Žhavé vytrvalostní repo z Třebušína

Do Českého Středohoří, konkrétně do malebné vesničky pod vrchem Kalich, do Třebušína, se sjelo na první červnový víkend téměř 60 vytrvalostních dvojic změřit síly na zdejším vyhlášeném náročném terénu s nemalým převýšením.

Areál ranče 3V poskytl všem účastníkům opět veškerý komfort: příjemné posezení, sprchy a mobilní i pevné boxy a paddocky na zelené trávě. Po pátečních vstupních veterinárních prohlídkách se na technické poradě zdůraznila náročnost podmáčené tratě a její drobné změny, byly rozdány mapy a čísla a závodníci se spokojeně nalehko uložili ke spánku do konečně teplé jarní noci, neboť Kašovické teploty pod nulou vyděsily snad všechny tehdy zúčastněné.

Ráno v šest hodin se na startu závodu stupně ST na 100 km sešli dva účastníci ze tří přihlášených. Shagya arab Hamir 1 a plnokrevná arabka Haydée společně odstartovali na první dvacetikilometrový okruh z pěti. Bezchybně značená trať byla záživná, zajímavá i náročná. Dlouhé strmé stoupání i klesání, povrch tvořený zejména mokrými loukami střídanými lesními a zpevněnými cestami opět prověřil schopnost jezdců přemýšlet o taktice a správném vedení koně. Většina jezdců upřednostňovala běh z kopců vedle koní, kteří si tímto způsobem při sestupech odpočali.

Kolem poledne se teplota pohybovala okolo 28°C, bylo tudíž zapotřebí výrazného chlazení a občerstvení koní na chladících bodech – ani doprovodné týmy závodních dvojic se rozhodně nenudily, o vodu v prostorách cíle byla chvílemi mela. Kdo sbalil opalovací krém namísto pláštěnek a náhradních suchých věcí měl rozhodně navrch nad ostatními, kteří očekávali počasí obdobné dnům minulým, kdy se voda padající z nebe jen občasně zastavila a tak skoro všichni dokončivší byli na vyhlášení řádně červení a to nejen ve tvářích a za krkem. Pozitivní dopad to mělo na úseky trati, které pod slunečními paprsky stíhaly usychat – tedy po projetí největší masy koní.

V soutěži stupně S na 80 km v sedm hodin ráno odstartovalo celkem devět koní, kteří se postupně prokousávali čtyřmi koly. Tuto soutěž dojelo šest koní v pořádku, tři byli vyřazeni, dva z toho po šedesáti kilometrech. Největšího obdivu se vesměs dočkala menší huculoarabská kobylka Morgana v sedle s Miladou Modrou, která (po roční mateřské pauze) dokázala kobylku vrátit zpět do perfektní formy a dojet závod na třetím místě a získat k tomu cenu kondice. Jako první však dojel Miroslav Jadlovský se Samirou el Nil těsně před otcem Petrem na hřebci Sultán Sharkasi, kteří měli obdivuhodnou průměrnou rychlost 11,426 km/h.

Šedesátikilometrový závod stupně L absolvovalo šest koní, kteří všichni až na jednoho náročnou trať zdolali. Nejlépe se to podařilo Sabině Němcové na Urby B rychlostí 12,687 km/h, pár minut před Eliškou Suchomelovou s Alexandrou 1.

V deset hodin za nastupujícího úmorného vedra odstartovala i soutěž stupně Z, v níž si soutěžící dvacetikilometrový okruh zajeli dvakrát. Oproti loňskému ročníku, kdy trať dovolovala vyšší rychlost (vítězka dokončila s průměrnou rychlostí necelých 18 km/h), závodníci úměrně zvolnili a vítězná dvojice Anna Matušková a Ajlat Hašachar zajela spolu se závěrečným finišem nejrychlejší čas 15,177 km/h opět těsně před stájovou kolegyní Terezou Šmídovou na Copacabaně.

Závodu se účastnilo několik nováčků této disciplíny, kteří se snad příjemně navnadili i do závodů dalších. Velice potěšující byl výsledek tohoto stupně: ze třinácti přihlášených a dvanácti odstartovaných koní byl vyloučen pouze jeden. Svědčí to nejen o připravenosti koní, ale i rozvaze jezdců a schopnosti přizpůsobit se podmínkám.

Hobby závod na 20 km pokořili všichni účastníci! 28 závodníků, kteří byli vypouštěni na trať ve čtyřčlenných skupinkách, ho zdolalo a podle pravidel odpovídajících loňským kvalifikačním předkolům absolvovali veterinární kontrolu ať už s penalizací nebo bez ní v pořádku. Nejrychlejší vstup do veteriny se povedl Haně Králové na koni Mistyk: 4:48 minuty.

Jako soutěžící stupně ST jsme zdolávali trať dlouhou 100 kilometrů deset a půl hodiny. Po úmorných pěti kolech, z nichž každé bylo něčím zábavné a výborné, jsme dojeli krátce před půl osmou večerní do cíle a úspěšně absolvovali závěrečné veteriny. Chtěla bych poděkovat své arabské klisně Haydée za srdcem podaný výkon, jelikož na tento závod opravdu nikdy nezapomenu. Jen stěží někdy absolvuji těžší. S průměrnou rychlostí 9,451 km/h protla cílovou čáru a získala tak zlato v této náročné soutěži. Obdiv a poděkování patří také mým společníkům: Vlastu Rejlovi a Hamirovi za výbornou a příjemnou společnost na trati, za pohodovou atmosféru a vůbec odvahu závod absolvovat. Cílem projeli dvě vteřiny po nás a z verdiktu veterinářů měli stejnou radost. Zapomenout by nebylo fér ani na naše wranglery, kteří byli spolu s námi celý den na nohách a v pohybu: Tomáš a Ivana.

Na vyhlášení byly předány ceny všem dvojicím, které si počkaly na náš večerní dojezd, a po zhodnocení celého dne se každý rozjel všemi směry do místa bydliště. Velké díky patří pořadatelům za vstřícnost, přípravu tratě a perfektní zázemí i sponzorům (Kooperativa a John Deer). Věřím, že účastníci byli stejně plní dojmů a radosti z výsledku i únavy z prvního letního dne, který nepřetla ani bouřka, jak zde bývá pravidelně zvykem. Jak je ovšem vidět – štěstí nejen prší.

Pod článkem najdete přiložené konoletní výsledkové listiny v souborech PDF.