Základní typy bezudidlového uzdění

23. 04. 2010 05:00

Obrázky: 5

Autor: Katka Lipinská Rubrika: Výstroj jezdce a koně Počet přečtení: 40599 Počet komentářů: 22 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Pro ty z vás, kteří podobně jako já o bezudidlovém uzdění uvažují, jsem připravila malý přehled různých typů. Nečekejte vyčerpávající informace, ale spíše stručný „rozcestník" s neumělými malůvkami.

Pro bezudidlové uzdění platí, že kromě typu je nesmírně důležité i provedení. Stejně jako třeba jednou lomené udidlo může být různě ostré, i nánosníky, které v bezudidlovém uzdění udidlo částečně nahrazují (ovšem ve spojení s dalšími částmi dle typu uzdění), mohou být dle použitého materiálu a tloušťky různě ostré.

Nelze říci, že jen to, že kůň nemá udidlo, zaručuje jeho komfort. Kůže koutků a jazyka obsahuje mnohem více nervových zakončení, takže lze předpokládat, že působení na nos bude snášeno lépe a mít menší potenciál působit koni diskomfort, ale přesto i bezudidlovým uzděním lze působit necitlivě a koni ubližovat. Některé typy mohou být vysloveně ostré. Týká se to především mechanického hakamore, které mívá i nánosník vyztužený kovem. Záleží především na materiálu, z něhož je nánosník vyroben, a na jeho šířce. Nejbezpečnější je širší nánosník z měkké kůže, která může být vypodložená nebo obalená. Provaz nebo syrová kůže (v případě bosalu) je ostřejší. I tenká provazová ohlávka může působit vcelku ostře.

Kromě šíře a materiálu nánosníku záleží i na jeho umístění. V zásadě nesmí být tak vysoko, aby při zatažení narážel do lícního hřebenu jařmové kosti (lidově řečeno toho kostěného výstupku pod okem koně). Nesmí být ani tak nízko, aby omezoval dýchání. Tedy ne níže než cca čtyři prsty nad horním okrajem nozder, kde začínají měkké tkáně. Mezi těmito dvěma liniemi máme slušné rozmezí. Čím výše na něm nánosník je, tím slabší a tedy i méně nepříjemné je jeho působení na koně.

Necháváte-li si šít toto uzdění na míru sedlářem, který jej běžně nedělá, nenechávejte to náhodě a posbírejte rozumy ohledně tloušťky a materiálu od zkušenějších. Vyhnete se tak odření a dalším problémům, které s sebou může špatná volba nést (například řezání nebo popotahování nánosníku, u bezudidlovky třeba i špatnému prokluzování otěže kroužky, apod.). U bezudidlového uzdění je absolutně nutné, aby koni padlo. Jelikož se působí na nánosník, pokud nesedí, může se na hlavě posouvat nebo přetáčet. Těžko pak dávat jemné signály, navíc riskujete odření koně nebo u některých typů i možné zasažení oka lícnicí.

Bezudidlová uzdečkaBezudidlová uzdečka - jedná se o poměrně nedávný vynález dr. Cooka. Měla by poskytovat maximální bezpečí jezdci a zároveň pohodlí koni. Otěž vede kroužkem nánosníku křížem pod žuchvou nahoru do nátylníku. Při zatažení jedné otěže kůň cítí tlak na stejnostranné straně nosu a opačné straně týlu. Mimoto kříž působí i zespodu křížem na spodní čelist. Je potřeba dobře zvolit materiál a šířku řemínků (raději širší, v žádném případě ne provázek), aby uzdečka koně netlačila nebo neodřela. Nevýhodou tohoto uzdění je, že otěže, které prokluzují kroužky, se po uvolnění tlaku neuvolní ihned, ale s určitou, byť malou, prodlevou. Záleží na použitém materiálu a velikosti kroužků, větší kroužek je vhodnější.

