S Jensem Meyerem o chovu koní pro sport, ne pro módu

21. 08. 2020 08:00, Aktualizováno 7. 09. 2020 16:39

Obrázky: 10

Autor: The Horse Magazine Foto: © Kiki Beelitz, DigiShots, Claes Jakobsson, Kenneth Braddick Rubrika: Chov koní Zdroj: Horse Magazine Překladatel: Eva Holubcová, Martina Cerhová Počet přečtení: 637 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Jaké názory má na současný evropský chov poradce slavného Blue Hors, Jens Meyer? Přečtěte si jeho rozhovor s Chrisem Hectorem.

Jens Meyer se jako chovatel koní narodil i tak vyrůstal. Jeho otec byl chovatelem licentovaných plemeníků a samotný Jens jako mladý muž získal praxi ve státním hřebčinci v Celle, předtím, než založil jednu z nejvýznamnějších německých stanic hřebců – „Hengstation Jens Meyer“, kde stáli mj. His Highness, Falsterbo, Dacaprio, Cashman či Herzensdieb.

V současné době je Jens zapojen do byznysu kolem plemenných hřebců omezeně, ačkoliv jeho manželka je částečnou majitelkou Damseyho, jednoho z hřebců, které Jens objevil. Jako rozhodčí, účastnící se akcí po celém světě, a poradce slavného Blue Hors Stud má málo času. Podařilo se mi ho zastihnout na přehlídce KWPN hřebců a byl jsem poněkud překvapen, že Jens, který byl vždy tak zapálený pro hannoverské teplokrevníky, je nyní velkým fanouškem KWPN.

Proč to nadšení pro KWPN?

„Mám rád jejich filozofii produkce drezurních koní, ne pouze hříbat na prodej. Když opravdu pečlivě nasloucháte např. Bertovi Ruttenovi, chovateli koní a jezdci Grand Prix úrovně, tak má představy o chovu koní, které můžete následovat. Když mluví o kroku koně, nemluví jenom o předvádění, ale také o správném rytmu, a pokud ho koně mají, jsou schopní piafovat. Má myšlenky, které předává dál chovatelům, takže nevnímají pohyb koně černobíle.“

„Viděl jsem všech čtyři sta nebo pět set koní v předvýběru, který začal na pevném povrchu, a mohl jsem vidět, co vlastně hledají a chtějí. V licentační komisi není sedm lidí jako v Německu, ale tři a se třemi lidmi to funguje snadněji. Sedm lidí už je dav, „oh, viděli jste to“, zatímco se třemi lidmi je mnohem snadnější objektivnější posuzování.

„Také jsou chytřejší ve způsobu, jakým provozují svoje přehlídky hřebců. Na přehlídkách prodávají místa pro diváky a je to poněkud drahé, když dané místo stojí 47 EUR. Zatímco v Německu diváci nemusí platit nic, vše je zdarma a veškeré náklady tak leží na majitelích plemeníků. Ti jsou tak pod tlakem, aby je prodali co nejdráže a pro nás (pozn. překl.: má na mysli Blue Hors) je to pak docela adrenalin platit takové částky. Zde v Holandsku není na ceny takový tlak, takže nejsou tak vysoké.“

Jaký typ koní preferujete?

„Byl jsem totálně ohromen potomky Totilase, že jsou tak dobří, jako např. Total Jr. Zajímavá zvířata…“

Ale Totilas potřebuje silnou velkou klisnu, jinak dostanete poníka.

„Ano, souhlasím s vámi ohledně Totilase, ale nejsme chovatelé trakéna nebo araba, chováme funkčního koně, který je schopen dojít na úroveň Grand Prix. Takže když se podíváte na ty koně, tak víte, že to není o tom odchovat pěkného koně, ale úspěšného sportovce. Takže spojovat KWPN s německými koňmi přináší dobré výsledky. Pro německé chovatele je KWPN přínosem z hlediska kvalitního cvalu, protože my neselektujeme na základě cvalu. Pro mě jsou důležité přední nohy, a když máte kombinaci německého koně a KWPN, dostanete lepší záď, takže zadní nohy jsou silnější. To je dobré pro současný chov.“

Holanďané vypadají, že mají rádi koně v tenzi na přísném přilnutí s okázalým pohybem vpřed. Rozdíl mezi holandským a německým stylem byl dobře vidět na aktuální akci v Amsterdamu, kde nejlepšími koňmi byli Němci, protože se pohybovali v klidu a korektně, zatímco přední Holanďané vypadali ve velké tenzi a pohybovali se nápadně okázale.

