Známá neznámá welara

10. 1. 2018 Gabriela Rotová Autor fotek: Gabriela Rotová, archiv autora

Vzhledem ke skutečnosti, že v České republice je zájem o velšská plemena stále na vzestupu a každoročně je registrováno i několik desítek jejich polokrevníků, dost možná právě ve vaší stáji bydlí nejen velšský polokrevník, ale i u nás téměř neznámé plemeno welara. Jak je to možné?

Vlastně docela snadno. Křížení velšských pony a cobů a arabských plnokrevníků je totiž volba, která se jistě vloudila do mysli nejednoho ambiciózního chovatele, jen své vysněné hříbě nezapsal do plemenné knihy welara.

Plemeno welara v sobě spojuje kouzlo velšských plemen pony a cob, jejichž konstituční tvrdost byla po staletí utužována drsnými a nehostinnými podmínkami hornaté a členité krajiny, a ušlechtilou krásu arabských plnokrevníků, jejichž domovem je vyprahlá a nepřívětivá arabská poušť, země beduínů a kočovných pastevců.

Welara je plemenem, které, přestože jeho historie není příliš dlouhá, se dostalo velmi rychle na výsluní popularity a to nejen ve Spojených státech amerických. Plemenná kniha welary je oficiálně vedena od roku 1981, od tohoto roku také počty registrovaných welar každoročně stoupají, přičemž prodejní ceny ve Spojených státech dosahují i čtyřiceti tisíc dolarů. Hřebčíny specializované na toto plemeno se registrují po celém světě a to se vzestupnou tendencí. Chovatele a hřebčíny dnes nalezneme nejen v USA, ale i v Kanadě, na Novém Zélandě, v Austrálii, na Jamajce a na Hawaji, ve Velké Británii a také v Německu.

Welara je z pohledu britské WPCS (Welsh Pony And Cob Society) „čistokrevný“, registrovatelný Welsh Part-Bred ‒ jedná se totiž o produkt křížení všech čistokrevných velšských sekcí a arabského plnokrevníka. Výjimečné vlastnosti těchto kříženců následně dovedly americké chovatele k vytvoření samostatné plemenné knihy registrující právě tyto „specifické Welsh Part – Bredy“, a tím byla otevřena cesta ke vzniku zcela nového plemene.

Plemenný standard plemene welara požaduje nulovou přítomnost krve jiných plemen koní. Kohoutková výška welary se pohybuje v průměru od 113 do 152 cm, ale pokud je KHV vyšší, je toto tolerováno a tato skutečnost se nikterak nepromítá do plemenné hodnoty konkrétního zvířete. Ovlivňuje jen jeho využitelnost ve výstavnictví, kde jsou výstavní třídy většinou KHV omezeny. V USA je ale tato skutečnost často zohledňována a na některých výstavách bývají otevřeny speciální třídy.

Vyberte si…

Výšková rozmanitost welary je odrazem velšských sekcí použitých v plemenitbě.

  • Z kombinace arabského plnokrevníka a welsh mountain pony (sekce A ‒ KHV do 122 cm) vznikají velmi krásní pony s KHV menší než 132 cm, vhodní pro menší děti a lehký zápřah.

  • Pokud je použit welsh pony (sekce B – KHV od 122 do 137,2 cm), je výsledný pony vyšší, 132–137 cm, velmi jemný, vhodný pro pokročilejší kategorii dětí.

  • Kombinace arabského plnokrevníka a welsh pony of cob type (sekce C – od 122 do 137,2 cm) přináší konstitučně výrazně kompaktnější, v kostře silnější a vyšší pony s KHV 134–144 cm, často s dostatkem rousů, kteří jsou velmi dobrou volbou pro průměrné dospělé jezdce, kteří se chtějí věnovat nejen rekreaci, hobby sportu či vytrvalostnímu ježdění.

  • Při využití plemene welsh cob (sekce D – KHV nad 137,2 cm) se pak KHV pohybuje mezi 135–152 cm a více, přičemž tato welara je ideálním koněm pro dospělé jezdce a je také volbou velmi univerzální, vhodnou pro všechny jezdecké disciplíny a to i na poli mezinárodního sportu.

Do plemenných knih welary jsou zapisováni nejen primární kříženci arabského plnokrevníka a plemen welsh pony a cob, ale následně i čistokrevné, registrované welary a produkty jejich plemenitby.

Někteří chovatelé používají v chovu pouze čistokrevné arabské plnokrevníky v kombinaci s čistokrevnými velšskými sekcemi, jiní dávají přednost kombinaci hřebce welara s klisnou welara. Tradičně lze vidět spojení velšské klisny a plnokrevného arabského hřebce, ale není to pravidlem.

Každá z těchto možností přináší ve svém výsledku určitá specifika, kterým je ale společné, že finální produkt je unikátní, inteligentní a všestranné zvíře, které vyniká mimořádnou ušlechtilostí.

Závazné je, aby zvířata, která jsou přijímána do registru welara, prokazatelně disponovala plným původem a to bez výjimek, registrovat není možné hříbata pocházející z embryotransferu.

Pokud se budete o welary blíže zajímat, zjistíte, že tak jako mají čistokrevné velšské sekce své registrované křížence ‒ part-bredy, tak i plemeno welara má možnost registrovat své „křížence“ s jinými plemeny, a to v sekci welara – sport pony. Welara sport pony, pokud má být registrován v plemenné knize, musí mít 50 a více procent registrované welara krve a dalších 50 procent nebo méně, pak může přinášet jiné plemeno koní. Nejčastěji bývá s welarou kombinován anglický plnokrevník, z těchto spojení vznikají výjimeční koně velmi vhodní pro honební a parkurové skákání. Welara sport pony ale není možné, samozřejmě, opětovně využívat v plemenitbě plemene welara.

Plemenný standard

Celkový dojem z plemene welara by měl být oslnivý, jedná se o šlechtitelský počin, který kombinuje dvě sama o sobě mimořádná plemena koní s hlubokými historickými kořeny.

Přímí předci dnešních welsh pony&cob, keltští pony, obývali oblast dnešního severního Walesu, což dokládají moderní archeologické výzkumy, již v době 1500‒500 před naším letopočtem a arabský plnokrevník je vůbec nejstarším čistokrevně chovaným plemenem koní na světě – jeho dohledatelná historie sahá až do doby 2500 let před naším letopočtem,

Pohled na čistokrevnou welaru by měl vyvolat dojem, že se díváme na kvalitního, menšího kočárového koně. Welara má mít elegantní, vyšší akci, jež by měla působit „mírně animovaně“. Typický je pro ni rovněž výrazně klenutý, vysoko nasazený krk.

Obecně se jedná o velmi tvrdého, odvážného a univerzálního koně výborného, ušlechtilého exteriéru s kohoutkovou výškou v průměru nad většinou pony plemen. Vyjma zbarvení appaloosa a pinto jsou povoleny všechny barvy.

Hlava má být malá, ostře řezaná, dobře nasazená, zužující se od čela směrem k tlamě a vždy s lehce konkávním profilem pod očima. Oči mají být výrazné, odvážné, inteligentní a nikoli „hrubé“. Uši mají být dobře umístěné, malé a špičaté. Nozdry velké a otevřené. Krk dlouhý, klenutý, vysoko nasazený, plynule navazující na kohoutek, se sklonem k hřebenu u plně vyzrálých hřebců. Lopatky dlouhé, šikmé. Hrudní končetiny rovné s plochými karpálními klouby, spěnky přiměřeně dlouhé, nikoli strmé, kopyta kvalitní, bez rotací, záď krátká a svalnatá, ocas přirozeně vysoko nasazený, hlezna výrazná, silná a suchá, vždy s korektním postojem. Pohyb velmi dobrý, aktivní a expresivní.

Charakteristika

Welara by měla vzbuzovat dojem dokonalosti, měla by být kombinací krásy, inteligence, ušlechtilosti a vytrvalosti.

Primárním dojmem z tohoto plemene bývá především jeho skutečně nevšední krása, ale jeho mimořádná užitková hodnota a univerzálnost, spojující výjimečné pracovní vlastnosti obou výchozích plemen, z něho činí i velmi talentovaného a schopného sportovního koně.

V neposlední řadě je třeba připomenout i charakter, jehož kvalita je pro welary téměř plemenným znakem. Welara je inteligentní, přátelská, komunikativní a vždy velmi kontaktní. Téměř pro všechny jedince je typická snaha vyhovět, potěšit a velkoryse dávat to nejlepší, co v sobě má. Obecně se tvrdí, že welary jsou jedním z nejvšestrannějších plemen a možnosti jejich využití jsou tedy neomezené – budou vždy nadstandardním partnerem nejen pro jezdce všech sportovních disciplín, ale i pro vozataje a hobby jezdce.

Trocha historie

V současné době je welara prezentována jako americké plemeno pony, přičemž centrem jejich chovu je Jižní Kalifornie. Plemenná kniha je oficiálně vedena od roku 1981, ale plemeno welara má podstatně delší historii, která, možná poněkud překvapivě, není spojena se Spojenými státy, ale s Velkou Británií.

První welary jsou spjaty se jménem paní Judith Wentworthové, která byla majitelkou hřebčína Crabbet Park v Sussexu, v jižní Anglii. Lady Wentworthová zakoupila v dubnu roku 1920 jednoho z nejvýznamnějších plnokrevných arabských hřebců všech dob – bílého hřebce polského chovu ‒ Skowronek, kterého připouštěla na své, z proslulého hřebčína Coed Coch v severním Walesu importované, velšské klisny.

Pony, kteří z tohoto spojení vznikli, sama lady Wentworthová velmi obdivovala a nárokovala si pro ně označení „nejkrásnější pony na tváři země“, o šlechtění své welary napsala lady Wentworth velmi mnoho, protože byla nejen velmi talentovanou, citlivou chovatelkou, ale i plodnou autorkou. Je tedy možné podrobně čerpat z dobových literárních pramenů.

Novodobá historie plemene je ale skutečně spjata se Spojenými státy, které také stále zůstávají místem, kde působí oficiální chovatelská organizace – American Welara Pony Registry sdružující chovatele z celého světa.

Jestliže jste po přečtení tohoto článku zjistili, že máte doma „svoji welaru“, samozřejmě ji nemusíte registrovat v USA. Každá welara je i velšský polokrevník, kterého lze registrovat v Ústřední evidenci koní zde v České republice nebo v mateřské plemenné knize Welsh Stud Book, kterou vede britská Welsh Pony and Cob Society.

Stačí, když budete vědět, že právě toto spojení nemusí být nutně spojením neúmyslným a náhodným, nýbrž má nejen svoji dlouhou historii, ale zřejmě i zářnou budoucnost.

Podobné články

Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…

Chov koní Kinských přinesl pět vítězů Velké pardubické a mnoho věhlasných steeplerů. Tito jedineční koně tvoří nedílnou součást historie čs. chovu a…