V letošním roce si budeme připomínat sté výročí založení hrdé dobrovolné sportovně- zemědělské organizace Selské jízdy. Vznikla v roce 1925 a prošla si velmi složitým vývojem v názorově a politicky komplikované době 20. století. Její historie kopíruje většinu významných přelomových událostí minulého století. Naštěstí po roce 1989 již prochází kontinuálním vývojem, který si budeme celý tento rok připomínat.

Minule jsme si představili Gustava Raua – zásadní postavu německého meziválečného jezdectví a „otce“ tolik úspěšného německého systému. Dnes se podíváme na některé pasáže z jeho knihy Die Reitkunst der Welt an den Olympischen Spielen 1936. Kromě toho, že je velmi zajímavé nahlédnout, s čím se potýkalo tehdejší jezdectví, najdeme i zajímavé paralely ke dnešním úspěšným jezdeckým systémům.

Proč je Německo světovou jedničkou v jezdeckém sportu, je docela častá otázka. Důvodů je samozřejmě mnoho, ale určitě nelze popřít zásluhy jistého Gustava Raua, který má na kontě vytvoření nejen vynikajícího chovatelského programu, ale také systému jezdeckých klubů, který se posléze rozšířil po celé zemi, a je oporou celého německého jezdeckého sportu.

V roce 2018 byl oznámen nález tří koňských těl v areálu luxusní vily v Civita Giuliana, zhruba 700 metrů severně od starověkých Pompejí.

Vynikající jezdkyně Elvira Guerra pocházela ze slavného cirkusového rodu a jezdila na olympiádě v Paříži roku 1900 v disciplíně hunter hacks. Její jméno není příliš známé, ale není divu. Pařížské hry smutně proslavila spíše střelba do živých holubů a organizační chaos. Kdo tedy byla tajemná Elvira a v čem byly OH 1900 tak bizarní?

Na konci srpna se v Římě konalo výroční setkání Evropské archeologické asociace, což je patrně po Světovém archeologickém kongresu, největší vědecká archeologická konference a shromáždění archeologů na jednom místě (pět tisícovek Indiana Jonesů!).

„Jejich země je plná stříbra, zlata a nepřeberných pokladů. Jejich země je plná koní a vozů bezpočtu.” (Izajáš, 2:7)

Možná jste zaznamenali – obzvláště na sociálních sítích – informace, že koně nevymizeli z amerického kontinentu na konci doby ledové, ale že naopak v Severní Americe přežili a nativní obyvatelstvo je používalo k jízdě již před příchodem kolonistů. Jak je to tedy?

Nedávno bylo v řeckém Phaleronu objeveno osmnáct pohřbených koní. Jedná se o jedinečný nález, který vyvolal u odborné veřejnosti řadu otázek, souvisejících s chovem koní a jejich rolí zejména ve starověkých Athénách.

Kůň vyvolává ve velké části populace velmi pozitivní pocity: od milovníků koní, ať už se jim věnují aktivně profesionálně, nebo amatérsky, až po jejich tiché obdivovatele. Jen těžko najdete někoho, komu by koně neimponovali, komu by se nelíbili nebo k nim měl odpor. Proč tomu tak je? Proč člověk nemá stejný vztah k žirafě, jelenovi, pakoňovi nebo koze? Je to v koni, nebo v člověku? Jak vypadal vztah člověka ke koni dříve? Jak se vyvíjel? Kdy to všechno začalo? Dovolte nám, abychom vás vzaly na „vyjížďku“ do minulosti. Nejprve prosvištíme časem a euroasijskými stepmi, pak vám povíme něco o tom, co může a dokáže archeologie na poli hipologie a nakonec se podíváme do stájí antických Řeků.

Buffalo Bill se zasloužil o hodně. O smrt stovek či tisíců bizónů, mnoha indiánů, ale také o vytvoření legendy Divokého západu tak, jak jej známe, a zachování alespoň zlomku indiánské filosofie a způsobu ježdění. Měl hluboké znalosti indiánského ježdění, jezdil indiánské koně jejich stylem a jeho zážitky stojí za to.

Končí duben roku 1945. Sovětské armádní sbory svádějí bitvu o Berlín, vyhánějí nepřítele z Moravy a Dolních Rakous. Americká armáda se probila až do Bavorska/Horní Falce a likviduje poslední ohniska německého odporu na samé hranici s Československem. V sídle štábu „čtyřhvězdičkového“ generála George S. Pattona, velitele 3rd U.S. Army, se rozdrnčel telefon. Adjutant zvedá sluchátko a se slovy „Naléhavé, pane“, je podává generálovi. Na opačném konci drátu je plukovník Reed, velitel 2. jízdní průzkumné skupiny, Pattonův dlouholetý přítel. Generál pozorně naslouchá a vzápětí odpovídá: „Dobrá, Charlesi, zachraňte je! Smeťte všechno, co se vám postaví do cesty, jen ať už jste tam! Tvoje jednotka právě dostala nový bojový úkol!“ Schyluje se k nevídané vojenské akci, která vstoupí do dějin pod názvem „Operace Kovboj“.