Život v krajině lidí

23. 06. 2016 05:00, Aktualizováno 14. 02. 2018 00:00

Obrázky: 7

Autor: Helena Smutná Foto: archiv autorky Rubrika: Ptactvo Počet přečtení: 6447 Počet komentářů: 23 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Láska ke koním a k ptákům mě provází od dětství. V průběhu let jsem zjistila, že oba tyto koníčky se dají výborně skloubit; jednak jsou kompatibilní oděvem, a jednak i z koně se ptáci báječně pozorují, protože jsou daleko méně plaší. Někdy až… nu, vystihuje to výrok naší ustajovatelky: „Byla jsem ráda, že se vrátily křepelky. Přesně pět minut.“ Tohle povídání však nebude o koních, ale o prostředí, ve kterém žijí oni i my. A také leckdo jiný.

Jako všechno, i pozorování ptáků z koně vyžaduje přípravu - toho koně.
Zjistila jsem kdysi velice rychle, že když zastavím a na něco se upřeně zahledím, kobylka silně znejistí; na co to zírám?!?
No, dnes už ví své. Naučila se, že dám-li určitý pokyn rukou, smí se výjimečně pást, i když na ní sedím. A má to ráda - já si zírám, jak chci a ona likviduje zeleň.

vcwA právě ptáci jsou výborným ukazatelem stavu životního prostředí v našem okolí. Protože mají křídla. Takže kde se jim nelíbí, tam jednoduše nejsou; křídla je odnesou do přívětivějších končin.

Protože v naší republice žije či občas pobývá nějakých 300 druhů ptáků, což je počet, který je poměrně snadné se naučit rozeznávat (popravdě, těch 100 běžných druhů na toto taky stačí), stali se právě ptáci tím lakmusovým papírkem, který nám lidem říká, v jakém stavu je místo, ve kterém žijeme.

Samozřejmě, i výskyt různých druhů hmyzu či rostlin nám může říkat totéž. Jejich určování je ale daleko složitější; často vyžaduje velkou odbornost nebo přímo specializaci na určitou skupinu. Zato ptáci - inu, jaká věda je v tom, že rozeznám vrabce domácího od stehlíka?
Přitom každý z těchto dvou běžných druhů má své potravní potřeby a tím, že někde žije a úspěšně vyhnízdí - nebo také ne - nám sděluje, v jakém stavu je krajina z jeho pohledu.

Takže budu-li znát a chápat tu jeho potřebu, mohu lehce odvodit stav té krajiny.
A naopak: když tu kondici své krajiny, svého okolí zjistím, mohu v ní poměrně jednoduše pomoci vytvořit prostředí, které různé druhy tvorstva přiláká zpět.
Počítá se každá snaha, je-li vynaložena se znalostí věci.

Přilákat si do svého okolí ptáky znamená nabídnout jim úkryt, potravu, vodu a možnost rozmnožování. O zbytek už se postarají sami.

vsMám-li tu možnost, upravím si zahradu. Může mít rozměr poštovní známky nebo jde o pozemek, na kterém chovám koně - i mnohahektarový. V jakkoli malém či velkém místě mohu udělat pár věcí, které ptáci uvítají a usnadní jim i tak dost těžký život.

Úkryt: trnité keře, někde v rohu hromada starého klestí, stromy, mezery mezi kameny, vletové otvory na půdu (nebo její maličkou část)...

Voda: stačí uržovaná louže (nebo třeba starý plech na buchty)... nebo jako na fotce.

Potrava: inu, tu musím přilákat taky. Protože většina zpěvných ptáků loví v době hnízdění pro své mladé hmyz (i špačci!). Tak aby tam ten hmyz byl. Což v místě, kde jsou koně a jiná domácí zvířata, skutečně problém nebývá; ovšem v zástavbě domů už ano.
On tam ale stejně nějaký je. Skryt žije v půdě, v rostlinách, ve starém dřevě... Když si ale dám na okno truhlíky s květinami, vysadím - mohu-li - pár vhodných kvetoucích keřů, nechám stát starý uschlý strom a podobně, zvětší se jak množství hmyzu na tomto závislém, tak i jeho pestrost druhů. V úvahách je dobré se ubírat například cestou: jak přilákat motýly a můry.
Protože motýli a můry mají housenky. Housenkami rádi krmí své mladé ptáci. Všechno souvisí se vším...

Možnost rozmnožování: ano, budky. Ale taky ty trnité keře (například velice dekorativní je dřišťál a šípkové růže).

,uA proč to dělat: o tom budou i další díly, ve kterých se vás pokusím blíž seznámit s některými obyčejnými souputníky lidí, které máme sklon podceňovat, protože jsou tak obyčejní a je jich všude hodně.
A to je ten největší důvod: ono jich totiž už hodně není. Ono jich doslova tragicky ubývá.

Zejména ptáci zemědělské krajiny - skřivani, zvonci, stehlíci, slavíci, pěnkavy, ťuhýci, konipasi, kosi a drozdi, koroptve a křepelky, vrabci a podobné dříve běžné a hojné druhy doslova mizí před očima. Tam, kde bývala vidět veliká hejna, kde byla obsazena všechna možná teritoria, můžeme jásat, že jich je sotva deset.

Když ubývá ptáků, je to znamení, že příroda je nemocná. Není v ní potrava, voda, úkryt ani klid. V půdě chybí organismy půdě vlastní = chybí druhy, na ně vázané = není potrava. Půda je mrtvá a vlastně neplodná, protože tyto organismy, od bakterií přes houby a žížaly po krtky a mravence „nedělají svou práci", tzn. půdu nezúrodňují svými výměšky, neprovzdušňují a „nemíchají" ornici; list, který na zem spadne, tedy nebude zpracován pro potřeby té půdy, ale zůstane tam suchý ležet kolik let. Znáte taková místa, že? Je jich spousta... V obvyklém, zdravém biotopu všichni tito tvorové spolupracují na tom, aby se z listu stal kompost; využijí jedlá místa, zbytek požvýkají a jejich výměšky je právě to hnojivo.

A protože v přírodě souvisí všechno se vším, bojujeme pak se zvýšeným výskytem všelijakých druhů hmyzu, často invazivních, o které dvakrát nestojíme; ti se tedy zmnoží geometrickou řadou, neboť kde není predátorů, nastoupí chemie a ocitáme se v bludném kruhu. Invazivní druhy hmyzu mívají predátorů málo, což je logické.

weV dalších článcích se vám tedy pokusím víc přiblížit ty nejobyčejnější z obyčejných tvorů, se kterými se denně setkáváme, od mravenců, mušek, vos až po ptáky, kteří bydlí na našich domech či jejich blízkém okolí.

Není mým záměrem věnovat se vzácným či silně ohroženým druhům. Protože ty druhy ptáků, které už třebas několik let požívají největší ochrany, často prosperují, to ano - však tu ochranu získaly tím, že byly na hranici vyhynutí a získaly tím pozornost vědců a ochránců přírody.
Ochrana běžných druhů ptáků je trošku popelkou; zdroje na výzkum jsou omezené a čas trávený terénním počítáním je limitován počtem dobrovolných sčitatelů a jejich možnostmi.
Každý ptačí druh je ale cenný. Má svou roli v přírody běhu, v rovnováze.
A každý velmi přesně ukazuje, jestli jsme jim nabídli, či alespoň zachovali odpovídající prostředí.

Chci vám povídat o jejich boji o přežití, o nebezpečích, která na ně číhají, včetně pastí a nástrah, které jim klademe my, ať už záměrně, nebo jen z nevšímavosti.
A o tom, jak žijí a jaké mají požadavky na vhodný biotop ve světě plném lidí.

V ochraně vhodných biotopů pro kdeco živé může totiž každý z nás vykonat veliký kus práce, aniž by byl promovaný biolog. Stačí jim vytvořit - nebo ponechat (sic!) vhodný biotop.

Náš vliv na biotop se dá rozdělit: na to, jak si můžeme upravit svůj vlastní pozemek. a na to, jak se chovat, co chránit a čeho si všímat mimo něj.

ewObecně vzato tímhle vším chci říct: Že si musíme vybrat. Za přetváření krajiny - čili i těch zahrádek, parků, sadů a pastvin - do tvaru člověčího estetična či výnosna platíme obrovskou daň nejen tím, že z těch míst mizí kdeco živé, ale platíme i svým zdravím. Tak je to!

