Vnitřní parazité koní a podvýživa: Jaká je souvislost?

Velcí strongylidé (Strongylus vulgaris) žijí v tlustém střevě koně. Jejich vajíčka procházejí trávicím traktem spolu s výkaly a následně se ve vnějším prostředí líhnou. Pasoucí se koně konzumují larvy, které projdou střevní stěnou do různých tepen zásobujících trávicí trakt. Nakonec se po několika měsících vracejí do střev jako dospělci a cyklus začíná znovu. Velcí strongylidé jsou nejpatogennější parazité koní právě z důvodu dlouhého vývojového cyklu a migrace larev mimo trávící soustavu. Larvy poškozují endotel cév, přičemž dochází k rozvoji arteritid, vzniku trombů a verminózních aneuryzmat, což je spojováno s nárůstem rizika vzniku ischemických kolik.

Cyathostominae (také malí strongylidé, anglicky: cyathostomins, small strongyles, small redworms, Trichonemes) je podčeleď parazitárních hlístic čeledě Strongylidae čítající více než padesát druhů parazitujících ve střevě koní či dalších koňovitých. Způsobují u koní onemocnění zvané cyathostomóza. Toto onemocnění je vyvoláno larválními stadii malých strongylidů a jejich schopností encystace ve stěně tlustého střeva. Encystované larvy, přežívající v inhibované formě, mohou ve stěně střeva přetrvávat i několik let. Větší kumulace larev a poté jejich migrace do lumen kolonu a céka způsobují vážně zdravotní potíže, končící nezřídka úhynem. Podle většiny odborníků je v současnosti cyathostomóza nejzávažnější parazitózou u koní.

Závažný problém, zvlášť pro mladé koně, je i škrkavka koňská (Parascaris equorum). Samičky dosahují délky až 40 cm, samci 18–25 cm. Jejich vajíčka jsou velmi odolná a díky lepkavému povrchu ulpí často na povrchu ve stáji (žlaby, stěny boxu atd.). K infekci dojde pozřením vajíčka, ze kterého se v žaludku vylíhne larva, která postupně migruje až do plic. Z plic jsou škrkavky vykašlány. Po spolknutí přibližně po měsíci extraintestinální migrace se dostávají opět do tenkého střeva, kde v průběhu 75–80 dní od infekce definitivně dozrávají. Larvy těchto červů procházejí játry a plícemi před dozráním v tenkém střevě a jejich aktivita může způsobit značné podráždění a zánět.

Z nutričního hlediska není problém s těmito parazity jen v tom, že koni kradou živiny, ale že způsobují potenciálně trvalé poškození tkáně trávicího traktu a mění funkci střev.

Střevní stěna je životně důležitá pro vstřebávání živin. Tenké střevo koně se dělí na tři části: dvanáctník (duodenum), lačník (jejunum) a kyčelník (ileum). První část tenkého střeva, duodenum, je zodpovědná za vylučování mnoha trávicích enzymů potřebných k rozbití molekul – jako jsou cukry, škrob, aminokyseliny a mastné kyseliny – které jsou následně absorbovány v lačníku a kyčelníku. Poškození tkání a zjizvení v těchto oblastech střeva může negativně ovlivnit buňky, které vylučují enzymy, a také buňky, které jsou odpovědné za vstřebávání živin. Paraziti v tepnách střevního traktu mohou omezit průtok krve a snížit množství kyslíku, které se dostane do střevní tkáně. Poškození cév v této oblasti může omezit pohyb živin ze střeva. Toto poškození může být nevratné a může trvat celý život, což vede k tomu, že kůň je špatně krmitelný.

U jiných druhů bylo doloženo, že parazité negativně ovlivňují enterický nervový systém neboli ENS (zkratka pochází z anglického názvu Enteric Nervous System). Jedná se o složitou síť nervových vláken (axonů), která inervují břišní orgány, jako je trávicí trakt, slinivka břišní, žlučník atd. ENS obsahuje řádově stovky milionů neuronů. ENS je součástí autonomního nervového systému a jeho integrita je nezbytná pro střevní homeostázu. Autonomní nervové funkce působí převážně podvědomě a regulují takové věci, jako je srdeční frekvence, dechová frekvence a v případě ENS trávení. Když někteří parazité napadnou střevní ENS u jiných druhů, může být ovlivněna gastrointestinální motilita. U lidí mohou vzniknout stavy, jako je syndrom dráždivého tračníku, v důsledku narušení osy střevo-mozek.

Vnitřní paraziti ovlivňují ENS a tím i motilitu střev. Kůň může mít zvýšené riziko impaktní koliky, pokud se motilita zpomalí a bude špatně trávit a vstřebávat živiny – a případně průjem – pokud se motilita zrychlí.

Mezi hlavní funkce trávicího traktu patří trávení a vstřebávání živin. Slouží ale také jako bariéra pro potenciálně škodlivé látky, kterým brání proniknout do těla. Vnitřní parazité ovlivňují všechny tyto funkce, a to jak krátkodobém, tak dlouhodobém horizontu. Koně tedy parazité okrádají o živiny i když už v jejich organismu přítomni nejsou.

Tento článek byl poprvé publikován na webu The Horse.