První český seminář jízdní lukostřelby

Když jsem se na loňském mistrovství Evropy seznámila s bratry Neméthyovými, jen zlehka jsme naťukli téma seminářů v Čechách. Tenkrát to ale bylo spíše mé zbožné přání a vše se zdálo hrozně nedosažitelné.

Když si něco přeješ, celý Vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.
-Paulo Coelho-

A právě takové byly mé pocity, když v pátek večer přijela partička maďarských lektorů v čele s Marcem Némethym a v sobotu ráno se začali sjíždět první účastníci…

Seminář byl pod vedením lektorů z maďarské Horseback archery academy, která v současné době působí v 10 zemích světa. Jejím cílem je udělat z HA olympijský sport. Je to běh na dlouhou trať, ale kdo ví, vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu lidí o tuto disciplínu to za pár let není úplně nereálné.

Všichni lektoři jsou bývalými žáky Lajose Kassaie, v jeho údolí trénovali více než 8 let, ale bohužel jejich ambice byly poněkud vyšší, a tak se rozhodli údolí opustit a založit školu zaměřenou více sportovně. V současné době má Akademie několik tisíc členů a také „naši" českou pobočku – právě na ranči Black Riders, kde se v sobotu ráno sešlo celkem 8 účastníků.

Následovalo krátké seznámení s lektory a šlo se na věc. Kdo neměl potřebné vybavení, mohl si vše na místě zapůjčit. Vzhledem k tomu, že byli všichni převážně začátečníci, mimo pár hodin klasické lukostřelby neměl s třífázovou střelbou nikdo žádnou zkušenost, začalo se od úplných základů: určení dominantního oka, čímž účastníci zjistili, kterou rukou mají střílet, samotné držení luku, držení šípů, rychlonabíjení apod. Velký důraz se kladl na práci ramen, resp. celých rukou a zad a také na oddělení a nezávislost spodní části těla od horní.

Protože je třeba hlídat také fyzickou pohodu těla, nechyběla na začátku ani řádná a nezbytná lukostřelecká rozcvička. Následně byli všichni rozděleni do skupin – na dva účastníky byl jeden lektor – a začal samotný trénink. Každému bylo vše pečlivě vysvětleno a lektoři sami vybízeli k dalším dotazům.

Po zasloužené pauze na oběd přišly na řadu štafetové soutěže. Vytvořila se dvě družstva a to, co se účastníci naučili dopoledne, si vyzkoušeli v praxi a rychlejším tempu. Soutěžilo se např.: položit luk, doběhnout na konec jízdárny a zpět, vzít luk, nabít a korektně vystřelit a předat štafetu dalšímu, pak klidnější soutěž na styl: kdo lépe a korektněji vystřílí tři šípy, kdo rychleji vystřelí tři šípy a mnoho dalších soutěží, při kterých jsme se kromě tréninku také velmi dobře bavili. Maďarům chvíli trvalo, než pochopili český smysl pro humor, ale v odpoledních hodinách už se smáli společně s námi.

Vzhledem k tomu, že se v sobotu nedaleko ranče konaly závody v klasické lukostřelbě, přijela se na nás podívat také skupina významných českých lukostřelců, např. Richard Kocourek, loňský mistr republiky v terénní lukostřelbě, Milan Hladil, mnohonásobný mistr republiky v halové, terénní a 3d lukostřelbě, a Michal Sodja, vítěz českého poháru ve 3d lukostřelbě (pokud je něco mylně uvedeno, tak se pánům moc omlouvám…). Bylo zajímavé pozorovat odlišnost techniky a luků (maďarský 28# vs. turecký 60#), když Michal Sodja začal soutěžit společně s ostatními.

Protože se první den kurzu všichni účastníci shodli na tom, že se na střelbu z koně ještě necítí, přišla na řadu další cvičení – střílení za chůze, z různých pozic, z houpačky, rovnání techniky, zrychlování nabíjení apod.

Následovala zasloužená večeře a zpětná vazba celého dne od všech účastníků i lektorů. Jak účastníci, tak lektoři byli velmi spokojeni s průběhem semináře, takže negativ bylo opravdu minimum. Protože byli po náročném dni všichni velmi unavení, posedělo se večer jen chvíli a povídalo jak jinak než o lukostřelbě.

Další den následovala trochu podpásovka pro naše nepříliš trénovaná těla – běh po pastvině a rozcvička nahoře na kopci. V duchu jsem se všem omlouvala s tím, že další seminář uděláme někde na Kolínsku – v rovině  Když se všichni vydýchali, pokračovalo se opakováním z předešlého dne a po obědě přišli na řadu koně. Střílelo se z kroku a klusu, několik účastníků si vyzkoušelo celkem úspěšně také cval. V odpoledních hodinách, také vzhledem k velmi slunečnému počasí, už byli všichni dost zničení, a tak se jen procvičovalo vše, co jsme se za uplynulé dva dny naučili. Na úplný závěr kurzu si pro nás lektoři připravili několik otázek: co jsme od kurzu očekávali, s čím jsme byli spokojeni a s čím naopak nespokojeni. Každý dostal prostor pro vyjádření svých dojmů z celého víkendu a k mé velké radosti se seminář velmi líbil jak účastníkům, tak lektorům.

Hoši nás požádali, zda by bylo možné jet na vyjížďku, protože se jim u nás moc líbí. Jejich přání jsme jim samozřejmě splnili, a tak jsme dlouhý víkend zakončili krásnou projížďkou noční krajinou. Poslední přípitek v půl 12 definitivně ukončil celý seminář.

Na závěr bych chtěla velmi poděkovat všem 7 statečným, kteří, ač zpočátku úplně nevěděli, do čeho jdou, byli naprosto báječní. Mému tatínkovi za jeho skvělé kuchařské umění během celého kurzu, Michalu Sodjovi za bezva podporu a pomoc v mých šílených nápadech, samozřejmě mému báječnému příteli a všem dalším kamarádům, kteří mě nenechali ve štychu a přispěli tak k prvopočátku rozvoje jízdní lukostřelby u nás.

V současné době je tedy česká pobočka HAA na ranči Black Riders nedaleko Benešova a leaderem pro českou republiku je Johana Moutelíková. Právě domlouváme s maďarskými lektory další seminář, předběžný termín vychází na 31.7 a 1.8., ale vše bude ještě upřesněno.

V případě vašeho zájmu o tuto disciplínu navštivte webové stránky www.horsebackarchery.cz.