Půda, která eroduje a je udusaná, takže neobsahuje patřičné množství půdních bakterií, hmyzu a žížal, přestává být úrodná. Výpěstky z ní mají jinou chuť, jiné složení... protože co není v půdě, nemůže být jaksi ani v plodu či klasu.
Nebo v seně.
Pohled na čerstvě požaté pole, po kterém neleze ani mravenec, je nesmírně smutný.
Ubývá hmyzu, snižuje se pestrost druhů (biodiverzita) ve prospěch odolných a přizpůsobivých škůdců druhů často nepůvodních, které mají málo přirozených nepřátel. I tady jsou velkými pomocníky právě dravé druhy hmyzu, a ze všeho nejvíce pak ptáci - a ti po celý rok.

Účinná ochrana přírody nespočívá v záchraně mláděte vypadlého z hnízda. Ano, je to hezké a v případě kriticky ohroženého druhu i potřebné, ale dopad to má pramalý. Jakou logiku má chování člověka, který odnese do záchranné stanice zářijové mládě vlaštovky, ale celou sezónu vypaloval sebemenší mraveniště? Odkud se bere běžně sledované jednání lidí, kteří o víkendu chodí obdivovat s dětmi do ZOO exotické druhy zvířat, ale doma shazují hnízda jiřičkám, protože jim ... no, však víte? Navíc pak štkají, co mají doma much - a máte-li vedle takových koně, jistě víte, koho z toho viní.

Opravdu jsou věci, které může udělat každý z nás a tím významně pomoci. Ať už máme své hospodářství nebo bydlíme v paneláku někde ve městě.
Cesta k tomu je cestou respektu a cestou poznání. Naše děti se ve škole učí systematická rozdělení druhů; šprtají to a nic jim to neříká... ale o tom, že chránit přírodu znamená chránit její biotopy, se ve škole nedozvědí. To musíme my, jejich rodiče, a to příkladem. Nebo nás jednou oprávněně proklejí.

wsA ještě jedna věc: označení, co je vlastně takový vhodný biotop, bychom měli s nemalou dávkou pokory přenechat těm, kteří v něm žijí. Protože hmyz i ptáci mají často názor hodně odlišný od toho našeho.
Jako je např. pro racky vhodným biotopem skládka komunálního odpadu, tak je pro brouky (a zdaleka nejen je) úžasnou příležitostí tlející mrtvý strom, pro ještěrky nevábná stará hromada písku či hromada stavební sutě.
Nechci hlásat, že se nemá uklízet a že máme žít na hromadách nepořádku. Jen... nechat kousek světa, který jsme si skoro celý ulakomili, těm ostatním. V každé zahradě se najde místečko, kde se dá nechat hromada klestí; starý pařez není vždycky nutné hned vykopávat; živé ploty stříhat v době hnízdění.
K takovým místům pak můžeme dát - kvůli sousedům - cedulku podle vzoru pana Vlašína: „Toto není binec, toto je ptačník!"

Jsou to prostě maličkosti.

A o těch maličkostech vám chci psát.

Pokud je vám můj laický pohled na tyhle věci sympatický a máte nějaký nápad či vlastní zkušenost, které napíšete pod články, bude to výborné a bude to přesně to, oč mi jde. Nechoďme po světě se zalepenýma očima; buďme si vědomi toho, že každý náš zásah má své důsledky a proto zvažujme, je-li potřebný. A kdy.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. nitka

    Gratulace

    08:10 - 23. 06. 2016

    Super, Helo, to se ti povedlo. Je dobře, žes to sepsala a dokonce bude i pokračování.
    Osvěta je třeba, je škoda, že lidé, kteří vlastní sterilní zahrádky, ve kterých mají úzkostlivě uklizeno jako doma v obýváku, si článek pravděpodobně nepřečtou :-)

  • 2. Filip Tesař

    Skvělý!

    13:05 - 23. 06. 2016

    Účinná ochrana přírody nespočívá v záchraně mláděte vypadlého z hnízda. Účinná ochrana spočívá v tom, přesvědčit Helu, aby o tom napsala!!!

  • 3. Dejwis

    Velice dobrý článek

    13:31 - 23. 06. 2016

    Je třeba ocenit, že v článku je "vystižená" nutná ochrana biotopů, respektivě ekosystémů, než zaměření pouze na konkrétní druh, vše má své souvislosti. Samozřejmě, že by se to dalo rozvinout i více, např. na půdě, kde je v článku vystiženo utužení zemin na polích, to ale není jediné negativum, respektivě příčina úbytku živočišných druhů na nižších řetězcích. Je potřeba zmínit ještě další věci: monotónní velkolány a používání chemie k ochraně plodin, které hubí drobný hmiz, ale to horší je, že dochází k poškozování fyzikálních vlasností půdy a půda přestává ve svých pórech zadržovat vodu. A to už je potom věc, kde můžeme pokračovat i u dopadů na rybí obsádku v řekách a klimatických změnách, hlavně socioekonomickým dopadům povodní a sucha, které špatné hospodaření s půdou prokazatelně více vyostřuje.

  • 4. Katka K.

    Re:

    14:00 - 23. 06. 2016

    Reaguje na 3.

    Davide, tohle je totiž teprve úvod.:-) Bude to celý seriál v tomto duchu... a jsem moc ráda, že se líbí. Přemýšlím, kam to posdílet, aby se to dostalo právě těm, co mají ty "obývákové zahrádky".

  • 5. žofré

    Gratuluji též,

    19:27 - 23. 06. 2016

    těším se na další díly

  • 6. HelaS

    Děkuju

    21:51 - 23. 06. 2016

    všem, co to vydrželi dočíst...

    Dejwis, nekladu si za cíl svým povídáním chránit celé ekosystémy, o tom to není a jsem fakt jen laik. Bylo by to hezké, kdyby přišla nějaká Smutná, řekla "lidi, neblbněte" a lidstvo by si přestalo pod sebou řezat větev.
    Možná jsou odborníci svět sám pro sebe, možná jsou unaveni. A´t je to jak chce, jejich apely se v médiích objevují jen vzácně; ani jako suchá konstatování ne. Na rozdíl od šíleně jedovatého pavouka, špačcích zadupávajících do země vinohrady či story o uprchlých ibisech (z čehož vznikne spíš lidová tvořivost typu "kdybys ty byl ibis, ulítl i ty bys")
    Myslím si, že všeobecná znalost obyčejné přírody mizí, a protože věřím tomu, že věci se mají dělat od začátku, tak píšu o těch začátcích, no :-)

  • 7. pipilota

    inspirace

    10:25 - 24. 06. 2016

    Tak já můžu dávat cedulku: Toto není plevel, toto je včelí pastva. ("utekla" mi řepka ohnice a než se podařilo vyplet, včelky se poměly - nyní divizna, máky, měsíčky...)

  • 8. fannys

    Ďakujem :)

    11:44 - 24. 06. 2016

    Úžasný článok, teším sa na pokračovanie....
    Prerábame starý dom so záhradou...ešte tam máme hromadu suti, starý suchý strom sme nestihli spíliť, máme kaluže z neopravených odkvapov. No a tento rok sa v drevárni, v starom hniezde zahniezdili nejaký spevavci, ktorých vôbec nepoznám (menší, čierny, s červeným chvostom) - pár týždňov sme do drevárne pre istotu nechodili, ale mohli sme ich pozorovať z vonku cez škáru - vo výške očí, cca 30 cm od hniezda. Ako dieťa z mesta som to ešte nevidela...včera úspešne vyleteli z hniezda.
    Teraz aspoň viem, že sa záhrada tak úplne upratovať nebude, aj ten starý strom tam môže zostať.
    Nenapadlo by ma to. Predstava o krásne upravenej záhrade sa práve začína veeeelmi meniť.

  • 9. Filip Tesař

    Vydrž, Helo, a díky ještě jednou!

    12:21 - 24. 06. 2016

    Reaguje na 6.

    Koňský chlupy jsou dobrej nápad, to udělám!

    A jenom dám ještě k dobru maličkost... U nás je ptačích druhů celkem dost, nejvíc vídáme kosy a konipasy, ale i červenky, vrabci, pěnkavy, zvonci, sýkory, strakapoudi, brhlíci, drozdi, no, nebudu tu unavovat. Proč píšu: v potoční nivě jsou u nás louky, kosej se strojně, akorát já tam mám na domluvu menší kus na kosení. A v pondělí kosím, kosím, když na mě z kopřiv na kraji vyskočí křepelka.

