Jak funguje trávení koně, proč má malý žaludek obrovský význam a jak správným krmným managementem předcházet žaludečním vředům, případně kolikám a zažívacím potížím?
Zdravý žaludek není jen otázkou pohodlí – je základem celkové kondice, psychiky i výkonu koně. Problémy s trávením, jako jsou žaludeční vředy (EGUS), koliky nebo chronické průjmy a konečníková voda, mají často společného jmenovatele: krmení a životní podmínky, které neodpovídají přirozeným potřebám koně.
V tomto článku se podíváme na to, jak koňské trávení skutečně funguje, proč je tak citlivé a jaké zásady by měl splňovat moderní krmný management.
Koně se vyvíjeli jako zvířata, která se pasou 16–18 hodin denně a málokdy hladoví déle než 3–4 hodiny. Tomu odpovídá i jejich anatomie trávicího traktu.
To znamená jediné:
Kůň potřebuje nepřetržitý přísun objemového krmiva, jinak žaludeční kyselina může poškozovat sliznici a to právě nežláznatou.
Při žvýkání sena vzniká i několik litrů slin na 1 kg objemného krmiva. Tyto sliny neutralizují kyselé prostředí v žaludku.
Při krmení jádrem je tvorba slin až třikrát nižší – a právě zde začínají potíže.
Tlusté střevo – skutečná energetická továrna
Hlavní část energie kůň nezískává z žádného obilí, ale z fermentace vlákniny v tlustém střevě. Mikroorganismy zde vyrábějí těkavé mastné kyseliny, které mohou pokrýt až 40–60 % energetických potřeb koně.
Jakákoli náhlá změna krmiva nebo nadbytek škrobu však tuto křehkou mikroflóru narušuje – a výsledkem jsou koliky, průjmy nebo třeba konečníková voda.
Tyto faktory zvyšují riziko EGUS, kolik a ale i poruch chování.
Kůň by měl mít přístup k dostatku kvalitního sena, případně dle kondice i ad libitum. Pokud není možné nebo žádoucí krmit zcela v neomezeném množství, pauzy mezi krmeními by neměly přesáhnout 4 hodiny.
Jakékoli krmení jádrem by mělo vždy začínat objemným krmivem. Teprve po alespoň 30 minutách lze podat jádro.
Jedna dávka jádra by neměla překročit cca 2 kg na 500 kg hmotnosti koně a i to už je poměrně hodně.
Větší denní množství je nutné rozdělit do 3–4 porcí.
Nadměrný škrob i cukr zvyšuje kyselost žaludku a narušuje mikroflóru tlustého střeva.
Přirozený pohyb podporuje peristaltiku.
Transporty, časté změny prostředí a izolace mají přímý vliv na vznik žaludečních potíží.
Prebiotika, probiotika ale i některé byliny.
Některé z příznaků postihující koně s problémy s žaludkem mohou být:
Při podezření na žaludeční vředy či jiné poruchy trávení je vždy nutné vyšetření veterinářem a nastavení cílené terapie.
MVDr. Karolína Bábor: Prevence a interní medicína koní
Mým cílem je poskytovat kvalitní péči koním a jejich majitelům s důrazem na profesionální přístup a neustálé vzdělávání. Mým hlavním hnacím impulsem je to, když vidím znovu zdravého koně a spokojeného majitele, jak se těší z nových společných okamžiků a zážitků a užívají si společných chvil.
Více informací naleznete na webových stránkách BEBRVET.
