Když se kůň vleče hlemýždím tempem, táhne kopyta pískem a s vděčností přijímá pouze pobídku k zastavení, přihlížející koně litují a jezdec v jeho sedle je frustrovaný. Unavený čtyřnohý přítel? Někdo by řekl, že se mu prostě nechce.
Není to ale tak jednoduché. „Takového koně nemůžeme jen tak hodit do pytle s nálepkou lenoch,“ zdůrazňuje trenérka horsemanshipu Klaudia Duif. „Žádný kůň není od přírody líný, důvod musíme najít my a vyřešit ho – nebo se s ním naučit lépe zacházet,“ dodává. Myslí si, že koně, kteří dobře hospodaří se svou energií, patří mezi ty nejchytřejší. „Protože se snaží jen tehdy, když si myslí, že to stojí za to, a my se musíme snažit o to víc,“ vysvětluje s úsměvem.
Lenošný kůň je pro jezdce skutečná výzva. Je pochopitelné, že není nadšený programem podle stále stejné šablony. „Majitel pohodlného koně často chce do svého tréninku vnést velkou rozmanitost,“ říká Klaudia Duif. To ale často vede k tomu, že kůň nakonec dělá každý den něco jiného, protože majitel se snaží o přílišnou diverzifikaci tréninku. Pokud kůň vykonává každý den jinou činnost bez jasné struktury, může to vést k mentální dezorientaci. „Tento přístup není vůči takovému koni spravedlivý,“ říká trenérka. Rozmanitost by neměla tkvět v nabídce co největšího množství různých forem fyzické práce. Namísto zvyšování fyzické zátěže u těchto koní fungují drobné, kognitivně stimulující úkoly, které vyřeší bez nutnosti nadměrného fyzického výdeje.
Údajně líný kůň je chytrá hlava, která se rychle začne nudit. Má rád drobné kreativní úkoly, které zvládne vyřešit bez velké fyzické námahy.
Klaudia Duif by si přála, aby jezdci změnili svůj postoj ke koním, kteří se nepředřou, aby je nevnímali jako nudné čtyřnohé kamarády, kteří se vyhýbají jakékoliv práci. „Měli by se spíš ptát sami sebe, proč se tito chytří koně tolik nudí a vážit si jich za to, jací jsou,“ říká Duif.
Trenérka drezury Marcella Becker poukazuje na to, že koně mají různý temperament. Pro některé koně je také na začátku výcviku fyzicky obtížné se rozhýbat. Patří mezi ně například koně, kteří mají spíš měkké svaly, jako jsou někteří pyrenejští koně. „Vyvíjet v takovém případě tlak všechno jen zhoršuje,“ zdůrazňuje Becker. „Takovému koni musíte dát čas, aby si porovnal tělo.“
Někdy je k neochotě důvod
Chuť k pohybu někdy koni seberou i zdravotní problémy. Zda není něco v nepořádku, musí zkontrolovat veterinář. „Častý problém je obezita,“ říká trenérka Isabelle von Neumann-Cosel. „Kůň, který téměř netrénuje, nedělá gymnastiku nebo se tahá s velkým břichem, se musí strašně namáhat,“ zdůrazňuje.
„Opravdu líní koně neexistují. Většina z nich zleniví z určitého důvodu,“ říká drezurní instruktorka dr. Britta Schöffmann. Kromě zdravotního stavu je nutné zkontrolovat i vybavení. „Je alarmující, jak často nesedí sedlo nebo je příliš utažený nánosník,“ říká dr. Schöffmann. Trenér by také měl sledovat, zda je v pořádku působení jezdce, chyby jeho sedu mohou koně hodně obtěžovat.
Pokud je kůň zdravý a vybavení sedí, můžete lenochovi zkusit vrátit chuť k pohybu.
Motivovaný kůň, spokojená jezdkyně – tak to má být. Někdy se ale vyskytne zádrhel a z dřív aktivního zvířete se stane hlemýžď. Nikdy se to neděje bezdůvodně
› USTÁJENÍ: Příliš mnoho času stráveného v boxu bez stimulace způsobuje, že kůň je depresivní a unavený.
› ZDRAVÍ: Je zvíře zdravé? Vylučte bolest, například v oblasti zad a břicha.
› KONDICE: Nedostatek kondice nebo nadváha potlačují chuť k pohybu.
› VYBAVENÍ: Padne dobře sedlo? Tlačí někde uzda nebo nesedí udidlo?
› PŘEDPOKLADY: Někteří koně jsou jen pohodové typy, jiní to mají se svým objemným tělem těžší.
› JEZDEC: Příliš velký tlak, příliš mnoho otěže, blokující sed a nepřesné pomůcky kazí koni chuť k práci.
„Když se kůň unaveně šourá, je něco špatně a koněm to není,“ říká instruktorka drezury dr. Britta Schöffmann. Často je otupělý nejasnými pomůckami a už nereaguje, protože už je nechápe jako takové. Tedy doma vyrobený problém. Je špatné trestat koně bičem nebo ho bodat ostruhami. „Pak se dostane do ještě větší křeče, zadrží dech, napne břišní svaly a nemůže se vůbec pohnout vpřed,“ vysvětluje dr. Schöffmann. U koní, kteří už nevnímají pomůcky jako takové, doporučuje svůj způsob strašení.
UCHOPTE OTĚŽE A BIČ DO JEDNÉ RUKY. Na začátku dlouhé stěny chcete přejít do vyššího chodu. Váš kůň má nyní dostatek prostoru k tomu, aby se dal do pohybu. Uchopte bič jako lonžovací bič, rozpřáhněte se do dálky vzad a nechte ho prosvištět vzduchem koni kolem zádě. Nedotýkejte se ho, jde jen o zvukový efekt. Současně krátce pobídněte holeněmi. „Pokud se pak váš kůň rozběhne, nesmíte za žádných okolností brzdit,“ varuje trenérka. Cvik opakujte jednou až třikrát, aniž byste se snažili koně přitáhnout na otěž. Důraz je kladen na pohyb vpřed. „Téměř všichni koně pak velmi rychle pochopí, co znamená pobídka holení,“ říká dr. Schöffmann, a v budoucnu se obejdete bez svištění biče. Pozor, tento cvik je vhodný pouze pro zkušené jezdce a koně, který nemá tendenci vyhazovat. Také se vyvarujte svištění bičem v blízkosti ostatních koní.
Trenérka horsemanshipu Klaudia Duif považuje lenochody za obzvlášť chytrá stvoření. „Takový kůň potřebuje napínavý program, jinak si myslí, že to nestojí za námahu,“ říká. Chytrolín je zvláštní výzva, protože pro něho potřebujete dobrý plán. „Před jízdou si rozmyslete, co chcete jezdit a jak můžete cviky udělat pro svého koně zajímavé. Zkušenosti ukazují, že když jste v sedle, už to nevymyslíte,“ vysvětluje Klaudia Duif. Ustupování do strany se znuděným koněm se rychle stane velmi těžké a namáhavé. Pomocí několika triků můžete lekci okořenit.
VÁŠ CÍL: CHCETE PROJET DIAGONÁLU TRAVERZALOU. Promyslete si, kde a na jakou vzdálenost chcete lekci procvičovat. Tip Klaudie Duif: Drezurní úkoly by měly být vždy krátké a zábavné. To, co nacvičujete příliš dlouho, se pro koně stane rychle otravné. Když máte v hlavě plán, můžete si trasu vytyčit. Postavte tři kužely, které označují body, které se vašemu koni brzy začnou líbit: první kužel umístěte do bodu, odkud chcete začít, druhý postavte doprostřed plánované trasy a třetí na konec.
KUŽELY UPROSTŘED A NA KONCI OZNAČUJÍ MÍSTA ODPOČINKU. U těchto kuželů koně zastavte a na pár vteřin nechte oddechnout. Nezapomeňte ho přitom pochválit. Uvidíte, že si rychle zapamatuje místa na pauzu a vynaloží mnohem větší úsilí se k nim dostat.
Ustupování nemusí být nuda
Klaudia Duif celkem chápe, že se koně na jízdárně nudí: „Často jim chybí stimulace.“ Byli byste stále motivovaní, kdybyste posté projeli bod C, udělali kruh a projeli celou jízdárnou? „Že znuděného koně probere rozmanitost, není nic nového,“ říká trenérka. Ale místo toho, abyste program měnili každý den (jeden den do týdenního plánu zařadili lonžování, druhý procházku, třetí jízdárnu, čtvrtý práci ze země a pátý vyjížďku…) je efektivnější snažit se udělat kreativní každý trénink.
HRA S ROHY. Zvlášť znuděný čtyřnohý kamarád si rád zkracuje rohy, ví z vlastní zkušenosti Klaudia Duif. „Místo toho, abyste se s tím smířili nebo to dokonce opravovali, můžete vyjíždění rohů přeměnit do napínavého úkolu,“ radí. Soustředíte se na roh a chcete ho pořádně projet. Ale váš kůň je poněkud opačného názoru, nechce se mu a znovu si roh zkrátí. Místo opravy udělejte to, že v rohu přidáte. Nechte koně, aby sám přišel na to, že je to mnohem namáhavější než roh pořádně projet. Když si všimnete, že kůň zkracuje zatáčku jen o něco méně, ihned zastavte a nadšeně chvalte! Kůň bude přemýšlet o tom, co musí udělat, aby si mohl znovu udělat přestávku.
NEŽ KŮŇ PŘIJDE NA ŘEŠENÍ, TVRDOHLAVĚ SE DRŽTE SVÉHO PLÁNU. Pokud váš kůň rohy zkracuje, pořád ho nuťte projíždět je rychleji. „Musíte být důslední, protože pokud necháte plán plavat, kůň to okamžitě pozná,“ zdůrazňuje Klaudia Duif. „Protože ti údajně líní jsou prostě chytří.“ Jedním si můžete být jistí, řešení určitě najdou.
PŘESTÁVKY A PŘEKVAPENÍ JSOU PRO LENOCHY KLÍČOVÉ. Zastavovat a chválit znovu a znovu dělá zázraky. „Nebo můžete po patnácti minutách skončit a koně vrátit na louku. Na to nezapomene.“
„Líní“ koně rádi zkracují rohy. Udělejte z toho úkol, který bude vašeho koně motivovat
Odbornice na sed Isabelle von Neumann-Cosel ví, že když se kůň nechce pohnout vpřed, často to bývá kvůli problémům se sedem jezdce a spojením otěží.
SPRÁVNĚ SEDĚT ZNAMENÁ TAKÉ SPRÁVNĚ POBÍZET. Jezdec, který ztrácí rovnováhu, svého koně zpomaluje. „Kůň se vždy snaží zůstat v rovnováze. Je proto přirozená reakce, že se vždy pohybuje směrem k těžišti jezdce,“ vysvětluje trenérka. Jezdec často sedí příliš vzadu a chce koně tlačit dopředu horní částí svého těla. Nebo sedí v obratech směrem ven. To je pro koně rozporuplné a nepochopitelné. „Hmotnost jezdce musí být tam, kde má být,“ říká von Neumann-Cosel. Pobídky na druhou stranu vycházejí ze správného sedu. „Když prošlápnete paty, napnete lýtkové svaly – to je pobízení.“
MNOHO JEZDCŮ TO MYSLÍ DOBŘE A NECHÁVÁ PŘÍLIŠ DLOUHÉ OTĚŽE. Kromě správného pobízení je podle trenérky klíčem k motivovanému koni správné spojení otěží. Samozřejmě můžete nechat koně protáhnout. Na volné otěži si však kůň nemůže vybudovat pozitivní tělesné napětí a nepruží správně. Udržujte měkké spojení otěží sevřenou v pěsti a kopírujte pohyb dopředu směrem k hubě koně od loktů.
DR. BRITTA SCHÖFFMANN je trenérka až do úrovně Grand Prix, autorka odborných knih a dlouholetá rozhodčí Německé jezdecké federace (britta-schoeffmann.com).
Jeden z mých předchozích koní byl pravý sud dynamitu. Valachovi se ne nadarmo přezdívalo Psycho. Ale tu a tam jsme měli problém, že se zasekl a nechtěl jít dopředu. Byly to situace, ve kterých byl napjatý, například na závodech. Jediné, co jsem od ostatních slyšela, bylo: dělá si z tebe srandu. Tušila jsem, že za jeho chováním musí být nějaký důvod a nechala jsem koně několikrát zkontrolovat – bez jakéhokoliv nálezu. Nakonec jsem ho vzala na kliniku. Tam bylo diagnostikováno poškození plic s hluboko usazeným hlenem. Byl to nezjištěný alergik, který ale nikdy nekašlal a při námaze mu došel dech. Prostě nemohl. Konečně jsme ho mohli ošetřit a je mu lépe.
MARCELLA BECKER studovala mimo jiné u dr. Thomase Rittera a trénuje jezdce a koně v klasické drezuře (marcella-meckerdressur.de).
Moje studentka má valacha křížence haflinga, který několik let působil jako školní kůň, a měl toho plné zuby. Jeho současná majitelka se s ním seznámila v jezdecké škole, a nakonec ho koupila. Není to zkušená jezdkyně, ale svého koně miluje. A tím byl učiněn první krok. Spojení srdcí se mohlo rozvíjet, i když valach byl zpočátku trochu skeptický. Dělala všechno správně: trávila s ním čas, čistila ho a starala se o něj, ale také mu dávala prostor, když chtěl mít klid. Navštěvovala ho na louce, ale počkala, až k ní přijde dobrovolně. Chodila s ním na procházky, aniž by na něj kladla nějaké požadavky.
Když ke mně přišla na hodiny jízdy, pracovali jsme na jejím sedu a pomůckách, trénovali volnou práci v kruhovce a lonžovali na obnosku. Zaměřili jsme se na to, aby kůň zase našel radost z pohybu a cítil se dobře ve svém těle. Po roce už toho spolu oba stihli tolik, že se mu v základních chodech dobře jezdilo a mohli jsme začít i s trochu složitějšími lekcemi.
Přestěhovala jsem se a ztratily jsme se na chvíli z dohledu. Valach spolehlivě nosí její tříletou dceru na procházkách i na lonži. Zlepšil se v drezuře a nyní spolu opět pracujeme online. Je to šťastný, zdravý kůň a má šťastnou jezdkyni – která si dokonce vyslechla slova uznání za svého pilně pracujícího koně. Hafling není vyšlechtěný k tomu, aby lítal po jízdárně jak kulečníková koule. Všichni chceme být viděni takoví, jací jsme. Koně to cítí stejně: někteří šetří energii, jiní raději šlápnou na plyn. Ale mezi tím je velký potenciál. Motivovaným jezdeckým koněm může být nakonec každý kůň bez ohledu na plemeno. Protože dobré ježdění dělá klidnější koně aktivnějšími a horkokrevné koně klidnějšími.
KLAUDIA DUIF provozuje v Braniborsku tréninkové centrum horsemanshipu a jezdeckého umění (klaudiaduif.de).Jedna z mých klientek vlastní norickou klisnu, která je neuvěřitelně chytrá. Drezurní práce s touto čtyřnohou dámou je odpovídající výzva, apaticky oře půdu vlastníma nohama. Obvykle byste se snažili vyvinout větší tlak, abyste koně poslali dopředu. To je pro mě špatná cesta. Pokud si norička myslí, že musí vláčet nohy pískem, dáme jí úkol: pohybuj se ještě pomaleji – co nejpomaleji. Klisna má zpomalit své tempo tak, aby se téměř zastavila a klusat hlemýždím tempem. Rychle si uvědomí, že je pro ni extrémně vyčerpávající udržovat zpomalené tempo. Když jí pak nabídneme pracovní tempo, s velkou úlevou se vydá dopředu.
