Část mládí jste strávil při výstavbě vysílače na Pradědu, jak na to vzpomínáte?
„To byly krásný dny… Bylo mi dvaadvacet, třiadvacet, čtyřiadvacet, pětadvacet. Tam jezdili Brňáci, banda lidí, kteří jezdili na ty hory, protože je měli rádi. Vzali kytary… Když jsme stavěli ten Praděd, tak v Brigádě socialistické práce Evžena Mička bylo zvykem, že když se dozdil šár, tak byla tabáková. Akorát byl průser ten, že já jsem tehdy kouřil sparty a ostatní marsky. Takže po každém šáru, když nás bylo osm v partě, tak bylo osm cigaret v prdeli, protože sparty každému chutnaly a mně ty marsky moc ne… Když mně nabízeli marsku, radši jsem si vzal spartu… Ale pak se v noci hrály karty a to byla jedna za druhou… To byly hrůzy, co jsem do sebe dovedl dostat.“
Celý rozhovor přináší iSport.cz: Váňa o boji s alkoholem: Řekl jsem si, ty blbečku, to bude tvůj konec

Ostrov Naděje v Běstvinách u Dobrušky se ponoří do sváteční atmosféry. Už tuto sobotu 13. prosince od 1...
Pět, čtyři, tři… a kruciš! Jistě víte, že si parkuroví jezdci odpočítávají cvalové skoky před odskok...