Jezdectví a obecné užívání lesů – odpověď odborníka

Značný ohlas vyvolala zmínka o organizovaných nebo hromadných sportovních akcích v lese, jejichž konání spojuje ustanovení § 20 odst. 5 lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) s povinností oznámit konání takové akce nejméně 30 dnů předem orgánu státní správy lesů, v daném případě místně příslušnému okresnímu úřadu a doložit souhlas vlastníka lesa, v němž se má akce konat. Je pravda, že aplikace tohoto zákonného ustanovení v praxi naráží na četné problémy, vyplývající z rozdílnosti názorů na to, co má být považováno za organizovanou nebo hromadnou sportovní akci. Tyto problémy vznikají zejména v případech, kdy je třeba řešit konkrétní situace, obvykle střety mezi těmi, kdo užívají les v rámci tzv. obecného užívání lesů, a vlastníkem lesa, nebo mezi různými skupinami návštěvníků lesů.

Orgánům státní správy lesů (nejen okresním úřadům, ale i Ministrestvu zemědělství, které je ústředním orgánem státní správy lesů) jsou adresovány četné stížnosti jak vlastníků lesů, tak i občanů, které směřují vůči různým neukázněným subjektům, v poslední době nejčastěji vůči jezdcům na terénních motocyklech, ale i vůči jezdcům na koních. Společným jmenovatelem těchto stížností je poukazování na poškozování lesního prostředí, zejména lesních cest apod. Osobně jsem přesvědčen o tom, že většina jezdců, kteří vjíždějí do lesa na koních, lesu, resp. lesnímu prostředí neškodí. Jsou však zdokumentovány případy, kdy soustavné či pravidelné vyjížďky většího počtu jezdců a koní do lesa zejména nezpevněné lesní cesty nebo stezky skutečně poškozují, nebo ohrožují či alespoň obtěžují jiné (např. pěší) návštěvníky lesa. To vedlo např. Magistrát města Brna k tomu, že v březnu letošního roku stanovil veřejnou vyhláškou na určitou dobu a ve vyjmenovaných katastrálních územích zákaz jízdy na koních po nezpevněných lesních cestách v příměstských lesích.

Je třeba vycházet ze skutečnosti, že účelem zmíněného i když zřejmě ne příliš šťastně formulovaného ustanovení § 20 odst. 5 lesního zákona, je chránit les cestou regulace konání hromadných, nebo organizovaných sportovních akcí v lese a možnosti vlastníka lesa dát nebo nedat ke konání takových akcí v lese jeho souhlas. Dojde-li k poškození lesních cest, je poškozeným nejen les samotný, ale i jeho vlastník, popř. i ostatní návštěvníci lesa. Obvyklá neochota těch, kteří svou činností poškození lesních cest způsobili, podílet se na nápravě, má logicky za následek negativní postoj většiny vlastníků lesa k povolování nebo tolerování výkonutěchto činností (mimo jiné tedy i jízdy na koních) v lese.

Jezdectví jako zájmová činnost nebo forma rekreační aktivity se v posledních letech trvale rozšiřuje. K tomu přistupuje také jezdectví jako součást podnikatelských činností např. v agroturistice. Využívání přírodního prostředí, tedy i lesa nebo volné krajiny k těmto činnostem musí být přiměřeně regulováno. Mají-li být respektovány jak oprávněné zájmy vlastníků nemovitostí (polí a lesů), tak i zájmy provozovatelů jezdectví, bude zřejmě nutno i s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem cesty nebo trasy pro jezdectví v lesích i mimo les zvlášť vyznačovat. Předpokládám, že právě připravovaná novela lesního zákona přinese i v tomto směru potřebné zpřesnění.

Někteří čtenáři poukazují na to, že mnozí vlastníci lesa nebo subjekty, které v lese hospodaří (např. provádějí těžbu, přibližování a odvoz dříví), působí v lese škody mnohem větší než jezdci na koních. To je jistě pravda, a je na orgánech státní správy lesů, aby tam, kde k tomu dochází, přiměly vlastníka lesa nebo jiný subjekt, který škodu způsobí, k nápravě. Zákon o lesích jim k tomu dává potřebné nástroje, je však zřejmé, že orgány státní správy lesů objektivně nemohou postihnout všechny případy.

Používání koní při práci v lese (zejména při přibližování dřeva) je v současné době omezeno nejen proto, že není dostatek vhodných a kvalitních koní, ale zejména proto, že je to finančně nákladnější, než např. přibližování dřeva traktorem. Protože přibližování dříví koňmi je k lesu a lesnímu prostředí citlivější než přibližování traktory, je používání koní k této práci Ministerstvem zemědělství za určitých podmínek dotováno.

Z dopisů čtenářů také vyplynulo, že na některých místech dochází ke kolizím jezdců na koních s myslivci. V této souvislosti je třeba na jedné straně jistě odsoudit chování takových myslivců, kteří na setkání s jezdci na koních v honitbě reagují nadávkami či dokonce střelbou nad hlavy jezdců a koní. Takové jednání je nepřípustné a bude-li v konkrétním případě prokázáno, může být důvodem pro cílený postih myslivce, např. pro odnětí zbrojního průkazu podle ustanovení § 49 odst. 1, písm. b) nebo c) zákona č. 288/1995 Sb., zákona o střelných zbraních a střelivu.

Na druhé straně je však třeba pochopit i oprávněný zájem myslivců na výkonu práva myslivosti. Součástí výkonu práva myslivosti není podle zákona o myslivosti (zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů) jen lov zvěře, ale také chov a ochrana zvěře. Oprávněnou nelibost myslivců vzbudí např. vyjížďky koní a jezdců, doprovázených často i volně pobíhajícím psem po loukách nebo pastvinách v době hnízdění ptactva (např. koroptví nebo bažantů), nebo v době kladení mláďat zvěře.

Také samotný lov zvěře může být jezdectvím narušen, zejména půjde-li o vyjížďky po polích nebo cestách kolem okrajů lesů v pozdních odpoledních hodinách nebo v podvečer.

Obě strany, tedy jak jezdci tak i myslivci, by měli mít zájem na tom, aby si při výkonu své zájmové nebo profesní činnosti nepřekáželi. Je-li k tomu dobrá vůle, je možno se vždy dohodnout na době nebo místech, kdy a kde nebudou obě činnosti vykonávány současně. Není-li taková dohoda možná, zřejmě uživateli honitby (myslivcům) nezbude než s odkazem na ustanovení § 22 odst. 2 zákona o myslivosti požádat orgán místní samosprávy, tzn. příslušný obecní úřad. aby v době hnízdění a kladení mláďat nebo i v době lovu zvěře omezil vstup do honitby nebo jejích částí. Takové omezení se pak bude vztahovat i na jezdce na koních.

S laskavým svolením redakce pro web zpracoval Equichannel.cz.

A zde jsou opět Vaše reakce:

27.11. 2000, Mgr. Jana Jandusová

Vážení,

v říjnu jsem Vám zaslala moji polemickou reakci na článek dr. Staňka o obecném užívání lesů, publikovaný v červnovém Jezdectví. V listopadovém Jezdectví byla tato moje polemická reakce uveřejněna i s odpovědí dr. Staňka. Myslím si však, že dr. Staněk v „Odpovědi odborníka“, jak je jeho článek nazván, na námitky a skutečnosti vznesené v mém dopise i v druhém zveřejněném dopise neodpověděl, a proto jsem si dovolila vyslovit k tomuto jeho článku několik poznámek, které posílám do redakce Jezdectví a současně i Vám, aby, pokud budete mít zájem, mohly být tyto poznámky zveřejněny co nejdříve po uveřejnění odpovědi dr. Staňka na mou polemiku.

S pozdravem všem, kdo se podílejí na Equichannelu

Jana Jandusová

     Celý článek si můžete přečíst zde »»

 

GALERIE
PODOBNÉ ČLÁNKY

Zdravý žaludek, zdravý kůň

Jak funguje trávení koně, proč má malý žaludek obrovský význam a jak správným krmným managementem předcházet žaludečním ...

170 let pardubických dostihů: Sezóna 2026 nabídne tradici i nové výzvy

Pardubické závodiště představilo program sezóny 2026, která nabídne deset mítinků, vyšší dotace a novinky zaměřené na po...
Zůstaňte v kontaktu
info@equichannel.cz
Sledujte nás na
Důležité odkazy
Copyright 1997 - 2025 by EQUICHANNEL.cz
Webové stránky od 200solutions

Zapomenuté heslo

Přihlásit se