Autor původního textu: Alayne Blickle, The Horse.com

Jasné wyomingské slunce prosvítá mezi mraky a kočí Jack Malmberg z Landeru poklidně řídí své dvě blonďaté belgické klisny. Tahají žací stroj polem, které sklízejí, a opatrně se vyhýbají bažinaté části. Idylická scéna je připomínkou starých časů, ale není to nic jiného než dřina. Koně se potí a namáhají a Malmberg dává pozor na každý detail. Od každého došlápnutí koňského kopyta po kontrolu funkčnosti výstroje.

Pouze velmi zkušený koňák může zhodnotit pracovní koně, jejich prostředí a management, aby se ujistil, že všichni koně jsou v dobré kondici a mohou svoji práci vykonávat dobře a bezpečně.

I v dnešní době je mnoho oblastí, kde pracovní koně potřebujeme. Jen pro představu to jsou třeba policejní koně, pohraniční stráž, vojenští koně, kočároví koně, soumaři nebo honáčtí koně. Jaká je jejich denní rutina, jaké mají problémy a jakou speciální péči vyžadují? Podíváme se na pár příkladů pracovních koní a na zvláštní pozornost, kterou potřebují.

Pracující chladnokrevníci

Loni v létě Malmberg nabalíkoval něco kolem 600 tun sena na úpatí Wind River Range. Vše pomocí svých 12 chladnokrevníků. „Balíkujeme seno do malých balíků, které jsou prodávány přímo z pole," říká. „Je těžké sehnat 30-35 kg těžké hranaté balíky sena, takže tu je pro nás velká díra na trhu."
Kombajny a další technika je natolik velká, že se nedostane na malé všelijak tvarované louky, kterých je na úpatí Skalistých hor mnoho. Kdyby nebylo Malmberga, který kočíruje koňská spřežení od svých 7 let na rodinném ranči, tyto louky by byly nevyužité. „S koňským spřežením dělám skoro vše, od sklízení sena po přehlídky," říká.

Tato práce vyžaduje roky zkušeností a mnoho znalostí o koňském zdraví. „Když přejedu rukou po jejich bocích a necítím žebra, pak vím, že se mají dobře," říká o svém krmném plánu. „Tito koně dostávají jen velmi málo jádra - jsou to zvířata vyšlechtěna pro život na trávě a to je také to, co jim dáváme. V zimě jsou na pastvinách s kvalitní horskou trávou a pijí vodu z řeky. Nedávám jim žádné seno až do března nebo dubna, kdy je tu opravdu zima a deštivo."

Malmberg koně nekove a většinou potřebují vystrouhat, jen když jsou na měkké půdě. „Když žijí na horských pastvinách a brodí se řekami, jsou jejich kopyta většinou vystrouhána sama," říká. „Pravděpodobně nachodí 15-20 mil denně. V zimě, kdy je hodně sněhu, nebo v létě, kdy je měkko, je strouhám každé dva až tři měsíce."

Malmberg své svěřence sleduje opravdu pozorně. „Protože je nedržíme v uzavřeném prostoru, nemáme problémy s parazity," vysvětluje odkazujíc na vyšší výskyt parazitů v menších výbězích plných hnoje. Když zjistí, že koně hubnou bez zjevné příčiny, zkontroluje jim huby a zavolá svému veterináři, aby se jim podíval na zuby.

Od června do začátku srpna je ve Skalistých horách senoseč. Malmberg dělá sena vždy se třemi párami a každý kůň pracuje 7 dní v týdnu. „Každá pára pracuje čtyři až pět hodin denně," říká k pracovní rutině svých koní. „Tři páry pracují dopoledne a další zase odpoledne. Pokud vidím nějakou odřeninu od postroje, pak koni dávám extra volno."

„Když je odstrojíme, vždy je osprchujeme hadicí, abychom spláchli pot a zchladili svaly. Tolik se jim to líbí, že koupel téměř požadují," dodává se smíchem. „Také je pravidelně prohazujeme, takže jsou zvyklí pracovat s různými partnery."

Po letní senoseči mají koně pauzu, potom přijdou podzimní práce, jako jsou svatby, tahání povozů a přehlídky. „V zimě odklízíme sníh ze silnic s koňmi táhnoucími starou radlici," říká Malmberg. „Minulé jaro jsme s osmispřežím bránovali 10metrovou bránou hnůj v oblastech, kde byl přes zimu dobytek na pastvě." Koně jsou lehčí než těžké traktory, které by vlhkou jarní půdu zhutnily.

Kromě tahání saní, sběru dřeva či čištění zavlažovacích příkopů mají koně v zimě volno. „Z větší části moji koně pracují do 25 let, než jim dopřejeme důchod nebo jim dáme nějakou lehčí práci," dodává.

Terapeutičtí koně

Terapeutické jezdecké centrum Little Bit v Redmondu ve Washingtonu má jeden z největších koňských terapeutických programů s národní akreditací ve Spojených státech. Little Bit má průměrně 25 koní, kteří se živí jako terapeutičtí koně. Kromě posílení těl, myslí a duší dětí i dospělých s postižením prostřednictvím asistované hipoterapie se snaží poskytovat vynikající péči i svým pracujícím koním.

„Aby naši koně mohli vykonávat svou práci, musí mít vyváženou stravu, musejí být dobře nasvaleni, mít fyzickou kondici a musejí být šťastní," vyjmenovává ředitelka koňské služby Dana Richardsonová. Ona a její kolegyně Zoe Riverová mají koně na starosti a poskytují jim péči 24/7.

„U běžného koňského dne postupujeme podle PATH (Professional Association of Therapeutic Horsemanship) mezinárodních směrnic, kde žádný kůň nesmí pracovat více než 3 hodiny denně," říká Richardsonová. Personál tato čísla upraví každému koni na míru, takže pracují průměrně devět až dvanáct hodin týdně.

„Vše záleží na jezdci a na tom, co se během hodiny děje," vysvětluje Richardsonová. „Máme jezdce, kteří jsou samostatní a zvládnou krok, klus, cval. Jiní potřebují vodiče a dva lidi po stranách."

Little Bit využívá dvou krytých a jedné venkovní jízdárny. Povrch jízdáren je z písku smíchaného s textilií, redukuje otřesy a tím šetří klouby a nohy koní i vodičů. „V krytých jízdárnách máme protivětrné zábrany, které nám pomáhají v létě udržet chlad a v zimě nás chrání před větrem a deštěm. Také snižují prašnost."

Personál zavírá koně na noc do boxů a vypouští ven přes den minimálně na osm hodin, ať už prší nebo svítí slunce. Výběhy jsou průměrně 10 x 20 metrů velké s přístřešky na ochranu před špatným počasím. Nerozbahněný podklad, dobré odvodnění a pravidelný úklid hnoje udržuje tyto výběhy suché a čisté. „Máme také směrnice na dekování, abychom mohli rozhodnout, zda koně potřebují pláštěnku, nepromokavou deku nebo nic," říká Richardsonová.
Každých 6 týdnů koně navštíví kovář, někteří z nich mají speciální podkování, jako třeba různé podložky. Stejně tak jsou odčervováni, očkováni a mají veškerou veterinární péči.

„Jejich krmení jim přizpůsobujeme individuálně na míru," uvádí Richardsonová. „Máme k dispozici tři hlavní typy sena. Snažíme se poskytnout to nejlepší, abychom jim zajistili veškeré proteiny, které potřebují pro stavbu svalů i dodání energie."

U koní, kteří potřebují zvláštní péči kvůli bolestem různých částí těla způsobenými nerovnováhou jezdců, Little Bit využívá alternativní terapie. Známky bolesti svalů, po kterých se Richardsonová dívá, jsou třeba ztuhnutí u nasedací plošiny nebo nerovnoměrné rozložení hmotnosti na všechny čtyři nohy.
Chiropraktická péče je jedna z hlavních procedur, které Little Bit svým koním poskytuje, aby je udržela v pohodlí. Veterináři také často provádějí akupunkturu a další potřebné doplňkové terapie. Nedávno do svého programu přidali TheraPlate, nízkou platformu, na které kůň stojí, a která vibracemi stimuluje svalové kontrakce a zlepšuje krevní oběh. „Koně musejí svou práci dělat rádi," říká Richardsonová. „Snažíme se vše okamžitě řešit, aby se z drobných problémů nestaly závažné."

Tito koně jsou skutečně pracující zvířata. Každý z nich nejen že poskytuje regulérní hodiny, ale má i tréninkový plán přizpůsobený jeho specifickým potřebám. Zkušení jezdci trénují každého koně dvakrát až čtyřikrát týdně. To může zahrnovat vyjížďky v terénu, jízdárenskou práci nebo jen lonžování v závislosti na tom, co který kůň potřebuje. „Mrkve jsou toho všeho také součástí," dodává Richardsonová.

Koně jízdní policie

Potřeby a potenciální zdravotní rizika služebních koní závisejí na konkrétní práci, kterou vykonávají, a na podmínkách, ve kterých pracují. Liz Arbittier, VMD, CVA, veterinářka v Equine Field Service na University of Pennsylvania's New Bolton Center v Kennett Square pracovala s celou řadou jezdeckých policejních koní.

„Tito koně jsou nejčastěji velká těžká plemena, takže jejich problémy jsou podobné, jaké mají ostatní chladnokrevníci," říká. „Tito koně nechodí jen v hlídkách, také se účastní různých policejních jízdních soutěží, které je testují v různých oblastech. Mají se dokonce předvést v drezurní úloze."
Protože tito koně chodí neustále po asfaltu, je nezbytné vynikající okování, zdravá kopyta a ochrana nohou.

„Dobrá věc na hlídkování je to, že se pohybují pomalu po celý den. Nejvíce jdou v kroku nebo stojí," vysvětluje Arbittierová. „To je pro chladnokrevné koně ideální, protože by neměli dlouhodobě pracovat ve vyšší rychlosti. Také denně trénují ve všech chodech na jízdárně s dobrým povrchem, aby si udrželi kondici."

Arbittierová připisuje velmi dobrý stav policejních koní, se kterými přichází do styku, vynikající každodenní péči, které se jim dostává, i když uznává, že jejich režim není jiný, než jaký doporučuje jakémukoliv jinému typu jezdeckého koně.

„Jízdní policisté své koně znají velmi dobře a vědí, co je jejich normální stav (například teplota, dýchací a srdeční frekvence)," říká. „Věnujeme velkou pozornost okutí, jejich muskuloskeletálnímu systému a tomu, aby jim jejich výstroj správně seděla. Koním musí být policista sedící hodiny na jejich hřbetě pohodlný, takže zvláštní péče je věnována i pasování sedel."

Dobrý horsemanship, denní kontrola a zdravotní péče zaměřená na detaily jsou také nezbytné pro udržení služebního koně zdravého a šťastného v jeho práci.

„Nemohu říct, že by některý z našich koní měl zdravotní problémy způsobené jeho prací, protože policisté se o ně vzorně starají," uvádí Arbittierová. „Mnoho času je věnováno prevenci problémů a snaze odhalit problémy včas, takže nepřerostou ve velké komplikace."

Závěrem

Pro pracovní a služební koně stejně jako pro jejich protějšky na sportovních kolbištích je důležitý důraz na jejich základní zdravotní potřeby a dobrý tréninkový program, který dlouhodobě podpoří jejich duševní a fyzické pohodlí, což jim pomůže podat dobré výkony v práci. „Tito koně pro vás budou pracovat srdcem," říká o svých koních Malmberg.