Pana Karla Trojana znaly tisíce příznivců chovatelů pony. On byl tím motorem chovu poníků s původy, s výkonnostními zkouškami a ježděním na patřičné úrovni. Ač začínal jako učitel, velmi záhy se dal na vojenskou dráhu a sloužil u významného dragounského pluku v Klatovech. Dlouhá léta pak pracoval v Praze na Bulovce na výzkumu rakoviny.
Na romantickou samotu vedle Málkova u Berouna se přestěhoval v roce 1970. Díky jeho iniciativě a oslovení tehdejšího předsedy JZD Horymír Neumětely Václava Míky vznikl v roce 1975 v Bezdědicích jezdecký klub. V něm vyrostlo mnoho jezdců a příznivců koní.
Na Málkov za dr. Trojanem se sjíždělo velké množství odborníků i lidí, kterým byli koně sympatičtí. Díky jemu se tak o koně začali zajímat lidé, kteří k nim sice inklinovali, ale neměli možnost je blíže poznat. Stovky dětí na jeho farmě okusily ten nádherný pocit prvního usednutí na koňský hřbet. U dr. Trojana a jeho vzácné paní Zdeny (která zemřela před třemi lety) se scházeli také lidé z umělecké branže. On sám uměl krásně malovat a rád psával odborné články a knihy a to nejen o koních, ale také o kočkách, psech či ptactvu.
V druhé polovině 70. let získal pro svůj chov holandského plemenného hřebce welshského pony Hanprindta Thomase, který byl později zakoupen do SPP Kladruby n. L. a pokračoval v dráze plemeníka pod jménem Tomáš. K dalším jeho úspěšným plemeníkům patřili – welshové Rock Grey Sean, Golf, Schoenbrunn Tyke, Brok či Brit a shetlandi Radža a Moritzek.
On sám se velmi často zúčastňoval ve výběrových komisích hodnocení poníků hlavně v Německu a Rakousku, radil mnoha chovatelům doma i v zahraničí a vychoval řadu odborníků – jezdců, chovatelů či veterinářů.
Kvalita jeho koní byla vynikající a také svezení na nich sklízelo mnoho poklon. Zde alespoň jedna za všechny od výborného sedláře pana Karla Roubala: „Nasedal jsem na malého koně, ale jel jsem na velkém koni.“
Zájem o koně se dostal i do genů jeho dvou synů. Zdeněk Trojan se stal významným kameramanem a jeho nejoblíbenější byly vždy přenosy z dostihů a akcí spojených s koňmi. Druhý syn Karel se zamiloval do koní pod kapotou a stal se z něho úspěšný automobilový závodník. Jeho dcera Katka však koním zcela propadla a již odmalička se věnovala jízdě na koni, sportovnímu ježdění a později pomáhala vést dědečkovu farmu. Největší radostí podzimu života Karla Trojana bylo určitě narození jeho pravnuček – bratrovi Katky Karlovi se narodila Anežka a Katce Karolínka – maminka jí nemohla vybrat případnější jméno.
Dr. Karel Trojan nás opustil v požehnaném věku 92 let, v době, kdy stihl opratě svých koní předat mladším generacím. Za jeho péči, předání zkušeností i životní rady mu jsou všichni jeho přátelé i „žáci“ velmi vděční. Ale ještě tady s námi mohl být… bez něho nám bude všem moc smutno.
Lenka Gotthardová
Ostrov Naděje v Běstvinách u Dobrušky se ponoří do sváteční atmosféry. Už tuto sobotu 13. prosince od 1...
Pět, čtyři, tři… a kruciš! Jistě víte, že si parkuroví jezdci odpočítávají cvalové skoky před odskok...