Zdravé funkční kopyto v 15 znacích

19. 05. 2010 13:00

Obrázky: 17

Autor: Dominika Švehlová Foto: archiv autorky Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 22330 Počet komentářů: 16 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Už několik týdnů můžete na stránkách Equichannelu číst články o kopytech – jak vypadají zdravá kopyta a jak kopyta nemocná nebo nefunkční. Abych tuto problematiku shrnula pokud možno z pohledu, který „neslouží žádné konkrétní metodě“, nabízím vám seznam některých znaků, kterými se vyznačuje „ideálně“ zdravé a funkční koňské kopyto ve světle současných poznatků.

Je třeba si však uvědomit, že koně jsou individua, stejně tak jsou velmi individuální i jejich kopyta. Příroda sama neuznává ideály a díky tomu je tak různorodá. Proto je třeba být do jisté míry při posuzování kopyt svého koně shovívavý, protože i odchylky od „ideálu" (který se samozřejmě časem a nabývajícími poznatky může měnit) ještě neznamenají, že kůň má kopyta špatná. Je třeba jejich tvar posuzovat vždy v souvislosti s historií koně a především s jeho pohybovým projevem. A hlavně nezapomínejte, že jeden tvar kopyt bude výborně funkční v určitých podmínkách, zatímco jiné podmínky budou vyžadovat něco zcela jiného. Stačí si zalistovat webovými stránkami s fotografiemi kopyt různých divokých koní z různých koutů světa a budete se divit, jak různá jsou i jejich kopyta - a jak často se od ideálu liší.

Následující body mohou sloužit majitelům k posouzení stavu kopyt jejich koní (a jako podklad jejich „policejního dozoru" nad prací přizvaných kopytářů či podkovářů), jako určité vodítko pro provádění trimu, pro veterináře například jako vodítko pro posouzení kopyta jakožto možné příčiny ortopedických problémů koně. Jedná se o body obecné, s malými odchylkami platné pro kopyta bosá i okovaná, pro koně různých disciplín a plemen. Oněmi odchylkami pak může být například míra klenutosti chodidla, délka stěny vůči chodidlu, tvar a délka rozpěrek, rovnoměrnost nosného okraje, šířka kopyta a úhel, který svírá kopytní stěna se zemí, šířka střelu a patek, vzdálenost hrotu střelu od předního okraje kopytní stěny apod.

Pokud jinak zdravý kůň chodí pružně a pravidelně na pískové jízdárně, ale po polní cestě dělá ztuhlé krátké krůčky, pak je dost pravděpodobné, že jeho kopyta nejsou zcela funkční či zdravá.

Dá se říct, že v čím více bodech a v čím větší míře se bude posuzované kopyto od tohoto „ideálu" vzdalovat, tím je větší šance, že nebude funkční nebo že je dokonce nemocné, že je zdrojem kulhání, bolesti, nebo „jen" nepohodlí koně.

A ještě poznámka:
Jak poznat, že kopyta daného koně jsou funkční a zdravá? Třeba podle toho, že kůň nekulhá. Ba co víc, že je schopen a ochoten chodit uvolněně, svižně, prostorně a bez váhání plnit požadavky jezdce (kočího). A že toto vše je schopen provádět na téměř jakémkoli povrchu (samozřejmě vyjma extrémů). Pokud jinak zdravý kůň chodí pružně a pravidelně na pískové jízdárně, ale po polní cestě dělá ztuhlé krátké krůčky, pak je dost pravděpodobné, že jeho kopyta nejsou zcela funkční či zdravá.

