Zeleň pro koně a jejich lidi: Jedovaté rostliny

17. 06. 2011 05:00

Obrázky: 6

Autor: Jana Syrová Foto: Jana Syrová Seriál: Zeleň pro koně a jejich lidi Počet přečtení: 13137 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 2 krát

Dovolte nám v seriálu jedno nedodržení slibu: tento díl měl být pokračováním o jehličnatých stromech, ale protože - podle ohlasů na díly minulé - vás zajímají přednostně rostliny, které mohou ohrozit zdraví koní, včleníme článek o jedovatých rostlinách, s nimiž se můžete setkat v blízkosti stájí, pastvin, zahrad a luk.

Rostliny si během evoluce vytvořily řadu strategií, jak přežít a odolat býložravcům. Jedná se například o trny, žahavé chlupy, hořké látky a často také jedy. Jedovaté rostliny můžeme rozdělit na dvě skupiny - rostliny, které jsou jedovaté v zeleném stavu a v seně nebezpečné nejsou, a na rostliny silně toxické, jedovaté i po usušení.

Koně se valné většině případů jedovatým rostlinám vyhnou, velí jim tak přirozené instinkty. Jedovaté rostliny mají často i velmi nepříjemnou chuť. Avšak domestikací a držením koní v ne zcela ideálních podmínkách se zvyšuje riziko otravy. Nuda či nedostatek krmení přirozené instinkty často eliminují. Není třeba ihned propadat panice a vyplenit celou výsadbu kolem stájí. Mnohdy majitelé stájí ani neví, že mají ve výsadbách rostliny, které jsou jedovaté a koně je nechávají roky bez povšimnutí. Důležité je zabezpečit výběhy a bezprostřední okolí stáje, kde je možnost otravy nejvyšší, a zajistit koním dostatek krmení, koňské kamarády a pobyt na pastvě a ve výbězích.

Nechci však seznam omezit jen na nebezpečné rostliny pro koně. U koní se pohybují také děti, psi, kočky a chovají se i ostatní domácí zvířata - skot, ovce, slepice.

Není čeleď jako čeleď

pryskyřníkMezi velmi nebezpečné čeledi patří čeleď pryskyřníkovité (Ranunculaceae). Jedovatost těchto rostlin mizí při sušení, nikoli při silážování. Další nebezpečnou čeledí jsou brukvovité (Brassicaceae). Neobsahují alkaloidy, ale thioglykoidy - myrosin. Tvorbou saponinů se vyznačuje čeleď silenkovité (Silenaceae), která způsobuje její toxicitu. Čeleď růžovité (Rosaceae) nepatří k nebezpečným čeledím. Menší nebezpečí hrozí v této čeledi u rostlin, které obsahují velké množství tříslovin a kyanogenních glykosidů. Vikvovité (Fabaceae) tvoří stejné nebezpečné látky jako růžovité. Ovšem příznaky otrav mají často fatální důsledky, proto u této čeledi musíme být velmi na pozoru! Nebezpečí můžeme hledat i u čeledi miříkovitých (Apiaceae). K velmi jedovatým rostlinám patří zástupci čeledi lilkovitých (Solanaceae), které obsahují tři velmi účinné skupiny jedů - atropinové, solaninové a nikotinové. Čeleď krtičníkovitých (Scrophulariaceae) je nebezpečná obsahem jedovatých glykosidů. Jedovatých rostlin v této čeledi není mnoho, zato účinek je často velmi tragický. Krásné, ale nebezpečné rostliny najdeme i v čeledi liliovitých (Liliaceae). Obsahují glykosidy a alkaloidy, které i při malém množství způsobí smrt.

Seznam nebezpečných dvouděložných rostlin

Čemeřice černá (Helleborus niger)
Velmi nebezpečná rostlina, u koní je za smrtelnou dávku považováno již 1 kg zelených listů. Glykosidy, helleborein, hellebrin a kyselina akonitová působí nepříznivě na centrální nervovou soustavu a srdeční sval. Jed přechází do masa i mléka.

Blatouch bahenní (Caltha palustris)
Úpolín evropský
(Trollius europaeus)
Koniklec luční
(pulsatilla pratensis)
U těchto rostlin jsou příznaky otravy jen slabé, otrava se projeví útlumem centrální nervové soustavy, poruchami trávicího ústrojí a ledvin. Příčiny otrav jsou způsobeny protoanemoniny, saponiny a flavony.

Samorostlík klasnatý (Actaea spicata)
Otravy způsobené touto rostlinou bývají velmi vzácné a projevují se záněty trávicí soustavy.

Orlíček planý (Aquilegia vulgaris)
Výskyt otrav z orlíčku je velmi vzácný, je hodně málo spásán.

Oměj šalamounek (Aconitum napellus)
Oměj obsahuje alkaloid akonitin, který má největší jedovatost krátce před kvetením. Je to jeden z nejúčinnějších jedů na světě - typ cucare - a kůň zemře po požití 10 - 12 mg. Otrava se projeví celkovým ochrnutím.

Sasanka hajní (Anemone nemorosa)
Nebezpečný jed argenin je obsažen v kořenech rostliny. Otravy byly zaznamenány u hrabavé drůbeže a u pasoucích se prasat.

Pryskyřník prudký (Ranunculus arcis)
Příznaky otrav pryskyřníkem mají mnoho podob. U zvířat se objevují puchýře a těžko se hojící vředy, ale i záněty trávicího ústrojí, podráždění ledvin, křeče, zvracení, krvavý průjem. Je známo další 27 příbuzných druhů podobné jedovatosti.

Žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium)
Otrava žluťuchou se projevuje poruchami dýchání a oslabením srdeční činnosti.

Hlaváček jarní (Adonis vernalis)
Hlaváček obsahuje glykosidy, kyselinu akotinovou a adonitol, které mají nepříznivé účinky na srdeční sval.

plaménekPlamének plotní (Clematis vitalba)
Projevy otravy se objevují při požití čerstvých rostlin. Plamének obsahuje protoanemonin, saponin a leontin, které mají projímavé a diuretické účinky.

Ostrožka stračka (Consolida regalis)
Nebezpečnost této rostliny spočívá v jejích semenech, která jsou z celé rostliny nejjedovatější. Poškozená bývá centrální nervová soustava a trávicí ústrojí koní.

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
S dřišťálem se můžeme setkat téměř ve všech výsadbách. Jedovatá je celá rostlina, vyjma plodů, protože obsahuje alkaloidy - venetin, berberin, palmatin a berbamin. Příbuzné druhy bývají stejně jedovaté. Příznaky otravy se projeví ochrnutím dýchacího a vazomotorického centra.

Kopytník evropský (Asarum europaeum)
Celé rostliny obsahují fenolické sloučeniny a po rozemnutí voní po pepři. Otravy nebývají nijak závažné, mohou se objevit poruchy ledvin a trávení. Dříve byl kopytník využíván jako léčivka.

Podražec křovištní (Aristolochia clematitis)
Kyselina aristolochová v rostlině způsobuje zvýšenou peristaltiku střev, má abortivní účinek a negativní vliv na činnost ledvin. Sušením rostliny se účinek nesnižuje.

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
Rostlina se využívá jak ve farmaceutickém průmyslu, tak v lidovém léčitelství. Obsahuje alkaloidy, které mají podobný účinek jako morfin - utlumují centrální nervovou soustavu, mají narkotický účinek, objevují se i křeče, depresivní stavy či zvýšené slinění. Koně se jí na pastvě vyhnou, ovšem nebezpečná je rostlina v tom, že se jedovatost sušením nesníží.

okrasné mákyVlčí mák (Papaver rhoeas)
Nepatří k nebezpečným rostlinám. Alkaloidy rhoadin tiší bolest, zklidňují, avšak při předávkování způsobují i nepříjemné otravy. Má podobné účinky jako opium.

Mák setý (Papaver somniferum)
Mák setý obsahuje opium, kodein, mekonin, morfin, narkotin - z tohoto důvodu je pěstování máku setého v některých zemích světa přísně kontrolováno. Od pradávna se používal v lidové medicíně, především jako prostředek na utišení bolesti. Makovice měly své místo i v magii. Rostlina je jedovatá celá a projevy otravy se dostaví do jedné hodiny.

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis)
Alkoloidy v rostlině obsažené způsobují hořkou chuť, kvůli které se jí zvířata na pastvině vyhýbají. V malých dávkách je v seně neškodný, ovšem při větším množství se otrava projeví zvýšením krevního tlaku, následně prudkým poklesem tlaku a poškozením vazomotorického centra.

Hořčice rolní (Sinapis arvensis)
Otravy se často projeví výskytem kolik a poškozením ledvin.

Penízek rolní (Thlaspi arvense)
Zvlášť nebezpečná rostlina pro koně a skot. Obsahuje prchavý olej s obsahem glykosidu sinigrinu. Penízek je jednoletý plevel, který se šíří nejčastěji při hnojení špatně vyzrálým kompostem nebo hnojem. Pokud budeme jeden rok dodržovat preventivní opatření, nemusíme se jeho přemnožení obávat.

Rukev lesní (Rorippa sylvestris)
Nebezpečná rostlina pro koně. Velmi vytrvalý a konkurence schopný plevel, odolný i proti herbicidům.

Ptačinec žabinec (Stellaria media)
Rostlina hojně používána jako léčivka, v malém množství neškodí, ale má velmi jedovatá semena, která jsou pro koně, skot a jehňata nebezpečná.

Kysláč luční (Acetosa pratensis)
Rostlina příbuzná se šťovíky. Nejnebezpečnější je pro ovce, u kterých způsobuje poruchy činnosti ledvin. Další příznaky otravy jsou koliky, slintání, oslabení srdeční činnosti.

Rdesno peprník (Polygonum hydropiper)
Ač léčivka a rostlina hojně používaná v kuchyni jako náhražka pepře, při požití většího množství působí velmi toxicky. Polygonová kyselina v ní obsažená má narkotické účinky, způsobuje vyrážky na kůži a silné prokrvení výstelek.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Třezalka způsobuje lokální záněty kůže na nepigmentovaných částech těl koní, ale i prasat a ovcí. Obsahuje pigment hypericin, který ani po usušení rostliny neztrácí svojí účinnost.

Střemcha hroznovitá (Prunus padus)
Příznaky otrav se projevují podobně jako při otravě kyanovodíkem - křeče, vratká chůze a těžký dech. Příbuzné druhy - mandloň obecná nebo jádra slivoní mají podobný účinek.

Vlčí bob žlutý (Lupinus luteus)
Velmi nebezpečná rostlina pro koně a ovce. Alkaloidy - lupin, oxylupanin, lupanidin a lupanin - způsobují ztrátu chuti, poruchy dýchání, kumulaci Fe v tělech, oslabení srdeční činnosti. Úhyn nastává obvykle do 5 dnů. Nebezpečí hrozí i u příbuzných druhů.

Jetel plazivý (Trifolium repens)
Příznaky otravy se vyskytují při zkrmování velmi mladého porostu. Jetel obsahuje kyanogenní glykosidy a má i estrogenní účinek. Nebezpečný může být vysoký obsah saponinů, které ve vodních roztocích vytvářejí stabilní pěnu a hemolyzují červené krvinky.

Vikev setá (Vicia sativa)
Vikev sice patří ke krmným luštěninám, ale využívá se hlavně jako pícnina. Otravy se projevují nejen u koní, ale i u skotu srdeční slabostí a záněty. Obsahuje glykosidy vicin a konvicin, které vyvolávají onemocnění fabismus (zvané také vicismus). Z hospodářských zvířat je nejcitlivější k jejich působení drůbež. Dále se v nich nachází kyanogenní glykosid vicianin, lathyrogeny a v malém množství třísloviny. Onemocnění postihuje CNS a projevuje se ztrnutím a slabostí svalů, zejména svalů nohou. Vzhledem ke svým negativním dietetickým vlastnostem nejsou semena vikve vhodná pro zvířata vysokobřezí, kojící a mláďata.

Komonice lékařská (Melilotus officinalis)
Pokud se vyskytne v krmivu více jak 10 % komolice, může u zvířat nastat pokles hladiny protrombinu, porucha srážlivosti krve, zánět žaludku a střev. Menší množství je neškodné.

Čičorka pestrá (Coronilla varia)
Čičorka je nejjedovatější v době od začátku kvetení, do zralosti semen. I přes to, že nejsou evidované otravy u koní, může být větší množství pro koně nebezpečné. Rostlina totiž obsahuje glykosid coronillin.

Z čeledi bobovitých jsou jedovaté i okrasné rostliny: Kručinka barvířská (Genista tinctoria), Janovec metlatý (Sarothammus scopatius), Štědřenec odvislý (Labrnum anagyroides)

Třemdava bílá (Dictamnus albus)
Rostlina je nebezpečná hlavně pro březí zvířata, má abortivní účinek, dále způsobuje záněty sliznic a ledvin. Obsahuje éterické oleje, hořčiny, saponiny, alkaloid dictamnin a glykosid hesperidin, jejichž účinek se ani po konzervaci neruší.

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)
Jak už název napovídá, rostlina obsahuje jedovaté látky - glykosid dafnin a kumarin. Má silně pálivou chuť a způsobuje záněty žaludku a střev.

Břečťan popínavý (Hedera helix)
Tato léčivá stálezelená popínavka může vzhledem k obsahu glykosidů a saponinů způsobit hemolýzu a úporné průjmy. Ani v suchém stavu se jedovatost nesnižuje.

Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa)
Jedna z našich nejjedovatějších rostlin, kdy se otrava projeví do jedné hodiny. Prognoza po pozření této rostliny je velmi špatná, příznaky otravy se projeví neklidem, slintáním, nadmutím či ochrnutím dýchacího centra. Obsahuje nebezpečné alkaloidy cikulin, cikutoxinin a cikutoxin, které ani po usušení neztrácí svoji nebezpečnost.

Bolehlav plamatý (Conium maculatum)
Oblíbená rostlina mezi traviči již v antice. Obsahuje jed typu kurare, nebezpečný alkaloid koniin, konhydrin a hesperidin. Smrt nastává zástavou dýchání při plném vědomí za 20 - 30 minut.

Krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum)
Působí narkoticky na centrální nervovou soustavu.

Brambořík evropský (Cyklamen europaeum)
Rostlina je jedovatá jen v čerstvém stavu, při sušení se účinek saponinu cyclaminu ruší. Příznaky otravy se projeví poruchou trávení, hemoglobinurii a těžkým podrážděním ledvin a křečemi.

Svlačec rolní (Convolvulus arvensis)
Opletník plotní
(Calystegia sepium)
Otrava se projeví při zkrmování velkých dávek těchto rostlin. Koně jsou na glykosidy convolvulin a jalapin velmi citliví. Skot již méně a prasatům, ovcím či králíkům neškodí.

Kokotice evropská (Cuscuta europaea)
Glykosid kuskutin, tanin a pryskyřičné látky v kokotici obsažené způsobují poruchy trávení, křečové záchvaty a chvění svalů.

Rulík zlomocný (Atropa belladona)
Nebezpečná rostlina způsobující útlum a ochrnutí ukončení vegetativního nervového systému, rozšíření zorniček, poruchy vidění a útlum sekrece žláz. Citliví na alkaloid hyosciamin a atropin jsou především koně a skot. Králici jsou na rulík imunní, ale jejich maso po zkrmení rulíku je jedovaté.

Blín černý (Hyosciamus niger)
Durman obecný
(Datura stramonium)
Obsah jedu a účinek je stejný jako u rulíku. Nejcitlivější na blín a durman je člověk.

nať bramborLilek potměchuť (Solanum dulcamara)
Lilek černý
(Solanum nigrum)
Lilek brambor
(Solanum tuberosum)
Části těl těchto rostlin obsahují různé množství jedu. Nejčastěji se jedná o glykoalkaloid solanin, tropein, solanein či kyselinu dulkamarinovou. Příznaky otravy se projeví podrážděním trávicí soustavy, nervové soustavy či zpomalením pulsu.

Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)
Náprstník červený
(Digitalis purpurea)
Obsahují glykosidy digitoxin a digitalin, které způsobují koliky, křeč, dušnost, zesílení srdečních stahů a prodloužení diastolické pauzy. Účinek otravy se projeví až po časové pauze. Velmi nebezpečný pro koně je náprstník červený, kde smrtelná dávka představuje 100 - 200 g čerstvé natě.

Starček přímětník (Senecio jacobaea)
Velmi nebezpečná rostlina zejména pro koně. Způsobuje poškození jater a centrální nervové soustavy. Obsahuje alkaloidy senecin, senecionin a jakobin a ani sušením se jedovatost těchto látek nesnižuje.

Kýchavice bílá (Veratrum album)
Slabé dávky této drogy způsobují kýchání, pálení očí, koliky nebo snížení tlaku. Působí jako emetikum - vyvolává zvracení. Smrtící dávka u koní a ostatních velkých zvířat je cca 200 g.

Ocún jesenní (Colchicum autumnale)
Smrtící dávka alkaloidu kolchicinu v ocúnu je 1 mg/1 kg. Otrava se projeví obrnou dýchacích svalů, kolikou, průjmem, slintáním, ale také ovlivněním mitózy.

Konvalinka vonná (Convallaria majalis)
Konvalinka po požití způsobuje potíže se srdcem - arytmii - a také diurézu. Otravy byly zaznamenány nejčastěji u drůbeže a mají je za následek glykosidy konvallaxotin, konvallosid a konvallamarin, které jsou v rostlině obsaženy.

Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)
Glykosid paridin a asparagin v rostlině působí narkoticky, dráždí pokožku a sliznice.

Jílek mámivý (Lolium temulentum)
Jílek je sám o sobě nejedovatý, je ale napadán houbou Endoconidium temulentum, která způsobuje omámení zvířete, útlum centrální nervové soustavy, slinění a ztrátu rovnováhy.

Cévnaté výtrusné rostliny

Přeslička bahenní (Equisetum palustre)
Jedna z nejnebezpečnějších rostlin pro koně. Již 250 g sušiny vyvolá příznaky otravy, nervové podrážděnosti a obrny zadní části těla. Obsahuje palustrin a kyselina akonitovou.

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
Tato rostlina je zvlášť nebezpečná pro psy a kočky. Výtažky z ní se používají jako přípravky na odčervení (především tasemnice) ve veterinární medicíně. Toxicky působí při předávkování na trávicí a nervovou soustavu a způsobuje poruchy zraku. Obsahuje kyselinu filixovou.

Hasivka orličí (Pteridium aquilinum)
Již 10 % této rostliny v seně způsobuje příznaky otravy, 30 % podílu v seně může způsobit smrt. Po požití se u koní objevují hypovitaminózy a avitaminózy, působí také na srdeční sval. Otrava je způsobená kyanogenními glykosidy a thiaminázou.

Otrava nahosemennými rostlinami

tisTis červený (Taxus baccata)
Tis je nebezpečný pro všechna zvířata krom některých ptáků. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že je bez zvláštní vůně či chuti umožňující zapojení instinktu. Otrava se projeví velmi rychle, a to do 30 minut. Smrtelná dávka pro koně jsou 2 g na kg živé váhy zvířete, u skotu 10 g/kg, u ovcí 10 g/kg, u kozy 12 g/kg a prasete 3 g/kg. Tis obsahuje alkaloid taxin, což je srdeční a cévní jed, taxikatin, jed s účinkem na srdce, taxogenin, milossin a kyselinu mravenčí.

Jalovec chvojka (Juniperus sabina)
Velmi známé abortivum - má tetanický účinek na dělohu. Dále působí na pokožku, ledviny a trávicí ústrojí. Koně jsou na jalovec málo citliví.

zerav a jalovecJalovec obecný (Juniperus communis)
Jedovatost jalovce obecného je nízká. Příznaky otrav jsou shodné jako u jalovce chvojky.

Zerav západní (Thuja occidentalis)
Thujon obsažený v silici způsobuje poruchy střevní činnosti, útlum centrální nervové soustavy a má abortivní účinky.

Rostliny často nezpůsobí smrt, ale jsou příčinou mnoha komplikací zvířat. Mnohdy ani veterináři nemůžou přijít na původce obtíží. Proto je vždy dobré znát okolní rostliny a možné příčiny nemocí hledat i tam.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Veronicque

    Vikvovité???

    12:58 - 17. 06. 2011

    Není určitý druh vikve náhodou vojtěška?Ta je čerstvá taky jedovatá?A v jakém množství?A v jakém množství je nebezpečný jetel?A usušený je taky nebezpečný?

  • 2. JanaS

    vojteška a jetel :-)

    19:35 - 17. 06. 2011

    Reaguje na 1.

    Ještě bych upřesnila název čeledi, pro Fabaceae se používá i název bobovité.

    Vojtěška jedovatá není v žádném stavu.

    U jetele je nebezpečí pouze při zkrmování MLADÉHO porostu (jak je napsáno v článku) a z mladého porostu se seno obvykle nedělá, takže nemusíte mít obavy :-) Přesné nebezpečné množství spaseného jetele neznám. Ale kdo má zdravý selský rozum, nepustí koně na půl dne do mladého jetele. :-)

    Možná mě zemědělsky více znalí lidé opraví, ale dělá se vůbec z monokultury jetele seno? Viděla jsem pouze senáže. Moc si nedovedu představit, jak by se z něj seno dělalo. Vždyť obraceč při sušení musí omlátit lístečky a zbyly by jen klacky, ne? Tak pokud někdo dělá čistě jetelové seno, ráda se poučím jak na to :-)


Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: