1.) Starověká historie
Literatura nám dochovala záznamy z let až 1500 před Kristem, z dob slávy velké Římské říše a jejich trigy a quadrigy. V dalších stoletích začal pomalu kůň pod sedlem vytlačovat lehkou zápřež, která se do popředí dostala znovu v 18. století. Od této doby také datujeme novodobou historii klusáckého chovu i sportu. Vývoj tedy starší než dvě století, vývoj plný speciální přípravy a zušlechťování.
2.) Novověká historie
Základem jsou tři světové větve, počátkem 20. století vzniká větev čtvrtá a ke konci 20 století i větev pátá. Známe klusáka orlovského, amerického, francouzského, ruského a dnes již i italského. Mimo to byla známá krátce i řada dalších větví, ovšem pro historii nepodstatných, jako např. hard dravers, plemeno klusáků holandských (vraníků), založené na podkladě fríských klisen a španělských hřebců (jehož chov má svou historii i u nás).
a.) Orlovský klusák vznikl na podkladě arabské krve a byl založen v 18. století hrabětem Orlovém Česmenským, jmenovitě zootechnikem Šiškinem v Chre-novoji ve Voroněžské gubernii. Základem byl z pouště dovezený arabský hřebec Smetanka, připuštěný na dánskou klisnu. Z tohoto spojení se narodil syn Polkan a ten s holandskou klisnou dal v r. 1784 hřebce Bars I, pokládaného za vlastního zakladatele této větve. Bars měl v chovu mimořádné výsledky a z jeho potomstva bylo k další plemenitbě vybráno 11 synů, z nichž Ljubezný, Dobrý a Lebed dali vznik slávě "orlováků". Nejúspěšnější Lebed se proslavil v chovu a dal 14 synů a 187 dcer. Orlovský klusák byl prohlášen za ruského národního koně a jeho sláva je celosvětová.
b.) Druhou větví je ušlechtilý a lehký klusák americký, založený na krvi anglických plnokrevníků pocházejících z linie Darley Arabian. Rozhodující vliv na výstavbu amerického klusáka měl plnokrevný hřebec, bělouš Messenger, narozený v r. 1780 v Newmarketu v Anglii. 20. května 1788 byl prodán do Ameriky, kde působil ve Philadelphii a uhynul v roce 1808 na Long Islandu, kde je rovněž pochován. Zde byla v roce 1821 založena prvá klusácka dráha USA. Z deseti po něm identifikovaných synů byli nejvýznamnější Engineer, Mambrino a Hambletonian. Za vlastního zakladatele je považován Hambletonian X (Abdallah I — Charles Kent), hnědák s černými skvrnami, narozený 5. května 1849. Určitou nejednotnost forem amerického klusáka způsoboval různorodý „klisní“ materiál.
c.) Třetí základní větví je mohutný a vytrvalý klusák francouzský. Vznikl z anglonormanské krve a jeho zakladatelem je hřebec Marchepille. Krev francouzských klusáků je velmi ceněna, zejména vzhledem k výsledkům dosahovaným ve druhé polovině našeho století, kdy se francouzští klusáci stali největšími soupeři klusáka amerického.
d.) Čtvrtou větví, vzniklou v závěru minulého století, je klusák ruský, který vznikl křížením mohutných "orlováků" s jemnými "američany". Tato větev zaznamenala výrazný vzestup výkonnosti, i když zákonitě přinesla i řadu exteriérových vad.
e.) Dnes můžeme hovořit i o nejmladší, rovnocenné páté větvi, jíž je klusák italský, vzniknuvší křížením předchozích s převažujícím podílem klusáka amerického (logicky pro jeho rychlost). Plemeno vstoupilo ve větší známost až vítězstvím představitele tohoto plemene v Prix d’Amerique, klusáka jménem Varenne.
Celkově je možno říci, že orlovský klusák je nejodolnější, americký nejrychlejší a francouzský nejvytrvalejší. Krev všech pěti klusáckých větví je zastoupena i v našem, tolikrát likvidovaném a redukovaném klusáckém chovu.
"Orlováci" se k nám dostali především v poválečné éře liniemi Legion, Ulov, Pokaz a Barzoj, ruský klusák průběžně i řadou klisen působících především ve slovenských chovech v Bajči a Novém Tekově. Namátkou připomeňme Anitru, Karamel, Ložbinu, Volňušku atd. Tato krev byla i v Tlumačově, např. Nar-va, Glubina, ale nevýznamněji zde působil hřebec Labirint, který se stal i mnohonásobným šampión-plemeníkem.
Francouzský klusák a jeho krev má rovněž u nás významný podíl. Přes krev hřebce Uniformé se k nám výrazně dostala hřebcem Gellert, který řadu let působil v Tlumačově a v závěru své kariéry i v Kostomlatech. Dal vynikající koně a byl rovněž mnohonásobným šampión-plemeníkem. V zahraničí nás proslavil Flint přímo po hřebci Uniformé.
Krev amerického klusáka se k nám dostala přes George Wilkese následně po hřebci Pether The Great, Peter Volo a v našem chovu se výrazněji prosadili hřebci Nervus Rerum (Danko, Ajax, King), Volomité (Volyra, Voliér) a Bajnok (Jedrenko, Justýn atd.), „klisní“ materiál byl velmi bohatý.
Náš chov klusáka je oproti světu malý a jeho počátky je nutno datovat do druhé poloviny 19. století do Rakouska-Uherska. V r. 1874 byl ve Vídni založen klusácký spolek a Vídeň se stává jedním z nejdůležitějších klusáckých středisek. Teprve kolem r. 1900 se na našem historickém území zakládají klusácká střediska na Moravě v Novém Městě a později v Opavě v r. 1903, na Slovensku vzniká Spolek pro chov a dostihy klusáků se sídlem a dostihovou dráhou v Bratislavě-Petržalce. Přitom sláva bratislavské Petržalky a pražské Letné v prvé třetině našeho století znamenala světovost, kdy se u nás scházela klusácká elita čtyřnohých aktérů i skvělých trenérů a jezdců v čele se čtyřlístkem bratří Millsů, z nichž Charlie je dodnes považován za jednoho z nejlepších trenérů a jezdců všech dob.
3.) Historie chovu klusáka na našem území (1860-1951)
Počátky chovu klusáků a klusáckých dostihů u nás spadají do starého Rakousko-Uherska a datují se do r. 1860. Velký rozvoj zaznamenává Vídeň od r. 1874 a Wiener Trabrenverein soustřeďuje celkem 14 klusáckýh spolků. Vrcholný dostih, Traber Derby, je založen v r. 1884. Na přelomu století přicházejí ke slovu i naše tradiční země, speciálně Morava a Slovensko. Na Moravě je založeno klusácké středisko v Novém Městě a dostihová dráha má obvod 680 m, později je to Opava se závodištěm o obvodu 810 m. V r. 1903 zakládá Slovensko Spolek pro chov a dostihy klusáků v Bratislavě, k hlavním chovatelům tady patří Leopold E. Haupt, Hugo Sůmeg, Albert Malcomez, Lous Caroli, dr. E. Farkas. Na územích Čech a Moravy jsou to hrabě Saiter, hrabě Vrbna, R. A. Kinský, U. F. Kinský, R. Augustin, E. Bauer, B. Latzel, později F. Plšek a řada dalších.
Rozvoj přibrzdila I. světová válka, dostihy se přerušují a značně poškozen a zredukován je i chov klusáka.
Po r. 1918 však začíná rychlá obnova – jako první je Bratislava s novým a moderním klusáckým stadiónem v Petržalce. V r. 1920 se zde soustředí již klusácká Evropa. Např. ve Velké ceně New Yorku s dotací 10 000 korun vítězí JO-JO v sulce s O. Dtefenbacherem jun., Cenu Vídně vyhrává Pasztor s Ch.MilI-sem. Hlavní dostih – Cenu státu o 30 000 korun do třetice Baka s Charlie Millsem. Tedy – obrovský triumf Charlie Millse, v té době nejlepšího trenéra a jezdce, který je dodnes považován za nejvyšší špičku celé klusácké historie.
Po Bratislavě se konečně hlásí v r. 1921 i Praha, kde se stěhuje Ústřední komise pro chov a dostihy klusáků a buduje se i nový supermodemí klusácký stadión na Letné. Je otevřen 28. 5. a na osm let se stává klusáckým střediskem Evropy i působištěm skvělého čtyřlístku bratří Millsů. Slávu i uznání zde získává po Bratislavě chovatel, majitel, trenér a amatérský jezdec Jindřich Kaplan. Věhlas Letné dokumentuje např.datum 15.6.1922, kdy je rozhodnut světový dostih – Velká cena Prahy s atraktivním pořadím v cílí vítězí Johanes v sulce s J. Millsem před Damanem s Ch.Millsem, třetí je Usztaleany s E. Millsem a čtvrtý Plunger s A. Millsem. V průběhu osmi let nastupují hospodářské problémy, nepomáhá ani kombinace s cyklistikou, dostihy velbloudů a další atrakce. V r. 1930 na podzim je vydán příkaz ke zbourání stadiónu a tím vlastně končí naše nejslavnější období klusáckých dostihů. Ze slávy Petržalky a Letné máme naštěstí filmové dokumenty, nad nimiž v údivu zůstávají i dnes největší klusáčtí odborníci ze současných velmocí jako jsou SRN, Itálie, Francie, Švédsko a další.
Po r. 1930 jsou klusáci u nás vydáni napospas a jen nejvěrnější zachraňují co se dá. Na Moravě je opět střediskem Šternberk, Petržalka je bez dráhy a pokus vrátit slávu 
klusákům v r. 1937 v Poděbradech končí nezdarem. Kritický stav chovu pak dovršuje druhé světová válka, i když někteří chovatelé drží klusáky dál a naopak svůj chov vylepšují. Příkladem je Moravan F. Plšek, který v letech 1943 a 1944 své klisny připouští v hřebčíně Himberg skvělým hřebcem Nervus Rerum (Peter Mozart – Agille), ze slavné krve amerických klusáků z větve hřebce Peter The Great. Po válce to pro regeneraci našeho chovu znamená využití hřebců Ajax (Nervus Rerum – Aida II), Danko (Nervus Rerum-Dagmarti) či založení naší nejslavnější rodiny s klisnou Sonnie (Nervus Rerum – Sonnenschetn). Mezi její vrcholy patří i skvělý produkt posledních let Sabbath a řada dalších klisen a hřebců z chovu v Olomouci a Tlumačově. Na Slovensku za války chová klusáky pouze H.Sumeg v Nešovcích.
Po r. 1945 přichází opět jako první Morava. Zakládá Spolek pro chov a dostihy klusáků na Moravě se sídlem v Olomouci a během dvou let zde vybudují krásnou dostihovou dráhu v Lazích. Ta z dodnes nepochopitelných důvodů po čtvrt století začíná chátrat a dostihy se zde ruší, obdobně jako ve Vítkově a jinde.
Do čela se stavějí staří známí, především Jindřich a Otakar Kaplanové, Müller, Werner, Mack atd… J. Kaplan a F. Mack pak jako jediní opět začínají s tréninkem klusáků a jezdí po republice hledat klusáky mezi soukromníky v zemědělství, ale i v armádě.
Od r. 1947 se znovu klusáci dostávají v několika dostizích na dráhu jako doplněk cvalových dostihů. Velké výkonnostní rozdíly znamenají v jednom dostihu i rozpětí až 300 metrů! Řada koní je bez původu, mnoho je polokrevných a jedinou dobrou dráhu mají Mariánské Lázně. Pokusy o znovuzavedení klusáckých dostihů s pouhými 25 koňmi jsou však předem odsouzeny ke krachu.
Přesto klusáci startují v Bratislavě, Olomouci a postupně se přidávají i Velká Chuchle, Vítkov, Lysá, Karlovy Vary, Sv. Jur, Bánovce n/B. a v polovině šedesátých let opět i Mariánské Lázně – již v dobrém stavu s renovovanou dráhou. Klusáků je však velmi málo a je nutná především obnova chovu, který od několika soukromníků přebírá v r. 1951 stát. Tak začíná další, pět desítek let trvající úsek klusácké historie u nás.
Ostrov Naděje v Běstvinách u Dobrušky se ponoří do sváteční atmosféry. Už tuto sobotu 13. prosince od 1...
Pět, čtyři, tři… a kruciš! Jistě víte, že si parkuroví jezdci odpočítávají cvalové skoky před odskok...
