Máte pocit, že váš kůň není ve formě, hůře regeneruje nebo je bezdůvodně citlivý? První, co vás napadne, jsou bolesti zad, kopyt nebo žaludeční vředy. Nejnovější studie však ukazují, že viníkem může být zvýšená propustnost střevní sliznice.
Syndrom propustného střeva (Leaky Gut Syndrome) představuje zásadní téma moderní veterinární medicíny. Ačkoliv byl dříve spojován výhradně s vrcholovým sportem, aktuální data potvrzují, že jde o univerzální problém. Týká se hobby koní, seniorů na lécích i koní s metabolickými poruchami. Narušení střevní bariéry totiž otevírá dveře toxinům přímo do krevního oběhu, což spouští kaskádu chronických problémů.
Mechanismy narušení bariérové funkce
Ústředním bodem patogeneze je narušení integrity střevní slizniční bariéry. Za fyziologického stavu sliznice střeva funguje jako vysoce selektivní filtr: propouští živiny, ale blokuje patogeny a toxiny (zejména lipopolysacharidy – LPS).
Základním stavebním kamenem této obrany jsou tzv. těsné spoje (tight junctions). Jde o komplexní proteinové vazby, které drží buňky sliznice pevně u sebe. Pokud tyto spoje povolí, vznikají ve „zdi“ trhliny.
Hlavní spouštěče rozpadu bariéry
K poškození dochází u všech kategorií koní skrze tři hlavní mechanismy:
- Dietní chyby a acidóza: Nadměrná fermentace škrobů v zadním střevě prudce snižuje pH. Kyselé prostředí doslova leptá sliznici. Týká se to koní na vysokých dávkách jádra i těch na bohaté jarní pastvě.
- Psychický a metabolický stres: Zvýšená hladina kortizolu prokazatelně oslabuje proteinové struktury těsných spojů (Stewart et al., 2025). Rizikem je transport, závody, ale i odstav hříbat či sociální stres ve stádě.
- Farmakologické vlivy: Užívání nesteroidních antiflogistik (NSAID – např. Phenylbutazon, Flunixin), běžné u starších koní s artrózou, přímo koreluje s poškozením sliznice a rozvojem permeability (Whitfield et al., 2024).
Systémové dopady a role zonulinu
Průnik endotoxinů do krve vyvolává systémovou zánětlivou odpověď (SIRS). Problém v GI traktu se tak transformuje v celotělový stav, který ovlivňuje zdánlivě nesouvisející orgány.
- Svaly a regenerace: Zánětlivé markery vyvolávají oxidativní stres ve svalech. Výsledkem je chronická ztuhlost, citlivost na dotek (myalgie) a prodloužená doba zotavení (White et al., 2024).
- Klouby: Toxiny zvyšují propustnost synoviálních membrán a mohou stimulovat degradaci chrupavky. To vysvětluje „nevysvětlitelné“ nálevky nebo zhoršení artrózy i při lehké práci.
- Mozek a chování (osa střevo–mozek): Neurozánět může měnit hladiny neurotransmiterů. Kůň je apatický, nebo naopak neadekvátně reaktivní a lekavý (Stewart et al., 2025).
- Kopyta a laminitida: U koní s metabolickým syndromem (EMS) působí endotoxiny jako rozbuška. Mohou spustit akutní schvácení kopyt i bez zjevné dietní chyby (White et al., 2024).
Zonulin: Nástrojem budoucnosti je stanovení hladiny proteinu zonulinu v séru. Zonulin reguluje propustnost střeva a jeho zvýšená hladina indikuje rozvolnění těsných spojů. Ačkoliv je tento test zatím doménou specializovaných pracovišť a studií (Vanderheyden, 2025), brzy se zřejmě stane standardem.
Moderní terapie: cesta k obnově integrity
Řešení nestojí na jedné zázračné tabletce, ale na kombinaci podpory sliznice, stabilizace mikrobiomu a úpravy managementu (Moore & Smith, 2024).
Cílená suplementace
- Pektin-lecitinové komplexy: Lecitin dodává fosfolipidy pro obnovu membrán, pektiny tvoří ochranný gel pufrující pH (Erickson et al., 2024).
- Probiotika a prebiotika: Kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) a prebiotika (FOS, MOS) stabilizují prostředí. Zdravý mikrobiom produkuje butyrát – hlavní výživu pro buňky střevní stěny.
- L-Glutamin: Aminokyselina sloužící jako palivo pro buňky sliznice. Její podávání před transportem může fungovat jako prevence rozpadu bariéry.
- Adaptogeny: Rostliny jako Ašvaganda modulují stresovou osu a regulují kortizol, čímž chrání sliznici před stresem (Stewart et al., 2025).
- Slizniční protektiva: Extrakty z proskurníku nebo aloe vera vytvářejí mechanický bio-film na poškozené tkáni.
Management jako prevence
Kromě doplňků rozhodují o zdraví střeva každodenní detaily:
- Minimalizace „transportního okna“: Plánování cest tak, aby nedocházelo k dehydrataci a přehřátí, brání ischemii (nedokrevnosti) střevní stěny.
- Kontinuální příjem vlákniny: Neustálé žvýkání produkuje sliny, které neutralizují kyselost. I krátké hladovění zvyšuje riziko eroze sliznice.
- Krmení „málo a často“: Rozdělení dávek jádra zabraňuje prudkým výkyvům pH v zadním střevě.
Závěr
Syndrom propustného střeva není jen módním pojmem, ale reálným fyziologickým rizikem. Účinná prevence vyžaduje posun v myšlení: od řešení následků k řešení příčiny – tedy k udržení zdravé a nepropustné střevní bariéry.
Použitá literatura
- Erickson, K. L., et al. (2024). Intestinal permeability and the sport horse: Mechanisms of tight junction dysfunction. Journal of Equine Veterinary Science, 135.
- Moore, R., & Smith, T. (2024). Efficacy of postbiotics in stabilizing hindgut fermentation in performance horses. Equine Veterinary Journal, 56(4), 520–533.
- Stewart, A. S., et al. (2025). Stress-induced leaky gut: The link between cortisol and intestinal barrier function in transported horses. Veterinary Immunology and Immunopathology.
- Vanderheyden, L. (2025). Biomarkers of intestinal health: The role of serum zonulin in equine diagnostics. Journal of Veterinary Internal Medicine.
- White, S., et al. (2024). Systemic inflammatory response syndrome (SIRS) secondary to intestinal endotoxemia in athletic horses. Proceedings of the AAEP Convention.
- Whitfield, J. M., et al. (2024). The impact of non-steroidal anti-inflammatory drugs on equine intestinal permeability: A clinical perspective. Equine Veterinary Education.
