Chřipka u koní – na vakcíně záleží

16. 11. 2021 Jiří Šichtař Autor fotek: Christiane Slawik

Koňská chřipka je velmi nakažlivé respirační onemocnění koní, které je způsobeno virem chřipky typu A. Virus postihuje především horní cesty dýchací, a v některých případech může postihnout i plíce.

Závažnost klinických příznaků je různá a zahrnuje horečku, výtok z nosu, kašel, obtížné dýchání, svalovou bolest, únavu a zhoršený apetit. Významnou roli hraje především u koní využívaných ve sportu, a kromě klinických příznaků může onemocnění dýchacích cest zanechat trvalé následky.

Historie a současnost výskytu viru chřipky

Chřipka koní není nemoc, která by se objevila v nedávné době. Již Hippokratés a Absyrtus (řecký veterinář) popsali u koní onemocnění připomínající chřipku v letech 412 a 433 před n. l. Zhruba od 18. století jsou v historických pramenech popisovány výskyty chřipky u koní, které byly dávány do souvislosti s výskytem lidské chřipky. Masivní výskyt chřipky koní v celé Severní Americe nastal v roce 1872 a zasáhl obrovské množství koní, což mělo za následek ochromený transport zboží, vykládku přepravních lodí a zastavení téměř všech základních služeb. Chřipka se šíří celosvětově a není divu, že nákaza propukla v roce 1956 i v tehdejším Československu. Šíření viru po celém světě je od 60. let minulého století popisováno čím dál častěji a například v Indii došlo k největšímu propuknutí choroby v roce 1987, kdy bylo nakaženo více než 27 000 koní a několik stovek jich uhynulo.

Celosvětově je chov koní a jejich využití (především sportovní a volnočasové) v posledních dvou ročních dekádách na vzestupu. Koně se nakupují téměř na všech kontinentech, cestují takřka po celém světě v rámci různých sportovních událostí anebo se přesouvají za účelem chovu z jednoho konce zeměkoule na druhý. I když by se dalo říct, že prevence rozšíření chřipky u koní je od přelomu tisíciletí díky vědeckým poznatkům a biotechnologickým metodám využívaným při tvorbě vakcín na vysoké úrovni, stále dochází k propukáním této nebezpečné choroby. V roce 2003 bylo evidováno ohnisko nákazy v Jihoafrické republice, kam zanesli virus chřipky importovaní koně. Chřipka koní je problém i na jiných kontinentech – v dosud nevídané míře se v roce 2007 virus chřipky rozšířil také v Austrálii. Postiženo bylo na 70 000 koní a na vině byl opět nakažený importovaný kůň. K úplnému vymýcení choroby došlo za šest měsíců, ovšem s vynaložením obrovského úsilí a nákladů, které čítaly jednu miliardu australských dolarů.

Během poslední dekády (2010–2021) docházelo k opakovaným vznikům infekcí v mnoha zemích světa. Například v USA byla chřipka koní zjištěna v roce 2015 (23 států), 2016 (16 států), 2017 (22 států) a v letech 2018–2019 (33 států). V Evropě je situace podobná, během dekády došlo k propuknutí chřipky ve Francii, Německu, Irsku, Švédsku a Velké Británii. Nejnovější údaje popisují v rozmezí let 2018 a 2019 výskyt chřipky ve Velké Británii (228 koní), Irsku (80 koní) a Francii (60 koní). V roce 2020 došlo opět k nákaze chřipkou v několika evropských zemích – Francii, Irsku, Velké Británii a Švédsku.

Charakteristika viru

Abychom dokázali pochopit, proč dochází k opětovným výskytům chřipky koní, je nutné se blíže seznámit se samotným původcem této nákazy. Viry chřipky koní patří do skupiny virů Orthomyxoviridae a jejich genetická informace je zapouzdřena ve speciálním obalu. Na povrchu obalu viru jsou rozlišitelné dvě hlavní bílkoviny: hemaglutinin (H) a neuraminidáza (N). Vedle těchto zásadních bílkovin hrají při nákaze svou roli také další bílkoviny přítomné na obalu viru, ale pro zjednodušení budeme nadále mluvit jen o bílkovinách H a N.