„Ale to je generace vzniklá na základě dvacet let starých myšlenek, to v současné době tam vidím potenciál Grand Prix koní pro budoucnost. Teď se bavíme o evropském chovu koní, ne o hannoverském, oldenburském či westfálském, chov je v současné době evropský. A pro nás, pro chovatele koní, jsou současné trendy skvělou šancí na dobré drezurní koně.“

„KWPN bylo schopné odchovat skokové koně, tak proč ne drezurní? Grand Prix skokanka má dobrou šanci produkovat Grand Prix koně, tak proč ne s drezurními plemeníky? A to je důvod, proč musíme myslet evropsky.“

No já si ale občas myslím, že KWPN chovatelé jsou poněkud posedlí ideou krásy. Pamatuji si, jak Wim Ernes (trenér holandského národního drezurního týmu a drezurní rozhodčí, pozn. překl.) argumentoval, proč neužívají Breitlinga, otce tolika Grand Prix koní: „Nemůžeme ho používat, protože je tak ošklivý.“

„Souhlasím s tebou, ale jak vidíš, chtějí nyní Damseyho pro chov, a to je zajímavé. Je osmnáctiletý a byl tři roky za sebou nejlepším plemeníkem v hodnocení drezurních plemeníků. Řekli nám, že jeho nejcennější vlastností je, že je zdravý a může to předávat v holandském chovu dál. Zeptal jsem se, kdo bude chtít využívat starého plemeníka. Odpověděli mi: „Přece jsme měli úspěch s De Nirem, představili jsme ho chovatelům a fungovalo to.“ V Německu nevyužívali Damseyho, protože měl nepopulární mateřskou linii, matku po Rituel, ale nakonec Damsey udělal v chovu kus práce. A právě tohle uvažování chovatelů KWPN je přemýšlením o budoucnosti. O chovu sportovních koní, ne o chovu hezkých zvířat, která jsou po dvou letech nepoužitelná. Takový chov je o ničem.“

„Podívej se třeba na Zacka. To je KWPN hřebec a v předselekcích pro tuto show zde byli tři nebo čtyři potomci po tomto plemeníku, vidíš jejich rodinu a víš, že je to směr, kterým se musí chov ubírat. Necílit na chov perfektního modela, komerčního koně, ale na chov Grand Prix koní. Samozřejmě, vždy se musíme soustředit na exteriér, ale také potřebujeme, aby kůň měl pro sport i hlavu.“

Zrovna o Zackovi jsem nedávno přemýšlel, že je to první hřebec od dob De Nira, který produkuje skutečně plemeníky.

„Není snadné chovat na Zackovi, to je zajímavé, protože on nepředává rámec (exteriér) a nedává pěkné koně. Ale z hlavy chovatelů koní musíme dostat pryč krátkozraké uvažování, že chce odchovat dobře prodejné hříbě. Musí mít jediný cíl, odchovat dobrého koně. A začít můžeme u jezditelnosti.“

„A jak můžeme vidět u jeho syna Zonica, je zde progres, dává mnohem hezčí koně než Zack samotný, také celkově v lepším rámci.“

„U jiného syna Zacka, Sezuana, teprve uvidíme, jak schopný je. Také nedává hezké koně, ale jak jsem říkal předtím o koních po KWPN plemenících, dobře cválají a navíc to mají v hlavě srovnané. Pokud toto chcete, tak je ten pravý plemeník pro vás. Pamatuji si babičku Sezuana, pěknou holštýnskou klisnu ve starém typu, vítězila na přehlídkách a dávala skutečně dobrá hříbata. Ve své době byla špičkovou klisnou.“

„A jsem též velmi zvědavý na potomstvo Jamesona (Zack x Negro), jeho matka má skutečně dobrý exteriér a soutěžila v dětských soutěžích s dívkou až do Grand Prix, což je zajímavé. Ano, krok Jamesona není ideální, ale nemůžete mít všechno.“

„Zkrátka, pokud chcete koně s výrazným pohybem a kulatým cvalem, on je ten pravý.“

„Jak odchovat správného koně? Je to jednoduché. Když máte klisnu, která neumí skákat v luku, připouštíte plemeníkem, který tu vlastnost má. Tak proč by to nešlo u drezurních klisen? Když potřebuji kvalitní přední nohy, tak využiji plemeníka, který je má.“

To zní jednoduše, ale…

„No ano, proč to nedělají? Když potřebuji typ, tak využiji trakéna a nebo linii Sandro Hita, takže připouštíte plemeníky požadovaných vlastností, abyste získali požadovanou vlastnost. Jenže oni vždy hledají dokonalého koně a očekávají dokonalého koně. Tak to ale nefunguje.“

„Byl jsem vždy konzervativním chovatelem v rámci hannoverské PK, ale je to tak, že nemáme žádnou selekci na základě cvalu, pouze v chovatelských testech hřebců a klisen. To znamená, že z celkem 8000 hříbat narozených v rámci hannoverské PK pouze 600 nebo 700 projde nějakou selekcí ve cvalu. Proč ne všichni? Každý kůň musí umět krok, klus, cval. Takže když potřebuji dobrý cval, tak hledám plemeníka, který dobře cválá, a nehledám komerčního plemeníka.“

Například Confess Color (Cadeau Noir) byl na hannoverské aukci nejdražší. Ale řekli, že má nezajímavý původ a nikdo ho nebude využívat. Ale… posuzoval jsem dvakrát klisny z rodiny jeho otce Cadeau Noir, které dvakrát vyhrály na velké přehlídce klisen v Lünebergu, mezi ostatními dvaceti rodinami. Byly to pěkné klisny a znal jsem prabábu Cadeau Noir, Gräfin Galina (Graf Fackel), který byla trochu těžká, ale měla ty správné atributy. A matka Confess Colora je po Licosto, o kterém se moc nemluví, ale byl sedmý na světovém šampionátu. Dále vidíte v původu Lauries Crusador xx, Wolkenstein a pak Forest xx, zase plnokrevníka. Je to vtipné, kolik plnokrevníka v tom původu je. No a Licosto je navíc vnukem plnokrevného Likoto. Takže je původ Confess Color nezajímavý? Ne, je to chov s budoucností, ne komerční.“

Co vlastně přesně děláš pro Blue Hors?

„Kupuji s mými kolegy hříbata a plemeníky. Dvakrát do měsíce selektuji koně na Blue Hors. Vybíráme koním vhodného jezdce a rozhodujeme se, jestli s koněm dále pokračujeme nebo ne. Je to skutečně zajímavé, mají to rozdělené. Jeden se věnuje mladým koním, druhý starším, a ředitel je z managementu firmy Lego. Není to koňák a nezajímá ho nic o otci nebo rodině koně. Ale rozumí koňskému byznysu, ale v jiném směru. Chce pouze vědět jedno, koncept a cíl práce s konkrétním koněm. Jsem velmi pyšný na to, že to není prodejní stáj, takže idea, že jezdec má pět koní, funguje více než na 80 %. Takže máme starší koně v soutěžích, ale i mladé koně. Jak můžeme například vidět na příkladu dvou koní, kteří byli přiděleni Agnetě Kirk Thinggaard, od hříběte byli rozvíjeni až do mezinárodního Grand Prix koně. Takhle fungujeme.“

A co Zepter s Zackem?

„Jsme s nimi velmi opatrní, jedině tak můžeme mít za cíl olympijské hry. Ideou je, aby oba jejich jezdci Agneta a Daniel Bachmann Andersen byli v dánském národním týmu a děláme vše pro to, aby to klaplo. Zack nepřipouští, neriskujeme, nechodíme na mnoho akcí. Cílem je mít dva koně pro OH pro případ, kdyby se jeden zranil nebo tak, nikdy nevíte. Podobně tak činíme u Zeptera, ne moc akcí, neúčast na Světovém šampionátu. Cílem je udržet oba zdravé a uvidíme.“

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: