Co vybrat vybíravému koni?

26. 08. 2020 06:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 656 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Pokud náš kůň nechá ve žlabu svou obvyklou porci koncentrovaného krmiva a valný zájem neprojevuje ani o seno, měl by to pro nás být poměrně jasný impuls ke konzultaci s veterinárním lékařem. Naštěstí ale ne vždy musí ztráta apetitu našeho koně souviset se změněným zdravotním stavem. Důvody mohou být - naštěstí - i prozaičtější.

Ztráta zájmu o krmivo může mít řadu příčin. Jestliže přivolaný veterinární lékař vyloučí zdravotní příčiny, kterými může být kolika, infekční onemocnění (herpesvirus, influenza a jiné), problémy se zuby či akutní nebo chronická bolest, zbývá nám ještě docela pestrá paleta dalších možných příčin, metabolickými dysfunkcemi počínaje a říjí u klisen konče.

Zátěž

Důvodem ztráty zájmu o krmivo může být například i vysoká intenzita či nezvyklý objem zátěže. Výzkumy prokázaly, že intenzivní/vysoká/nepřiměřená zátěž je schopna ovlivnit produkci gastrointestinálního hormonu ghrelinu. Ghrelin, takzvaný hormon hladu, je nejvíce produkován v době, kdy jsou žaludek a střevo prázdné. Ghrelin se váže na ghrelinové receptory na neuronech hypothalamu a signalizuje prázdný žaludek – podílí se tedy na tvorbě impulsu k příjmu potravy. Pokud tedy dojde k poklesu produkce tohoto hormonu v důsledku vysoké či nepřiměřené zátěže, může následně dojít k problémům s příjmem potravy. Řešením je dočasné snížení objemu a intenzity tréninku. K původním objemům a intenzitě práce se v takovém případě vracíme pozvolna a průběžně sledujeme ochotu koně přijímat potravu ve vztahu k objemu a intenzitě práce. 

Žaludeční vředy ... Syndrom gastroduodenální ulcerace

Další možnou příčinou mohou být i žaludeční vředy. Koně, kteří trpí žaludečními vředy, často mají snížený zájem o příjem krmiva anebo v jeho příjmu mají výkyvy, a to přestože jinak vypadají úplně zdravě. Pokud máte podezření, kontaktujte svého veterinárního lékaře a stav svého koně konzultujte. Diagnóza musí být vždy stanovena endoskopickým vyšetřením, a proto je diagnóza i terapie výhradně v rukou veterinárního lékaře. Zapomeňte tedy v této souvislosti – prosím – na facebookové poradny. Nejeden majitel má koně se „strašnými žaludečními vředy“, a proto ve špatné výživné kondici, kterého ovšem veterinář v souvislosti s touto diagnózou nikdy neviděl.

Syndrom gastroduodenální ulcerace postihuje všechny věkové kategorie koní, nejčastěji se s ním setkáváme u dostihových a sportovních koní, to ale neznamená, že hobby koně jsou tohoto syndromu ušetřeni. Udává se, že prevalence výskytu žaludečních vředů se pohybuje od 25 do 90 procent. Toto onemocnění může být vyvoláno mnoha faktory, prokázaný vliv má kupříkladu terapie nesteroidními antiflogistiky, dlouhodobé hladovění a také stres. Faktorem, který se může podílet na vzniku tohoto syndromu, je tedy například manipulační stres u hříbat a nevhodné metody odstavu, transport, sociální stres (nevhodné složení stáda, změna prostředí, sociální izolace). Myslete tedy na tuto skutečnost a snažte se stresu předcházet či ho alespoň minimalizovat. Pokud věnujeme dostatečnou pozornost welfare a přípravě koně k plánovaným úkonům, lze zajistit, že většina toho, co s koňmi děláme, proběhne jen se zdravou mírou stresu.

Kůň... komplikovaný selektivní spásač

Jestliže žádná z výše uvedených příčin se ztrátou zájmu koně o příjem potravy nesouvisí a veterinární lékař potvrdí, že náš kůň je 100% zdravý, může být příčina dobrovolné hladovky našeho koně úplně prozaická. Náš kůň je prostě a jednoduše vybíravý.

Koně jsou selektivní spásači, pokud mohou, nejen že preferují určité druhy rostlin před jinými, ale studie doložily, že si vybírají i podle výšky vegetace – vyšší porost je pro koně více přitažlivý než porost nízký. Selektují i podle stáří porostu – mladší porost preferují před porostem starším. Chutnost rostlin spásaných hospodářskými zvířaty je velmi složitý jev, který závisí nejen na různých fytochemických faktorech, ale také na instinktech zvířat, jejich zkušenostech a individuálních potřebách. Specifické dietní preference se proto u koní zákonitě objevují i při konzumaci koncentrovaných krmiv. 

Pokud je krmná dávka obohacena o nové/neznámé/nedostatečně atraktivní ingredience, je často odmítána a proto musíme změny v krmné dávce a ve složení koncentrovaných krmiv zavádět pomalu, přičemž platí, že někdy se nám je nemusí podařit zavést vůbec. Koně totiž nevyhledávají potravu jen za pomoci zraku, ale využívají i čich a chuť. Právě tady tedy může být zakopaný pořádně velký pes! I malá změna pachu nebo chuti totiž může mít za následek úplné odmítnutí nabízeného pamlsku nebo koncentrovaného krmiva, a to i veškerému hladu navzdory. 

Jaké chutě a vůně koně preferují?

Ve srovnání s jinými hospodářskými a domácími zvířaty je publikováno relativně málo prací, které se zaměřily na úlohu chuti a čichu při výběru potravy domestikovaných koní. Kde tedy hledat vodítko, pokud chceme koním dopřát lákavější pamlsky, neodolatelné müsli či chceme do krmné dávky koně nenápadně propašovat výživové doplňky nebo léčiva? Naštěstí několik studií zaměřených na preference vůní a chutí u koní přece jen k nalezení je.

V jedné z dostupných studií bylo koním v první části experimentu nabídnuto patnáct různých příchutí v akceptačním testu (zvířeti je nabídnut pouze jeden druh krmiva). Jednotlivé příchutě byly jedna po druhé postupně přimíchávány do krmné dávky tvořené 100 g vedlejšího produktu z obilovin. Data byla shromážděna v průběhu pěti ne po sobě jdoucích dnů. Koně, kteří se účastnili experimentu, dostali každý den šest krmných dávek složených z obilovin ochucených jednou konkrétní příchutí, a to v rozestupu minimálně jedné hodiny. Zaznamenáváno bylo spotřebované množství krmiva, doba nutná k jeho zkonzumování i jeho částečné nebo úplné odmítnutí.

Dvanáct příchutí z patnácti bylo všeobecně poměrně dobře přijímáno. Vyřazena byla v první části experimentu třapatkovka nachová (Echinacea purpurea), koriandr setý (Coriandrum sativum) a muškátový oříšek (sušený plod stromu muškátovník vonný neboli macizeň (Myristica fragrans)). Jeden z koní zavedených do experimentu dokonce zcela odmítl ochutnat krmivo s příchutí echinacei a koriandru a to přesto, že v jiné studii bylo doloženo, že vůni koriandru koně preferují. Jak se ale zdá, vůně a chuť nejsou totéž! Já kupříkladu miluji ryby, ale jejich vůni bych si rozhodně ráda odpustila. U koní se tedy zřejmě mohou objevit podobné tendence jako u lidí! :)

V další fázi experimentu bylo dále testováno preferovaných osm příchutí, tedy těch, které koně konzumovali ze zbylých dvanácti nejrychleji. Těchto osm příchutí mělo nejrychlejší průměrný čas spotřeby a bylo koním v další fázi experimentu prezentováno v párových srovnávacích preferenčních testech (na rozdíl od akceptačního testu dochází při preferenčním testu ke konfrontaci dvou nebo více druhů krmiv), a to ve dvou testech denně v poledne a 16:00 hodin. Prezentace stejné příchuti byla nabízena minimálně s jednodenním odstupem. Tentokrát byly příchutě prezentovány koním ve 300 gramech vedlejšího produktu z obilovin. Prezentace byly ukončeny, když byla spotřebována přibližně polovina z celkového nabídnutého množství krmiva. Konečné preference byly vyjádřeny jako poměr od 0 (odmítnutí) k 1 (výhradní spotřeba).

Nejlépe si v druhé části experimentu vedly tyto příchutě:

  • Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum)
  • Banán
  • Třešeň
  • Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)
  • Kmín
  • Mrkev
  • Máta peprná (Mentha piperita nebo Mentha × piperita)
  • Dobromysl obecná (Origanum vulgare)

V poslední části experimentu dostali koně tři typy krmiva. Neochucené pelety, pelety s příchutí pískavice a pelety s příchutí banánu. Doba spotřeby pelet ochucených pískavicí a banány byla ve srovnání s neochucenými peletami významně zkrácena. Výzkum tedy doložil, že chuť krmiva má výrazný vliv na ochotu koní přijímat potravu i na rychlost jeho konzumace.

V jiné studii vědci nabídli ochucený a neochucený oves osmi plnokrevníkům během několika krmení po dobu několika dnů. Testována byla příchuť jahod, jablek, citrusů a třešní. Experiment prokázal, že koně preferovali oves ochucený  všechny nabízené příchutě (jahody, jablko, citrusy a třešně) – před ovsem neochuceným. Ochucené ovesné vločky byly konzumovány rychlostí 147 gramů za minutu, ve srovnání se 130,5 gramy u neochuceného ovsa. Nejvyšší míra spotřeby byla zaznamenána u ovsa s třešňovou příchutí. Tento typ krmné dávky byl spotřebován rychlostí 153 gramů za minutu. Což naznačuje, že koně příchuť třešní při tomto experimentu preferovali.

Závěr

Takže? Takže! Ať už svému vybíravci nabídnete skutečnou třešničku na dortu anebo příchuť možná trochu překvapivého favorita, středomořskou pískavici, neměli byste prohloupit. Přesto ale platí. Pokud kůň zastaví nebo sníží příjem krmiva, měl by být neprodleně vyšetřen veterinárním lékařem. Rovněž je vhodné zkontrolovat, zda v prostředí nejsou přítomny potenciální stresory a zda nebyl významně pozměněn objem práce. A pak je tu ještě jeden trik. Vybíravým koním rozdělujeme krmnou dávku. Vybíraví koně totiž často větší porce nedožírají a je škoda nespotřebované prosliněné krmivo vyhazovat. Vybíravce tedy krmíme málo, ale často.

Použité zdroje

  • Goodwin D, Davidson H P B, Harris, P. Selection and acceptance of flavours in concentrate diets for stabled horses. Applied Animal Behaviour Science, Volume 95, Issue 3 - 4, Pages 223-232.
  • Adriana Moraes de Oliveira Tribucci, Department of Animal Science, University of São Paulo, Pirassununga, BrazilRoberta Ariboni Brandi, Júlio C. de Carvalho Balieiro,Evaldo A. Lencioni Titto & Ives C. da Silva Bueno: Palatability of Horse Diets Containing Citrus Pulp (Citrus Sinensis) through the Preference Test, Article: e33 | Received 08 Nov 2012, Accepted 14 Feb 2013, Published online: 18 Feb 2016
  • Bonde, M. and Goodwin, Deborah (1999) Behaviour of stabled horses when presented with different odours. Equine Veterinary Journal. Supplement28 (60)1-2.
  • Quinn L.D., Quin A., Kolipinski M., Davis B., Berto C., Orcholoski M., Ghosh S. (2010): Role of horses as potential vectors of non-native plant invasion: An Overview. Natural Areas Journal 30 (4): 408-416.
 

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: