Vzhůru do boje! - španělský pozdrav a polka

8. 01. 2018 06:00

Obrázky: 14

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Teorie ježdění Počet přečtení: 3629 Počet komentářů: 15 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Španělský pozdrav a polka jsou lekce, které vás nejen báječně zaměstnají, když nebude počasí k tomu, abyste svého koně nasedlali, ale jsou i efektivní metodou, jak koně připravit na španělský krok. Jdeme na to!

Klasické cirkusové lekce jsou bohužel často vnímány jako zpopularizovaná a „ne příliš hodnotná záležitost“ a sportovním jezdeckým světem nejsou obvykle pozitivně přijímány. Musíme si ale uvědomit, že jak cirkusové lekce, tak i moderní jezdecký sport mají společné kořeny, které vychází z původního vojenského jezdectví. I autor nejstaršího evropského hipologického textu Xenofón výcvik některých těchto lekcí ve svých spisech zmiňuje. Moderní cirkus tedy pouze oprášil staré pozapomenuté výcvikové postupy a vynesl je „na světlo“ boží v jiném kontextu a v jiných souvislostech. Za to, že tyto postupy byly do dnešní doby dochovány, můžeme poděkovat velkým cirkusovým rodinám Evropy.

Moderní teorie jezdectví se vyvinuly z tradic vojenského jezdectví v období po druhé světové válce a téměř všechny cviky, které se ve vojenském jezdectví „cirkusových lekcí“ dotýkaly, do nich nebyly zakomponovány. Jedinou výjimku tvoří „cirkusový tanec koní“ ‒ piafa, která byla a je základem všech nadzemních škol. Piafa v moderním jezdectví přetrvala, jiné cirkusové cviky ne. To ale neznamená, že na ně je nutně třeba pohlížet skrz prsty. Nebojte se tedy experimentovat, nebojte se odsouzení a pokuste se přispět k zachování nehmotného kulturního dědictví naší Evropy! :)

O „cirkusových lekcích“ jsme si mnohé již řekli, přesto si ale neodpustím ještě jeden „krátký úvod“, V minulém článku věnovaném pokloně jsem uvedla pro snazší pochopení lekce klasický způsob výcviku, který se tradičně po celá staletí provádí za pomoci lonží. Ráda bych ještě reagovala na komentář k textu o pokloně. Jestliže chcete se svými koňmi cvičit cirkusové lekce, je opravdu bezpodmínečně nutné, aby kůň měl zvládnutý základní výcvik ze země a byl plně ovladatelný. Musí respektovat váš osobní prostor, musí umět stát, a to za všech okolností, nesmí hrabat, kopat po cvičiteli, popocházet bez vašeho povelu či signálu a musí vám a pomůckám, které používáte, plně důvěřovat. Nelze učit španělský pozdrav koně, který má panický strach z biče, nelze učit koně, který má strach z dotyku lonže na končetině, klasické pokloně. Jak svého koně do tohoto stavu dovedete, je kapitola od základů jiná.

Platí ale, že vše, co koně při cirkusových lekcích naučíte, má svůj význam a svůj smysl. Nejde jen o gymnastikování, koordinaci pohybu či výsledný efekt. Celý proces učení je velmi významný! Podporuje důvěru, rozvíjí vztah mezi koněm a cvičitelem, zlepšuje ochotu koně nechat sebou bez odporu manipulovat za různých situací. Kůň musí být schopen se koncentrovat a „přemýšlet“. A to je bonus těchto lekcí, je to něco, co je užitečné bez ohledu na konečný či možný výsledek.

Jestliže naučíte koně, aby akceptoval zvednutí nohy za pomoci lonže, připravujete ho nejen na cvik poklony, ale i na různé události, které ho mohou v průběhu času potkat či ohrozit. Z vlastní praxe vím, jak významné může být, když kůň dokáže na povel zastavit a stát a nepanikaří, pokud něco omezí pohyb jeho končetin. Pro příklad ‒ před pár lety se můj hřebec zachytil do smyčky z ocelového drátu. Byli jsme v lese a ve skupině několika jemu neznámých koní. Na povel ale zůstal stát, na omezení drátem nereagoval a počkal, než „lonž“ odstraním. Jednalo se o koně velmi temperamentního a snadno vznětlivého, pokud by neznal tuto situaci z jiné souvislosti, nechci domýšlet, co vše se mohlo stát.

Ale nemusí jít vždy o tak výjimečnou situaci. S koněm můžeme potřebovat manipulovat za pomoci lonží v mnoha běžnějších situacích. Zavalením se v boxu počínaje, přes manipulaci po veterinárním zákroku až po nutnost vyproštění při tragické nehodě. Vždy je výhodnější, je-li kůň na takovou možnost připraven, než když se stresuje z neobvyklé situace! Se svým koněm můžete cvičit, co jen chcete a jak jen chcete, pokud jednáte promyšleně, korektně a nepoužíváte hrubou sílu.

Dnes se budeme věnovat cvikům španělský pozdrav a polka. Oba tyto cviky jsou nejen skvělou alternativou k běžným jezdeckým lekcím, ale i vhodnou metodou, jak dovést koně do korektně provedeného cviku španělský krok. Nelze ale tvrdit, že bez zvládnutého španělského pozdravu či polky nelze cvičit španělský krok, jen je to snazší a rychleji pochopitelná cesta k úspěchu. Všechny tři tyto cviky, tedy španělský pozdrav, polka a španělský krok, můžete začít trénovat, i když nejste zkušený profesionál. Ani zdaleka se nejedná o tak obtížný cvik, jako je například vzpínání nebo lehnutí koně na povel. A tedy i riziko, že svou chybou svému koni psychicky či fyzicky uškodíte, je výrazně menší, než u výše uvedených lekcí pro pokročilé.

Španělský pozdrav

Při španělském pozdravu má kůň na povel zvednout přední nohu do horizontální polohy a „pozdravit“, aniž by končetinou hrabal. Noha by měla být „statická“ a měla by v horizontální poloze několik vteřin setrvat. Zvednutí přední nohy na povel je první fází pro následnou výuku polky a španělského kroku. Pokud chcete přes španělský pozdrav dojít ke korektně provedenému španělskému kroku, doporučuji necvičit tento cvik dlouho a vždy ho začlenit do práce tak, aby z něj kůň brzy „vykročil kupředu“. V opačném případě byste později s pohybem kupředu mohli mít problém a kůň by si mohl vytvořit/zafixovat pohybové nepravidelnosti či chyby taktu.

První fáze. Zvedni nohu!

Tato fáze výcviku nemá pro koně žádný významný fyziologický přínos, ale zlepšuje rovnováhu, kterou bude kůň potřebovat, až začne pracovat na španělském kroku, pro nějž je dobrá rovnováha velmi důležitá. Mnoho koní dokonce nemá fyzické dispozice pro korektní španělský krok, což při výcviku španělského pozdravu často odhalíme. Ale o tom až později.

V úvodu se postavíme na tu stranu koně, na níž chceme zvednout nohu. Zkontrolujte, zda na noze, kterou chcete zvednout, nestojí kůň plnou vahou. Pokud ano, lehkým tlakem na plec jeho těžiště přesuňte na opačnou přední končetinu. Následně klepněte tušírkou (spíše polechtejte, než švihněte!) na nohu a pokud kůň nohu zvedne, nadšeně ho odměňte. Přesné místo, kde má bič působit, je detektivní příběh. Metodou pokus omyl musíte najít místo, kde kůň na dotyk nejlépe reaguje.

Pozor. Kůň by měl pouze zvednout nohu, ne udělat krok. Tuto reakci koně neodměňujeme a ignorujeme. Cvičení opakujeme. Pokud máme koně s temperamentem lenochoda, můžeme si pomoci tak, že volnou rukou v místě, kde působíme tušírkou, koni zvedneme nohu jako při čištění kopyt tak, aby si kůň mohl vytvořit „odkaz pro učení“.

Jako hlasový povel se obvykle používá „noha“, ale samozřejmě na vás je, zda to bude bačkora anebo třešeň. Podstatné je, aby se povel nikdy neměnil a byl správným způsobem načasován. Cvičíme postupně na všech čtyřech končetinách.

Druhá fáze. Dolů nohu!

Když kůň na povel a dotyk zvedne všechny čtyři končetiny vždy a bez odporu, začneme pracovat na tom, aby kůň držel nohu zvednutou. Toho se snažíme docílit tak, že jakmile kůň nohu zvedne, podržíme na ní přiložený bič. Pokud ji kůň zvednutou nenechá a položí ji zpět na zem, ihned ho znovu požádejte, aby končetinu zvedl.

Jakmile docílíte toho, že kůň drží nohu nahoře alespoň krátkou chvíli, předejděte jeho reakce a použijte povel „dolů“ či jinou vhodnou alternativu a v tomtéž okamžiku se přestaňte dotýkat bičem končetiny. Odměna nyní přijde v okamžiku, kdy kůň položí nohu na zem.

Opět cvičíme na všech čtyřech končetinách, dokud kůň nebude schopen nechat nohu zvednutou po jistý časový úsek. Pamatujte, že ne vždy to, co vypadá jako odpor, odpor také je. Pokud vám kůň prudce staví končetinu na zem, může být důvodem nepříjemný pocit z možné ztráty rovnováhy. Proto koně nikdy za toto chování netrestejte, ale ignorujte ho a pouze opravujte. Trest vyvolá stresovou reakci, která brání požadovanému uvolnění. Necvičte dlouho, svůj vliv může mít i únava.

Třetí fáze. Před sebe!

Jestliže je kůň již schopen adekvátně reagovat, zvedá končetiny na povel a na povel je také pokládá, změníme svoji pozici. Nyní nestojíme vedle koně, ale čelem před ním a to v dostatečném odstupu, aby nás kůň v případě afektivní reakce nemohl končetinou zachytit.

Změníme nejen svoji polohu vůči koni, ale i místo, kde budeme působit tušírkou. Nyní se budeme dotýkat koně na pleci tam, kde budeme později přikládat bič ze sedla při španělském pozdravu, polce či španělském kroku. Budeme se snažit spíše než bičem ťukat, bič klidně, jemně přikládat a to jen s náznakem „poťukání“. Váš kůň v této fázi již ví, že poklepání biče a povel „noha“ mají svůj jasně daný význam. Ví tedy, že má nohu zvednout.

Nyní ale chceme, aby noha nesměřovala „pod sebe“, nýbrž „před sebe“. Vyzvěte tedy tušírkou koně k tomu, aby nohu zvedl, a použijte nový, jemu prozatím neznámý, povel „pas“ a vyčkejte, než kůň dopředný pohyb končetinou naznačí. Jakmile se tak stane, následuje pochvala. Jde o to „přeorientovat“ pohyb končetiny z pod sebe na pohyb před sebe a propojit toto chování se slovním povelem.

Čtvrtá fáze. Hotovo!

Jakmile kůň bude schopen zvednout končetinu před sebe, pracujte obdobně jako ve fázi dvě. Na před sebe zvednutou nohu přiložíme tušírku a začneme fázi zdvihu končetiny prodlužovat, až bude kůň schopen držet nohu nahoře tak dlouho, jak požadujete. Opět chválíme až po povelu „dolů“ za současného odstranění pobídky bičem.

Odměna přichází, jakmile kůň položí nohu na zem. Tak docílíme toho, že kůň bude zdravit v klidu, podrží nohu v pozdravu dostatečně dlouho a cvik bude skutečně vyvolávat dojem pozdravu a ne hrabání.

