Základy výživy psů: Vliv domestikace na výživu psů aneb od vlka ke psovi

16. 05. 2018 06:00

Obrázky: 7

Autor: MVDr. Zuzana Zápalková, NUTRIN s.r.o. Rubrika: Psi Počet přečtení: 3574 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Výživa psů je obecně kontroverzní a problematické téma. Můžeme zde pozorovat jistou podobnost s výživou lidí, jelikož cílem výživy psů je zajistit zvířeti dobré zdraví, dlouhověkost a kvalitní život. V oblasti výživy psů taky prakticky neexistuje nezávislý výzkum, většinu studií si zadávají velké krmivářské firmy.

Když se majitel psa rozhoduje, čím bude svého mazlíčka krmit, většinou se snaží najít informace na internetu, poptá se svých kamarádů, na cvičáku, nebo se obrátí na veterináře s žádostí o radu. U všech se ale může dozvědět řadu polopravd, protichůdných informací nebo dokonce desinformací. Doufáme, že tato minisérie článků o výživě psů vám pomůže si ujasnit, jak to s tím krmením psů vlastně je.

Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je jedno z nejstarších domestikovaných zvířat. Domestikace proběhla pravděpodobně před 11–16 tisíci lety (možná i dříve). Vědci se dlouho přeli o to, zda je předkem psa pouze vlk, nebo také šakal a kojot. Na základě analýzy DNA bylo ale prokázáno, že předkem psa domácího je skutečně vlk obecný.

V průběhu domestikace došlo u psa ke zmenšení mozku v porovnání s vlkem (uvádí se až o 30 %), zlepšila se cvičitelnost a zvýšila se závislost na člověku. Mimo to psi na rozdíl od vlka vykazují menší samostatnost při řešení problémů, nejsou schopní spolupracovat při lovu a došlo u nich také ke změně hlasových projevů – vlk na rozdíl od psa neštěká.

Masožravec, nebo všežravec?

Další otázkou diskutovanou zejména v poslední době je, zda je pes masožravec, nebo všežravec. Podíváme se na tuto problematiku z hlediska anatomického fyziologického.

Z hlediska anatomického je pes masožravcem. Pro toto tvrzení svědčí sekodontní chrup psa (stoličky tohoto typu chrupu mají ostré špičky a jsou určeny k trhání kořisti, při žvýkání fungují jako nůžky), čelistní kloub psa neumožňuje pohyb do stran, ve slinách není přítomný enzym amyláza (pro štěpení škrobů). Žaludek psa je relativně velký, pružný a je schopen se roztáhnout, pH v žaludku je silně kyselé, střevo je krátké. Z hlediska metabolických procesů nejsou psi schopni syntetizovat vitamín D a žlučové kyseliny se konjugují s taurinem a ne s glycinem, což je rovněž řadí mezi masožravce.

Na druhou stranu existuji metabolické charakteristiky a složení potravy, které psa řadí mezi všežravce. Jde zejména o schopnost syntetizovat vitamín A z betakarotenu, taurin z methioninu a cysteinu, niacin z tryptofanu a kyselinu arachidonovou z kyseliny linolové. Všežravci, na rozdíl od masožravců, umí šetřit proteiny při jejich sníženém příjmu. Otázkou ale je, zda tyto charakteristiky nejsou pouze důsledkem adaptace na období hladovění – některé totiž najdeme i u vlků.

Argumentem některých vědců pro zařazení psa mezi všežravce je vyšší zastoupení genů, které se účastní trávení škrobů. Jde zejména o gen AMY2B. Někteří odborníci tvrdí, že vyšší exprese tohoto genu je důkazem evoluce a přizpůsobení psa k trávení i rostlinné potravy. Zajímavé ovšem je, že tento gen není aktivní u všech plemen psů. Prokázalo se, že například dingo nebo sibiřský husky nemají tento gen aktivní. Navíc, játra a svaly kořisti obsahují glykogen. Ten může být natráven a utilizován střevní amylázou a jaterní glukokinázou.

U psů, na rozdíl od koček, najdeme vyšší aktivitu těchto enzymů. To může souviset se skladbou potravy, která je pravidelně bohatá na játra a svalovinu, spíše než s dietou bohatou na rostlinné škroby (Bosch a kol., 2015). 

Spekuluje se, že řada metabolických charakteristik, které souvisí s potravním chováním vlků („hody, nebo hladovění“), umožnily masožravému vlkovi přizpůsobit se lidské potravě, která byla relativně chudá na živiny. Tito vlci už pravděpodobně byli schopní využít škrob z rostlin (Bosch a kol., 2015).

Glykogen uložený v játrech a kosterní svalovině kořisti je po pozření zpracován v tenkém střevě pankreatickou amylázou, jaterní glukokinázou a pomocí GLUT utilizován (glukózový transportér, který zajišťuje transport glukózy do buněk). Zvířata, která měla genetické mutace v těchto genech, se mohla lépe přizpůsobit novým podmínkám života s člověkem. V průběhu domestikace tedy došlo ke zvýšení aktivity glukokinázy, amylázy a také se zvýšila schopnost vstřebávání glukózy ze střeva.

Vlci ve svém přirozeném prostředí loví především kopytníky, ale na jejich jídelníčku bychom našli i menší savce jako bobry, zajíce nebo hlodavce. V Evropě se vlci živí především divokými prasaty, losy, srnci a jeleny. V menší míře občas nepohrdnou ptáky, plazy, hmyzem nebo rybami. V trusu vlků byl identifikován i rostlinný materiál – tráva, ovoce (borůvky, jahody, maliny a další), bobule, ořechy (Bosch a kol., 2015).

Konzumace rostlinné potravy byla pozorována i u dalších masožravců – například u polárních medvědů nebo krokodýlů. Navzdory obecnému přesvědčení vlci nekonzumují částečně fermentovaný rostlinný materiál z předžaludku kopytníků (Stahler a kol., 2006). Rostlinná potrava je tedy přirozenou součástí jídelníčku vlků (a tedy i psů), ale pouze v malém množství.

Předci dnešních plemen psů byli masožravci, kteří se díky přizpůsobivému metabolismu mohli vyrovnat s obdobími hojnosti i nedostatku. Tento způsob metabolismu je stále funkční i u dnešních psů. Komerční krmiva pro psy se liší od jídelníčku jejich předků, a je jen otázkou, zda aktuální živinové požadavky odpovídají potřebám psů a jejich metabolismu, který je do značné míry podobný s jejich volně žijícími předky.

V dalších dílech série se podíváme na potřebu živin, vitamínů, minerálů, stopových prvků, skladbu krmné dávky a také výhody/nevýhody jednotlivých způsobů krmení (granule vs. barf).

Literatura:

  • Bosch, G. a kol. (2015): Dietary nutrient profiles of wild wolves: insights for optimal dog nutrition? British Journal of Nutrition. 113. S40-S54.
  • Fascetti, A.J. a Delaney, S.J. (2012): Applied Veterinary Clinical Nutrition. Wiley-Blackwell. ISBN: 978-0-813-80657-0.
  • Stahler a kol. (2006): Foraging and feeding ekology of the gray wolf (Canis lupus): lessons from Yellowstone National Park, Wyoming, USA. The Journal of Nutrition. S1923-s1926

 

NUTRIN Canine

Krmivo NUTRIN Canine Barf Balancer je speciální doplňkové krmivo pokrývající veškeré nutriční požadavky dospělých psů krmených masem. Neobsahuje maso, obiloviny, konzervanty, umělá barviva, zvýrazňovače chuti, sóju ani palmový olej. Bylo vyvinuto speciálně za účelem dosažení vyvážené stravy psa při barfování neboli metodě krmení psů syrovou potravou (syrové maso, vnitřnosti, kosti, ovoce, zelenina, oleje, byliny atd.).

www.nutrin.cz/canine/

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: