V tomto si stojím za svým.

Reaguji na některé názory, které jsou spojeny s mojí nespokojeností s činností ve vedení ČJF a mým názorem na získání jezdecké licence na vyjímku, abych mohl postoupit dál, protože ze mne již supersportovec nebude, ale chci být jezdeckému sportu prospěšný. Dále mou nespokojenost nad kariérním řádem v tomto „dobrovolném sdružení občanů“. Diskriminaci nejezdců, kteří mohou být v tomto sportovním odvětví více než prospěšní, ale postup k dosažení například cvičitele, stavitele je protyto lidi prakticky nemožný! Dobrý jezdec nemusí být dobrým cvičitelem, nebo trenérem, právě naopak. Bývá spíše pravidlem, že dobrý trenér, nebývá super jezdcem. Jsou vyjímky, ale je jich málo. A v neposlední řadě finanční zatížení členů základny tohoto sdružení a nevědomost, co se s našimi penězi děje, jefakt, že může nakonec skončit tak, jak jsme to udělali i mi, že přejdem pod hlavičku ČSTV a pod ČJF budoujen ti, co musí, protože ČJF dnes již není „dobrovolným sdružením“ pro ty, co mají chovatelské a kariérní cíle!!! Těm ostatním a těch je většina a ty ČJF pouze obíra o peníze si vystačí se členstvím v ČSTV.
K věci ….¨
Jsem li vyučený zedník, dostanu papíry )výuční list nebo maturitní vysvědčení) a dělám zedníka, jsem li vyučený řidič, dostanu řidičák a dělám řidiče, jsem li vyučený doktor, dostanu glejt a mohu dělat doktora, jsem li vyučený jezdec a chovatel, měl bych dostat patřičné licence a ne za ně nesmyslně platit. Nemyslím tím, že bych měl mít oprávnění dělat hned cvičitele nebo trenéra. Praxe ukáže, jestli nato budu mít a pak třebas i ten kurz, ale ne s jezdeckým zatížením pro cvičitele nebo trenéray Přesně tak, jako jsem složil trenérské zkoušky na trenéra dostihových koní, ať se ČJF poučí, vždyť jsou to přece jen a zase koně, s čím pracujeme vážení. Řekněte kuchaři, že nemůže dělat kuchaře, protože ta jeho škola je sice schválená ministerstvem školství, má akreditaci a tudíž splňuje zákonem dané po´žadavky pro výuku a složení zkoušek v daném oboru k výkonu jeho práce a je tedy v souladu se zákony této země, ale cech kuchařský (dobrovolné sdružení občanů řekněme jakási pofiderní skupina lidí, kteří si hrají na vládce, nemají peníze na svou činnost, ji neuznává). Potřebují peníze pro svou potřebu a pro to co si dali za cíle, kamerádům dohazovat kšefty a tak si vymyslíme vlastní studijní program, aby nemuseli nic dělat a jenom školit a vybírat peníze.
Tady už nejde jen o dobrovolné sdružení občanů, ale o instituci, která nevíc nemá akreditaci ministerstva školství a zneužívá svého postavení v daném oboru. Místo aby si sehnali managery, kteří budou zajišťovat finanční zdroje na dané akce, chtějí je získat prostřednictvím svých členů přes ZZVJ, cvičitelák, a teď nové další funkce, které jsou závislé na sebe. Počítá vůbec někdo s tím, že by mohl být cvičitel, nebo trenér, který není dobrý v sedle, ale má cit a vztah k dané práci. A ten dotyčný může být klidně invalida na vozíku! Proč by nemohl dělat cvičitele, nebo trenéra. Protože by ČJF přišlo o hodně peněz a ti, kteří na tom profitují i o práci? Já mám licenci jezdce dostihových koní, tu jsem dostalza to, že jsem ukončil studijní obor chovatel koní, jezdec (Kladruby nad Labem a Velká Chuchle), tedy měl jsem, ale mohu si ji obnovit, jenže zdravotně to nejde a mám živnostenský list na jezdce, cvičitele a trenéra osob a koní. Vše na základě výučního listu!!! Jak je tedy možné, že nemohu obdržetlicenci, zatímco jiní ji obdrželi automaticky, ale já si holt požádal později, protože jsem se věnoval jinému odvětví. Ale školu jsem měl přesně tu, co licendi dostali bez zkoušek ZZVJ!!! Tak jakto že instituce zastupující tento stát mnou vystudovanou školu uznávají a nějaká skupina lidí, kteří neumí odpovědět ani na písemnou žádost o udělení vyjímky poslanou doporučeně, kdy dle zákona je daná lhůta na odpověď a já na tuto o…dpověď čekám již více jak 2 ROKY!!!
Když se kouknu okolo, je mnoho lidí, co nadávají, ale raději nic neříkají. Já však myslím, že je lepší o dané problematice diskutovat a ne se schovávat za nesmyslné výmluvy. Jak píše Jarek, ČJF je v kolapsu a řeší věci nesprávným směrem. Peníze se strkají do akcí o kterých 90% členské základny neví a jdou v tichosti z jejich peněz. Průhlednost a přizpůsobivost době. Nejsme Němci, nebo Francouzi, jsme Češi. Máme své zvyklosti a taky podmínky. Jezdectví v Německu a u nás je velkým rozdílem hlavně ve finančním zázemí a nemůžeme jen tak pošlapat české odhodlané koňáky a germanizovat se za vidinou dalších zisků. Teď jsem zabruslil do otázky nového členění jezdců. Ten dopis, který jsem napsal na ústředí byl trochu kritický, přiznávám, ale šlo mi o to otevřít nahoře těm lidem oči, že nemohou do nekonečna brát lidem z kapes jejich peníze na činnost ČJF. Že zkoušky cvičitele jsou pro budoucí cvičitele a ne jezdce. Na co tedy tak přehnaně vysoké jezdecké nároky, potažmo proč aby jezdili, když po nich budeme chtít, aby někoho učili!!!
ČJF se musí naučit ty peníze získávat od jinud hlavně. Nikde jsem se nedočetl, kolik bere za svou činnost kterýkoliv z nich, těch pánů nahořev řetězci ČJF, ale i se školeními a kurzy, které si vymysleli. Myslím, že by se mnoho lidí divilo, jaká je to částka a možná by se poslanci i styděli. Nevím, nemohu říct naplno, to by museli přiznat barvu ti dotyční. Proto nemohu soudit výši jejich příjmů, pouze se domnívat a mít na to svůj názor, který prezentuji, ale i to je chyba! Já svou činnost dělám zadarmo, a mnohdy na našich jezdeckých dnech i proděláme, ale já to dělám proto, že vidím velké mezery v činnosti ČJF a mnoho způsobů sportovního vyžití těch slabších jezdců, kteří u nás jezdí. Tady se soustředíme na úzký profil lidí nebo skupin a tu většinu potlačujeme diskrimnačními nařízeními v jejich snaze se jezdecky zdokonalovat a přitom i získat nějakou cenu. Narážím na veřejné tréninky. Musíme si uvědomit, že vdobě, kdy máme počítačovou mládež a není ta stará garnitura, která byla u koní od nevidím do nevidím, musíme tuto mládež motivovat a vychovávat tak, abychom ji zatáhli zpět k práci u koní a chovatelství, pak teprve ježdění jako odměna. Bohužel je jiná doba a někteří, když nemají na závody nebo si koupit koně a nenajdou odpovídající klub s možností jezdit i závody, pak od tohoto sportu odchází přes počítačové skokové nebo drezurní či dostihové hry. Odchází z reality a odtud už je cesta jen mimo koňskou stáj.
Vemu li fakt, že dneska takovýchto sdrcatých mladých koňařů je víc než o polovinu méně, než tomu bylo před 30 lety. ČJF by se měla zamyslet nad systémem soutěží, která lidi vtáhne a ne je bude hned v úvodu škatulkovat. To by odradilo i slona. Dnes vám přijde člen do klubu a první co se ptá je už budem jezdit, pak si jako vzpomene, že musí honem dom a nechá koně nevyčištěného. To u mě nejsou koňaři, ale rozmazlení omlouvám se frackové, tady je základ všeho. Tatínek koupí dcerce koně, aby měl od ní klid na své jakékoliv aktivity, domluví jí trenéra a je to všechno špatně. Kde je ta touha si své místo vydobít, probojovat se konkurencí nahoru? Já jsem u koní přes 40 let. Takže si myslím, že ať jsem jakýkoliv, mám právo soudit a vyjadřovat se k daným názorům. Velice mně rozesmály ohlasy mladých jezdců, někdy i náctiletých, kteří právě neprošli tou zdravou, koňařskou školou. Nemyslím teď studijní obor na některé ze škol, ale to jak nás naši vedoucí na jízdárnách nebo soukromníci cepovali, jak jsme čekali v řadě, jeslti se dostaneme na koně a jezdit víc jak 4 dny v týdnu bylo již za velkou odměnu. Je jasné,že tyto doby jsou pryč, ale je potřeba si uvědomit, že u koní musí zůstat nějaký standart, který když nebude, doplatí nato zas jen koně.
Nechci být rebel, ale chci dosáhnout toho, aby ČJF spravedlivě a v souladu se zákony naší země nakládala s členskou základnou dobrovolného sdružení, které však dnes již není dobrovolné a proto zde můžeme hovořit o zneužití monopolního postavení na trhu. Jezdecký sport je vlastně trh. Pokud chováme koně a chceme je prodat za účelem jejich využití, pokud jsme vyučen jako chovatel a jezdec, pak zde mám svou práci a kariérní řád, která mne může v tom, v čem jsem se vyučil dostat třebas na svůj vysněný cíl, třebas na olympijádu (neberu sebe). Takže vzhledem k tomu, že ČJF je jedinou organizací, která zaštiťuje jezdecký sport pro chovatelské účely a kontaktem z jezdeckými subjekty v zahraničí, musíme brát v úvahu, že zde již nejde o dobrovolné sdružení občanů, jak udává ve svých stanovách, ale nutné pro osoby, kteří tuto činnost mají za cíl svého povolání. Tudíž by se měla změnit i politika v udělování licencí a to výrazně. Ano, jak jsem slyšel návrh jezdec amatér a profesionál. Kdysi k tomu ještě bylo takové rozumné přerozdělení na učeň a aspirant. A tak prosím ty nahoře, co mi již více jak 2 roky posílají tu odpověď na mou žádost, aby místo zprominutím debilních nápadů začali plodit něco, co je v souladu s naší zemí, podmínkami našich lidí. Já vím, že se hlavní funkcionáři točí kolem bohatých známých a sami určitě nemají problémy s penězi, ale je potřeba si uvědomit, že takovýchto je v jezdeckém sportu maximálně 20%!!! Mladým začínajícím jezdcům přeji mnoho úspěchů a hlavně zdraví, toho si važte. Všem ještě jednou hodně šťastný Nový rok, mnoho krásných sportovních zážitků s Vašimi svěřenci, a vězte, že láska ke koním je to nejhezčí, co pravý koňař v sobě má.
S pozdravem, Milan Foukal.