Cushingův syndrom: šest případů z praxe

6. 09. 2021 06:00

Obrázky: 3

Autor: The Horse Foto: © archiv veterinářů Rubrika: Zdraví a veterinární péče Zdroj: The Horse Překladatel: Eva Holubcová Počet přečtení: 939 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Všichni víme, jak má vypadat kůň, který má Cushingův syndrom, že? Starý kůň s dlouhou, zvlněnou srstí a bolavými kopyty, který je místy hubený. Tento ukázkový případ Cushingova syndromu je však vzdálen od reality. Pokud se vůbec koně dostanou do téhle fáze, tak je to obvykle velmi pozdní fáze nemoci, jak tvrdí veterináři. A jako u mnoha nemocí, čím déle čekáme s léčbou, tím hůře se to léčí.

Cushingův syndrom je také znám jako hypofyzární parsová intermediální dysfunkce (PPID) nebo hyperadronokorticismus (HAC). Je způsobena nadprodukcí hormonů jako adrenokortikopropní hormon (ACTH) či kortizolu. Obvyklé příznaky krom jiných zahrnují například nadměrné osrstění a neschopnost línání, ale také abnormální pocení, ztrátu svalů a zvýšenou potřebu pití i častého močení. 

Dobrou zprávou je, že pokud jsou tito koně diagnostikováni a léčeni včas a správně, mají velmi dobrou šanci žít normální život, jak říká australská veterinářka Sabine Ware z The Vet Practice.

A veterinářka Melissa Restifo z floridského Brandon Equine Medical Center s tím souhlasí a zároveň upozorňuje, že k tomu jsou ale nezbytní pozorní majitelé, kteří si všimnou nepatrných příznaků, takže se může nemoc léčit včas, než začne být skutečným problémem.

V tomto článku jsou prezentovány skutečné případy z praxe výše zmíněných veterinářek, které jsou ovšem odlišné od klasických projevů Cushingovy nemoci.

12letý australský jezdecký poník Andy

Hlavní projev: letargický, s tělesnými změnami (skvrny, břicho)

Andy byl velmi milovaný poník, využívaný pro hobby ježdění a do vozíku. Obtloustlý, rezavý valášek o výšce kolem 142 cm, jehož tělesná kondice (BCS) byla na 5 z 9. Veterinářka Ware ho popsala jako klidnou duši farmy s laskavým okem a pohodovou povahou, která vynikla mezi vysoce vzrušivými drezúrními koňmi.

Andyho majitelka si všimla poprvé něčeho zvláštního, když její poník najednou měl po celém těle divné, bílé skvrny velké asi 2 cm. Jeho srst ale byla normální, lesklá a celkově vypadal jako zdravý kůň. Neměl dlouhou, zvlněnou srst, kterou lidé přisuzují klasickým projevům Cushingovy nemoci. V průběhu dalších měsíců začal být Andy postupně čím dál více letargičtější a nakonec skončil s objemným, visícím břichem. Také projevoval lehké příznaky laminitidy, která je společným vedlejším důsledkem Cushingova syndromu. Neměl větší bolesti – pouze zvýšený puls v kopytech a lehké změny na kopytě. Celkově jeho příznaky byly vágní.

Bylo to matoucí a zpočátku veterinářka Ware předpokládala, že je to nemoc virového nebo imunosupresivního původu. Aby si byla jistá, pony byl testován i na funkci štítné žlázy a inzulinové rezistence (která je často asociována s Cushingovou nemocí), zároveň s ACTH testem. Výsledky potvrdily inzulinovou rezistenci a hypofyzární parsovou intermediální dysfunkci (dále PPID).

Veterinářka ho začala léčit pomocí schváleného léku na PPID – pergolidu ve formě tablet, které jsou určeny na snížení produkce ACTH. Andy také dostával dietní stravu, aby dostali pod kontrolu jeho inzulinovou rezistenci.

V rámci jednoho roku se poník dostal zpátky do původní formy i nálady, ačkoliv na začátku bojoval s několika záchvaty laminitidy. Díky léčbě všechny divné bílé fleky zmizely, jeho břicho se dostalo do dřívější formy a laminitida pod kontrolu. Andy profitoval z léčby ještě další čtyři roky, kdy se cítil skvěle. Byl utracen s nesouvisejícím úrazem ve věku šestnácti let.

26letý plnokrevný valach Bobby

Hlavní příznak: velká ztráta váhy

26letý 157 cm vysoký bělouš Bobby v částečném důchodu byl využíván pro turistiku a hobby ježdění, ale několik let na to majitelé neměli čas. Stárnoucí kůň si ale stále zachovával svůj temperament a osobitost, takže majitelé doufali, že na něm budou moci zase znovu jezdit ven. Jenže během krátké doby Bobby opravdu hodně zhubnul. Vypadal zdravě, v pohodě, ale prostě ztrácel váhu. 