Virus chřipky není schopný nakazit koně a vyvolat onemocnění sám o sobě. K tomu, aby se u koně chřipka rozvinula, je třeba, aby se virus dostal do buňky. Právě zmíněná bílkovina H slouží k tomu, aby hostitelskou buňku virus rozpoznal a mohl se s ní spojit. Pokud se tak stane, na scénu nastupuje druhá zmíněná bílkovina N – enzym, který pomáhá s napojením viru na buňku a také usnadňuje uvolňování viru z buňky a šíření mezi buňkami. Právě díky bílkovinám H a N se viry chřipky koní přiřazují ke dvěma subtypům. Subtyp 1 má povrchovou strukturu H7N7 a subtyp 2 má H3N8.

První subtyp H7N7 (označení A/Eq 1/Prague/56) byl poprvé izolován československými vědci v Praze v roce 1956, dnes už ale není považován za původce chřipky koní. Druhý subtyp viru H3N8 (označení A/Eq 2/Miami/63) byl izolován v Miami v USA v roce 1963 a v současné době stojí za hlavními výskyty chřipky koní po celém světě.

Téměř každý ví, že proti koňské chřipce se očkuje. Jak je tedy možné, že dochází k opakovaným výskytům? Odpověď je jednoduchá. Virus chřipky má schopnost měnit své vlastnosti v čase, a právě proto se i subtyp 2 postupně vyvíjí (viz obrázek). To znamená, že subtyp H3N8 A/Eq 2/Miami/63 byl postupně nahrazován novými variantami viru, proti kterému nemusí být všechny vakcíny účinné.

Vakcinace

Zásadním způsobem prevence chřipky koní je vakcinace, ačkoli se sluší dodat, že i očkovaný kůň může chřipkou onemocnět. Zpravidla se u něj však příznaky nevyskytují, nebo pouze v mírné podobě a celkově zvládá onemocnění jednoznačně lépe než koně nevakcinovaní. Očkování koní proti chřipce je ze zákona v ČR povinné v případě, že kůň bude přemisťován, nebo se bude účastnit hromadných akcí (závodů, svodů, výstav). Je dobré si uvědomit, že pokud kůň nestojí celý život sám v jednom boxu izolován od ostatních koní, ale je ve stáji, kam se koně přivážejí a odvážejí, existuje poměrně vysoké riziko nákazy. Proto se dá vakcinace doporučit v podstatě u všech koní. Veterinární lékaři mají v ČR k dispozici několik typů schválených vakcín, které chrání koně před nákazou na základě různých mechanismů účinku. Zásadním předpokladem pro ochranu koně není ale typ vakcíny, ale to, jestli obsahuje aktuálně se vyskytující linie viru chřipky.

Aktuálně se vyskytující kmeny chřipky koní sleduje skupina odborníků, patřících pod Světovou organizaci na ochranu zvířat (OIE). Tato organizace zjišťuje ve svých akreditovaných laboratořích z odebraných vzorků, které varianty viru se právě vyskytují a vydává výrobcům vakcín doporučení, vztahující se k jejich složení. Poslední zpráva z roku 2020 hovoří o tom, že vakcíny proti chřipce by měly obsahovat sublinii 1: S. Africa 03 nebo Ohio 03 a současně sublinii 2: Richmond 07 z varianty viru Florida (viz obrázek). Důkazem toho, že doporučení OIE mají ve světě váhu, můžeme vidět i v požadavcích Mezinárodní jezdecké federace (FEI) na očkování koní, která se s doporučeními OIE ztotožňuje a podporuje vakcinaci koní právě vakcínami, které obsahují zmíněné varianty viru.  

Závěrem

Vzhledem k obrovskému pohybu koní po celém světě je nutné vnímat koňskou chřipkou jako neustálou hrozbu. I když se v rámci hromadných akcí snaží veterináři infekci a přenosu koňské chřipky zabránit, k výskytům dochází opakovaně a vzhledem k vlastnostem viru tomu tak bude pravděpodobně i nadále. To nejmenší, co lze pro ochranu koně před velmi nakažlivou koňskou chřipkou udělat, je požádat veterináře o vakcínu, která obsahuje aktuálně kolující varianty viru, a tím minimalizovat zdravotní rizika vašeho i ostatních koní.

 

 

Další zajímavé články najdete v listopadovém Jezdectví, které si nyní můžete koupit i v online verzi.

Podobné články

Kdo z nás by neznal jásavě žluté pampelišky, které na pár jarních týdnů doslova zaplaví naše pastviny, louky a zahrady. Pampeliška lékařská ale není…

Když se vás zeptá nekoňák, co to je lonžování, pravděpodobně mu odpovíte něco ve smyslu, že kůň na opačném konci lonže běhá kolem vás dokola.…