou,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Právě kvůli spojení úspory nákladů a zajištění nejlepší dostupné péče o krajinu se o zřízení rezervace velkých kopytníků zajímají také další veřejné instituce, například některá města, chráněné krajinné oblasti nebo národní parky.

Velkou výhodou pastvy velkých kopytníků je její dlouhodobá účinnost a udržitelnost. Když je pastva velkých kopytníků na určité lokalitě zavedena, může tam s minimálními náklady fungovat prakticky neomezeně dlouho. „Po počáteční investici do elektrických ohradníků, napajedel a podobně, jsou pak každoroční náklady nesrovnatelně nižší než u technických opatření jako například kosení a pastva hospodářských zvířat. U technických typů managementu krajiny sice počáteční náklady mohou být zdánlivě nižší, avšak ta samá péče o stejné území je každoročně nákladnější, protože ceny práce a materiálů trvale zdražují,“ zmínil Miloslav Jirků.

S tím souvisí dlouhodobá účinnost pastvy velkých kopytníků. „Trvá prakticky neomezeně dlouho, zatímco technické typy managementu, ať už kosení či pastva hospodářských zvířat, se musí každý rok za stále více peněz opakovat. V případě, že jsou z jakéhokoliv důvodu tato technická opatření přerušena, vymizí jejich pozitivní dopad do dvou let od posledního zásahu. Nekosená či nepasená louka zkrátka za tu dobu zaroste agresivními druhy trav a bylin a ztratí část své biologické hodnoty. Pastva velkých kopytníků je tak ve srovnání s technickými postupy nejen nejpřirozenějším, ale také dlouhodobě nejhospodárnějším nástrojem péče o krajinu. Nepodléhá totiž každoročnímu nárůstu cen. Zároveň platí, že pastva velkých kopytníků není vhodná pro malé rezervace. Ty budou na technických zásazích závislé vždy. I jim však může pastva velkých kopytníků významně pomoci, jelikož dokáže vytvářet úspory, které může ochrana přírody využít na péči o menší území,“ uzavřel Miloslav Jirků.

Kromě přímých finančních úspor přinesla rezervace velkých kopytníků pro Českou republiku také výrazný nepřímý profit. Rezervace se stala světově nejsledovanějším českým projektem posledních let, o kterém opakovaně referovala prestižní média na pěti kontinentech, včetně prestižních listů jako New York Times, Washington Post, BBC nebo Der Standard. Pozitivní kampaň v podobném rozsahu by přitom Česko vyšla na desítky milionů korun.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.