Otázka: Vlastním chovnou klisnu, které se má hříbě narodit koncem jara. Mám ale obavy. Klisna mé kamarádky měla ke konci březosti těžkou koliku a přítelkyně v důsledku ní přišla o klisnu i hříbě. Jaké kroky mám podniknout, abych minimalizoval pravděpodobnost vzniku koliky u vysoko březí klisny?

Na dotaz odpovídá Janice L. Holland, PhD, která je majitelkou Holland Equine and Academic Consulting v Midway, Kentucky:

Ztratit zvíře není nikdy snadné, obzvláště pak, pokud přijdete o klisnu i o hříbě...Jako kolika je označován jakýkoliv bolestivý stav v oblasti dutiny břišní koně, který je u chovných klisen obvykle dále klasifikován podle toho, zda je jeho původem gastrointestinální nebo reprodukční trakt.

Každodenní detailní vyhodnocování zdravotního stavu koně je důležité vždy, pokud ale vaše chovná klisna vstoupí do poslední třetiny březosti, nabývají tyto pravidelné kontroly na významu. Sledujte příjem vody a stav hydratace. Březí a laktující klisny mají vyšší nároky na příjem vody, jde asi o 8 až 9 litrů na 100 kg živé hmotnosti. Adekvátní příjem vody je mimořádně důležitý pro zachování optimální funkce gastrointestinálního traktu. Ujistěte se proto, že klisna má vodu skutečně vždy k dispozici. Dobrý management může vyžadovat pravidelnou a opakovanou kontrolu zdrojů vody v průběhu dne, přidání nádob na vodu nad rámec toho, co běžně poskytujete a také denní kontrolu jejich čistoty. Zbytky krmiv, které se do nádob a napáječek vždy dostanou, jsou ideální kultivační půdou pro řadu patogenů i plísní.

Důležité je rovněž zajistit klisně kvalitní a vyváženou krmnou dávku, která zohledňuje zvyšující se požadavky vysoko březí klisny. Nutriční požadavky klisny se s postupující březostí významně zvyšují, a proto budete muset krmnou dávku s ohledem na aktuální požadavky klisny opakovaně upravovat tak, aby klisna i plod dostaly všechny nezbytné živiny a to v optimálním poměru. Jak se plod vyvíjí, zmenšuje se v břišní dutině prostor pro trávicí trakt. Z toho důvodu mohou klisny projevovat snížený zájem o příjem krmiva, a proto potřebují koncentrovanější krmnou dávku. Jako řešení se zde nabízí komerční krmné směsi určené pro tuto kategorii koní. Jakékoli změny by ale vždy měly být prováděny postupně a po konzultaci s kvalifikovaným odborníkem na výživu koní.

Kolika není u chovných klisen v pozdní březosti neobvyklá, protože plod začíná zabírat stále více místa v břišní dutině. Tlak na tenké a tlusté střevo může v GI traktu způsobovat určité dysfunkce. Předpokládá se, že mírnější kolikové epizody jsou v tomto období způsobeny pohybem plodu a obvykle samy odezní. Zvýšenou pozornost ale věnujte klisně, pokud přestane pít a odmítá přijímat krmivo nebo pokud příznaky koliky přetrvávají delší dobu. Některé změny a projevy mohou být mírné a nenápadné, a proto je tak důležité denně pozorně sledovat chování a zdravotní stav klisny.

Je dobré se zavčasu důkladně obeznámit se všemi typickými příznaky nastupující koliky a tyto informace sdílet se všemi osobami, které se v blízkosti vaší klisny běžně pohybují. Uvědomte si ale, že s blížím se termínem porodu je možné zaměnit příznaky koliky za známky počínajícího porodu. Pro obě tyto události jsou typické projevy bolestivosti v oblastní břicha. Přesto je nezbytné maximálně zdůraznit: koliku u březích klisen nelze podceňovat. Pokud máte dojem, že u váš kůň trpí kolikovými bolestmi, ihned kontaktujte svého veterináře, aby bylo možné odborně posoudit stav klisny i plodu a určit další postup.

Článek autorky Janice L. Holland vyšel v časopise The Horse.com 14. ledna 2023.

Zásady, které mohou pomoci omezit výskyt kolik:

• Kůň by měl mít zajištěn stálý přístup ke zdroji vody. Sledujeme kvalitu vody, průtok napáječek, v zimě může mít vliv na příjem vody i její teplota. I krátkodobý nedostatek vody může vést ke vzniku střevních obstrukcí. Na zásobování vodou nesmíme zapomínat ani v průběhu delších transportů, při déletrvající pohybové zátěži, obzvláště pokud je kombinována s vysokými teplotami – tepelný stres, a na sportovních a chovatelských akcích.
• Krmná dávka musí obsahovat dostatek vlákniny – kvalitní seno/kvalitní pastva v odpovídajícím/dostatečném množství jsou zásadní pro zdraví GIT koní. Kůň by neměl zůstat bez objemového krmiva déle než čtyři hodiny.
• Minimalizujeme náhlé změny v krmné dávce – každá změna v krmné dávce – změna v managementu seno/pastva, ve složení objemového krmiva a jeho kvality, v množství a složení koncentrovaného krmiva – musí být zaváděna postupně. Náhlé změny krmné dávky jsou v souvislosti s rozvojem kolik jedním z nejvýznamnějších faktorů. Čím je změna ve složení krmné dávky větší, tím delší dobu se na tuto změnu střevní mikroflóra GIT koně adaptuje. Souvislost mezi vývojem koliky a změnami relativního množství mikrobiálních taxonů v GIT je prokazatelná. Odborníci na výživu koní proto plošně doporučují maximálně pozvolný přechod (7–14 dní) při jakékoli dietní změně ve výživě. Nikdy nepodceňujme ani rizika spojená s pastvou. Pozor tedy při změnách pastevního managementu – při přechodu ze sena na pastvu je vyšší riziko poklesu pH tlustého střeva než při přechodu z trávy na seno. Na jaře proto musíme být více obezřetní než na podzim.
• Pozor na překrmení nevhodným krmivem, na krmiva nekvalitní, zaplísněná, zaprášená, zkvašená (řepné řízky, mashe) a na nadměrné požírání písku/hlíny. 
• Význam má i vhodný a dostatečný pohybový management – nedostatek pohybu, imobilizace po onemocnění/úraze, nadměrná zátěž – zásadní a náhlé změny v pohybovém managementu jsou rizikové, stejně tak i zvýšená fyzická zátěž a s ní související zvýšené pocení, obzvláště v horkém letním počasí. Kombinace vysokých teplot a vysoké vzdušné vlhkosti je riziková.
• V rámci prevence pravidelně kontrolujeme pastevní plochy a výběhy – pozor je třeba dávat na výskyt jedovatých stromů, keřů a rostlin, semenáčků a nažek jedovatého druhu javoru, možnou přítomnost nebezpečného odpadu – tráva ze sekaček, shnilé ovoce, biologický odpad ze zahrad, pecky z třešní, meruněk, skořápky ořechů.
• Nezbytností v prevenci kolik je nastavení vhodného antiparazitálního programu – dodržování pravidel aplikace a výběru vhodných anthelmintik. Preventivní opatření vedoucí k omezení výskytu parazitů v chovech koní zahrnuje mimo jiné i pravidelné koprologické vyšetření trusu a zoohygienu stájí a pastvin. Malí strongylidi a tasemnice jsou příčinou téměř poloviny všech případů křečových kolik u koní.
• Význam má také pravidelná kontrola stavu zubů jednou za 6 až 12 měsíců – špatné rozmělnění potravy může vést ke vzniku zácpy/průjmu.
• Vyšší riziko vzniku kolik je u hříbat, starších koní, koní zatížených stresem a u březích klisen. Rizikovým kategoriím koní proto věnujeme ve výše uvedených bodech zvýšenou pozornost a to především v souvislosti s kvalitou, dostupností a objemem vody a krmiv.