Jak přežít zimu

Zima je jedna velká bitva s bahnem, špínou a kašlem. Umazaní koně, zabahněné výběhy a zacákaná výstroj patří ke každodennímu koloritu. Jak se z toho nezbláznit?

Právě teď se ukáže, kdo je sváteční jezdec, ale kdo o koních něco ví. Protože ježdění v bahně či sněhu je fajn pouze tehdy, když se o koně a vše okolo umíte pořádně postarat. Bahno po kotníky otestuje nejen neklouzavost podrážek a voděodolnost vašich bot, ale také imunitu koňských nohou. Na klouzavém povrchu zimního výběhu trpí šlachy mnohem víc než na tvrdé letní půdě. Neustále vlhká kůže je živná půda pro bakterie způsobující kožní onemocnění.

Aby kůň zvládl toto náročné období bez újmy, potřebujete poměrně dost informací. Pokud máte koně doma, měli byste vědět, jak nejlépe zpevnit povrch ve vašem výběhu a jak udělat účinnou drenáž. Musíte vědět, že koně při minusových teplotách nemrznou, ale že spíš nastydnou v teplé stáji. Proč kůň, který je v zimě v boxu, přesto kašle? Kolik potřebuje v zimě jádra a vitaminů? Potřebuje deku? Na co nezapomenout při čištění a ježdění?

Seno rovná se topení

Bakteriální fermentace sena v tlustém střevě koně vyhřívá zevnitř. Koně by měli mít k senu přístup ideálně nepřetržitě. Jeho trávení v těle vyrovnává energii vydanou na vlastní termoregulaci.

Promazat 

Tuk je kalorická bomba, která koně v zimě může zásobit potřebnou energií. Jeden litr oleje obsahuje dvakrát tolik energie jako litr ovsa. Odborníci olej doporučují především koním s vyšší potřebou energie, jako jsou třeba koně staří a nemocní. Hodí se i pro koně pracující či pro hůře krmitelné teplokrevníky na pastvě, protože je často problém je nasytit jen senem a jádrem. Kůň by měl být na olej přivykán postupně, alespoň čtrnáct dní a neměl by ho dostávat více než 800 gramů denně. Olej by neměli dostávat koně s onemocněním jater.

Zdravá mrkvička

Pokud by kůň měl pokrýt svou denní potřebu vitaminu A jen z mrkve, musel by jí denně schroupat dvě a půl kila. Mrkev obsahuje betakaroten, který se v koňském těle mění na vitamin A. Sušená mrkev nebo mrkvové pelety jsou v tomto ohledu praktičtější a koním chutnají. Doporučují se namáčet stejně jako řepné řízky. Přikrmování vitaminem C je potřeba jen u nemocných koní. Zdravý kůň vitamin C produkuje ve svém těle sám, stejně jako vitamin A.

Lízání sněhu

Děti rády olizují rampouchy, koně zase čerstvý sníh. Obojí je neškodné, pokud se děje v malém množství. Kritická situace nastává, když se kůň lízáním sněhu snaží utišit žízeň, protože nemá přístup k vodě. Chlad z velkého množství pozřeného sněhu může omezit činnost slinivky, která produkuje důležité enzymy a trávicí šťávy. Při nedostatku enzymů kůň získává z potravy málo živin a menší množství trávicích šťáv zapříčiňuje obtížnější pohyb natrávené potravy ve střevech. Obojí způsobuje koliky. 

Studená voda

Koně preferují vodu o teplotě mezi 8 a 12 °C , což v zimě není ve výběhu proveditelné. Dokážou se ale vyrovnat i s mnohem chladnější vodou, je to spíš otázka množství. Příliš mnoho ledové vody najednou může způsobit žaludeční či střevní katar nebo průjem. Koně zahřátí z práce nebo koně zvyklí na vlažnou vodu v boxu by proto neměli být napájeni ledovou vodu.

Proč se třese?

Koně nejsou zimomřiví, se zimou se umějí výborně vypořádat. Jejich komfortní teplota se pohybuje mezi –15 a +25 °C. V tomto teplotním rozpětí funguje jejich metabolismus nejlépe. Nejpříjemněji se koně cítí při teplotách mezi 5 a 15 °C. 

Při minusových teplotách začne pracovat termoregulace koňského těla, obvykle při zhruba minus15 °C. Aby fungovala dobře, spotřebuje hodně energie. Při každém minusovém stupni navíc potřebuje tělo o dvě procenta víc krmení, protože na zahřátí svého těla chvěním svalů spotřebuje kůň v zimě až 4/5 přijaté energie.

Zavalitý kůň s tukovou vrstvou je v zimě lépe chráněný proti chladu než hubený kůň – tuk poskytuje zásobu energie pro termoregulaci. Štíhlý kůň s dlouhýma nohama je oproti kompaktnějším plemenům (jako je například hucul nebo hafling) jasně v nevýhodě, větší tělesná plocha ztrácí víc tepla. Což platí i o hříbatech, která jsou samá noha. 

Jestli je koni zima nebo se třese pro zahřátí, zjistíte snadno – sáhněte mu na uši. Pokud je jejich spodní třetina studená, tak je mu opravdu zima.

Deka – ano či ne

Většina zdravých koní se v zimě obejde bez deky. Pokud nejsou vystaveni několik dní trvajícím dešťům, tak je srst před nepřízní počasí, chladem a mokrem chrání na výbornou. Výběhové deky jsou spíš pro jezdce, kteří nechtějí koně před ježděním dlouho čistit od bahna. 

Na odpocovací deky se názor odborníků různí. Jejich odpůrci tvrdí, že izolace dekou koně nutí víc se potit, a protože se v dece hromadí kondenzovaná voda, tak koně schnou pomaleji než bez deky. Jiní naopak zastávají názor, že zpoceného koně je třeba vydrhnout slámou a krátce zadekovat, aby se urychlilo uschnutí srsti. Deky, které sají pot, by se měly během sušení vyměňovat, aby mokré koně neochlazovaly. Nejlepší ovšem je jezdit s rozmyslem a naplánovat trénink nebo vyjížďku tak, aby se kůň nevracel do stáje mokrý. 

Zimní a letní kopyta

Zimní kopyta mají lepší rohovinu než letní. Jsou tvrdší a mají méně trhlin. Je to způsobeno rychlostí růstu rohoviny, která je v létě rychlejší než v zimě. Přesto by měla i stabilní zimní kopyta stát na čistém povrchu, protože bláto smíchané s močí a výkaly napadá rohovinu. Čas od času je potřeba kopyta ostříkat a vyčistit kartáčem, aby nevznikla hniloba. Pokud při vyjížďce kůň prochází místy ošetřenými posypovou solí, je nutné kopyta ostříkat ihned po návratu, protože sůl rohovinu poškozuje. Důležité je nezapomenout osušit spěnky, abyste zabránili vzniku podlomů.

Problém s bahnem

Kolik prostoru je potřeba pro koně v zimě, aby nebylo všude bláto? Záleží to na konkrétních vlastnostech půdy, byť platí staré pravidlo v létě deset koní na jeden hektar, v zimě deset hektarů na jednoho koně. Což dnes nikdo k dispozici nemá. Protože travní porost, který chrání půdu, je v zimě krátký, ostrá kopyta rychle půdu hluboko rozšlapou. Váha koně udusá spodní vrstvu půdy tak pevně, že dešťová voda téměř neodtéká. I ta nejsušší půda se brzy změní v hluboké bahno. Aby to nebyl trvalý stav, pomůže jen jedno – zpevnit povrch. To platí i pro pastevní chovy s dostatkem místa. 

Pro člověka znamená bahno jen špínu, pro koně je vyválení se v bahně součást tělesné hygieny. Lidé často dělají při čistění chybu, když koně celého koupou a použitím šamponu poruší ochranou tukovou vrstvu srsti. Ideální je kovové spirálovité hřebílko, které odstraní rychle a šetrně bahno i z dlouhé zimní srsti.

Zatočte s kašlem

Kašel je problém, který ale nezpůsobuje zima a chladný vzduch, ale špatný a neproudící vzduch ve stáji, který dráždí dýchací cesty. Je plný prachu, roztočů, zárodků plísní a amoniaku, které způsobují kašel nebo chronickou bronchitidu. Nejvíc jsou ohroženi koně, kteří stojí třiadvacet hodin v boxu. Jediné, co pomáhá, je řádně větrat, a to i při teplotách pod bodem mrazu. Čerstvý vzduch navíc snižuje vlhkost vzduchu. Další tipy proti kašli jsou máčení sena (jen pocákat nestačí), čistit koně venku, před zametáním pokropit a zametat pouze prázdnou stáj bez koní. 

Průvan

Studený vzduch a vítr nejsou pro koně žádný problém, jejich termoregulace si s nimi poradí. Nebezpečný je průvan, který do stáje táhne škvírami a koňské tělo zasáhne jen na malé ploše. Tělo ho nerozpozná a nenastartuje termoregulaci. Některé části koňského těla proto mohou prochladnout, a to včetně orgánů ležících pod nimi.  

Cibulový princip

Co se týká zimního oblečení jezdců, nejvíc se osvědčil princip vrstev jako cibule. Vhodné je i outdoorové oblečení jako teplé lyžařské podkolenky, funkční spodní prádlo, termokalhoty, které nepropustí vlhkost ani vítr, nebo ohřívací gelové polštářky, které ihned poskytnou teplo. Do stáje se hodí rukavice bez prstů a výborné jsou i původně lyžařské ohřívače do bot.