Majitelka si původně myslela, že příčinou ztráty váhy je možný melanom, takže urgentně domluvila veterinární vyšetření. Veterinářka Ware si během tohoto vyšetření všimla mírných projevů dermatitidy na zádech koně, ale kopyta byla bez kroužků nebo jiných projevů laminitidy. Srst byla pěkná a kůň měl i dobré zuby, na jeho věk. Valachovi se provedly krevní testy a nenašlo se nic významného. Nic, co by prozrazovalo zdroj problémů. Játra, ledviny byly podle všeho v pořádku a v limitu.

Veterinářka provedla i testy na PPID, s ohledem na věk koně. Výsledek? Hodnota ACTH testu byla 110 pikogramů/mL, což byly velmi vysoké hodnoty. Jak veterinářka poznamenává, hodnoty ACTH přirozeně kolísají v průběhu ročních období, ale v létě by to mělo být maximálně 47.

V krátkém čase byl Bobby tedy diagnostikován a byla zahájena léčba s 1 mg pergolidu/den. Bude přetestován na ACTH hodnoty za 4 až 6 týdnů, aby se vidělo, jak na tom je, a podle toho se mu případně zvedne dávka. Bude zajímavé sledovat, jak rychle se bude zlepšovat.

22letá plnokrevná klisna Rosie

Hlavní příznaky: kožní problémy

Navzdory jejímu věku se 152 cm měřící Rosie stále účastnila soutěží všestrannosti, i v době, kdy se začínaly rozvíjet příznaky Cushingovy nemoci. Rosie byla krmena vysoce energetickým a koncentrovaným krmivem a klisna měla tělesnou kondici stupně 4.

Majitel Rosie si prvních příznaků všiml v době, kdy klisně stále slzelo oko. V tu samou dobu černá srst Rosie začala měnit svoji barvu místy do šedé, v podobě „divných fleků“ od pár cm až do velikosti pokrývající celé části těla Rosie. Začala být klidnější a dýchat mnohem hůře během běžných tréninků. Nakonec se jí rozvinuly na nohou velké podlomy s lézemi. S postupem nemoci se jí zhoršily oči a začala být čím dál více letargičtější.

Srst Rosie nebyla dlouhá a nikdy se plně nerozvinula laminitida, ačkoliv si veterinářka všimla kroužků na kopytech, které signalizovaly dřívější mírnou ataku.

Veterinářka napřed řešila oči Rosie proplachováním slzných kanálků, ale výsledky nebyly takové, jaké chtěli. Protože měla Rosie kožní problémy a změnu barvy srsti a také již byla starší, navedlo veterinářku zároveň to, že na koně jejího stupně práce a kvality krmení je velmi špatně osvalená. Vzniklo podezření na PPID.

Testy ukázaly, že klisna má PPID a veterinářka ji mohla začít léčit standardní dávkou 1 mg pergolidu/den. Když ji otestovali o čtyři týdny později na ACTH, stále měla příliš vysoké hodnoty, takže se jí léčebná dávka zvedla na 2 mg/den. Výsledky léčby byly dramatické.

Divné šedé skvrny se vytratily, zrovna tak podlom a spravily se jí oči. Vrátila se zpět její energie i osobnost. Veterinářka Ware k tomu poznamenala: „Bylo to skvělé, jak se vrátila zpět do staré formy, když jsem ji kontrolovala.“ Nějakou dobu po zahájení léčby je z Rosie opět fit a plně osvalený military kůň. Aktivně soutěží, vypadá a cítí se skvěle. A to díky pergolidu.

Rosie, rozdíl pouhých dvou měsíců. Před a po zahájení léčby pergolidem.

22letý valach plemene morgan Luke

Hlavní příznaky: ztráta váhy horní linie a časté močení

Luke je hnědák užívající si příjemného důchodu. Majitelka s ním jezdila do terénu a také s ním často trénovala natural horsemanship s velkým množstvím práce ze země.

Luke je velice živý až dramatický valach, akční, zvídavý a nadšený pro nové věci. Jeho pozorná majitelka si prvních problémů všimla, když kůň začal ztrácet svaly na horní linii a později mu narostla delší srst, k tomu často močil.

Veterinářka Restifo Luka viděla při rutinní kontrole, a když majitelka zmínila jeho problémy, rozhodla se koně otestovat na PPID. Potvrzeno. Začal se léčit s 1 mg pergolidu na den a majitelka mu změnila stravu, včetně redukce pobytu na trávě, aby nepřijímal tolik cukrů.

Trvalo to dva nebo tři měsíce, než Luke na léčbu a změnu režimu zareagoval. Spravila se mu srst i váha.

O tři roky později je Luke na dávce 1,5 mg/den. Pije i močí normálně, srst je ukázkou zdraví. Díky tomu, že začal být léčen tak brzo v prvních fázích nemoci, se díky pečlivosti majitelky vyhnul závažnějším důsledkům.

16letý hunter D.J.

Hlavní příznaky: ukázkový případ obskurních symptomů (oční vředy, močové infekce neodpovídající na standardní léčbu)

D.J. byl úspěšným hunterem, než se stal pleasure koněm. Žije se svým majitelem na severovýchodě USA a vždy byl v dobrém stavu.

D.J. měl v poslední době opakovaně problémy s vředy v rohovce obou očí a také s vleklými infekcemi močových cest. Oční vředy se léčily zdlouhavě a jeho infekce močových cest nereagovaly na různá antibiotika. I když neměl problémy s kopyty, jeho veterinář se domníval, že kůň má Cushingův syndrom na základě jeho srsti, špatného línání, obtížného udržování váhy a špatné horní linie. Ale původní krevní testy Cushinga neprokázaly.

Poté se valach dostal do léčby veterinářky Restifo, která se domnívala, že jeho původní negativní výsledek testů ACTH byl falešně negativní. Krev koně byla tedy poslána na mnohem důkladnější testování, které odhalilo, že jeho hodnoty ACTH jsou přes 200. Takže byl jasně pozitivní pro Cushingův syndrom.

D.J. začal být léčen dávkou 1 mg pergolidu na den, a průběžně s tím se řešily jeho močové infekce a oční vředy. Každých šest měsíců byl ACTH testován znovu, ale nikdy – hyperadronokorticismus navzdory stupňujícím se dávkám pergolidu – jeho problémy nebyly pod kontrolou. Poté, co se mu opakovaně zvyšovaly dávky pergolidu, začal být testován každých 4 až 6 týdnů, než se dostala jeho nemoc pod kontrolu. To už dostával 2,5 mg pergolidu na den.

Za těchto okolností už ho nebylo nutné testovat tak často, takže probíhalo pak každého půl roku. V současné době je ve věku 17 let léčen vyšší dávkou 3,5 mg pergolidu na den a zároveň k tomu má předepsanou dávku cyproheptadinu. Cyproheptadin (u nás se podává s touto léčebnou látkou Peritol, pozn. překl.) byl dříve užívaným lékem při této nemoci, ale je stále podáván koním s obtížně kontrolovatelným Cushingovým syndromem. Není to tak silný lék jako pergolid, ale koně nemohou dostávat neomezené množství pergolidu, takže to je důvod, proč je D.J. na kombinované léčbě pergolidu s cyproheptadinem. Na této léčebné kombinaci je D.J. zdravý a bez očních vředů a močových infekcí.

25letá miniaturní pony Hairy

Hlavní příznaky: pokročilá fáze Cushingovy nemoci

Malinká ponička zbarvení myšáka byla zachráněna z kill penu (kill pen je slangový název pro koňské aukce v USA, kde tyto koně často staré nebo nechtěné kupují killer buyers a vozí na jatky mimo USA, pozn. překl.). V čase její záchrany byla ve velmi špatném zdravotním stavu, s dlouhou kudrnatou srstí a se zanedbanými přerostlými kopyty se zcela jasnými známkami laminitidy.

Nový majitel se ji snažil dát do pořádku a také se jí udělaly krevní testy. Její ACTH level byl 400. Byla zcela jasný Cushingův případ. Trvalo to tři až čtyři měsíce, než se podařilo dostat pod kontrolu její nemoc pomocí pergolidu, mezitím majitel zahájil léčbu laminitidy – ta trvala nakonec dva roky, pomocí speciálního kování a léčby, včetně neurektomie. Dostávala nesteroidní antiflogistika (NSAID), aby její bolest byla také pod kontrolou. Bohužel v době, kdy se jí začal léčit Cushingův syndrom, byla nemoc již plně rozvinutá a klisna tak nemohla plně těžit z léčby, kromě toho jí NSAID způsobovaly žaludeční problémy. Nakonec bylo rozhodnuto o utracení klisny, bylo to nejhumánnější řešení. Ačkoliv Hairy své četné problémy nemohla překonat, dostalo se jí té nejlepší péče a pozornosti v závěru jejího života a léčba pergolidem zabrala aspoň tak, jak to nejlépe šlo za daných okolností. 

 

Co si z případů vzít?

Cushingův syndrom má všechny možné podoby a projevy, proto není úplně snadné ho včas diagnostikovat, jak jsme si ukázali na případech výše. Majitelé si často všimnou nejjemnějších příznaků dříve, než by mohli veterináři. Koně s Cushingovým syndromem tak mohou těžit z úzkého vztahu se svými pozornými majiteli, pokud se jim dostane následné řádné léčby a péče.

Článek byl napsán a publikován na webu The Horse dne 3. června 2021.

Připojené obrázky

Připojené články

16.01. 2018 07:00 Keď seno môže zabíjať
04.01. 2021 06:00 Čo ma naučila choroba mojej milovanej kobyly Salty (II)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com