Koně a hříbata 10/2010: Malopolský kůň

Malopolský kůň

Tentokrát se opět vrátíme k jezdeckým koním využitelným mimo jiné pro skokový sport, povíme si něco o malopolském koni. Jedná se o méně známé plemeno teplokrevných koní chované především v jižním Polsku.

Historie
Jak je již z názvu patrné, toto plemeno pochází z Polska, konkrétně z jižních oblastí. Jeho vznik se datuje přibližně do 19. století, kdy byl vyšlechtěn z místních plemen křížením s orientálními koňmi a anglickým plnokrevníkem. Arabský plnokrevník přispěl svou elegancí a vytrvalostí, anglický plnokrevník se zase postaral o vylepšení jezdeckých vlastností. Ke zlepšení chovu byli později použiti také koně maďarského a rakouského původu, především plnokrevní arabové kmene Shagya a Gidran, angličtí polokrevníci kmene furioso, dále také lipicáni nebo velkopolští koně.

Co se původu týče, u malopolského koně rozlišujeme dvě základní linie: Sadecki, s větším podílem krve furioso, a Dabrowsko-Tarnowski, s větším podílem krve gidrana. Dnes je malopolský kůň v Polsku jedním z nejrozšířenějších plemen, jen ve státních stájích je chováno na tři sta hřebců a dalších osm set je v soukromých chovech.

Charakteristika
Kohoutková výška malopolského koně se pohybuje průměrně mezi 155 a 165 cm. Nejčastěji se vyskytuje jako hnědák, ryzák, vraník nebo bělouš, ostatní zbarvení jsou již méně častá.

Kůň tohoto plemene má menší líbivou hlavu s lehce konkávním nebo štičím profilem, malým čelem a jasnýma živýma očima. Krk bývá mírně klenutý a svalnatý, se slabě vyvinutým hřebenem. Lopatky jsou šikmé, tělo s širokým hrudníkem mírně válcovité, zakončené silnou zádí. Končetiny jsou tvořeny silnými kostmi, kratší holeně a silná kopyta jsou typickými znaky těchto koní. Malopolští koně jsou většinou velice elegantní (nejen díky arabským předkům) a vytrvalí, známí jsou také svým pevným zdravím a nenáročností chovu.

Povaha
Malopolský kůň je ceněný také pro svou klidnou povahu a ochotu spolupracovat. Nechybí mu však ani odvaha, energie a síla.

Využití
Jedná se o kvalitního jezdeckého koně pro všestranné využití. Vyniká především dobrými skokovými vlastnostmi, je silný, rychlý a hbitý. V poslední době můžeme zaznamenat stále větší oblibu tohoto plemene právě pro parkurový sport.

Ve své domovině je však také hojně využíván na práci na farmách. Osvědčí se v lehkém tahu, při shánění zvířat nebo při přepravě lidí či zboží.

Zajímavosti
Malopolský kůň je pouze jedním z polských jezdeckých koní. Ve zdejším chovu můžeme nalézt také nikoliv méně známého velkopolského koně, který je potomkem dvou starších polských teplokrevníků – poznaňského a mazurského koně. Chová se především ve středním a východním Polsku, mezi ním a malopolským koněm bychom našli mnoho společných rysů.

Obsah čísla:
Plemeno: Malopolský kůň
Starám se o…: Teslu
Fotoseriál: Krmiva
Jedu, jedeš, jedeme: …na Farmu Strachovice
Vizitka: Pretoria Ramirez
Nemoci koní: Dermatofilóza
Plakáty:
A2: Welsh cob, hřebec Angelis Angelo a welsh part-bred, hřebec Rey Garp
A3: Fríský kůň, hřebec Eelco R
A3: Fjordský kůň, valach Nico
A3: Welsh cob, hřebeček Horeb JD

Ostatní:
Soutěžíme s hříbátky
Sedmnáctá Lysá s koňmi
Elite Tour pokračuje
Slavní koně: Registana
Drezúrní mistrovství ČR 2010
Drezúrní abeceda: K
Modrá z džín 13, Žužuova poradna
Bondův ponykoutek
Václav Vydra: S koňmi trochu jinak
Příběhy a foto čtenářů
Listárna a osmisměrka
Komiks Koniklec

…a další