Listnaté keře by měly tvořit hlavní součást našich výsadeb. Estetickým účinkem se podobají listnatým stromům. Jsou proměnlivé dle ročního období, působí hravě a svěže. Okouzlují nás svým habitem, olistěním, květenstvím a plody. Většina keřů dobře snáší střih a regulaci růstu větví.
Nároky na stanoviště jednotlivých druhů jsou velmi často odlišné. To nám pak poskytuje nepřebernou škálu výběru pro naše konkrétní stanoviště.
Keře nám přináší další vklady do našich výsadeb. Odlišují se svou funkcí. Najdeme mezi nimi keře poléhavé, které jsou vhodné jako půdní kryt do míst, kam se nedostaneme se sekačkou na trávu (svahy, hůře přístupná místa…), keře snášející zápoj – vhodné jako živé ploty, keře stálezelené, či vyznačující se velmi časným kvetením nebo výraznými podzimními plody.
Při výběru keřů je důležité dbát na nároky stanoviště (jak pokaždé zdůrazňuji), ale také je vhodné zjistit dobu kvetení a výsadbu koncipovat tak, aby keře kvetly rovnoměrně po celé vegetační období.
Výsadba se provádí v předjaří nebo na podzim. Kde je možnost pravidelné zálivky, je možné provádět výsadbu během vegetačního období. Po výsadbě se zkrátí rostlina zhruba o třetinu a odstraní se poškozené kořeny.
Hamamelis (vilín) kvete II – III
Philadelphus (pustoryl) kvete V – VIIPůdopokryvné keře jsou schopné ve velmi krátké době vytvořit souvislý, zapojený porost. Výška porostu nepřesahuje 50 cm. Tato skupina keřů se vyznačuje výrazným olistěním, které tvoří konečný estetický výsledek. Půdopokryvné keře se stále více používají ve výsadbách a těší se velké oblibě. Důvodem jsou nejen estetická, ale především ekonomická hlediska. Údržba těžko dostupných, tvarově nevýhodných ploch je často velmi nákladná a z hlediska upravenosti činí neustálé problémy.
Typickým příkladem jsou svahy, kde je velmi složité vyžínat trávu. Pokud se majitel rozhodne osázet svah rostlinami, půdu opatřit netkanou textilií a volnou plochu pokrýt mulčem (kůrou), brzy zjistí, že první déšť odplaví mulč a vítr textilii potrhá. Na takovýchto plochách není možné nic pěstovat a půdopokryvné rostliny plní v prvé řadě náhradu za travní plochy. Elegantně, ekonomicky a esteticky se touto výsadbou zbavíme „problému" a následná péče je téměř nulová :-).
Výběr druhů se řídí především nároky stanoviště. Podmínkou ovšem je, že již po výsadbě musí být pokryto alespoň 50 % plochy.
Vhodné druhy ** Počet ks na m2 ** Výška porostu (cm)
Cytisus decumbens ** 6 ** 20V současné zahradní a sadovnické tvorbě mají živé ploty svoje nezastupitelné postavení. Jsou výrazným prostorovým prvkem s vysoce estetickou hodnotou. V jezdeckých areálech a stájích nachází uplatnění oba druhy živých plotů – tvarované i volně rostoucí.
V místech reprezentativních – jako je příjezd, bezprostřední okolí stáje a místa největšího pohybu lidí, jsou vhodným řešením tvarované (popř. i jednodruhové) živé ploty. Tvarované jednodruhové živé ploty mají nejen své přednosti, ale i negativa. V půdě dochází k jednostrannému odčerpávání živin, cena za metr čtvereční je několikanásobně vyšší než u volně rostoucích, plot je náročný na údržbu nejen vynaloženými financemi, ale i prací. Z estetického hlediska působí strnule, nudně, někdy až nevkusně, hlavně v případech, kdy se nevhodně zvolí lokace. Lemovat cestičku k hnoji pečlivě střiženým plotem není zrovna ideální řešení :-). Volte jej proto s rozmyslem.
V okolí výběhů, jízdáren a volné krajiny jsou ideální volně rostoucí (vícedruhové) živé ploty, ideálně z původních domácích keřů nebo keřů volně se vyskytujících v krajině. Pokud pominu jejich prvotní funkci, a to ohraničení prostoru, jsou tato seskupení keřů domovem a zdrojem potravy pro mnoho živočichů – drobných savců, ptactva, hmyzu… Volně rostoucí živé ploty mají celoročně své kouzlo. Nebojte se výběru keřů, volně je kombinujte, po celý rok vás budou odměňovat pestrou škálou květů a plodů.
Dřeviny vhodné pro tvarované živé ploty od 100 – 300 cm ** Ks/m
Dřeviny vhodné pro volně rostoucí kvetoucí ploty nad 150 cmPřevážná většina keřů plní v zahradách funkci nízkých a středně vysokých porostů. Ve svých nárocích je většina druhů světlomilná. Reakce keřů na nedostatek světla se projevuje menší vzrůstností, nedostatečným vybarvením listové plochy, omezeným květenstvím a nedostatečným vyzráváním dřeva.
Rozdělení a funkcí mají listnaté keře více. O dalším použití se dozvíte v následujím díle.
Syndrom žaludečních vředů u koní (Equine Gastric Ulcer Syndrome – EGUS) je dnes právem považován za civili...
První lednové předvýběry se uskuteční 28. ledna 2026 v Zemském hřebčinci Tlumačov a 29. ledna 2026 v Zemsk...
