Šité nebo také prošívané bobánky jsou sice o něco složitější co se zapletení týče, ale díky absenci gumiček vypadají dle mého soudu elegantněji. Zároveň je lze
použít i při zaplétání hustší a delší hřívy, protože důkladné prošití udrží v požadovaném tvaru i silnější copánky. Typické vlnky, které se zapletením vytvoří nad horní linií, vašemu koníkovi krásně opticky rozšíří krk. Znovu platí to, co u předchozích typů zaplétání: více malých bobánků krk opticky prodlouží, méně větších bobánků krk opticky zkrátí. U tohoto typu zaplétání lze také bobánky vytvořit tak, že se budou od týlu do středu krku zvětšovat a potom od středu krku ke kohoutku opět zmenšovat.Tím se opticky rozšíří střední část krku.
Netřeba snad již opakovat, že na zaplétání je potřeba se předem připravit: hřívu vyprat a naučit koně klidně stát – a v tomto případě myslím opravdu klidně, nezapomeňte, že budeme manipulovat s jehlou v bezprostřední blízkosti koně a každé drknutí může způsobit, že najdete jehlu zaraženou v sobě nebo ještě hůř v koni.
Rozhodně nezapomeneme na židličku nebo schůdky, protože pokud se dají úpravy z předchozích dílů při troše nepohodlí zaplést aniž byste stáli nad úrovní krku koně, tak tentokrát by se nám „zespodu“ prošívala hříva opravdu špatně. Dále už tradičně kartáč na rozčesání hřívy, hřebínek na vytvoření pěšinky
mezi bobánky, skřipec nebo sponu, vodu v lahvi s rozprašovačem, gumičky do hřívy ve stejné barvě jako je hříva, tlustší jehlu, nit v barvě hřívy, nůžky a nakonec lak nebo cukrovou vodu v rozprašovači. Pro méně šikovné doporučuji pořídit si k „základní výbavě“ ještě náprstek, popřípadě dezinfekci a náplast (nebo v případě, že zabodnete jehlu do koně asi rovnou sanitku :-).
Už klasicky hřívu v první řadě důkladně rozčešeme a zároveň sčešeme na jednu stranu krku. Potom si hřívu rozdělíme na jednotlivé culíčky, tentokrát spíše širší, vypadá dobře, když je základna copánku o dost širší než copánek samotný (1) – opět při tom používáme hřebínek pro vytvoření úhledných pěšinek mezi culíčky. Takto vytvořené pramínky zajistíme
gumičkou. Pokud chceme mít všechny bobánky stejně velké, dbáme na stejnou tloušťku culíčků. Pokud ale chceme, aby se od týlu ke kohoutku zvětšovaly a poté opět zmenšovaly, jednoduše tomu přizpůsobíme i tloušťku culíčků – od týlu ke středu krku dáme do culíčku žíní více a od středu krku ke kohoutku objem žíní v culíčku zase zmenšujeme.
Jakmile máme hřívu rozdělenou na jednotlivé části, můžeme začít culíčky zaplétat do copánků ze tří pramínků. Hřívu culíčku si navlhčíme rozprašovačem,
aby se nám s ní lépe manipulovalo. Při zaplétání držíme culíček podél krku tak, jak hříva normálně spadá. Narozdíl od předchozích způsobů nahoře u základny copánku žíně nijak extrémně neutahujeme. Culíček zapleteme co nejblíže jeho konci to jde, zajistíme jej gumičkou (dvakrát obtočenou) a při třetím obtočení opět neprotáhneme koneček copánku gumičkou úplně, ale necháme jej přeložený tak, aby volné konečky směřovaly směrem nahoru k základně copánku. (2) Stejným způsobem zapleteme všechny culíčky.
Nyní si připravíme jehlu a nit. Jehla by měla být větší a silnější, já používám
alespoň 5 cm dlouhou a minimálně 0,7 mm tlustou jehlu s velkým očkem. Nit nechávám dvojitou, aby byla pevnější, nejvhodnější je režná. Nesmíme zapomenout udělat na konci nitě větší uzlík, resp. několik uzlíků na sobě. Když máme jehlu připravenou, vezmeme první copánek a přidržíme si ho tak, aby byl vodorovně se zemí. Z horní strany propíchneme jehlou copánek v místě, kde je zagumičkovaný. (3)
Protáhneme copánkem celou jehlu a alespoň polovinu niti. Potom ze strany, na kterou spadají copánky z boku, propíchneme jehlou základnu copánku co nejblíže u krku. Když teď protáhneme jehlu skrz, copánek se nám tahem niti přeloží na polovinu tak, že koneček copánku je přišitý zespod k základně copánku. (4) Přepůlený copánek teď přeložíme rukou směrem dolů ještě jednou (tedy na čtvrtiny) a tím si vytvoříme bobánek. Jednou rukou si tento bobánek přidržíme a druhou ho začneme prošívat. (5) Jehlu teď máme na straně, na které nebyla hříva – takže copánek propíchneme tak, aby jehla projela vytvořeným bobánkem zpět na stranu krku, na kterou spadaly copánky. (6) A pak znovu tam a znovu zpět, prostě důkladně bobánek prošijeme, aby dobře držel
na svém místě.
Když je bobánek důkladně prošitý, propíchneme jej znovu jehlou, ale neprotáhneme nit na druhou stranu celou. (7) Tím se nám vytvoří smyčka, kterou při propíchnutí bobánku zpět na naši stranu protáhneme jehlu. (8) Tento postup ještě alespoň dvakrát zopakujeme a tím celé prošívání bobánku ukončíme. Přečnívající nit ustřihneme nůžkami. Stejně pokračujeme i u zbývajících copánků.
V okamžiku, kdy máme ušité všechny bobánky, ještě zkontrolujeme, zda někde
nekoukají volné žíně nebo kusy nitě, které kdyžtak ustřihneme nůžkami. Pro zpevnění přestříkáme lakem nebo cukrovou vodou.
Na závěr tohoto článku poznámka také k rozplétání: pokud uvažujete, jak se taková čertovina rozplétá – ano, mohu vám potvrdit, že dost špatně. Nezbyde než vzít nůžky, přestříhat všechny nitky, kterými je bobánek připevněn k základně copánku a pak bobánek prsty opatrně rozplést. Je to sice „piplačka“, ale podle mě za to tato úprava stojí – já osobně už na závody nepoužívám žádnou jinou. 🙂
Pardubické závodiště v příštím roce oslaví 170 let od založení první dostihové dráhy. Už od 5. pr...
Nedávný průzkum mezi britskými majiteli koní přinesl docela zajímavé poznatky o praktických obtížích spoj...