15 obecných znaků zdravého a funkčního kopyta

Při pohledu z boku:

- 1. osa kopyta by měla odpovídat ose spěnky, čili celý prst má být v přímce, nezalomený (na přední končetině má svírat se zemí úhel cca 45-50°, na zadní končetině cca 50-55°)
- 2. přední stěna má být rovná, nikoli prohnutá nebo vypoulená
- 3. stěna patek by měla být přibližně rovnoběžná s přední stěnou kopyta (obecně se toleruje odchylka cca 10°)
- 4. korunka se má svažovat k patkám rovnoměrně a plynule, nemá vytvářet žádné obloučky

korektní kopyto ze strany

Při pohledu zepředu

- 5. se mají pravá i levá stěna svažovat k zemi ve stejném úhlu, mají být rovné, neprohnuté, nevypouklé

Při pohledu zezadu

- 6. mají být obě patky stejně vysoké
- 7. střelka se má dotýkat země
- 8. rýha mezi patkami nemá být hluboká, ale má tvořit jen široký plochý žlábek

korektní kopyto zezadu-zdola

Celkově

- 9. kopyto má mít hladký povrch bez kroužků, prasklin, sloupků apod.

Při pohledu zespodu

- 10. má být kopyto souměrné, pomyslná čára probíhající střední střelovou rýhou ho má půlit na dvě stejné poloviny
- 11. střel má být tak dlouhý, aby zabíral nejméně 2/3 délky kopyta
- 12. střel má být tak široký, aby prodloužení jeho postranních rýh tečně míjelo zvenku cibule patek (výrazný tvar V střelu)
- 13. chodidlo má být rovnoměrně klenuté pravolevě i předozadně, vytváří nosný okraj v podobě cca 1 cm širokého pruhu podél bílé čáry až po úhly rozpěrek
- 14. kopytní stěna včetně rozpěrek nemá přesahovat úroveň chodidla, rozpěrky mohou být i trochu kratší (součást klenby chodidla)
- 15. bílá čára má být po celém své délce rovnoměrně silná

korektní kopyto zespodu

Samozřejmě existují další znaky, které budou charakterizovat zdravé a funkční kopyto koně, myslím však, že tento výčet je k jeho rozpoznání dostačující.

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. blanka

    Díky

    20:44 - 19. 05. 2010

    Díky za článek. Měla bych pár rozšiřujících poznámek - nezaměňovat zdravé a upravené kopyto - přerostlá stěna a rozpěrky nemusí znamenat žádnou patologii. A k asymetrii - téměř vždy asymetrické kopyto (tj. ono pomyslné rozdělení na úplně stejné poloviny) poukazuje na odchylku někde výš - rotace v některém z kloubů, sbíhavý nebo rozbíhavý postoj atd.. Kopyto se pak automaticky prizpůsobuje nejlepšímu nesení váhy a vůbec nemusí být nezdravé. A v podstatě se to nijak korigovat nedá, jen udržovat stejně vysoké patky a nenechat stěnu sukňovatět.

  • 2. jaja

    délka stěny

    20:57 - 19. 05. 2010

    Reaguje na 1.

    Zrovna tento bod řešíme s Alenou Vostatkovou po mailech :-) Je pravda, že je normální, že stěna po nějaké době od úpravy, především na jiném než tvrdém a abrazivním povrchu, přeroste a nic se neděje. Víceméně v případě zdravého kopyta by tohle vlastně měl být jediný zásah - pravidelně lehce "pár tahy rašplí" zbrousit přerostlou stěnu. Ona pak se více přerostlá stěna začíná páčit ven, roztahuje lamelární spojení, cpou se tam kamínky, bolí to nebo je to asi nepohodlné a v horším případě vytlačí nahoru korunku.
    Takže bod 14 by se klidně dal napsat třeba "stěna by neměla příliš přesahovat před úroveň chodidla a to se udržuje pravidelnými úpravami kopyt".

    Co se týče asymetrie kopyta- souhlasím. Znám málo skutečně symetrických kopyt, on není symetrický ani obličej :-) Nepovažuji to za tragédii, když je lehká asymetrie - za tebou popsaných podmínek. Ale vždy se dívám na postoj končetiny - protože nepravidelný postoj může - a často mívá - spojitost s poškozením tkání kdekoli na končetině. Především na té straně, kde je stěna strmější, protože zde působí větší vertikální síly při došlapu. Naopak strana šikmá může s sebou nést problémy "páčení" stěny od kopytní kosti.

  • 3. jaja

    Ještě asymetrie

    21:03 - 19. 05. 2010

    Reaguje na 2.

    Ještě dodatek :-) Beru tady tu asymetrii skutečně jako diagnostický prostředek - ne jako něco, co se má nebo nemá upravovat. Jde mi o to, že když přijdu ke koni, který má asymetrické kopyto, koukám na jeho postoj a pokud je postoj nepravidelný, zařadím ho do seznamu možných příčin kulhání. Nebo ještě tak: pokud chci koupit koně do sportu či pro intenzivnější ježdění a vidím, že má výrazně asymetrické kopyto, trkne mě se podívaj, jaký je postoj a jak se hýbě a pokud to souvisí s postojem, budu dost váhat, zda do toho koně půjdu.

    Přihodím ke článku ještě jednu fotku výrazně asymetrického kopyta jako následek výrazně nepravidelného postoje a s viditelným zdravotním následkem (postoje).

  • 4. blanka

    Asymetrie

    21:21 - 19. 05. 2010

    Jo jo, je to tak, asymetrické kopyto ukáže na problém někde výš.

  • 5. blanka

    foto

    21:29 - 19. 05. 2010

    Taky mám doma 2 diagonální (asymetrická kopýtka) - lehce sbíhavý postoj. Problémy to nedělá. Kopyta jsou přes sezónní výkyvy (v létě se při dlouhodobém suchu lehce separuje bílá čára, v zimě se utápí střel) dokonale funkční.
    http://adalin.rajce.idnes.cz/Saman_kopyta_2009_05_po_uprave/#PICT2535.JPG
    http://adalin.rajce.idnes.cz/Saman_kopyta_2009_05_po_uprave/#PP_chod.JPG

  • 6. Jana Lacková

    Rozšíření článku?

    22:02 - 19. 05. 2010

    nejdříve bych chtěla článek pochválit - stručně, jasně a výstižně popsáno, srozumitelnou formou, prostě paráda. Co by mě ovšem zajímalo po pohledu na přiložené fotografie je, jak se dají takové anomálnie v chronickém stádiu řešit. Nebylo by, milá redakce, možné zařídit pokračování článku a alespoň v podobně výstižné stručnosti popsat, jakým způsobem se dají takové věci řešit? Samozřejmě pravidelnou odbornou úpravou, ortopedickým podkováním atd, ale zajímalo by mě to trochu konkrétněji - třeba u těch silně kontrahovaných patek... Je mi jasné, že se liší případ od případu, ale pro představu by se snad něco napsat dalo.

    Jinak bojujeme teď s hnilobou, což je při kobyle držené 24/7 v tom stupidním počasí docela problém. Bohužel si teď ještě vymyslela nový způsob útěku z ohrady, takže musí být zavřená na malém plácku, kde místo v přístřešku beztak (dobrovolně) celýn den prostojí ve 30 cm bahýnka pod svahem :-( No, zítra zkusím ohradit nový výběh a uvidíme, jestli bude taky utíkat - každopádně už aby bylo sucho...

  • 7. jaja

    těsné patky

    22:44 - 19. 05. 2010

    Reaguje na 6.

    No, mám už nějaké plány ohledně dalších článků o kopytech :-) Takže věřím, že se na EQCH objeví i něco o řešení konkrétních problémů.
    Ono se ale nedá napsat něco obecného - řekla bych, že je to ještě nemožnější, než napsat 15 obecných znaků funkčního kopyta :-) Každý kopytář bude říkat něco trochu jiného - však to známe z praxe :-)
    Já sama za sebe rozhodně nemůžu psát obecné postupy - nezabývám se úpravou kopyt, nemám nasledovaný vývoj různých problémů při určitých úpravách... Z mé vlastní zkušenosti ale můžu říct pár postřehů: hodně věcí se na kopytě dá napravit, když se kopyto prostě a jen upravuje tak, aby se blížilo oněm 15 znakům. K tomu je třeba to kopyto upravovat často (mám vysledované cca 14denní intervaly, za tu dobu už narůstá stěna a to může ovlivňovat tvarové změny kopyta). Velmi, ale velmi nápomocný je pohyb po pevném povrchu - bláto a sníh jsou na pytel.
    Co se týče kontrahovaných patek - myslím si, že v chronických případech je tento stav neléčitelný, že kopyto už nikdy nebude s širokými patkami a vyvinutým střelem. Ale rozhodně ho lze roztáhnout. Já osobně mám zase zkušenost s tím, že postupuju trochu agresivněji v patkách - více vybírám chodidlo v patkové části spolu s rozpěrkami a podle toho i zkracuju stěnu patek na možné minimum (střel setak přiblíží zemi a je větší šance, že bude s každým krokem stimulován lepšímu růstu). Samozřejmostí je zachovat nezalomenou su prstu, čili ubrat i přední část kopyta (abych si neudělala ostroúhlé kopyto s dlouhou špicí) a obvykle to chce udělat výrazný mustang roll, aby se odlehčilo špici a překlopu. Celkově se snažím zakulatit celou kopytní stěnu do mírného mustang rollu. Takové kopyto pak ale může být citlivější, takže kůň by neměl být jezdecky využíván a pohybovat se co nejvíce po pevném pružném povrchu. Prostě tady jdu tak trochu do Strasser - oslabit rohovinu patek a rozhýbat tuto oblast, aby se stimulovalo prokrvení a tím i lepší růst zadních částí kopyta.
    Ale třeba má někdo jiný jiné zkušenosti - kopytáři, co jim projdou rukama desítky či stovky koní a kteří je mají v péči měsíce a roky, ti by měli mluvit.

  • 8. Ustulina

    patky

    10:20 - 20. 05. 2010

    Nejdříve jsem myslela, že nebudu reagovat - koho zajímá moje zkušenost, že jo :) každopádně se podělím s mojí zkušeností. Stovky ostrouhaných koní nemám, ale desítky ano. Fotky č. 7 - tuto úpravu jsem dříve také dělala a musím říct, že bez valného pokroku v kopytě. Koně jakžtakž chodidli - po měkkém a rovném povrchu(třeba louka), ale jinak nic moc. Né že by bylo nějaké kulhání, ale citlivost v patkové části a prostě chyběl ten "ladný natažený krok" a hlavně nějaké efektivní pokroky. Z dalšími pokusy i s přibývajícím "kopytním studiem" jsem začala nechávat patky tam, kde v danou chvíly chtějí být, v žádném případě nezkracovat patky s chodidlem, nechávat je 1-3mm nad, stejně tak stěnu okolo celého kopyta a vše s mustang rollem. Stěna podle mne musí přečnívat nad chodidlem(samozřejmně ale né 2cm!). Rozpěrky taktéž maličkato nad chodidlem(v zimě víc, v létě míň), nevydlabávat do chodidla. Prostě si myslím, že vše tam z nějakého důvodu má a ostraňováním ničemu nepomůžu. To pohodlí koně je na prvním místě - naprostý opak od Strasser, že co se rehabilituje, musí bolet. S pohodlím přibývá pohyb, s pohybem růst... Až pak se konkrétní kopyta lepšila neuvěřitelnou rychlostí, před tím jsem si jen myslela, že se lepší.
    Nedovedu si představit, že kůň s kopytem č. 7 cválá z kopce za deště aniž by bruslil, když nemá "brzdící body" nebo může - aniž by se jezdec bál o život? :)

  • 9. jaja

    rozdíly v kopytech

    10:51 - 20. 05. 2010

    Reaguje na 8.

    Jsem ráda, že jste toto téma nakousla - ve článku jsem se o tom nechtěla z hlediska stručnosti zmiňovat, ale v rámci diskuse je to vhodné.
    Článek neměl za úkol popisovat úpravu kopyt, jen popsat znaky zdravého a funkčního kopyta, přičemž bylo jasně napsáno, že se to může různit kůň od koně a také podle podmínek.
    Jinak bude vypadat a "fungovat" kopyto na měkkém povrchu či v blátě, jinak na tvrdu a suchu, jinak v písku apod. O tom by se dal napsat velmi dlouhý článek, který by ale neměl mít jen jedoho autora, protože právě rozmanitost lidí, koní a zkušeností by tu byla nejpotřebnější.
    Nicméně jedno je jisté: delší stěna je dobré prostiskluzové opatření, řekla bych nepostradatelné. POkud kůň chodí po měkším nedejbože kluzším povrchu, je to k nezaplacení, když má trochu přečnívající stěnu a rozpěrky - je to něco jako ozuby či profilovaná podkova. Na tvrdém, suchém povrchu to však může dělat problémy - od otlaků přes páčení stěny ven po její separaci. Moje - a nejen moje - zkušenosti.

    Kopyto na obrázku 7 je kopyto mladého neježděného koně žijícího na členité travnaté pastvině, která poměrně dobře a hodně vysychala. Na té fotce bylo ochozené, ne zbroušené. Jestli ten kůň podkluzoval při cvalu z kopce, to nevím, pokud ano, měl smůlu, ale rozhodně to jeho radost ze života a pohybu nekazilo :-) Souhlasím s tím, že na takových kopytech by však po koni nechtěla v žádném případě prostorný klus čicval na jiném než pískovém nebo naopak velmi pevném neklouzavém povrchu - na blátě bych ho nechala chodit jen krokem, protože jiný pohyb bych považovala za týrání (v mírném slova smyslu).
    To jsou ty nevýhody bosých kopyt u koní, po nichž se chce něco víc, než jen vozit člověka krajinou :-( Proto nikdy neodsoudím člověka, který kuje svého koně "jen" proto, že po něm naboso nemůže chtít drezurní chody či spolehlivé skákání překážek. Já osobně bych pak taky okula.

    Jinak Petro, uvítám článek o vaší úpravě kopyt (přirozený trim) - co děláte, jak a proč :-) když upravujete kopyta. To je to, co lidi zajímá a bohužel co kopytáři neradi prozrazují ve strachu, že by někdo mohl jejich "know how" převzít a být lepší než oni...

  • 10. jaja

    úpravy kopyt

    10:59 - 20. 05. 2010

    Reaguje na 9.

    Jinak co se týče úprav kopyt, já osobně neříkám, že se mají paušálně patky vyřezávat! To jsem zmínila jen u těch těsných patek a ani tam nebylo snahou vyvolat bolest, koně nesmí po úpravě kopyta pohyb nikdy bolet! Naopak patky normálně nechávám být s tím, že je jen - společně s celou stěnou - "ojedu" rašplí. Dokonce na nich ani nezakulacuju hranu, tu zakulacuju hlavně na špici a podlě potřeby na jiných místech boční stěny. U zdravého funkčního kopyta.
    Mám tři koně se třemi různými kopyty a můžu úpřimně říct, že každému koni ta kopyta dělám trochu jinak. A dokonce tu úpravu i trochu měním podle ročního období, povrchu i podle toho, jak se pode mnou kůň hýbe - nebo obecně jak se hýbe :-)

  • 11. Svatopluk Tomíšek

    Úpravy asymetrického kopyta

    11:03 - 20. 05. 2010

    Pokud se týče úprav asymetrického kopyta je věc jednoznačná. Na straně se strmější stěnou je třeba odebrat rohovinu v místě chodilda ( tedy dotyku kopyta se zemí). Na straně kde dochází k většímu zašikmění stěny je třeba ubírat kopytní stěnu k bílé čáře.
    Takto byla upravovná kopyta u Anglických plnokrevníku v Pěnném od odstavu až do dražby ( samozřejmě pokud se taková anomalie objevila) .
    Otázkou zůstává zda takto deformované kopyto vytváří vadný postoj, nebo zda vrozený vadný postoj ovlivňuje vývoj a tvar kopyta. Někdy však ke změně stačí lehčí úraz, či kamínek v kopytě a kůň si začne odlehčovat, došlapovat na kopyto jen částečně .Důsledkem toho se kopytní stěna začne nestejnoměrně obrušovat.
    Častým problémem je to, že kopyto je upravováno zcela opačně, neboť ostroúhlá stěna je vlastně delší ( ale nikoliv vyšší ) , než ta která svírá strmější úhel.
    Proto je třeba mít co nejpřesnější úhel pohledu. Pokud fotíte, fotit opravdu kolmo na kopyto, boční foto by mělo opravdu fotit profil kopyta tzm. foták položit na zem. Důležitý je i rovný povrch na kterém kůň stojí.

  • 12. lala54

    patky atd

    11:12 - 20. 05. 2010

    S Dominikou jsme si již vyměnily pár emailů, nejsem proti ohledně jejich zveřejnění Dominiko :)... co se týká kontrahovaných patek tak na jejich roztažení se velmi dobře osvědčily boty se speciálním vypodložením střelu, tzv. padu... osobní zkušenosti mám také, za cca 3měsíce se objevilo významné roztažení, budu mít za pár měsíců dokumentaci na stránkách, možná již dříve :)...
    ohledně návodů na úpravu... je to asi podobné jako kdybychom žádali návod na kastraci nebo jiný veterinární zákrok na koni. Úprava kopyt koní patří do veterinární péče také a neodborné zásahy do kopyt mají fatální následky. Dost často se s tím teď u lidí, které navštěvuji setkávám, často upravují podle jakéhosi návodu a kopyta se ani po roce významně nelepší a koně jsou stále bolestiví a nepohodlní. Pokud si někdo chce být naprosto jistý, že úpravy dělá správně měl by se začínat učit na mrtvých kopytech a navštěvovat vzdělávací kurzy a pořídit si odbornou literaturu....
    osobně považuji přirozený trim za metodu nejpropracovanější a s nejlepšími výsledky, to vše samozřejmě na základě více než 40ti letých zkušeností z výzkumu zaměřených hlavně na kopyta... více info na http://www.aanhcp.net

  • 13. Ustulina

    návod

    20:05 - 20. 05. 2010

    Reaguje na 9.

    No právě Dominiko, napíšu geniální návod a někdo mi přebere těch mým 5 placených kšeftů :-D

  • 14. jaja

    návod...

    20:14 - 20. 05. 2010

    Reaguje na 13.

    To nebylo myšleno osobně :-) Ale je to tak - a ne jen u kopytářů! Bohužel za svůj život už jsem se takovým postojem setkala nejednou, a světe div se, i mezi učiteli! Jinak běžné je to u všech možných léčitelů, trenérů a bohužel i u těch, co dělají kopyta. Problém je, že daní profesionálové (nebo jak je obecně nazvat, samozřejmě myšleno nehanlivě) si neuvědomují, že jejich kredit stoupne naopak právě tehdy, když lidem budou vše vysvětlovat, upozorňovat je, jak a proč a co a kdy dělají a udělají, když jim dají nahlédnout "pod pokličku". Ono pak vzniká další nebezpečí: poučený klient by mohl otázku, na kterou profík nedokáže odpovědět :-) Takže lepší je mít věřícího klienta, nikoli dobře poučeného.

    Nicméně na ten geniální návod se těším ;-))

  • 15. alenam

    Úprava asymetrického kopyta

    19:18 - 23. 05. 2010

    Reaguje na 11.

    Já bych to zase tak jednoznačně neviděla. Častou příčinou takovéto nesouměrnosti kopyta bývá eroze jednoho z palmárních výběžků kopytní kosti. Ať k té patologii došlo z jakýchkoli příčin - ztenčovat choditlo na této straně je pak značně kontraproduktivní. Podobně jako v případě, že se jedná o boční rotaci kopytní kosti - také tady bude jedna strana kopyta strmější, ale ztenčování chodidla na této straně nežádoucí.

  • 16. alenam

    Úpravy kopyt

    19:35 - 23. 05. 2010

    Reaguje na 12.

    Srovnávat úpravu bosého kopyta s kastrací je značně.. ale značně nadsazené. Navíc - kadavér - pokud se pak nerozřeže pilou na plátky - neřekne, jestli je kopyto vystrouháno dobře, nebo ne - není srovnání dalšího vývoje kopyta, ani nejze zjistit citlivost po vystouhání. Ač se sama někdy děsím toho, kolik sebejistoty k radikálním úpravám nalijí do žil některých majitelů koní kurzy Strasser... s racinálním přístupem a rašplí v ruce rozhodně nikoho nevykastrujete. :-)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: