AI jako tlumočník: Změní digitální analýza mimiky budoucnost?

Věříte, že jsou to právě oči, které vám prozradí vše o vnitřním rozpoložení vašeho koně? Skutečnost je zřejmě mnohem vrstevnatější. Aktuální výzkum Dr. Sebastiana McBridea (2025) přináší poznatky, které zásadně mění dosavadní pohled na koňskou mimiku. Prokázal totiž, že koně disponují komplexním systémem obličejových svalů, který je v mnoha ohledech srovnatelný s primáty.

Metodika: Od anatomie k digitálnímu etogramu

Tým vědců z Aberystwyth University využil technologii vysokorychlostního snímkování a precizní anatomickou analýzu k vytvoření dosud nejpodrobnějšího systému kódování obličejových pohybů u koní (tzv. EquiFACS). V rámci studie bylo analyzováno přes 800 kombinací svalových stahů u stovek koní v různých sociálních a stresových situacích.

Klíčovým nástrojem byl objev specifických mikro-výrazů, které lidské oko při běžném pohledu nestihne vědomě zpracovat, ale které zásadně mění celkový výraz koně a signalizují jeho vnitřní rozpoložení dříve, než dojde k viditelné akci.

Průlomový objev: Sval AUH21 a komplexní emoce

Nejvýznamnějším zjištěním studie je identifikace svalového pohybu pracovně nazvaného AUH21 (Facial Tightener). Tento specifický stah obličejového svalstva byl dosud dokumentován pouze u lidí a lidoopů.

U koní tento pohyb vzniká při komplexních emocích, které kombinují ostražitost s vnitřním napětím. Zatímco dříve byl tento výraz často interpretován jako „neutrální soustředění“, McBrideova studie prokázala, že AUH21 je časným indikátorem kognitivního přetížení nebo začínajícího emocionálního diskomfortu, který předchází viditelným známkám odporu či bolesti (McBride et al., 2025).

Evoluční souvislosti: Konvergentní evoluce sociální inteligence

Zjištění, že koně sdílejí s lidmi a primáty specifické svalové pohyby, odhaluje fascinující příklad konvergentní evoluce. To znamená, že dva evolučně vzdálené druhy si nezávisle na sobě vyvinuly podobné biologické nástroje pro řešení stejného úkolu: jak efektivně fungovat a přežít v rámci vysoce organizované sociální skupiny.

• Komunikační potřeby stádových zvířat: Na rozdíl od samotářských druhů musí koně neustále vyjednávat o své pozici, řešit konflikty o zdroje a synchronizovat svůj pohyb v rámci celého stáda. Protože fyzická agrese je energeticky nákladná a riskantní, evoluce upřednostnila jedince, kteří dokázali své záměry signalizovat jemně skrze mimiku.
• Anatomická analogie: Studie prokázaly, že koňská tvář obsahuje 17 nezávislých obličejových jednotek (Action Units), což je číslo překvapivě blízké šimpanzům (13) a lidem (27). Tato analogie naznačuje, že „emoční hardware“ koní je mnohem robustnější, než jsme si dříve připouštěli.
• Zrcadlení emocí: Tato evoluční blízkost může být vědeckým vysvětlením, proč jsou koně schopní velmi dobře dekódovat lidské emoce. Pokud sdílíme podobné svalové vzorce pro vyjádření napětí či uvolnění, je pro koně evolučně snazší „přečíst“ naše rozpoložení. Nejde tedy o „mystický jev“, ale o biologickou kompatibilitu v sociální signalizaci.

Dopady na etologii a welfare

Tento výzkum přináší revoluci v tom, jak budeme v příštích letech objektivně hodnotit psychický stav koní:

1. Detekce „tiché“ bolesti: Díky identifikaci nových svalových vzorců můžeme přesněji definovat rozdíl mezi koněm, který je „uvolněný“, a koněm, který je ve stavu naučené bezmocnosti (vykazující specifickou rigiditu v oblasti nozder a očních oblouků).
2. Objektivní hodnocení výkonu/tréninku: Studie poskytuje vědecký základ pro hodnocení welfare například během závodů. Namísto subjektivního dojmu lze využít analýzu mimiky k určení, zda kůň pociťuje vnitřní konflikt, i když nevykazuje dramatické chování.
3. AI jako digitální tlumočník: Autoři studie již spolupracují na vývoji softwaru pro chytré telefony, který by v reálném čase měl být schopen analyzovat obličej koně. Tato technologie by mohla v horizontu několika let zásadně snížit případy, kdy je bolest koně přehlížena, protože se projevuje pouze jemnou změnou v mimice (McBride et al., 2025).

Závěr

Výzkum Dr. McBridea nám ukazuje, že koňská tvář k nám promlouvá neustále – jen jsme dosud neznali všechna písmena její abecedy. Pochopení nuancí „obličejového jazyka“ je dalším krokem k prohloubení partnerství mezi člověkem a koněm, založeného na skutečném porozumění jejich vnitřního prožívání a biologické spřízněnosti v sociální inteligenci.

Použitá literatura

• EVANS, L., et al. (2024): Strategic Thinking in Horses: Evidence for Predictive Modeling and Cognitive Flexibility in a Reward-Based Task. Applied Animal Behaviour Science, 271.
• MCBRIDE, S., et al. (2025): Comparative Facial Expression Analysis: Mapping the Emotional Landscapes of Equids. Aberystwyth University Research Portal.
• VYSKOČILOVÁ, J., et al. (2025): The Impact of Human Vocal Cues on Equine Brain Activity and Emotional State. MDPI Animals, 15(4).