Hano, specializujete se na jezdecké oblečení. Předpokládám tedy, že jste i nadšený koňomil a aktivní jezdec. Je to tak?

Už když jsem byla úplně maličká, byli pro mě na poutích největší atrakcí poníčci - teď už vím, že ze mě nebyli tak nadšení jako já z nich - a jako většinu dětí mě z nich rodiče museli strhávat dolů násilím. Pak přišla jedna dovolená v Jižních čechách. Dodnes si živě vybavuji jen ten pocit. Na louce byli dva koně, na kterých jste se mohli svézt. Jeden byl v mých dětských očích "normální” a ten druhý, pane, ten vám byl velikánský, majestátní, obří! Doteď si pamatuji, jak jsem byla unešená, když ke mně skláněl tu svou hlavu. Dnes už vím, že to nebylo obřím koňem, ale spíš tím, že ten druhý, menší, byl hucul. To dětské vnímání světa je tak krásné! Kolem koní se motám nějakých 25 let, mám svého mistra a učitele Karlíčka a jsem vděčná, že mě rodiče tenkrát nechali jít za tímhle mým snem.

Co vás dovedlo k myšlence založit vlastní značku jezdeckého oblečení? Co bylo impulsem?

Proč jezdecké oblečení? Zkušenosti! Když jsem začínala jezdit, nosily se rajtky z ne moc pružného materiálu s kůží na kolenou. Pamatuji si, jak jsem jako malá měla věčně děravá a prodřená kolena. Potom přišel celokožený sed. A řekněme si to na rovinu, kdo chce v létě celokožený sed? Před několika lety se začaly objevovat nové materiály a s nimi jezdecké legíny. Koupila jsem si jedny krásné legíny a ty mi doma chválil i manžel, nekoňák. K Vánocům jsem od něho pak dostala dvoje (!) rajtky od švédské značky Maya Delorez, která tehdy dělala podle mě nejlepší a nejhezčí legíny s gripem. No a protože s manželem máme rádi výzvy – a moje hlavní práce je v dílně u sítotiskového stolu a jeho u počítače a laseru - zrodil se nápad udělat rajtky vlastní.

A co vás inspirovalo?

Móda je moje práce. S mojí švagrovou máme značku volnočasového oblečení Hank, kterou jsem založila před 10 lety. Nejsem švadlenka, protože jsem ke značce přišla přes sítotisk, ale v našem mini týmu pár švadlenek máme. Vím tedy, jak zacházet s látkami, tiskem a vším ostatním. A od volnočasové módy už k té jezdecké až tak daleko není. Občas se to dá dokonce hezky spojit. Doma mám dvoje jezdecké rajtky bez gripu, ve kterých chodím běhat nebo cvičit a naše “hankovské” croptopy nebo mikiny se naopak dají nosit i na ježdění.

Jaký byl úplně první produkt, který jste vytvořila?

Protože jsme si s manželem vysnili „naše“ rajtky, začali jsme od nich, ačkoliv jsou technologicky nejnáročnější. Já, jakožto pravý koňák, jsem samozřejmě chtěla všechno - trička, mikiny, podkolenky, podsedlovky. Ale abychom finančně nevykrváceli hned na začátku, shodli jsme se, že nejdřív vyladíme rajtky k dokonalosti a až potom budeme pomalu přidávat další kousky.

Jak náročné bylo začít? Byla kolem vývoje produktu nějaká překvapení?

Začátky mi jdou dost dobře. Jsem takový nadšenec, který by chtěl dělat a zvládnout všechno. Horší bylo pokračovat, když se mi nedařil tisk gripu. Nekecám, tam jsem opravdu probrečela večery nad sítotiskovým stolem. Grip se loupal, praskal… potom to nešlo vymýt ze šablony, zaschla mi barva, nebo jsem si nenapsala finální recepturu a mohla jsem jet zase od nuly. A co mě překvapilo? Že i přes to, že jsem s tím několikrát chtěla seknout, zase jsem vstala, a zkoušela to dál. Ta myšlenka byla totiž tak skvělá a já jsem ty naše rajtky prostě musela mít. A navíc jsem doma měla parťáka, který v tom jel se mnou.

Styl a filozofie vaší značky?

Hankie má oproti ostatním jezdeckým značkám poměrně jednoduchý styl. Snažím se vše držet v eleganci a neutrálních barvách, které se dají dobře kombinovat. Nikdy neříkej nikdy, ale u nás se asi zářivých legín s topem v jedné barvě nedočkáte. Filosofie je vlastně taky jednoduchá - dělat věci s láskou, u nás, z kvalitních materiálů. To je podle mě klíč k udržitelnosti.

Pro koho jsou vaše produkty určené – víc pro hobby jezdce nebo i pro profíky?

Díky tomu, jak je značka neutrání, hodí se jak pro hobby jezdce, tak pro profíky. Je vlastně pro ty, kdo chtějí, aby jim to v sedle slušelo, ať už dělají jakoukoli disciplínu na jakékoli úrovni. Záleží jak a s čím si oblečení nakombinují.

Jak moc se snažíte při navrhování propojit estetiku s funkčností?

Když jsme rajtky tvořili, věděla jsem, že na nich potřebuji aspoň jednu kapsu, a chci, aby dělaly hezký zadek. Což podle ohlasů zákaznic splňují na výbornou. A kapsy už mají dvě, jednu na telefon a druhou na pamlsky, aby se to nemíchalo.

Kde a jak vaše oblečení vzniká?

Naše oblečení vzniká na severu Čech, v Liberci. Nyní máme jen jednu švadlenku. Ne proto, že bychom nepotřebovali větší výrobní kapacity, ale proto, že naše rajtky zatím nedokáže nikdo jiný ušít stejně dobře jako ona. Tímto jí moc děkuji, že se mnou měla na začátku tolik trpělivosti! Jsme opravdu mini tým - já, můj manžel a zatím jedna švadlenka. Na výrobu nám to zatím stačí, ale nebráníme se růstu, pokud bude zachovaná kvalita.

Na co si při výběru materiálů dáváte největší pozor?

První dám na pocit, když si na materiál sáhnu. Pokud máte v oblečení běhat kolem koní celý den, musí to být příjemné, nikde vás to nesmí dřít a tlačit. A samozřejmě velmi dbám na složení, funkčnost a původ látky. Naše legíny s gripem šijeme z italské látky, která je z recyklovaných rybářských sítí. Je moc příjemná, pružná a nijak se časem nevytahuje ani nebledne. Na zimu máme tuto látku počesanou a teplejší – v našich legínách, právě z této látky, jsem u nás na severu odběhala celou zimu.

Testujete kousky v praxi – třeba i na sobě?

Tak samozřejmě. Stejně jako u mé druhé značky vymýšlíme a tvoříme kousky, které se líbí nám a sami je chceme nosit. Jakmile jsem měla první prototyp legín, ještě bez gripu, už jsem v nich skákala do sedla, abychom mohli ladit detaily. Od doby, co mám doma naše rajtky, jsem poslala do světa všechny ostatní. I ty původně nejlepší, co jsem doma měla.

Má pro vás podnikání v jezdeckém prostředí nějaké výhody?

Mohu si beztrestně domlouvat focení v rajtkách s mým koníkem, zatímco manžel doma hlídá děti! :) Ne, teď vážně, mám vždycky velkou radost z toho, když mi někdo napíše, že mu rajtky skvěle sedí. Že se mu v nich hezky jezdí. To mi dává hodně a motivuje mě to k tomu se posouvat dál.

V čem je podle vás česká jezdecká komunita – jako zákazník - specifická?

Tušila jsem, že to bude těžké. Ale že to bude takhle těžké, to mě nenapadlo. Díky zkušenostem s mojí druhou značkou jsem si zvykla, že když vymyslíme novinku, je o ni zájem a hned se po ní zapráší. A tady? Ladili jsme první kousky, nafotili je, s ohromnou slávou jsem je dala na web a nic se nestalo. Jakože nic! Nikdo si nic nekoupil. Časem jsem pochopila, že u jezdecké komunity je to jinak. U volnočasového oblečení se zákazníci běžně zajímají, kde a jak je oblečení vyrobeno, ale u jezdeckého to vůbec neřeší. Mám pocit, že v rajtky vyrobené v Česku nějak nemají důvěru, dokud je nemájí v ruce a nemohou si je osahat a zkusit. Ale věřím, že se to zlomí. Pomalinku si vyšlapáváme tu naši udržitelnou cestičku i v jezdeckém sportu.

Jaké byly první reakce jezdecké veřejnosti na vaši značku?

Velmi pozitivní. První reakce byly totiž od přátel a známých. Další reakce pak na sítích - taky nadšené. Ale nejlepší ohlasy jsou až po tom, co si naše kousky zákazníci obléknou, což beru jako nejlepší zpětnou vazbu.

Máte nějaký kousek, který je vyloženě bestseller?

Jsou to jezdecké legíny s celogripem. Občas si někdo jako doplněk koupí třeba tričko, ale zákazníci k nám jdou hlavně pro tyto rajtky. A to také bylo naším cílem. Kousků máme zatím pomálu, u rajtek se držíme vždy jedné, maximálně dvou barev. Když se jedna role látky vyšije, kupujeme další. Nechceme být značka s obrovskými sklady. Naopak. Nejvíc mě těší, že některé kousky šijeme na objednávku. Jako plus bych uvedla, že můžeme upravit třeba délku gumy v pase podle přání zákazníka, nebo celkovou délku legín (dobré vědět třeba pro dlouhonožce :-) ).

Na co se od vás můžeme těšit v nejbližší době ?

Na co se těším jsou nové barvy rajtek s celogripem, které nyní vzorujeme. Bude tam i závodní verze legín, ale uvidíme, kterou barvu nakonec vybereme jako finální na léto. Nemám velké ambice v rozšiřování sortimentu, ale ráda bych, aby se naše Hankie rajtky pomalu dostaly mezi větší množství lidí a my si mohli dovolit mít větší výběr střihů a barev. A třeba i nějaké ty podkolenky a a podsedlovky…