    Slyšela mě, vnímala, jak se blížím, ale já se holt pořád rychlostí pohybuju v jejím světě a zapadám do něj i velikostně. Traktor se sekačkou je asi jinde, nemám pravdu?

    A v tý souvislosti mě ještě napadá: jak ovlivňuje druhovou skladbu luční květeny a potažmo hmyzu a ptáků systém, ve kterým se kvůli dotacím musí posekat do tehdy a tehdy? Díky za odpověď, klidně volnou formou někdy v dalším psaní.

  • 10. HelaS

    Hezké a potěšilo :-)

    12:38 - 24. 06. 2016

    Reaguje na 8.

    To je myslím rehek domácí, kominíček, někde čermáček... bude o něm kus jednoho dílu :-)

  • 11. HelaS

    Sekání

    12:39 - 24. 06. 2016

    Reaguje na 9.

    Filipe, máš pravdu, strašně to ovlivňuje druhovou skladbu. Posekají se tak skoro všechny živné rostliny pro motýly... Ono by stačilo vždycky kousek vynechat, víceméně.

  • 12. fannys

    Ano, je!

    13:30 - 24. 06. 2016

    Reaguje na 10.

    Vygooglila som si a je to on.
    Dik :)

  • 13. pipilota

    Biodiverzita luk

    13:42 - 24. 06. 2016

    se traktprem špatně udržuje. Proto se ochranáři rozhodli pro návrat velkých býložravců. Sice jsou vypracovány programy jak strojově kosit "na šachovnice" a v čase i prostoru, ale v reálu to s traktoristy moc nešlo, no...

    U nás na vsi vznikla okolo trati větší travnatá plocha. Kus je oplocen - tam paseme, kus si vzal králíkář na seno a kus sekačkou stále krátí obec. Vznikl tam krásný malý vzor jak by to mohlo vypadat. A hádejte - na obec chodí stížnosti, protože jedině nakrátko střižené je to pravé (podotýkám, že děti si tam nehrají, mají dost jiných trávníků i s atrakcemi). Já jsem byla nadšená kolik ptáků se tam dalo vidět.

  • 14. Ivetashena

    Super počin!

    07:58 - 25. 06. 2016

    Krásně se to čte, Helo, skvělý nápad. Těším se na pokračování.

  • 15. Dejwis

    Re Katka K. a HelaS

    23:32 - 26. 06. 2016

    Tak to se budu velmi těšit na celý seriál ! Bohužel lidstvo si pod právě pod sebou řeže větev, ač dost lidí si to nepřipouští a nebo to ani nechtějí slyšet. Že by odborníci byly uzavřeným světem sami pro sebe, s tím nesouhlasím, ale někdy by mohlo být více populariazce, nebo komunikační spojky mezi laiky a odborníky. I v novinách sem tam něco je, byť málo, ale pokud pak si často média věci vyloží po svém, nejlíp s bulvárním nadpisem, tak to taky není dobrý... Jinak odborníci se snažej apelovat na vládu, politiky, ale je to zatím marná věc a boj s větrnými mlýny. Např. jeden dnešní typický problém - velkolány polí, s erozí půdy a nezadržení vody, ČHMÚ jedná s obcema, hospodářskýma komorama, zemědělcema, marně, nebo kejvnou hlavou "stylem" jo, pravda, má se to dělat jinak, ale ve finále skutek utekl. No proč jsem ještě zmínil tenhle problém? Typicky problém pro chřástala polního a vodní organismy v řekách a návazně zase ptáky u vody. Takhle se do vodotečí spláchne chemie a bahno, což je pro ryby jed, např. nám nyní hodně mizejí typičtí rybí obyvatelé potoků a řek: lipan podhorní a pstruh potoční, v závislosti na kvalitě vody pak opět ptáci např. ledňáček říční, který je ekologický indikátor čisté vody, je háklivý na znečištění vod. Je jedno, zda se dobrého počinu chytne laik nebo odborník, ani jeden to na startovní čáře s popularizací u veřejnosti nemá jednoduché a často musí ustát "nelichotivé" nálepky. Musím bohužel souhlasit, že mizí mezi lidma znalost přírody, ze své zkušenosti mohu dodat, že některým lidem negativní dopady na přírodu nevysvětlím ani po lopatě, nebo jím jsou i fuk. Prostě super počin a klidně bych do toho šel taky, kdyby jste se chtěli na něco zeptat a pokud to budu vědět, tak klidně milerád pomůžu, doplním. Seriál by mohl mít i zajímavé vygradování, protože pro naší přírodu je velkým problémem rostoucí fragmentace krajiny a tím i problémy pro jezdce, co radši místo na kolbiště vyrazí do terénu. Nehledě k tomu, že se osobně domnívám, že koně nám jednou asi ještě pořádně pomohou, ať už pro potěšení kontaktu se zvířetem, ochraně přírody, nebo dokonce v boji za zmírnění dopadů klimatických změn a podpoření vsakování vody do půdy.

  • 16. pony

    Části zahrady ponechané přírodě

    23:10 - 27. 06. 2016

    Mám radost, že nejsem sama, kdo na zahradě ponechává některá místa pro volně žijící živočichy. Máme volně ložený zahradní kompost, hromadu ostříhaných větví, kvetoucí bylinky, které jsou obsypané včelami a čmeláky, dvě přestárlé jabloně a na trávníku plácek neposečeného jetele - bylo mi líto sebrat včelkám pastvu (poseču ho po odkvětu).
    Zahradu hojně navštěvují ptáci i hmyz, a mě nikdy neomrzí je pozorovat. Kde se na růžích objeví mšice, zakrátko jsou i slunéčka, která je likvidují, takže v závěru žádní škůdci nejsou.
    Loni jsem si pořídila indické běžce (kačera a 2 kachny) - předtím jsem denně po setmění sbírala desítky slimáků - těch hnusných, zrzavých žroutů, kteří mi ničili zeleninu i kytky, sypala granule proti slimákům... A stejně ničili zahradu. Kačenky průběžně likvidují škodlivý hmyz, slimáky, a přitom zahrádku i hnojí :)
    Za cenu neokousaných listů přehlédnu sem tam ušlápnutý list (akorát nepěstuju listovou zeleninu v jejich dosahu), té přece jen neodají.

    Bez chemie, bez umělých hnojiv, zahrada si žije vlastním životem, jen s mým občasným přispěním. A je to krása :)

  • 17. HelaS

    To Dejwis

    00:31 - 28. 06. 2016

    Reaguje na 15.

    Davide, maličko tě asi poopravím: problém není fragmentace, ale spíš její nepřítomnost ;-)
    Nicméně třeba co mám v dostřelu: tady dole na JM jsou dotace (ach...) na remízky a právě tu fragmentaci, takže kdo jede kolem Pálavy, může vidět výsledek: vysazené směsky stromů a keřů, které dělí pole a budou časem tvořit zázemí pro všechny možné tvory a zabraňovat erozi. Zároveˇmn tahle místa mohou tvořit průchody pro zvěř, ketrá potřebuje migrovat.
    S těmi ledňáčky se to má takhle: jejich populace prakticky zmizela v té poslední kruté uimě - nedostali se do vody, pod led. Protože se jedná o druh přísně teritoriální, nepomohlo jim ani přesunout se jinam. Naštěwstí jejich stavy už zase stoupají. Takže: u nich je to závislé na tom, jestli mohou kořist VIDĚT - a i z tohohle důvodu se provádí mapování průhlednosti vody; kdo chce, mlůže se zúčastnit!
    A zas - odchytila jsem, že se najde i pro ledňáčky takové šikovné řešení v malém. Vzdáleně znám jednoho pána, který, vida tu spoušť, vrazil na podzim blízko břehu řeky do dna klacek, a v zimě chodil každý den kolem něj rozbíjet led. Tamní ledňáčci přežili... Klacek sloužil jako hřad a do vody bylo vidět. Jednoduché... :-)

    Můj seriálek si fakt neklade za cíl povznést vládní náměstky a podobně. Myslíém, že existují drobná řešení, jednoduché vychytávky, které může udělat každý z nás. netřeba o tom vydávat publikace, stačí to prostě dělat ;-) Co můžu a zmůžu, víc ne. A když nás to bude dělat víc, poznáme to na krajině a na všem živém. Tož asi tak.

  • 18. HelaS

    Pro Pony

    00:40 - 28. 06. 2016

    Reaguje na 16.

    Děkuju ti moc! To je přesně to, a co mi jde, ano, ano, ano! Je fajn, že to nejen děláš, ale taky o tom napíšeš. Tím se tahle diskuze stává součástí toho článku a mýho záměru a tak jsem to chtěla (ale nevěřila tomu moc).
    Já taky odstřelím komára biolitem, když mě štve v pokoji (raidem do zásuvky nemůžu, když mám akvárium). Nejsem, doufám, žádnej potřeštěnec, abych razila názor, že tvorstvo má vždy přednost před lidmi. Jednak jsem taky jen člověk a jednak to už dávno nejde; veškerá naše krajina je kulturní a navíc je v ní spousta nepůvodních druhů.

    Jak obrovský dopad na okolí má taková tvoje zahrada už jen tím, že poskytne živné rostliny pro druhy, které jsou všude jinde kolem zničeny aď už chemií nebo sečením, můžeš zjistit jednoduchým mapováním deštníkových druhů (viz další díl). Jinými slovy: občas si to tam vyfo´t, nějaké ty reberky, hoď to na FB (stránky třeba Život na zahradě - ptačí zahrady, Brouci - krása rozmanitosti, Motýlí klenoty, Motýlí plevel). Někdo tam ti je určí, ty si o tom pak na netu načteš a bude :-)

  • 19. HelaS

    A dodatek - je to vůbec o koních?

    00:55 - 28. 06. 2016

    Myslím si, že je.
    Jednak nežijem ve vakuu, jednak naši koně musejí žrát to, co půda vydá (i to, co vydat nemůže, ale my si myslíme, že vydala - třeba to seno, atd.).
    A jednak lidi od koní jsou fakt, podle toho, co vím, skvělí pozorovatelé. Praxe dělá mistrry... :-)

    Přírodozpytci mají svá fóra či tiskoviny, kde publikují, rozporují, debatují. Fajn, ale je potřeba jít mezi lidi a udělat to srozumitelné pro každého, vysvětlovat, sdělovat, a znova vysvětlovat...a nejlíp ze všeho: dokázat, aby se ptali sami. Nebo si to začali někde hledat. Zdrojů je dost, ovšem platí pro ně to samé jako u zdrojů informcí o koních: je nutné filtrovat, zvažovat relevanci, pravděpodobnost. U tohoto tématu je to ale,myslím si. jednodušší, než u koní. Každé tvrzení si mohu jednoduše ověřit jinde nebo vyzkoušet v reálu; a to v podstatě bez rizika ...

  • 20. Anjabuda

    Děkuji za článek

    10:33 - 28. 06. 2016

    Moc hezký článek, velmi děkuji, že equichannel umožňuje publikaci i těchto ne čistě koňských témat.
    Vzpomínám si, že zde v rámci diskuse nebo možná článku o parazitech proběhlo, že odčervování ovlivňuje druhovou skladbu koprofágního hmyzu, možná by bylo zajímavé toto téma více rozvinout - pro mě tedy určitě.
    Kromě koní je mým koníčkem i sjíždění řek a musím říct, že z mých pozorování plyne, že populace ledňáčků pomalu, ale jistě roste. Za celý svůj vodácký život jsem nepotkala tolik ledňáčků jako v posledních dvou letech (Jizera, Orlice, Ličná, Libečský potok). myslím, že to má souvislost s mírnými zimami, kdy nezamrzají ani menší toky ve vyšších polohách, které jsou ušetřeny chemické kontaminace a potěr zde vesele prosperuje.
    Ještě jednou děkuji a těším se na pokračování.

  • 21. Eliška Hanušová

    neposečené plochy

    19:26 - 28. 06. 2016

    Reaguje na 11.

    Je to nově (možná z loňska?) v podmínkách agroeko dotací, na větších plochách se musí nechávat kus neposečen do termínu druhé seče. 3%, myslím. V krajině to je už vidět.

  • 22. HelaS

    neposečené plochy

    19:49 - 28. 06. 2016

    Reaguje na 21.

    To jsem netušila, dobrá věc... jen si nejsem jistá, jestli to stačí. Kontroluje to někdo? A co je přesně velká plocha?

  • 23. HelaS

    Díky všem

    01:15 - 07. 07. 2016

    Děkuju všem za příspěvky, potěšily...

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 7 čtenářů. Celkový počet bodů: 35.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: