Zeleň pro koně a jejich lidi: Střípky z pastvin

31. 03. 2011 17:00, Aktualizováno 1. 04. 2011 13:22

Obrázky: 8

Autor: Jana Syrová Foto: Romana Matušinská, Dominika Švehlová Seriál: Zeleň pro koně a jejich lidi Počet přečtení: 12309 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Dnešní povídání o pastvinách a loukách nebude monotematické. Je složeno z postřehů a zajímavostí z pastvin a luk. Zakončím ho povídáním o návštěvě „obyčejně – neobyčejné“ pastviny, která je inspirována „paddock paradise“. Doufám, že i pro vás bude inspirací :-)

Pastviny a kvalita píce

Krmení koní senem či pastvou představuje základní součást krmné dávky, která může být těžko něčím nahraditelná. Při hodnocení vzorku objemné píce se ve 100 % sušiny stanovuje obsah dusíkatých látek, hrubé vlákniny, tuku, popelovin, bezdusíkatých látek výtažkových a odhad energetického obsahu (NEL, NEV). Kvalita jednotlivých komponent je ovlivněna péčí o porost - hnojení, druhová diverzita, doba sklizně či spásání, ale také stárnutím porostu se mění obsahy jednotlivých veličin. Čím starší porost, tím se zvyšuje obsah sušiny a vlákniny, naopak množství dusíkatých látek, tuku a popelovin se snižuje.

  • Dusíkaté látky představují bílkoviny. Jejich zastoupení v píci je proměnlivé. Např. sláma je na hodnotách sušiny 40 g/kg, mladé jeteloviny jich obsahují 300 g/kg.
  • Vláknina - celulóza, hemicelulóza, ligniny, pektiny - může být deficitní na počátku vegetace u mladé píce.
  • Minerální látky jsou značně ovlivněny přístupností živin v půdě. Nejčastěji se hodnotí obsah Ca, Mg, P a K, méně často Na, výjimečně mikroelementy jako je např. Se. Trávy obsahují méně Ca a Mg než jeteloviny a dvouděložné rostliny. Fosfor v píci se méně často vykytuje u druhově bohatých luk. Je to ovlivněno kořenovým systémem a menší dostupností fosforu i přes to, že ho může být v půdě dostatek. Hořčík je často deficitní na půdách v ČR. Ovlivňuje to především kyselost půd a obsah kovů v půdě, se kterými má hořčík antagonistické vztahy. Právě kvalita píce vzhledem k obsahu minerálů značně reflektuje správné či deficitní hnojení porostů.
  • Vitamíny a provitamíny - pastva či seno jsou zdrojem především vitamínu A a D. Obsah beta karotenu je velmi citlivý na změny, které nastávají při konzervaci píce, ať již sušením sena či senážováním. Velké ztráty vznikají při UV záření (sušení píce), odrolu listů a během skladování.

Druhově bohatší louky a pastviny obsahují látky snižující chutnost, stravitelnost a příjem píce a mohou být i toxické pro zvířata. Nicméně škodlivé látky se mohou vyskytovat i v kulturních rostlinách.

  • Dusičnany - schopností kumulovat dusičnany se vyznačují především jílky a brukvovité rostliny. Koncentrace dusičnanů stoupá ve stresovém období pro rostliny - nízká teplota a intenzita světla. Nebezpečná je redukce dusičnanů na dusitany, jelikož otrava dusitany má velmi rychlý průběh. Z rostlin, které kumulují dusitany, je to např. čirok. Velké množství se ale vyskytuje pouze ve starších rostlinách.
  • Kyanogenní glykosidy - uvolňuje se z nich kyanovodík. Naštěstí jsou monogastři méně citliví na kyanogenní glykosidy než přežvýkavci, u kterých dochází k uvolňování kyanovodíku při bachorové fermentaci píce. Nejvýznamnějších zdrojem KG na pastvě je jetel plazivý.
  • Alkaloidy se v porostu vyskytují méně často, objevují se např. v jílcích a kostřavách po napadení endofytními houbami rodu Neotyphodium. Mezi rostliny obsahující jedovaté alkaloidy patří přeslička bahenní (obsahuje Equisetum palustre), starček, ocún jesenní a bolehlav plamatý.
  • Fytoestrogeny mají stejné účinky u zvířat jako samčí a samičí hormony, mohou ovlivnit průběh říje. Vyskytují se zejména v jetelovinách, srze laločnaté, jílku vytrvalém a pampelišce lékařské. Obsah fytoestrogenů vzrůstá v rostlinách po napadení houbovými chorobami a škůdci.
  • Fenolické látky dělíme na třísloviny (omezují příjem píce pro svoji svíravou chuť), lignin (jeho obsah se zvyšuje po odkvětu pícnin) a fenolické kyseliny (podílí se na snížení stravitelnosti).
  • Kyselina šťavelová ochuzuje těla zvířat o vápník. Usazuje se jako nerozpustný šťavelan vápenatý v ledvinách, plících či kloubech. Vysoký obsah kyseliny šťavelové je v lebedách, merlíku a šťovíku. Kyselá píce je však pro koně méně chutná, takže pokud mají na výběr, těmto rostlinám se vyhnou.
  • Křemičitany snižují stravitelnost a příjem píce. Vytváří překážku a mohou mechanicky poškodit trávicí trakt zvířat. Vyskytují se ve smilce tuhé a v ostřicích, kde je jejich obsah významný.

