Požár stáje je noční můrou každého majitele koní – je to problém, který ho zasáhne emočně i ekonomicky. Smutným faktem je, že mnoha požárům, ke kterým kdy došlo, se dalo předejít, pokud by se dodrželo několik základních pravidel. Nejspolehlivější metodou, jak se před požáry stájí chránit, je počítat s tím nejhorším, mít promyšlenou prevenci – a samozřejmě ji denně dodržovat.
Jak říká Victor MacPherson, oblastní šéf hasičů z kanadského Ontaria, vzdělávání, uvědomování si a plánování jsou nejdůležitější body minimalizace rizika vzniku požárů. „Přestože děláme, co můžeme, stále dochází k požárům stájí, protože vázne vzdělávání majitelů stájí v této oblasti. Důvodem, proč stáje začínají hořet, je i to, že jsou dlouhodobě nesprávně uspořádané, špatně udržované a čištěné."
Oheň se objeví, když se sejde „palivo" a „zažehnutí". Seno, podestýlka a dřevo jsou běžným palivem pro oheň, nesprávně uschované seno (pozn. překl.: samovznícení), závady v elektrickém vedení a bezohlednost při kouření jsou zase častým způsobem zažehnutí. Jednoduchá pravidla ochrany a prevence však tyto dva elementy udrží dostatečně od sebe.
Podle údajů, které zveřejnil v roce 2012 ontarijský úřad velitele požárního sboru, představovaly finanční ztráty na požárech hospodářských budov 57,6 milionů dolarů, což bylo o 67,5 % více než v roce předchozím (34,4 mil. dolarů). Podle asistenta oblastního šéfa hasičů z kanadského Ontaria Ralpha Snydera tyto sumy porostou, protože budovy v areálech stájí jsou stále větší a dražší. „Když pak začnou tyto velké areály hořet, je těžké dostat plameny pod kontrolu a požár uhasit, takže dojde k větším finančním ztrátám na budovách i jejich zařízení."
Největším zdrojem „zažehnutí" jsou u mnoha požárů, včetně těch, které postihují stáje, závady na elektrickém vedení, jak uvádí Snyder. „Hospodářské budovy jsou ještě více ohrožené, protože stáje pro zvířata představují vysoce korozivní prostředí. To způsobuje, že odhalené kovové prvky korodují (např. dráty, spoje atd.), to zvyšuje jejich odpor a tvorbu tepla v místech spojů elektrického vedení. Výsledkem může být zažehnutí okolních hořlavých materiálů. (Kanadský) úřad pro elektrickou bezpečnost má přísné požadavky na instalace elektrických zařízení v místech, kde jsou ustájená zvířata."
Aby se předešlo jakémukoli nebezpečí požáru, doporučuje Snyder nechat si každoročně zrevidovat elektrické vedení kvalifikovaným elektrikářem, zda se na něm nenacházejí známky poškození nebo koroze, které se rovnou nechají opravit.
Zároveň je třeba umístit všechny elektrické vodiče, vypínače nebo zásuvky mimo dosah koní a do vodotěsných krabic či pouzder. Světla a všechna jejich příslušenství musí být chráněná mřížemi a povolená pro použití ve stáji. Když se elektrické zařízení nepoužívá, je třeba ho vypnout a vytáhnout z elektrického vedení, popř. odložit na určené místo. Zvláště je třeba dávat pozor na ohřívače napáječek, protože ty často ohřívají napáječku i v případě, že je prázdná. Mohou tak roztavit plast a zapálit podestýlku nebo seno.
„Z našich zkušeností jsou požáry stájí častější v chladném počasí," říká MacPherson. „Například ohřívací elektrické systémy jsou zatěžovány zamrzáním a táním pitné vody, a pokud se nechá napáječka prázdná, může dojít ke vznícení podestýlky nebo jiného hořlavého materiálu. Zjistili jsme také, že v podzimních měsících může při nesprávném uskladnění příliš vlhkých podzimních plodin dojít k samovznícení."
MacPherson říká, že nejlepší způsob, jak bojovat s požáry ve stájích, je identifikovat všechny potenciální zdroje zažehnutí a podniknout kroky k jejich odstranění. Je třeba začít s dobrým hospodařením, což zahrnuje instalaci požárních detekčních systémů a jejich udržování ve funkčním a provozuschopném stavu tím, že se zajistí, aby byly senzory stále čisté a v dobrém stavu.
„Podle hodnoty vaší stáje může být dobrým řešením pořízení suchého hasicího systému s mimostájovým napojením na hasičskou jednotku, nebo nezávislého systému s čerpadlem," říká.
Dalšími důležitými kroky správného hospodaření jsou udržování stáje v čistotě, odstraňování nepořádku, jako jsou například pavučiny a prach, které představují palivo pro oheň. Veškerou volnou slámu a seno je třeba zamést a odstranit, stejně jako další potenciálně hořlavé materiály, například plevele či křoví v okolí budov. Pravidelně je třeba vyvážet odpadky. Každou budovu je třeba u každého vchodu/východu vybavit minimálně hasicími přístroji, stejně jako sklady nářadí nebo krmiv. Zároveň je třeba zajistit, aby lidé uměli tyto přístroje použít.
Dalším důležitým bodem je pravidelně udržovat hospodářská zařízení a uchovávat je v samostatných budovách. Stejně je vhodné uskladnit podestýlku a seno do samostatné budovy, popřípadě je mít ve stáji v části oddělené od koní protipožární stěnou. Majitel stáje by měl trvat na tom, že se ve stáji i okolí nebude kouřit, vhodné je viditelně vyvěsit cedulky upozorňující na tento zákaz.
„Doporučujeme, aby každý ustájený kůň měl svoji padnoucí ohlávku, která bude viset na jeho boxe spolu s připnutým vodítkem," navrhuje MacPherson. „Lepší je kožená ohlávka, protože nylon se může v horku roztavit. Každá ohlávka by pak měla být opatřená prvkem svítícím ve tmě nebo svítilnou, což pomůže při případné manipulaci v situaci, kdy bude špatná viditelnost."
Doporučuje také všem majitelům stájí, aby si vypracovali protipožární bezpečnostní plán specifický pro svoji stáj. Ten bude zahrnovat zmapování okolí stáje či místa, kde jsou ustájená všechna zvířata, stejně tak míst, kde se nacházejí nouzové vypínače, všech budov v areálu a všech vodních zdrojů, které by mohly být přístupné hasičům. „Mějte sestavený detailní protipožární plán, který bude zahrnovat seznam míst s hořlavinami a uskladněnými krmivy, kopii tohoto seznamu předejte místnímu hasičskému sboru." To hasičům pomůže orientovat se ve vašem areálu ještě dříve, než dojde k případnému požáru.
Majitel stáje by měl přípravu bezpečnostního plánu a další úkony pro předcházení požárů konzultovat s místním hasičským sborem. Hasiči mohou na vaše pozvání areál navštívit a navrhnout způsoby, jak minimalizovat potenciální zdroje požáru, které se zde nacházejí. To je vhodné především v případě, že se provádí přestavba areálu nebo se budují nové prostory.
Neexistují ohnivzdorné budovy a nehody se mohou stát, i když jste dobře připraveni. Vypracujte si proto včas nouzový plán, mějte ho na přístupném místě a procvičte si ho dříve, než se skutečně něco stane. Díky tomu budete vy i vaši koně ve větším bezpečí. V případě požárů je třeba zachovat klid, volat 150 nebo 112 a postupovat podle nouzového plánu. Jakmile přijedou hasiči, ustupte stranou, počkejte na jejich pokyny a nechejte konat profesionály.
Pokud dojde k požáru nebo jiné závažné situaci, je dobré, když je adresa stáje zveřejněná na přístupném místě, stejně tak musí být dobře viditelná z příjezdové silnice (ze všech příjezdových směrů).
„Vždy mějte příjezdové cesty průjezdné i pro těžkou hasičskou techniku, a to po celý rok," připomíná Snyder.
Každý majitel stáje by měl myslet na její ochranu před ohněm. Měl by naplánovat dopředu všechna preventivní opatření a vypracovat protipožární bezpečnostní plán, aby se riziko požáru snížilo na minimum.
„Dostatečné znalosti prevence požárů jsou nepostradatelné nejen pro majitele stáje, ale i pro všechny jeho pomocníky," říká MacPherson. „Důležité informace lze zjistit na internetu, například na stránkách zemědělských fakult, popřípadě vše prodiskutovat s místním hasičským sborem."
Pardubické závodiště v příštím roce oslaví 170 let od založení první dostihové dráhy. Už od 5. pr...
Nedávný průzkum mezi britskými majiteli koní přinesl docela zajímavé poznatky o praktických obtížích spoj...