Dostih plnokrevných achaltekinských koní „Cena Boinou“ zpestří Polský den v Pardubicích

Po loňské premiéře se podruhé bude konat dostih plnokrevných achaltekinských koní na 1600 metrů, nazvaný „Cena Boinou“ po turkmenském hřebci, který významně ovlivnil chov achaltekinců. Dostih pořádá Český svaz chovatelů Achal Teke ve spolupráci s Dostihovým spolkem Pardubice a.s.

ročník 2008Peněžní dotaci do dostihu v celkové výši 50 tisíc korun věnovala firma Kraupner s.r.o. „Dostih je v Evropě unikátní záležitostí. Dostihy achaltekinských koní jsou sice oficiálními výkonnostními zkouškami plemene, ale v současné době se běhají pouze na území Turkmenistánu a Ruska,“ uvedla Petra Marešová, předsedkyně Českého svazu chovatelů Achal Teke.

Loňská premiéra na pardubickém závodišti se běžela na distanci 1200 metrů. Dostihu se zúčastnili čtyři plemenní hřebci. Stylem start – cíl zvítězil zlatý plavák Mingam.

Vítěz z minulého roku nebude na pardubické dráze chybět ani letos. Proti sobě bude mít opět tři soupeře:

Startovní listina ceny Boinou a VIZITKY zúčastněných koní:

1. DUBLER 58,0 kg žk. Lucie Danišová 6
plavák 1195 Ekemen-2724 Dogadka (949 Dornazarbek) chovatel: Akhalt-Service, Rusko DS Achalteke Tukleky, trenér Petra Marešová
Dres: žlutý, tm.zel. švy, žluté ruk. s tm. zelenými švy, čapka: tm. zelená
– nar. 2003 v hřebčíně Akhalt-Service, Rusko, majitel Petra Marešová.
Dubler je zatím bez dostihových zkušeností. Reprezentuje linii El, která je na dostihové dráze poměrně úspěšná. Pro zajímavost – Dubler je z matčiny strany strýcem Damaska.

2. MINGAM 58,0 kg Kateřina Hájková 13
zlatý plavák 1069 Kortik-2841 Mimoza (Medjnun) chovatel: Akhalt-Service, Rusko DS Achalteke Tukleky, trenér Petra Marešová
Dres: žlutý, tm.zel. švy, žluté ruk. s tm. zelenými švy, čapka: žlutá
– nar. 1996 v hřebčíně Akhalt-Service, Rusko, majitel Petra Marešová Loňský vítěz tohoto dostihu a pravděpodobný favorit letošního ročníku. Pro zajímavost – je otcem loňské Evropské šampionky v kategorii ročních a dvouletých klisen. Mingam reprezentuje linii Toporbai.

3. DAMASK 58,0 kg žk. Tomáš Vodrážka 6
tmavý plavák 1122 Aksum-2698 Davenda (1195 Ekemen) chovatel: Akhalt-Service, Rusko Stáj Dorkeik, trenér Zdenka Skopalová
Dres: oranžový, černé ruk. s příč. oranž. pruhy, čapka: oranžovočerná
– nar. 2003 v hřebčíně Akhalt-Service, Rusko, majitel Zdenka Skopalová Damask se zúčastnil dostihu v loňském roce, ve svém premiérovém startu obsadil čtvrté místo. O čtvrt míle delší vzdálenost by mu mohla vyhovovat více. Damask reprezentuje linii Arab, ke které patřil olympijský vítěz v drezuře v roce 1960 Absent a držitel rekordu na 2000m hřebec Ametist.

4. POLOTLIZE 58,0 kg žk. Veronika Fricová 11
tmavý plavák Pyakize-Gagara (1051 Gornii Klad) chovatel: J. Havlíčková, ČR JS Farma GG, trenér Petr Gál
Dres: půlený žluto-zelený, žluté ruk. se zelen.náramky, čapka: žlutozelená
– nar. 1998 v České republice, majitel Farma GG Polotlize v loňském roce obsadil v dostihu třetí místo. Malý kůň s velkým srdcem, který může překvapit. Polotlize reprezentuje linii Peren.

Achaltekinský plnokrevník

Achaltekinský plnokrevník je považován za jedno z nejstarších plemen světa a za přímého potomka starověkých perských koní. Na jeho hřbetě dobýval světadíly Alexandr Veliký a Čingischán neváhal vypravit válečnou výpravu s cílem získání několika kusů těchto cenných koní. „Domovinou achaltekince je nevlídný Turkmenistán. Tedy země, která je z devadesáti procent tvořena pouští. Tvrdé podmínky odchovu vytvořily stejně tak tvrdého koně, který vyniká rychlostí, vytrvalostí a vysokou inteligencí, navíc pak velmi specifickou vazbou na „svého člověka". Právě tyto vlastnosti mnohdy rozhodovaly v poušti o přežití dvojice kůň-jezdec," uvedla Marešová.

Celkový počet plnokrevných achaltekinců na světě se pohybuje okolo šesti tisíc kusů. Bezmála polovina populace se nachází v Turkmenistánu, třetina v Rusku. Tito koně se chovají i v Kazachstánu a Uzbekistánu, v menší míře v Evropě a v USA. „V České republice se aktuální počet pohybuje okolo devadesáti kusů. Plemenná kniha je vedena v Rusku a stejně jako pro anglického a arabského plnokrevníka je uzavřená," uvedla Marešová. „Turkmeni byli odjakživa velkými milovníky dostihů a jistě není bez zajímavosti, že některé jejich tréninkové praktiky byly později převzaty Evropou. Turkmenští koně ovlivnili i počátky chovu anglického plnokrevníka." V Turkmenistánu se původně běhaly dostihy na způsob „matchů", tedy vždy dva koně proti sobě na vzdálenost čtvrt až jednoho kilometru. Vítěz postupoval do dalšího rozběhu. Koně za den absolvovali až čtyři matche. Později získaly dostihy podobu jakou známe od anglických plnokrevníků.

Boinou – legenda mezi achaltekinci

Tím, čím jsou pro anglické plnokrevníky hřebci Darley Arabian, Byerley Turk a Godolphin Barb, tím jsou pro achaltekince hřebci Kutly-Sakar, Čopar-Kel a Ak Sakal. Nejvýznamněji se v chovu prosadil Kutly-Sakar, k jehož genealogické větvi pak směřuje více než 93 procent současné achaltekinské populace. „Kutly-Sakarovým pravnukem je hřebec Boinou, k němuž v přímé paternitní linii směřuje 70 procent dnešní populace a neexistuje jediný achaltekinský kůň, v jehož rodokmenu by jméno Boinou několikrát nefigurovalo," uvedla Marešová.

Zlatý hnědák Boinou byl pravnukem Kutly-Sakara, vnukem Karamči a synem Leljaning-Čepi. Všichni tito mužští předkové Boinou byli válečnými koňmi, kteří absolvovali nespočet alamanů (loupežných nájezdů), svojí rychlostí a vytrvalostí získávali svým pánům slávu a bohatství a mnohdy jim zachránili život, ač sami svůj ztratili. Sám Boinou se narodil už v době (1885), kdy alamany byly zakázány. Jediným „povoleným" využitím v bojích byla vojenská služba v armádě „Bílého Cara". Náhradním využitím pro koně se tak stal národní turkmenský sport, kterým jsou rovinné dostihy.

„Boinou se stal nejlepším koněm své doby, ve všech svých životních startech dokázal zvítězit a svým soupeřům nedal šanci. Stejně úspěšný byl i jako plemeník – jeho děti byly nejúspěšnější ze všech na dostihové dráze i na chovatelských výstavách, na dražbách patřily vždy k těm nejdražším. V roce 1900 byl Boinou zakoupen do Zakaspijského hřebčína. Tam působil až do roku 1908, kdy ve věku 23 let uhynul. Třináct z dnešních osmnácti linií se od hřebce Boinou odvíjí," uvedla Marešová.

GALERIE
PODOBNÉ ČLÁNKY

Paradox častého krmení: Proč snaha o „lepší“ péči může rozvrátit klid ve stádě?

Zlaté pravidlo „krmit málo a často“ je mantrou každého výživáře. Pro koňský žaludek je to ideální p...

Ježíšek pro koně v Běstvinách. Přijede i Adam Čmiel, bronzový z Velké pardubické

Ostrov Naděje v Běstvinách u Dobrušky se ponoří do sváteční atmosféry. Už tuto sobotu 13. prosince od 1...

Zůstaňte v kontaktu
info@equichannel.cz
Sledujte nás na
Důležité odkazy
Copyright 1997 - 2025 by EQUICHANNEL.cz
Webové stránky od 200solutions

Zapomenuté heslo

Přihlásit se