Pastvina

 

Parazitární management na pastvinách

Celkem podrobně byla problematika parazitů popsána ve článku MVDr. Dominiky Švehlové Pastviny a parazité.

Je jasné, že pouhým odčervením boj s parazity nekončí. Je dobré mít „spojence" na všech frontách a investovat především do prevence. I pastvinu a její druhové složení lze koncipovat tak, aby se zvýšila ochrana proti parazitům a jejich larválním stádiím.

Jako další opatření v celkovém managementu je vhodné zařadit:

  • Druhové složení pastvy, které ovlivňuje výskyt parazitů v porostu. Mezi rostliny, které jsou méně zasažené larvami, patří vikvovité rostliny a čekanka obecná. Dále pak rostliny obsahující taniny.
  • Zajímavé je také používání bylin jako pravidelné prevence před parazity. Patří mezi ně česnek, pelyněk, rdesno hadí kořen, hořčice setá, dýňové, mrkvové nebo fenyklové semeno, řimbaba. Existují také rostliny, u kterých jejich použití vzhledem k vážným vedlejším účinkům nelze doporučit - merlík, kapradina, lupina, hřebíček, slupky z ořešáku černého nebo tabák. Proto se jim raději vyhněte.
  • Důležité je také střídání pastvin, a to především v souvislosti první pastvy hříbat. Hříbata by měla být vyvedena na takovou pastvu, která nebyla na podzim spásána, neboť nejvíce infekčních larev se vyvíjí na podzim.
  • Mezidruhový přenos parazitů je vzácný, proto je možné, aby se na pastvě střídali koně, jehňata, skot, sklizeň, sušení...

Zajímavosti z pastvin a luk aneb víte, že...

  • Hnojení pastvin draslíkem není zpravidla nutné, protože výkaly se vrací do půdy až 95 % z celkové spotřeby K rostlinami.
  • Určitá koncentrace nitrátů v sečeném porostu je nutná pro eliminaci bakterií máselného kvašení v senážích.
  • V jedné tuně suché pastevní píce je obsaženo 25,0 - 28,0 kg N, 3,2 - 3,6 kg P, 23,0 - 32,0 kg K, 6,0 - 11,0 kg Ca a 1,6 - 3,5 kg Mg.
  • V České republice bylo vyšlechtěno 10 druhů jetelovin a 29 druhů trav i pro nezemědělské účely.
  • Pokud začnete hnojit minerálními hnojivy, budete muset následující rok zdvojnásobit dávky, abyste udrželi stejnou úrodnost.

Tak trochu jiná pastvina - aneb tam, kde koně neklkají

Jižně od Prahy se nachází malá nenápadná pastvina o rozloze 2 hektarů, která skýtá domov pro šest koní a poníků. V čem je však neobyčejná? ... celý její koncept je inspirován Paddock Paradise. Na začátku byl jeden nešťastný kůň a majitelka často nešťastná ze způsobu chovu a hlavně ustájení koní. Možná stejný začátek jako pro mnohé z nás. Touha vzít koně domů a poskytnout mu to, co je v nájemních stájích „věčný problém".

Paddock ParadiseNež se ovšem Romana Matušinská, majitelka pastviny, dostala k Paddock Paradise, začala hledat odpovědi na otázky týkající se problematiky bosých kopyt, krmení, zlozvyků a psychických poruch koní. Postupem času zjišťovala více a více informací a dostávala se k „jádru pudla". Uvědomila si, že stávající model ustájení, který je „zažrán" do povědomí čekých koňáků a přijímán jako dogma, vůbec neodpovídá přirozeným potřebám koní..

Cílem tohoto způsobu chovu je motivovat koně k přirozenému pohybu", začíná svoje povídání o pastvině Romana. "Jakýkoliv jiný pohyb, řízený člověkem, není zdaleka přirozený a kůň je k němu nucen nikoliv motivován, například v kolotoči stále na kruhu v ohnutí páteře nebo pod sedlem."

Přicházíme na pastvinu a Romana začíná roznášet seno. Zhruba polovinu denní dávky rozmístí po celé pastvině v malých kupkách, zbytek uloží do krmelců, tzv. slow feeders. „Krmelce jsou menší zlo. Sama jsem začala s tím, že jsem dávala seno jen do krmelců. Čím déle krmím, tím více upřednostňuji roznášení kupiček a méně krmelcuji ;-) Roznášení mě baví! Je to každodenní hra mezi mnou a mými koňmi - za který strom seno schovám, do kterého keříčku ho nacpu, a do druhého dne nemůžu dospat, abych už už zkontrolovala, jestli koně seno našli. Vždycky ho najdou :-)) A já pak vymýšlím nová a nová místa, kam seno schovat - volím jasná i nejnepřístupnější místa. Koně to baví a cvičí/trénují u toho své tělo. Přirozeně přirozeně :-)"

Krmelec slow feedersKrmelce jsou ze shora opatřeny kari sítí. To zpomaluje rychlost žraní. Největší chybou prý je, dát koním do ohrady nebo na pastvinu celý balík sena. Koně nemusí udělat za celý den ani krok - stojí téměř výhradně u balíku, a ještě k tomu dochází k velkému znehodnocení sena zašlapáním a pokálením.

Proč je nezbytně nutné, aby se kůň hýbal, by byl námět na velmi dlouhý článek :-)", vysvětluje Romana, „Také proto kůň tak málo spí, protože se potřebuje většinu života pohybovat - stejně jako žralok. Ten když neplave, tak se udusí - musí pořád plavat, pořád se hýbat. Kůň to nemá tak drsné, pohyb nemá přímo vliv na dýchání, ale na oběhový systém. Pokud se kůň nemůže pohybovat déle než kolik organismus unese, tak tím organismus trpí a projevuje se to různými zdravotními problémy - kvalita kopyt, dýchací potíže, zažívání, oteklé nohy, atd atd...". Koně pomalu přichází k senu, přechází od jednoho krmelce k druhému, chvílemi uždibují seno z hromádek a v pomalém tempu se pohybují mezi osmi krmelci. Vládne tu klid, žádné potyčky mezi koňmi, každý má možnost se dostatečně a hlavně pomalu nažrat.

Hledání senaPár měsíců po otevření této pastviny jsem poprvé v životě viděla koně se usmívat ... a je to krásnější než vidět jednorožce. Viděla jsem koně zdravé a spokojené. Dali mi to najevo tak jednoznačně, že jsem rázem měla oči plné slz a přes tu slanou vodu jsem náhle prozřela - ano, jdu správnou cestou. Cestou lásky, pochopení a zájmu o základní životní potřeby mých přátel bez ohledu na jejich barvu, pohlaví či druhovou příslušnost." Romana je právem hrdá na to, co téměř sama za 9 měsíců vybudovala. Složení stáda je velmi pestré. Vlastní kůň Romany se neměl v minulosti vždy úplně nejlépe - býval psychicky labilní a velmi těžko snášel některé situace. Klkal. I když mu bývalá majitelka hodně pomohla, klkání se stále řešilo řemenem. Během doby, co je Viking na pastvině, klkání ustalo, nohy přes zimu neotékají, je klidnější a v lepší fyzické kondici. Takových strastiplných příběhů je v této stáji více. Vyřešila se např. nekontrolovatelná obezita u poníků nebo soustavné kování kopyt. Všichni koně jsou na boso, spokojení a vyrovnaní. Žádný z nich nepotřebuje v zimě deku, žádný z nich není ani špatně krmitelný ani přes zimu nehubne.

Budování...

Pozemek je v mírném svahu lemován z velké části hustým křovím. Středem probíhá zarostlý remízek, kde koně nachází stín v parných dnech. Na pastvině je přístřešek, který slouží pouze jako „velmi drahá solnička" (dle slov Romany), neboť koně do něj chodí pouze k lizu, jinak se v něm nezdržují ani v zimě. Dále je tu napajedlo a oplocením vyznačená trasa, kterou musí koně urazit od napajedla k senu, tzv. track. Středová část pastviny slouží jako jízdárna a je jen omezeně spásána. Jak sama majitelka říká, jde spíše o český hybrid Paddock paradise. Tím, že nemá pozemek v osobním vlastnictví ale pouze pronajatý, nemůže pastvinu více rozvíjet a přibližovat se k vysněnému ideálu.

Co se týče koní, všichni jsou ve výborné kondici i přes to, že se s nimi denně tvrdě netrénuje.

Finanční investice

Krmelec slow feedersRomana vybudovala celou pastvinu pro svého koně a jelikož držení koně o samotě je v rozporu s jejím svědomím, nabídla ustájení i pro další koníky. Ze začátku prý měla velké obavy, zda vůbec bude o tento způsob ustájení zájem. Je to přeci jen něco jiného než nabízí komerční stáje. Novinka, která nemusí být pro každého majitele přijatelná. Není tu sportovní zázemí a také vyhřívané šatny a další vymoženosti pro majitele koní. Vše je budováno víceméně pouze pro potřeby koní. Ovšem obavy rozptýlil nečekaný zájem ze strany majitelů koní. Ustájených je tu pět koní a dalších zhruba 40 žádostí o ustájení musela odmítnout.

Jako výborný pomocník se Romaně osvědčila čtyřkolka, kterou zaváží každý den vodu a se kterou zvládá i ostatní práce kolem pastviny.

Celkem jí budování pastviny s přístřeškem vyšlo na 115 tisíc korun. V této ceně je zahrnuto opravdu vše až do posledního hřebíku.

Romana je maminkou 2 dětí (3 roky a 10 měsíců), s manželem postavili dům, na který mají hypotéku, a téměř výhradně se o koně a pastvinu stará sama, i přes to, že nemá v dosahu žádné babičky a tetičky, které by jí děti hlídaly. Manžel je také velice zaměstnaný, takže vše leží na jejích bedrech. O to víc je obdivuhodné, jak vše zvládá a neexistují u ní výmluvy, že něco nejde... prostě když je miluješ, není co řešit - nech se vést srdcem a mysli zdravým rozumem ...jak sama s úsměvem říká.


Více informací o Paddock paradise můžete nalézt zde:

http://www.kone-naboso.cz/2010/03/%E2%80%9Epaddock-paradise%E2%80%9C-aneb-jak-zlepsit-kondici-a-celkove-zdravi/
http://www.laminitis.cz/paddock-paradise/
http://pastvina.raketka.com/nabidka.html
http://www.paddockparadise.com/

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. GladHorse

    prirodzene je najkrajsie

    21:59 - 31. 03. 2011

    Vyborny clanok a vyborne rozhodnutie chovat kone na a len na pastvine. Taktiez mam takto \"ustajnene\" kone. Taktiez mam aj pristresok, ale chodia donho velmi zriedka. Mam aj 2 boxy, ale skoro vobec ich nepouzivam. Su len pre pripad nevyhnutnej potreby (zranenie, choroba...) A rovnako mam vela poziadaviek na ustajnenie a vela zaujemcov musim zial odrieknut. Mam tu 4 kone len na 3,5ha takze len tak tak aby som nemusel dokrmovat senom v sezone.
    Drzim palce, nech sa dari.

  • 2. Ustulina

    Pro Raketku :)

    09:00 - 07. 04. 2011

    Moc hezký Romanko, máš to tam super!!! Jojo, není nad každodenní vláčení sena, ať žijou branné pochody mezi miláčkama :)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 4 čtenářů. Celkový počet bodů: 20.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: