V nejmenším nepochybuji, že koňská obec drží krok s dobou. Co bylo normální dříve, není myslitelné v současnosti. Takže přestože ještě nedávno o koňský koblížek upuštěný cestou přes vesnici zápolila sousedka z pravé i z levé strany ulice (a vítězka si ho coby poklad odnášela do zahrádky pod rajčata), dnes už většina z nás nečeká ani ve snu, že by se o úklid po našich koních postarali natěšení zahrádkáři. Některé jezdce vyškolily až nepříjemné zkušenosti, jiné by nenapadlo spoléhat nikdy v životě, že si kouřící hromádku /často spíš pořádnou hromadu :-)…/ někdo moudrý s jásotem namete na lopatu a hbitě s úlovkem odběhne. Většina z nás spoléhá sama na sebe a uklízí po svých koních tak nějak samozřejmě a naprosto vždy. Jakožto součást slušného chování…

Odpad je definován jako „každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit“.
A tak můžeme vídat čím dál více koňáků seskakujících z koně a uklízejících ihned na místě trus po svém zvířeti tak samozřejmě, jako je pro ně samozřejmé neodhazovat na zem krabičky od cigaret nebo obaly od sušenek či kapesníčků. Koneckonců většina z nás ani samotné papírové kapesníky neodhodí jen tak na cestu poté, co se vysmrká. Házet z koně papírky, nedopalky a jiné smetí do lesního podrostu nebo do polí s alibistickým „to se rozloží, to je bio!“ není nic, co by obohatilo krajinu a zvedlo popularitu koňáků u veřejnosti. Takže to neděláme. Chceme na vyjížďkách vídat krásnou přírodu, cesty lemované zelení a květinami, ne PET lahvemi, obaly od žvýkaček a pytlíky od bramborových lupínků… Že?
Kam s trusem v přírodě, je jasné – na veřejných polních a lesních cestách stačí hromádky odkopnout z prostředku do krajů polí a pod stromy jako skvělé biohnojivo, ve městech a vesnicích to již tak jednoduché není. Varianta nakopat ze silnice kobyláky lidem do trávníků nebude ta pravá…, takže musíme postupovat obdobně jako pejskaři: trus po svém zvířeti ze silnice sebrat. Ano, ohnout záda. Jenže co dál? Nejjednodušší je vozit v kapsách použité igelitky a mikrotenové sáčky, které jsme po nákupech moudře nevyhodili. Ti, kteří to s přírodou a ekologií myslí ještě vážněji, žádné použité igelitky nevlastní, protože namísto igelitových sáčků používají k nákupům látkové prací tašky, ze starých záclon šité pytlíky nebo nesmrtelné síťovky. Na vyjížďky si tedy do kapes nemají co nastrkat… nebo mají?
Jistěže ano! Přece biologicky rozložitelné kompostovatelné sáčky. Chudobným nebo neochotným investovat pár peněz budou potom stačit obyčejné papírové pytlíky od pečiva. Hromádku nahrneme botou nebo lopatkou a napěchovaný pytlík si posléze odnášíme na stájové hnojiště, v případě, že nejedeme vesnicí směrem domů, ale míříme ven do přírody, pytlík jednoduše za vsí vysypeme do příkopů, pod keře nebo stromy, kde jeho obsah výborně poslouží. Použitý pytlík strčíme do kapsy, ten pod strom nepohodíme, i kdyby byl kompostovatelný (sáčky kompostujeme na domácím hnojišti, ne v přírodě).
Je-li vás koňáků v dané lokalitě mnoho a příkopy hrozí být plné hnoje, nezbývá, než striktně vysypávat na vlastní hnojiště nebo později cestou v takových místech vyjížďkových tras, kde je koncentrace kobyláků malá. Nezapomeňte, že se rostliny čerstvým trusem snadno přehnojí a namísto dobře míněné podpory růstu můžete naopak těm citlivějším ublížit. Myslete také na fakt, že ne každý spoluobčan shledává hnojení koňským trusem podél procházkových tras jako žádoucí doplněk vycházky – prostě přemýšlejte a lidi koňmi a jejich exkrementy nedrážděte, nestojí to za případné problémy!
Do popelnic na psí exkrementy koňský trus nepatří, dokonce ani do nádob na bioodpad!
Mnoho občanů si myslí, že do hnědých kontejnerů na bioodpad lze vyhazovat jakékoli zbytky potravin a zvířecích výkalů či dokonce uhynulé domácí mazlíčky. Tak to prosím rozhodně ne! Bioodpad se totiž dělí na:
Kadávery (uhynulá zvířata) se ze zákona odstraňují v případě hospodářských zvířat pouze a jedině zajištěním odvozu asanační službou. V případě zvířat v zájmovém chovu povoluje zákon chovatelům tyto varianty:
Hnojiště, složiště, kompostéry, kontejnery, popelnice Odpad patří po pečlivém vytřídění do kontejnerů, popelnic a speciálních nádob na bioodpad. Zákon nám navíc umožňuje využívat i domácí nebo zahradní kompostéry.
Hnojiště je nadzemní stavba sloužící ke skladování hnoje.
Složiště hnoje jsou hromady vyvezené chlévské mrvy skladované na zemědělské půdě. Zákon praví, že tuhé organické hnojivo, kompost a tuhá statková hnojiva mohou být uložena na zemědělské půdě před jejich použitím nejdéle po dobu 24 měsíců (ve zranitelných oblastech 12 měsíců), a to pouze na místech vhodných k uložení.
Jelikož je odpad definován jako jakákoli „movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit“, je jasné, že naprosto každý odpad denně vytváříme. A máme povinnost zbavovat se ho podle zákona o nakládání s odpady. Jenže je to opravdu tak snadné – třídit a odnášet odpadky přesně do těch kontejnerů, do kterých patří? Neděláme i při nejlepší vůli chyby? Je opravdu pro přírodu šetrnější vypotřebovat více vody na vymytí plastového obalu od hustého kečupu nebo oleje před jeho odhozením do plastů, oproti postupu obal nevymývat (vodou neplýtvat), ale hodit ho tím pádem do odpadu směsného?
Směsný odpad je takový odpad, který nám zůstane po vytřídění recyklovatelných, nebezpečných a objemných odpadů + výrobků podléhajících zpětnému odběru. Patří do běžných popelnic a končí na skládkách či ve spalovnách.
Je vždy dobré vědět, kam konkrétně se vaše popelnice vyváží – zda na skládku, či do spalovny. Protože pokud by jel obsah na skládku, není co řešit: v tom případě zcela jistojistě rozříznout (jde-li o „nedobytný“ design výrobku) a šetrným množstvím vody plastový obal vypláchnout a popelnici vynechat, použít kontejner na plasty. Pokud vaše komunální služby sváží popelnice do spalovny, můžete si povolit o malou kapičku méně přísnou ruku – ale myslete na fakt, že přestože je ve spalovnách odpad pálen velice ovzduší příznivě, co se zplodin týče, stejně zůstává po jakémkoli pálení popel – a popel ze směsného odpadu obsahuje ne zrovna živou vodu, že… Navíc se musí nějak likvidovat… Proto hlasuji KAŽDOPÁDNĚ za pečlivé vytřídění i v případě, že musím plastový obal vymýt.
Ze stejných důvodů, tedy ochrany životního prostředí, apeluji na pečlivé zvážení nutnosti nové dečky pro vašeho koně, nové uzdečky, kamaší, další odpocovací deky nebo také vaší vlastní jezdecké mikiny či desátých rajtek. Nákup nových a nových oblečků koní i jezdců, výstroje, koňských krmiv a potravních doplňků převážených přes několik států, namísto preference domácích výrobců, je dalším a dalším vyráběním odpadu a zátěží naší planety. Přemýšlejte prosím, zda váš kůň musí nutně žrát granule anglického výrobce, zda nejdou nahradit českými… a třeba i kolik kondicionérů na hřívu a triček s jezdeckým motivem musíte ve stájové skříni mít vy sami…

Recyklační symboly
Myslíme-li to s ochranou životního prostředí vážně a chceme-li konat, nikoli jen mluvit, je dobré orientovat se v tzv. recyklačních symbolech. Jde o značky na obalech produktů, které nám napovídají, kam konkrétní obal vytřídit. Ne vždy je totiž na první pohled jasné, z jakých materiálů je vyroben. Obzvláště plasty jsou zrádné – variabilita materiálů je velká, navíc se velmi často využívají i kompozitní (vícesložkové) obaly. Díky značkám se snadno zorientujeme.

Recyklační značku najdeme na obalu výrobku – u plastů se obvykle skládá ze dvou částí: písmenného a číselného kódu, obvykle jej ještě doplňuje grafický symbol. Písmenná část značky definuje zkratku oficiálního názvu plastu. Číselný kód pak označuje, z jakého materiálu je daný obal vyroben.
Plastový odpad je dobře recyklovatelný. V podstatě každá forma plastu může po recyklaci sloužit k dalšímu účelu. Aby se tak stalo, musí být plast správně vytříděn. Záleží tedy na přístupu každého z nás!
MODRÝ KONTEJNER – papír
Sem patří všechny obaly se zkratkou PAP. Čísla 20, 21 a 22 upřesňují druh papíru.
ZELENÝ KONTEJNER – barevné sklo
BÍLÝ KONTEJNER – bílé sklo
Do těchto kontejnerů patří skleněné obaly se zkratkou GL.

ŠEDÝ KONTEJNER – kovové obaly
Mají dvojí značení:
ŽLUTÝ KONTEJNER – plasty
Obaly označené následujícími značkami patří do žlutých kontejnerů na plasty.

ORANŽOVÝ KONTEJNER – nápojové kartony
Kombinované obaly z více druhů materiálů mají značku C. Nejčastěji se setkáme s označením C/PAP. To je kombinovaný obal s většinou papíru. Například C/PAP 81 je značka nápojového kartonu. Nápojový karton patří do oranžových kontejnerů, ale nemá-li tyto kontejnery obec k dispozici, může podle domluvy se svozovou firmou vydat svým občanům pokyn k vytřídění nápojových obalů do plastů nebo do papíru – věnujte této informaci v místě bydliště pozornost!

Velmi specifickým odpadem koňáků, často bezradně diskutovaným ohledně vytřídění, jsou sítě a igelity z mokrých krmiv. Jistě, seno i sláma jsou suché materiály, ale mnoho chovatelů skladuje balíky venku a horní vrstva tak často bývá znehodnocená mokrou plísní nebo shnilou matlavou černotou. Takto znečištěná vazná síť je po sundání z balíku ve stavu, ve kterém se nedá snadno do čista vyklepat – co s ní? A co s igelity z mokrých senáží, které jsou nejen mokré a ušpiněné, ale i značně zapáchající? Jak nakládat s tímto odpadem, chceme-li se chovat ekologicky přijatelně (a tedy pro nás nepřichází v úvahu domácí pálení, které je, mimochodem, postižitelné vysokými pokutami)?
Možná budete překvapeni, že ani samotné firmy vyrábějící fólie na senáže + firmy pro svoz a likvidaci komunálního odpadu nemají ujasněno a sjednoceno, jak s tímto zemědělským odpadem nakládat, protože se v odpovědích zrovna dvakrát neshodují… Oslovila jsem jich několik, a že by občanovi udělaly jasno, se tedy vskutku říct nedá – namátkou…
Dotaz: Kam s obaly od senáže?
V systému Cross Compliance (CC) jde o dodržení souboru základních požadavků, které jsou podkladem pro nárokování režimu přímých plateb v zemědělství. Od 1. 1. 2009 je v České republice vyplácení přímých podpor a dalších dotací „podmíněno“ plněním standardů udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a minimálních požadavků v rámci agroenvironmentálních opatření. V případě, že žadatel o dotace tyto podmínky nedodrží, může mu být snížena nebo, v nejkrajnějším případě, neposkytnuta výplata vybraných využívaných dotací.
Neuděláte chybu, pokud SENÁŽOVÉ FÓLIE A SÍTĚ Z BALÍKŮ SENA + SLÁMY shromáždíte (v suchu) a jednou za čas odvezete do sběrných dvorů jako velkoobjemný odpad.
Doporučené odkazy:

