Revoluce v krmení laktujících klisen?

Krmení laktujících klisen bylo po desetiletí zaměřeno primárně na udržení jejich tělesné kondice. Dlouho panoval předpoklad, že složení mléka je relativně konstantní a odolné vůči vnějším vlivům. Tento pohled však zásadně mění nedávno publikovaná průlomová studie.

Tým vědců (Pyles, Lawrence et al.) ve studii publikované v lednu 2025 v prestižním Journal of Animal Science prokázal, že obsah nestrukturálních sacharidů (NSC) v krmné dávce klisny přímo ovlivňuje syntézu sacharidů v mléčné žláze a celkovou produkci mléka. Co to znamená pro vývoj hříběte?

Vztah mezi tím, co klisna sežere, a tím, co hříbě vypije, je mnohem přímější a komplexnější, než se dosud soudilo. Studie se zaměřila na detailní analýzu toho, jak různé zdroje energie – konkrétně škroby (NSC) oproti vláknině a tukům – modulují metabolické procesy v mléčné žláze.

Glukóza: Dvojsečná zbraň laktace

Klíčovým zjištěním výzkumu je potvrzení přímé osy mezi postprandiální glykemií klisny (hladinou cukru v krvi po krmení) a syntézou mléka. Mléčná žláza je tkání extrémně citlivou na dostupnost glukózy. Glukóza je totiž hlavním prekurzorem pro syntézu laktózy (mléčného cukru). Laktóza následně funguje jako osmotický regulátor – natahuje do mléka vodu, a tím určuje jeho celkový objem.

• Vysoké NSC v dietě: Pokud klisna dostává krmivo bohaté na škroby (oves, ječmen), dochází k rychlému nárůstu glukózy v krvi. To sice může krátkodobě stimulovat objem mléka (vyšší produkci), ale studie naznačuje, že tento proces má svá rizika.
• Kvalita vs. kvantita: Zvýšená dostupnost glukózy může modifikovat syntézu dalších, komplexnějších sacharidů v mléce, které jsou klíčové pro imunitu a střevní mikrobiom hříběte.

Oligosacharidy: Skrytí hrdinové imunity

Studie se zaměřuje na „syntézu sacharidů“, což v moderní vědě o mléce neznamená jen laktózu. Jde o mléčné oligosacharidy. Tyto složité cukry neslouží primárně jako zdroj energie, ale fungují jako prebiotika a ochranné faktory:

1. Vyživují prospěšné bakterie v nezralém střevě hříběte.
2. Zabraňují patogenům, aby se přichytily na střevní stěnu.

Výzkum Pyles et al. (2025) naznačuje, že dieta s vysokým obsahem NSC může narušit jemnou rovnováhu v syntéze těchto bioaktivních molekul. Klisna krmená „horkou“ energií (škroby) tak může produkovat mléko, které sice teče proudem, ale má odlišný imunomodulační profil než mléko klisny na dietě postavené na vláknině a tucích.

Produkce mléka: Není všechno zlato, co se třpytí

Studie se zabývala i parametrem celkové produkce mléka (yield). Zjištění potvrzují, že krmná dávka ovlivňuje nejen složení, ale i celkový objem laktace. Zatímco vysoký přísun škrobů může podpořit objemovou produkci díky inzulínové a glukózové stimulaci, tento efekt s sebou nese metabolickou daň. Hříbě, které konzumuje velké objemy mléka od matky s rozkolísanou glykemií, je vystaveno vyššímu riziku metabolického „přetížení“ (viz dřívější souvislost s inzulinovou rezistencí a OCD).

Závěr pro chovatelskou praxi

Publikace v Journal of Animal Science je dalším střípkem do mozaiky, která jasně ukazuje trend moderního chovu: odklon od obilovin. Pokud chceme zajistit nejen dostatek mléka, ale především jeho optimální biologickou kvalitu pro zdravý vývoj hříběte, jeví se jako nejvhodnější strategie:

• Stabilizace glykemie matky: Vyhnout se glykemickým špičkám způsobeným krmením velkých dávek jádra.
• Alternativní zdroje energie: Podporovat laktaci pomocí supervlákniny a tuků, které zajišťují stabilní přísun substrátů pro mléčnou žlázu bez negativního dopadu na syntézu komplexních sacharidů.

Mléko je mnohem víc než jen zdroj kalorií. Je to sofistikovaný biologický systém, který drží chovatel ve svých rukou – doslova v každé krmné odměrce.

Reference:

Pyles, M. B., Fowler, A. L., Crum, A. D., Hayes, S. H., Schendel, R. R., & Lawrence, L. M. (2025). Dietary nonstructural carbohydrates affect mare milk carbohydrate synthesis and yield. Journal of Animal Science, 103, skaf213.