Archeologický výzkum provázející výstavbu dálnice D35 mezi Plotištěm nad Labem a Sadovou přinesl objev, který odborníci bez váhání označují za přelomový. Samotný průzkum, uskutečněný v letech 2023 až 2025, odhalil na ploše stavby rozsáhlé sídliště z mladší doby železné, jež lze se znalostí kontextu nazvat městem – a dokonce mocenským centrem s nadregionálním významem. Tento nález zásadně přepisuje představy o osídlení, obchodních vazbách i sociální struktuře obyvatel českých zemí v období před vznikem písemných pramenů. Pro odbornou jezdeckou veřejnost je však klíčovým exponátem fragment keramiky, jehož povrch nese jedno z nejzdařilejších známých vyobrazení koně z laténské kultury.
Kůň sehrával v mladší době železné roli, která přesahovala pouhou praktickou potřebu. Stal se symbolem společenského postavení, válečnické i duchovní moci. Laténská ikonografie je motivy koní protkána, přesto však většina vyobrazení pochází z kovových artefaktů, mincí či šperků. O to výjimečnější je nález, který se objevil na keramickém střepu – a ještě významnější pak skutečnost, že rytina nevznikla při výrobě nádoby, ale až po jejím výpalu. Jde tedy o tzv. graffiti: osobní gesto jedince, jehož identitu ani úmysl nelze s jistotou rekonstruovat.
Právě tato okolnost otevírá fascinující interpretační prostor. Kým mohl být autor? Válečníkem, který koně ctil jako společníka v boji? Obchodníkem, jenž díky koni překonával vzdálenosti a hranice kultur? Členem posvátného společenství, pro něhož byl kůň prostředníkem mezi světy? Anebo prostě člověkem, který vyryl do povrchu nádoby obraz bytosti, jež jej provázela každodenním životem?
Z hlediska hipologického je rytina pozoruhodná svou stylizovanou, avšak stále rozpoznatelnou morfologií. Linie krku, proporce těla a náznak hřívy svědčí o znalosti skutečné podoby koně. Nejde o abstraktní symbol, ale o záznam vizuální zkušenosti – o obraz živého zvířete pozorovaného na vlastní oči. Pro výzkum dějin jezdectví na našem území je tento detail mimořádně cenný.
Výzkumy napříč Evropou dokládají, že keltské prostředí mladší doby železné znalo nejen jízdní koně, ale také specifické chovatelské a bojové praktiky. Jezdectví nebylo masové, ale elitní. Proto lze nalezený střep chápat jako svědectví o přítomnosti koní v prostředí, jehož charakter odpovídá významnému obchodnímu a kultovnímu centru.
Výzkumná plocha odhalila tisíce keramických fragmentů, zbytky domů, polozemnic, dílenských objektů i pravděpodobných svatyní. Soubor nálezů zahrnuje bronzové spony, korále, skleněné náramky a především pestrou kolekci laténských mincí – nejbohatší svého druhu v Čechách. V součtu těchto skutečností se před námi rýsuje obraz komunity, v níž se lidé i myšlenky pohybovali napříč krajinou stejně intenzivně, jako se v ní pohybovali koně.
Ačkoli přímé hipologické nálezy (kosti, postroje, železné udidla) teprve čekají na detailní zveřejnění, symbolická přítomnost koně v tomto prostředí je nesporná. Rytina na střepu tak nepředstavuje ojedinělost, ale pravděpodobně vrchol ledovce kulturní reality, v níž byl kůň pevně zakořeněn – společensky, ekonomicky i rituálně.
Tento fragment je pro hipologii důležitý, protože:
• posouvá přímé důkazy symbolického významu koně na našem území o více než 2100 let zpět,
• potvrzuje vliv keltského kulturního okruhu na jezdecké tradice střední Evropy,
• naznačuje přítomnost koně v každodenním životě místních obyvatel,
• dokládá, že zvíře bylo vnímáno nejen prakticky, ale i duchovně.
Výstava „Zapomenuté město pod dálnicí“, pořádaná Muzeem východních Čech v Hradci Králové ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Hradec Králové, nabízí jedinečnou možnost spatřit tento střep s vyobrazením koně ještě před jeho dlouhodobým uložením a odborným zpracováním. Výstava se koná od 21. listopadu 2025 do 1. března 2026 a prezentuje vybrané nálezy dokumentující každodennost, rituály, obchod i mocenský význam lokality. Součástí jsou také 3D modely, první depot železných předmětů z doby laténské objevený v kraji a ukázky nálezů získaných ve spolupráci s profesionálně vedenými detektoráři.
Pro jezdecké publikum je tato výstava víc než archeologií. Je pozvánkou k poznání, že vztah člověka a koně má na našem území hluboké kořeny – starší než náš stát, naše kroniky i naše jazyková paměť.
Kdy elitní skoková esa dosahují nejvyšší výkonnosti? A jak dlouho na parkurovém Mount Everestu zůstávají? ...
Mykóza vzdušných vaků je diagnóza, kterou bohužel zná jen nemnoho majitelů koní. Toto onemocnění se stáv...