Bezudidlová uzdečka není určena pro ježdění na stálém přilnutí, je hlavně bezpečnou alternativou pro vyjížďky. Je potřeba koně na její působení nejprve navyknout a naučit jej požadovaným reakcím. Zpočátku bude dost možná zmaten, ale přeučení nebývá obtížné a postačí jen několik krátkých lekcí. Cook dokonce ve své nejnovější práci tvrdí, že u čtyř koní, kteří ze zúčastnili experimentu, bylo vidět zlepšení v uvolněnosti, chodech a reakcích na zádrže okamžitě po výměně uzdečky. Osobně jsem k tomuto mírně skeptická, domnívám se, že kůň nové působení musí pochopit. Přestože kůň nemá udidlo, díky kladkovému efektu je zapotřebí poměrně málo síly, aby kůň hlavu otočil. Podle svědectví uživatelů BB (i samotného Cooka) lze proto i koně pullera zastavit snáze a bezpečněji než na udidle. Při zatažení za obě otěže kůň cítí tlak na nos, týl a spodní čelist, což vede k přiuzdění. Pro přiježďování a jízdárenskou práci se ale doporučuje spíše sidepull. Není ale bez zajímavosti, že Jezdecká federace Spojených států obdržela návrh (od organizace International Society for Equitation Science), aby byly povoleny bezudidlové uzdečky v drezurních soutěžích. Myslíte, že to projde? :-)

První, co mě zarazilo, když jsem bezudidlovku poprvé viděla „v akci", bylo, že při zatažení za otěž(e), se nánosník (logicky) má snahu trochu popotahovat nahoru a lícnice se vyboulují. Nicméně nezdálo se, že by to koni vadilo a ani se neodíral. Zkušenější mi vysvětlili, že záleží na materiálu, z něhož je nánosník vyroben. Kůže nemusí být tvrdá, ale měl by být co nejširší. Osvědčil se prý stejný zpevněný materiál, jako se používá na čelenky. Zajímavý nápad je také nánosník obalit.

Co se reakce koně týče (jednalo se o mladého hobby koníka), zpočátku byla trochu nejistá, ale pochopil rychle. Sympatické mi bylo, že když se něčeho lekl a popoběhl, po napnutí otěží zareagoval automaticky na tlak snížením hlavy a „zaklapnutím" ve vazu. Pokud zbrzdíte koně po leknutí otěžemi, vedoucími k udidlu, většina mladých koní má sklony právě opačné, tedy vyhnout se působení udidla vyvrácením hlavy. Z toho pohledu mi bezudidlovka připadá velmi vhodná u mladého koně pro výuku správné reakce na zádrž. Přesto mně osobně byl na přiježďovací práci bližší sidepull. Možná proto, že mechanismus působení je podobnější udidlu.

SidepullSidepull - je-li z měkké kůže, jedná se o velmi jemné bezudidlové uzdění. Otěže jsou ze stran zapnuté do nánosníku, takže působení je jednoznačné a uvolnění okamžité. Ovládání koně na sidepullu je asi nejpodobnější ovládání s udidlem a koně při přechodu nemívají problémy. Umožňuje i stálé přilnutí a stranové ohýbání, snadno se dá střídat s udidlem. Je to asi nejvhodnější uzdění pro přiježďování a výcvik mladého koně, protože okamžitá úleva od tlaku při správné reakci je klíčová. Do terénu je ale vhodný již spíše pro koně přiježděné a zkušené. Postrádá bezpečnost bezudidlové uzdečky, pokud se kůň rozhodne odejít rychleji, než se nám hodí, nebo se něčeho lekne. Z tohoto důvodu se někdy místo nánosníku používá docela ostrý provaz.

Stejně jako u bezudidlovky, je velmi důležité, aby sidepull koni skutečně padl. Tím že otěže působí na nánosník, pokud nesedí, může se zejména při stranovém působení uzdečka přetáčet, lícnice se mohou dostávat až k oku koně a hrozí odření a poranění. Znepřesnění pomůcek a celkové nepohodlí koně je pak vcelku jasné. U dobře padnoucího sidepullu jsem ale podobné tendence nepozorovala. Existuje i varianta s fixačním řemínkem pod žuchvou, ta je na hlavě ještě stabilnější.

Osobně jsem si sidepull krátce vyzkoušela na dvou různých koních. Ten první byl klidný, nepříliš přiježděný chladnokrevník, druhý „normálně" přiježděný teplokrevník, který měl na udidle velké problémy. U toho prvního jsem konstatovala, že jezdec má velkou odvahu, protože dle mého názoru neměl nad koněm prakticky žádnou kontrolu a kůň uzdění naprosto nerespektoval. Nicméně oba byli spokojeni, protože kůň byl naštěstí opravdu „salámista". U druhého koně jsem sidepullu přišla na chuť. Vyzkoušela jsem si práci na jízdárně ve všech chodech, při přechodech, malých kruzích i práci na dvou stopách. Nemusela jsem vyvinout ani o gram více síly než při ježdění s udidlem, ale nezaznamenala jsem ani náznak protestu koně (což v tomto konkrétním případě bylo vcelku neobvyklé). Ani chození na otěži nebyl problém. Hra prstů, kterou jezdci často používají, aby koně na udidle přivedli na otěž, při sidepullu nebyla potřeba, ale ohýbání, stranová práce a přistavování k ruce to zajistila také.

BosalBosal (nebo také pravé či klasické hakamore) - je to vlastně nánosník (v původním provedení spíše smyčka) z kulaté syrové kůže (rawhide), do něhož jsou v uzlu pod bradou koně zavázané westernové otěže (mecate). Někdy se rozlišuje mezi názvy bosal, čímž se myslí ohlávka (či nánosník), a pravé hakamore, což je bosal spolu s mecate. Aby byl bosal na hlavě stabilní, měl by být součástí uzdečky, tedy mít čelenku a tzv. fiador, což je spojka od bosalu (pod žuchvou), vedoucí k nátylníků, která zabraňuje, aby se bosal při pohybu na hlavě houpal a tím koni narážel do nosní kosti. Používá se zpravidla ve westernovém ježdění. Uzel je těžký, takže když jezdec sáhne do otěží, kůň to dobře cítí. Ostrost bosalu záleží na tloušťce a typu materiálu nánosníku (tradiční rowhide bývá opletená, jsou k vidění i bosaly z provazu). Je-li úzký a tvrdý, dokáže koni působit bolest a je poměrně efektivním „brzdicím" nástrojem. Pro běžné, „anglické" ježdění to není příliš vhodné uzdění, nemůžete působit pouze jednou otěží do strany a rozdělit pomůcky. Přesto se dá kůň poměrně dobře vést a zatáčet prostřednictvím neck reiningu. Ve westernovém výcviku se někdy používá v kombinaci s pákou.

Osobní zkušeností posloužit nemohu.

Mechanické hakamoreMechanické hakamore - nejběžnější bezudidlové uzdění, které bývalo vidět i v minulosti na parkurových koních. Zpravidla u těch, kteří měli nějaký problém s udidlem a nešli moc řídit jinak. Poznáte jej na první pohled podle dlouhých nerezových ramen, ne nepodobných pákovému uzdění. Funguje (na rozdíl od klasického hakamore, tj. bosalu) i na stejném principu. Nánosník bývá zpravidla vyztužen kovem. Vezmeme-li za otěže, zapnuté do ramen, zapůsobíme na nos koně pákovým efektem. Čím delší a svislejší ramena, tím silnější působení. Jedná se o velmi ostré udělátko, které může koni ublížit, proto by mělo být jeho použití velmi dobře zváženo. Na rozdíl od předchozích typů není vhodné pro jezdce, motivované snahou o maximální komfort koně a jemnost.

Osobní zkušeností posloužit nemohu.

 

 

 

LG bridleLG bridle - málo známé uzdění, působící na podobném principu jako mechanické hakamore, ale mělo by být jemnější. Namísto ramen jsou na nánosníku kroužky, rozdělené na šestiny, do nichž jsou zapnuty otěže. Když se za otěže zatáhne, kroužek se pootočí, čímž sevře nos. Nánosník je obyčejný kožený řemínek bez kovu. Nevýhodou tohoto typu uzdění je, že při pootáčení kroužků se hýbe i lícnice, takže často koně odírá.

Osobní zkušeností posloužit nemohu.

Stájová ohlávka - přestože se pořád najde dost jezdců, kteří na stájovce občas jezdí, není to způsob bezpečný ani hodný následování. Stájovka není designovaná na ježdění, snadno se na hlavě posouvá nebo přetočí, takže dojde-li k nebezpečné situaci, můžete nad koněm ztratit kontrolu. Při posunu navíc může koně odřít. O přesnosti pomůcek se už vůbec nedá hovořit.

Provazová ohlávka (parelka) - parelka je značně ostřejší, „řezavější" než obyčejná ohlávka, navíc je „vylepšená" uzlíky, takže ji kůň cítí výrazněji a nemusí to být jen příjemně. Najde se mnoho lidí, kteří na ní jezdí a nedají na ni dopustit. Je pravda, že ve srovnání s měkkou stájovkou, je její účinek citelnější a je-li padnoucí, i přesnější. Aby pasovala je pravděpodobně to nejdůležitější. Musí na hlavě sedět co nejpřesněji a nesmí se přetáčet. Pokud tomu tak není (což bývá dost často), platí pro ni stejná rizika jako pro obyčejnou stájovku - není na hlavě stabilní, může koně odřít a pokud se při nějakém nepovedeném manévru přetočí, uzlíky mohou zranit oko. Nehodí se k ježdění na stálém přilnutí, protože provaz, z něhož je vyrobena, je poměrně úzký a jeho tlak je koni nepříjemný. „Otěže" je možné připnout buďto po stranách do nánosníku (pak působí podobně jako sidepull) nebo do uzlu pod bradou (pak je podobná spíše bosalu).

Na provazovce, stejně jako na normální stájovce jsem párkrát na koni vyjela. Nebyl problém s ovládáním oře, ani zastavováním (jednalo se o mého hodného a přiježděného valacha), ale nestabilitu a tendenci k pootáčení se jsem cítila u obojího a příliš příjemné mi to nebylo. Raději jsem absolvovala vyjížďku „za přezku" bez zvláštních požadavků a je pravda, že v takovém případě jsme s koněm byli spokojeni oba. Možná jsem ale jen neměla ideálně padnoucí provazovku. A asi ještě stojí za zmínku, že na provazovce jsem u valacha pozorovala značnou tendenci „balit" hlavu při zatažení za otěže. Že by uzlíky působily na akupresurní body? :-) Vážnější drezurní práci si na ohlávce příliš představit nedovedu, na tu si myslím, že opravdu není stavěná a je mnohem vhodnější použít padnoucí sidepull.

Provaz kolem krku.... I když to vypadá nejefektněji a kůň zdánlivě není ovládán ničím, není to tak úplně pravda. V místě, kde provaz leží na těle koně, prochází těsně pod kůží dýchací trubice, chráněná pouze chrupavčitými prstenci, ne kostí. Zatáhneme-li za provaz, který na ní leží, vyvolá to v koni velmi nepříjemný pocit ohrožení. Předpokládám, že je to podobné, jako když si sami zatlačíme na ohryzek. Už velmi malý tlak stačí k vyvolání nepříjemného pocitu, byť k opravdovému ohrožení je daleko. Provaz kolem krku neslouží k předávání signálů, ty musí obstarat sed jezdce (takže takto může jezdit skutečně jen vyspělý jezdec na přiježděném koni), ale může být dobrým prostředkem, jak koně upozornit, pokud se rozhodne nebrat ohledy na naši vůli.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Mufik.001

    bezudidlovka

    08:29 - 23. 04. 2010

    Bitless bridle-nebo jak vy pisete bezudidlova uzdecka je opravdu uzasna vec-pouzivam ji na sveho konika a reakce na ni jsou opravdu skvele,konik s prechodem na bezudidlovku nemel zadny problem vypadal spokojene :-) dokonce na ni i skaceme-takze muzu jen doporuci

  • 2. čokoláda

    bezudidlovka

    09:48 - 23. 04. 2010

    rovněž jsem s ní velice spokojená chodim na ní i parkury a není problém

  • 3. Katka K.

    BB dotaz

    10:11 - 23. 04. 2010

    A jezdite na stalem prilnuti? Co vim, tak se to na jednu stranu moc nedoporucuje a pry maji kone sklony pri delsi praci na otezi zalezat za otez, na druhou stranu, kdyz ji chteji povolit do drezur, tak to asi nebude tak zle... nevim, jakou mate zkusenost?

  • 4. blanka

    BB

    10:23 - 23. 04. 2010

    To jsem se právě chtěla zeptat - proč by neměla být vhodná na stálé přilnutí?
    Že kůň zalézá za otěž asi nebude problém uždění:)

  • 5. Katka K.

    Stale prilnuti

    10:49 - 23. 04. 2010

    Pry ten staly tah na nos a stazeni pod zuchvou kone otupuje a kone maji sklony od neho utikat, vic nez od udidla. To jsou reference z anglickych diskuzi lidi, co na ni jezdi, ze na staly kontakt preferuji sidepull a BB spise na vyjizdky. Nevim zda to nemuze byt kvuli te prodleve pri uvolneni, tim padem vlastne kone vcas neodmenis za spravnou reakci a on jde tudiz hloubeji... "vedecke" vysvetleni k tomuto nemam, Cook o tom nic nepise, ale ten obecne nepise zadne negativum, takze nevim, nakolik ho brat uplne vazne.
    Mne osobne taky pripada,z e pokud je ten kontakt jemny, nemel by byt problem, ale muj nazor v tomhle nema zadnou vahu.

  • 6. katia

    Proč ne???

    10:56 - 23. 04. 2010

    Reaguje na 4.

    Přilnutí... na bezudidlovce, na provazové ohlávce... proč ne??? Zalézání za otěž ani ostrost ohlávky nejsou problémy způsobené tím daným užděním ale rukou koně... V čem je horší uzlík na relativně pevné, méně citlivé části, než udidlo působící na měkké tkáně dásní a jazyka? Sama chodím a trénuji pod kvalitními trenéry (drezurními... M.Schimack, Z. Schrammová nebo pan P. Sedláček) a jezdím při tréninku na ohlávkách...na PŘILNUTÍ

  • 7. katia

    Proč ne??? Pokračování...

    10:59 - 23. 04. 2010

    Reaguje na 6.

    Omylem jsem to odeslala dříve než dopsala.
    a žádný z trenérů s tím neměli problé. Koně chodí naprosto ochotně... rozhodně váha otěží co mám v ruce je velice minimální ... prostě přilnutí... jemné přilnutí... Ohlávka, udidlo, BB i obrovská páka umí být jemná v jemných rukou... ;-)

  • 8. Romualdo

    parelka

    13:26 - 23. 04. 2010

    Přidám trošku do mlýna. Na parelku opravdu nedám dopustit - poté, co jsem zažila pár neovladatelných koní na udidle(kde byl problém především s výchovou) a poté čuchla k ježdění na parelce spojené s výchovou dle NHS, jsem velkým zastáncem. Kobylka nejen že byla po celou dobu práce uvolněná, šla s vyklenutým hřbetem, došlapovala do stopy bez nějakého šíleného pobízení, se s níženou hlavou, ale navíc ji to bavilo. Dělala cviky velice ochotně, předvídala, byly jsme sehrané. Samozřejmě to bylo spíš o přístupu k celkovému výcviku a výchově, než o tom, že jsme na ní dali "svatou parelku" ale při správném používání všech pomůcek a důkladné přípravě, by se nemělo stát, že se ohlávka přetočí. Řekla bych, že je to bezpečnější než udidlo - díky přípravě, která bývá pro jistotu, kterou jezdci v udidle mají, často dost zanedbávána. Pokud se tedy parelka přetočí, je to známkou toho, že bylo neúměrně taháno za otěž a bylo by vhodné vrátit se o krok zpět k přípravě. S kobylkou jsme jezdili na velmi jemném kontaktu, v rukou jsem měla velice jemný tlak. Parelka je výborný nástroj k přezkoušení poslušnosti na pomůcky koně a umu jezdce, zda používá všechno správně. Pokud někdosedne na koně, hodí na něj parelku a myslí si, že si vyjede, je to poměrně velký hazard nejen se zrdravím koně,ale i s jeho vlastním. Zranění typu zranění oka stejně jako sedření nosu od provazu je pak klidně možné. Ostatně jaku u každého uždění, které se použije nesprávně.

  • 9. lizbeth

    Re:kontakt

    08:52 - 25. 04. 2010

    doporučil by prosím kontaqkt na kvalitního výrobce BB? jde mi o kvalitu kůže a zkušenosti se šitím BB,díky moc:-)

  • 10. Katka K.

    Re: kontakt

    13:42 - 25. 04. 2010

    Uz to bylo v diskuzi k minulemu dilu - sedlarstvi Vogeltanz u Kdyne a sedlarstvi Max Haken v Praze v Tynske. Osobne se mi trochu vic libila ta prvni, ale jen na fotkach, v ruce jsem ji nemela. Ale ma pevnejsi nanosnik.

  • 11. ayleen

    Vylepsena BB?

    01:44 - 07. 07. 2010

    Pri hladani, kde by som si mohla BB objednat som nasla vylepsenu BB. Ci je to ozaj lepsie ako Cookova varianta osobne neposudit, zatial nevlasnim ani jednu z nich. Tato novsia BB je zabezpecena prosi posuvaniu a prekrizeniu remenov pod zuchvami, co mi pride dost prakticke.

    Osobne mam skusenosti iba s parelkou. Na pracu zo zeme mi pride super. S jazdenim nemam dobre skusenosti. Na koni sa mi posuvala pri kazdom posobeni iba jednou otazou a tym davala konikovi nejednoznacne signaly. Takze v momente, ked som uz ozaj potrebovala zabocit som bola vdacna za ohradu jazdiarni. A zastavovania bolo tiez na dobrej voly kona.

  • 12. Winner

    Bezudidlová uzdečk

    06:28 - 17. 07. 2010

    Reaguje na 1.

    A ovláda sa tá Bezudidlová uzdečka lachšie ako klasická uzda?

  • 13. Winner

    Dakujem

    06:34 - 17. 07. 2010

    Dakujem ti veľmi pekne za informáciu.Ahoj!!!

  • 14. Viktória Kóňová

    Pretáčanie povrazovej ohlávky

    10:04 - 18. 10. 2010

    Len by som chcela poznamenať, že komu sa pri jazdení na hlave koňa parellka prevracia, tomu v žiadnom prípade nepatria do rúk oťaže od ničoho iného (ostrejšie typy bezzubadlového uzdenia alebo tobož zubadlo) - pretože to je zjavný dôkaz toho, že človek koňa ohýba/otáča len vnútornou oťažou - a to je samozrejme nesprávne. Ja osobne by som jazdcovi, ktorému sa ešte parellka pretáča, nič iné do rúk nedala, kým sa nenaučí zaobchádzať najprv s ohlávkou.

  • 15. SYNDEY

    tupý koník

    16:34 - 12. 12. 2010

    Dobrý den, mám na vás otázku. Mám 5ti letého koníka, kterého jsem již koupila obsedleho.Je obsedly od jaraa. konk mi ale nerespektuje žádné udidlo, to jsem zkoušela od njejemnějších a skončila jsem u sněhuláka(nyní jezdím na dvakrát lomené olive s mosazným článkem). Přemýšlím o bezudidlovém ježdění. Jaký typ by jste mi doporučili? byla ybch ráda za jakékoliv názory na aloibaf@seznam.cz děkuji moc. Nemám s tímto užděnám žádné zkušnosti a v okolí také nikoho neznám...

  • 16. Katka K.

    2 Syndey

    19:09 - 12. 12. 2010

    Dobry den, respektu k udidlu se kun musi naucit - viz jeden dil z navazujiciho miniserialu Aby udidlo zbytecne nebolelo, kde to velmi dobre popisuje Andrew McLean. Bezudidlove uzdeni je ale dobry napad. Tezko se radi, kdyz netusim nic o tom, jak se konik chova, v zasade lze rici, ze BB je bezpecnejsi do terenu a lze jim kone bezpecneji ovladat a brzdit. Sidepull je vhodny na bezproblemoveho kone na jizdarenskou praci - rychleji se na nem uvolni tlak. V zasade, pokud si nejste jista ovladatelnosti kone, BB je bezpecnejsi, idealni je ale to vyzkouset.

  • 17. Hella

    trenér na BB

    13:14 - 15. 05. 2011

    Dobrý den, hledám někoho kdo by mi pomohl s tréninkem na BB, neznáte někdo někoho takového kdo na tomto tipu uzdění trénuje?

  • 18. erchies

    Hackamore

    16:26 - 08. 08. 2011

    Zajímalo by mě jestli máte někdo zkušenosti s koženým hackamore vypodloženým umělým beránkem? Kamarádka si ho pořídila a je s ním spokojená. Po přečtení článku si nejsem jistá jestli není pro mne přílis ostré. Jezdím jen rekreačně, ale potřebuju jistotu že toho našeho valáška zastavím :-)

  • 19. Nikola Krtičková

    Parelka

    21:20 - 12. 08. 2011

    prosim vás nevíte někdo jestli mi povolí na parelce startovat na oficiálních závodech...??? Napište mi popř. na email:Nikola.krtickova@centrum.cz ...Děkuji...:)

  • 20. Hella

    pro Niky648

    18:13 - 23. 08. 2011

    Reaguje na 19.

    Ne na parelce na ofikách startovat nemůžeš. Pokud chceš vyrazit na ofika bez udiddla tak můžeš mít hackamore nebo bitless bridle a jen na parkurech. V drezůrních pravidlech jsem na to už dřív koukala a nenašla jsem tam o ježdění bez udidla nic (je možné že jsem to přehlédla), ale mám pocit že jsem někoho s hackamore na ofi drezůrách viděla.

  • 21. Aduska

    Parelka a dál...

    11:15 - 07. 02. 2015

    Dobrý den, chtěla bych se s vámi podělit o mé bezudidlové zkušenosti. Mám letos osmiletého valáška, sama jsem teprve patnáctiletá, odjezdili jsme jednu drezurní a jednu parkurovou sezónu, dokonce jeden minicross, vše na dvakrát lomeném tlustém udidle a v hobby úrovni. Z nedostatku ambicí jsme závodit přestali, jen jsme trénovali, ať si vlastně rozumíme, protože komunikace mebzi námi byla nulová, když jsem se ke koni dostala na zemi (v boxe, vodění), absolutně mě nerespektoval, kousal, byl protivný. Trénovali jsme základní drezuru, protože jsem se rozhodla začít od začátku, a jezdili jsme na vyjížďky. Postupně jsem se více a více těšila z vyjížděk než z tréninků, až jsme trénovat úplně přestali. jezdili jsme ven, v sedle a na uzdečce. Teprve venku jsem začala koně opravdu vnímat, soustředila jsem se jen na něj a naučila se ho ovládat nohama, přišla jsem na to, že je velmi ochotný, citlivý na sed i na ruku, když se použije správně. Nakonec jsem lítala po lese na úplně volné otěži a beze strachu, že bych koníka nezastavila. Což ve mě vyvolalo úvahu, jestli udidlo vůbec potřebuji. Přesedlala jsem na parelku, zpočátku velmi nejistě, ale otrkala jsem se, Iwánek neměl od začátku problém. Musím přiznat že jsem na začátku chodila s tak krátkými otěžemi, že měl kůn nánosník až pod očima a dnes už vím že to nebylo dobře. každopádně se mi toto podařilo naučit. Po určité době mi začalo překážet i sedlo, ale protože jsem si nebyla na parelce ještě tolik jistá, nasadila jsem uzdečku a bez sedla vyrazila do přírody. Nějakou dobu jsem střídlala sedlo-parelka a uzdečka-bez sedla, až jsem jednoho dne ze sedlovny odnesla jen parelku, přemluvila koňě ať postojí u vlečky, ze které dodnes nasedám a vyrazila ven. od té doby nejezdím jinak, nemám problém koně zastavit, někam dostat, i když se bojí, dokonce můžu projíždět po lese srnčími pěšinkami, na které se ostatní jezdci nedostanou, protože jim překáží sedlo.
    Nicméně jsme si pořád nerozuměli ze země, takže jsem se dala do studování přeučování koně, přečetla Lonžování paní Švehlové, nasadila parelku a začala Iwana tahat po kolbišti kolem dokola, ohmatávat ho bičíkem, šustit kolem igelitem, čistit ho uprostřed dvora, mávat kolem něj deštníkem. Všechno zvládl, naučil se mě respektovat a přitom se nebát, v boxe už po mě nejede zubama, a když to zkusí, už to dokážu poznat. V komunikaci ze země jsme se dostali až k vysílání na kruh, kde ještě máme trochu problémy s klusáním, protože mám lenocha, kterého klusat dokolečka prostě nebaví, sklopí uši, kývne hlavou, otočí se čelem ke mě a zůstane stát. Ale už to dělá čím dál méně, to docvičíme.
    No, a ktomuto článku jsem se dostala, protože už Iwánkovi nechci cpát do pusy kus kovu, to není přirozené, navíc když si zvykl tak pěkně chodit na parelce (když má náladu, chodí celou půlhodinku co si s ním hraju s hlavou krásně dopředu a dolů). Ale chtěla bych se zase o kousek víc dostat k drezurní práci. Zatím teda k tomu lonžování. A to není na parelce možné, protože potřebuji působit na dvě strany, ne na jeden uzel pod nosem. Takže jdu koupit sidepull, jestli vás teda nenapadá něco vhodnějšího?
    Děkuji mnohokrát, Adéla (& Iwánek)

  • 22. Filip Tesař

    Ještě jeden typ

    16:49 - 07. 02. 2015

    Čistě pro doplnění výčtu, ne jako příklad k následování, ještě se dá jezdit na jednoduchý ohlávce s otěží v jednom kuse, která se stahuje očkem pod bradou (tj. jediná otěž - neck reining).

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: