S tím nemohu souhlasit. Bosonožství je dnes trendem i ve sportu a boty pro koně proto najdou své uplatnění i v něm. Je sice pravda, že boty jsou v soutěžích pořádaných pod hlavičkou ČJF povoleny pouze v parkuru, skokové zkoušce všestrannosti a ve vytrvalosti, to ale nic nemění na tom, že se s nimi stále častěji můžete setkat v tréninku všech disciplín. Ne vždy se totiž koně pohybují výhradně po kvalitním povrchu.

V rámci oficiálních drezurních soutěží jsou boty zakázány, ale většina drezurních závodů se koná na površích, které jsou na vysoké úrovni (písek s geotextilií) a zde bosí koně boty vůbec nepotřebují. Pokud není kůň ani na tomto povrchu komfortní, pak nemá v soutěži co dělat a je třeba stav kopyt nejdříve zlepšit.

Boty do sportu?

Právě sportovní koně, kteří mají podat výkon a jejich tělo je ve vysoké zátěži, mohou významně těžit z výhod pohybu bez podkov:

• Fyziologicky fungující kopytní mechanismus podporuje látkovou výměnu. Podkova ale omezuje cirkulaci krve v kopytních škárách. Krev proto nemůže plnit svoji základní – transportní – funkci a nedostatečně vyživená kopyta slábnou.
• Jednou z významných funkcí kopyta je funkce krevní pumpy. Jelikož srdce koně je v poměru k tělesné hmotnosti relativně malé, jsou tyto čtyři malé krevní pumpy pro zdraví koně velmi významné.
• Důležitou funkcí kopyta je samozřejmě tlumení nárazů. Nosný okraj kopyta je v poměru k hmotnosti koně malý a na okraj okovaného kopyta proto při vyšší rychlosti nebo zátěži působí vysoká kinetická energie. Bosé kopyto je schopno tuto energii lépe absorbovat (trojrozměrná deformace), protože při nárazu umožňuje měnit tvar kopytního pouzdra. Podkova brání jak roztažení kopytního pouzdra, tak i prokrvení kopytní škáry.
• Pro správné fungování kopytního mechanismu je nezbytné, aby byl tvar kopytního pouzdra fyziologický a zde hrají roli i milimetry.
• Nejen pro sportovní koně má význam také hmat, který je pro pohyb koně zásadní. Bosí koně vědí, kam šlapou, sebejistě se pohybují jakýmkoliv terénem a tím šetří i klouby a šlachy.

Udržet kopyta domestikovaných koní zdravá je ale v našich geografických podmínkách nesnadný úkol. Zajistit koni dostatek volného pohybu na různorodém povrchu, vyhnout se spásání trávy bohaté na cukry, najít kvalitního trimera, který bude upravovat kopyta v krátkých intervalech 2-4 týdnů, není jednoduché a proto mají v pohybovém managementu koní boty své místo.

Jak poznám, že právě můj kůň potřebuje boty?

Tahá vás kůň ze zpevněné cesty na trávu? Vyhýbá se kamínkům, zkracuje krok na tvrdém, chodí na tvrdém povrchu jak na jehlách? Trvá delší dobu než se uvolní? Je „líný“, neochotný k pohybu? Při došlápnutí na kámen se mu bolestivě podlomí noha nebo dokonce kulhá? Má větší obrus kopyta, než stíhá rohovina dorůstat? Našlapuje od špice? Má nízké patky a šlape si po střelce? Pokud si na některou z otázek odpovíte ANO, zvažte pořízení bot pro koně.

Proč je tak nesnadné vybrat správné boty? 

Boty nelze vybírat podle líbivosti obrázků na internetu nebo podle tabulky velikostí výrobce. Pokud při tomto způsobu výběru boty sednou na první dobrou, pak je to spíše náhoda. I já, přestože mám dostatek zkušeností, beru ke svým klientům několik různých typů bot a i jejich velikostí. Boty je třeba na koni vyzkoušet a často i upravit - povolit, roztáhnout, dotáhnout. Zásadní pro úspěšné používání bot je i schopnost boty správně nazout, zout a čistit. To vše je potřeba se naučit, ideálně pod dohledem odborníka.

Je důležité si také uvědomit, že pokud nejsou kopyta správně trimovaná, upravená (dlouhé špice, vysoké patky, asymetrie), pak žádná bota nebude perfektně sedět a nelze ji 100% napasovat. V takovém případě je třeba volit kompromis a snažit se vybrat to nejlepší, co za dané situace lze. Boty jsou totiž vyráběny pro ideální tvar kopyta.

Zázraky se nedějí

Boty pro koně musí velmi mnoho vydržet – vysokou rychlost, hluboký terén, tvrdý povrch (asfalt). Pokud ale noha rotuje (vadný postoj končetin), není síla, která by dokázala botu udržet na místě. Nemůžeme proto od bot očekávat zázraky. Odstředivé síly, které působí ve vysokých rychlostech, jsou skutečně obrovské. Výrobci dělají, co mohou, vývoj materiálů i modelů bot se stále posouvá. Má to ale své limity. Ve Velké pardubické můžete v oranici botu ztratit, i kdyby byla nejlépe napasovaná. Každý, kdo koval, jistě někdy podkovu ztratil a to i když byla přibita ke kopytu šesti hřeby. Chcete-li, aby boty byly pružné a podporovaly kopytní mechanismus, musíte počítat i s tím, že jejich pružnost pracuje v náš neprospěch a boty se prostě někdy zují. Ale co se může stát? Pokud si kůň botu přišlápne a zuje, nezraní se, neutrhne si část kopytní stěny.

Doporučení

Boty se primárně používají při kontrolovaném pohybu, tedy při práci pod sedlem, v zápřeži, na ruce. Lítat a vyhazovat mohou bosí koně ve výběhu nebo pastvině. Naší snahou by mělo být, aby se kůň pod sedlem pohyboval bezpečně a jeho tempo je proto třeba upravit dle aktuálního stavu terénu. Pokud je někde kluzko nebo hluboké bláto, pak by tímto terénem měl kůň - okovaný, obutý a i bosý - projít v klidu, aby nedošlo ke smeknutí a třeba k natažení šlachy. Zkuste si vzít na záda batole a proběhnout se blátem. Zeptejte se tedy sami sebe, zda je nutné jezdit ve vyšším tempu terénem, který může být nebezpečný, ať už máte koně bosého, obutého nebo okovaného. Důvěřujte svému koni, dovolte mu cítit a hmatat půdu pod nohama a uvidíte s jakou lehkostí a jistou vás terénem provede.

Dnes již víme, že úplně nejlepší je bosé kopyto, o tom není pochyb. Ale kolik koní má tak kvalitní kopyta, aby bez problémů zvládli každý terén, větší zátěž, vyšší obrus a jejich kopyta byla stále zdravá a plně funkční? Naši koně již nejsou divocí mustangové, ale domestikované šlechtěné zvíře, a podmínky chovu neodpovídají volnému pohybu po rozlehlé stepi. Proto je třeba kopytům našich koní pomoci péčí, trimem, odpovídající výživou, dostatkem pohybu a poskytnutím ochrany kopyt tak, aby pro ně byl pohyb s námi radostí a ne trápením.

Kůň je živý tvor, který vnímá, reaguje a cítí bolest, i když to často nedává znát. Nebuďte vůči tomu slepí a lhostejní. Udržte své koně zdravé a spokojené i do vysokého věku. Jezdci jako Henrik von Eckermann, Peder Fredricson, Julien Epaillard, Simon Delestre nebo Christian Kukuk, ti všichni již se svými koňmi startují bez podkov a vědí proč. ( Christian Kukuk: „Mumbai je bez podkov nejméně o dvě sekundy rychlejší než s podkovami.“)

Příklady mluví za vše

Conelly

Conelly je sedmnáctiletý holandský teplokrevník, který závodí na nejvyšší úrovni drezury. Ve svých dvanácti letech se přestěhoval do Stáje u Sepíka v Lysé nad Labem, kde se kvůli managementu stáje (aktivní stáj) musel přestat kovat. Stáj u Sepíka se věnuje výcviku drezurních a parkurových koní a poníků a jejich jezdců, ale všichni koně (a to i ti na nejvyšší sportovní úrovni) jsou zde ustájeni v režimu aktivní stáje, jsou společně ve stádech a bez podkov.

I Conelly je proto již pátým rokem zutý a užívá si volný pohyb ve stádě. Jako bosý se účastnil soutěží do úrovně T a to s velmi dobrými výsledky (přední umístění na MČR v drezuře). Každý správný sportovec musí ale i relaxovat, a tak si i Conelly užívá časté vyjížďky do přírody. V terénu je však stále citlivý na kamínkách a proto nosí boty. V těch absolvoval mimo jiné i týdenní vandr po horách.

Romana Dlouhá

Po úspěšném absolvování zahraničního kurzu pasování bot se naplno věnuje svým klientům – koním a jejich pohodlí. Neváhejte ji kontaktovat na telefonním čísle 739 300 695 nebo emailu info@pasovanibot.cz. Navštívit můžete také webové stránky www.pasovanibot.cz .