Obměnit a rozvinout můžeme cvik tak, že kůň bude zdravit na podstavci, na dlouhých lonžích či ve volnosti.

Jiné metody výcviku

Cvičit můžete začít pracovat i s targetem, jste-li příznivci tohoto výcvikového postupu. Výcvik s targetem je následující. Target držíme ve výšce lehce nad holení koně a koně odměníme za libovolný pohyb nohy ve směru targetu. Target zde v podstatě funguje jako „ukazovátko“, kterého se má kůň dotknout. Je jen třeba vytvořit podmíněnou vazbu mezi povelem a dotykem nohy koně na targetu. Problém je, že target nemůžeme využít pro nácvik španělského kroku ze sedla, tedy ... možná bychom mohli, ale výsledný efekt by příliš estetický zřejmě nebyl :)

Jinou možností je metoda „pobláznění“ koně. Tento způsob vidíme často u volných drezur. Bohužel je velmi závislý na „vazbě koně a cvičitele“ a je tedy velmi individuální a obtížně obecně přenosný. Metoda je založena na tom, že cvičitel svou nohou naznačí požadovaný cíl, tedy vysoko zvedne svoji propjatou nohu a snaží se o to, aby kůň jeho chování napodobil. Koně, kteří jsou „rození cikusáci“ se často rychle chytí a sledují pohyby cvičitele bez problémů. Ne každý kůň je ale extrovertní natolik, aby jeho motivace byla dostatečná a dlouhodobě udržitelná. Bůh ví ale, jaký je váš kůň, třeba tento typ výcviku bude pro vás to pravé ořechové. Bohužel, i tato metoda se dá jen těžko přenést do sedla. I když nic není nemožné.

To je výhoda cirkusových kousků. Můžeme je rozvíjet a modifikovat. Třeba tak, že jezdec zvedne nohu ze sedla a od sedla a kůň ho napodobí. Vždy je to o vztahu kůň a jezdec/cvičitel a o času, který tomu všemu můžete a chcete věnovat. Věřím, že pokud je cvičitel dostatečně nadšený, důsledný a vytrvalý, naučí svého koně všechny „pitominy“, které si vymyslí. Proč by ne?

Polka

Polka je jakýsi „polotovar“ španělského kroku. Název cviku vychází z dojmu, že kůň při něm předvádí základní taneční krok. Název není tak zavádějící, jak by se možná mohlo zdát. Rytmus polky skutečně taneční rytmus obsahuje. Stejně jako tanec člověka zlepšuje polka u koně schopnost vnímat vlastní tělo, rytmus a zlepšuje koordinaci a také rovnováhu.

Najde se mnoho těch, kteří jak polku, tak španělský krok budou kritizovat a hledat na nich možné negativní vlivy. Tuto kritiku ale nikdy neuslyšíte z úst opravdových drezurních mistrů a vždy chybí logické argumenty. Pokud se kůň naučí rytmicky pohybovat na povel cvičitele, je schopen uvolnit lopatku a koordinovat pohyb svých končetin, není příliš pravděpodobné, že by toto mohlo mít zásadní dopad na celkovou mechaniku pohybu koně. Chybí odborné studie, které by souvislost mezi polkou, španělským krokem a chybami v taktu či pravidelnosti chodu prokázaly. Myslím tedy, že se těchto cviků nemusíme obávat. To, že jimi poškodíte výkonnost svého koně, je, podle mého názoru, málo pravděpodobné.

První fáze ‒ zvedni nohu!

Kůň musí být schopen zvednout na povel a lehce „pozastavit v letu“ požadovanou přední nohu a to na dotek tušírky a slovní povel, například „pas“. Výška zvednutí a požadované vydržení končetiny je věc, kterou budeme postupně upravovat a zlepšovat.

Druhá fáze ‒ jdi kupředu!

Jakmile ovládáme bod jedna, spojíme celou první fázi s pohybem kupředu. Můžeme se pohybovat pozpátku před koněm nebo můžeme kráčet vedle něj, což je vhodnější, protože kůň není člověkem zpomalován v aktivním, dopředném pohybu. Jsou ale koně, kteří příliš pospíchají či ztrácí sebedůvěru a kterým pozice cvičitele před sebou vyhovuje. To je třeba z praxe vysledovat.

Nyní dáme povel pro zvednutí nohy. Ve chvíli, kdy kůň nohu zvedne, zpozorněte a přibližně v polovině její předpokládané trajektorie ve směru nahoru, dejte povel pro pohyb dopředu a udělejte s koněm několik kroků. Potom zastavte, pochvalte koně a cvičení zopakujte s druhou přední nohou.

Třetí fáze ‒ nastavení tempa

Ve chvíli, kdy kůň pochopí, že „pas“ (či „krok“ atd.) je spojen s pohybem dopředu, začínáme počítat.

Nejprve je systém následující: Krok – jedna – dva - tři – čtyři - krok - jedna - dva - tři - čtyři - krok - jedna - dva - tři... Tedy kůň zvedne nohu, pak jde čtyři „normální“ kroky a následně zvedne druhou nohu. To je úvodní neboli vstupní verze polky, jakási základní úroveň.

Použití této metody zajišťuje, že zadní nohy nebudou zapomenuty a kůň je nezačne „ztrácet“. V pokročilém tréninku už tuto úvodní čtyřkrokovou polku necvičíme, svůj význam má v aktivizaci zádě a vytvoření návyku zádí pracovat.

Až toto budeme bezchybně ovládat, kůň se bude pohybovat pravidelně a rytmicky, přistoupíme k výcviku finální verze polky. Tedy: Krok - jedna - dva - krok - jedna - dva - krok...

Tento postup práce je pro koně velmi dobře pochopitelný a zároveň je to velmi efektivní způsob, jak trénovat a udržet pravidelnost a rytmus.

Vždy je důležité, abychom cvičili v klidu, bez negativních emocí a koně nepřetahovali. Stačit bude deset minut, víc určitě netřeba.

 

Pilně trénujte, příště se pustíme do španělského kroku!

Připojené články

13.11. 2017 06:00 Cirkusové lekce? A proč ne!
04.12. 2017 11:00 Umí váš kůň poklonu? Zasloužíte si kompliment!

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. fran

    Španělský krok

    14:07 - 08. 01. 2018

    Z hlediska posloupnosti a srozumitelnosti výcviku pro koně mi připadá nepraktické, učit vydržení zvednuté nohy jako předstupeň ke španělskému kroku, protože jeden z obtížnějších momentů tohoto cviku je právě propojení zvednutí nohy s plynulým vykročením dopředu. Ale to jen na okraj, každý má vlastní způsob.
    Druhou věc bych ale viděla jako zásadní. Na jedné z fotografií je vyvázaný kůň pod jezdcem.Pomocná otěž působí úplně proti průběhu pohybu a celému gymnastickému efektu tohoto cvičení, který je při správném provedení nesporný. Tohle je úplně na nic a obhájit to nelze ani v situaci, že kůň cvik tzv. umí.

  • 2. Gabriela Rotová

    Vyvazovací otěž - chambon

    15:43 - 08. 01. 2018

    Reaguje na 1.

    Na fotografii je zkušený dvacetiletý teplokrevný kůň, vyvázaný chambonem a devítiletý chlapec. Jestliže se kvalifikovaný, zkušený instruktor jezdectví rozhodl, vyvazovací otěž ve své hodině využít, jistě k tomu měl důvod (například bezpečnost?) a ten nám nepřísluší hodnotit. Fotografie je ilustrační, problematiku vyvazovacích otěží článek neřeší. Možnost volby výcvikových postupů zmiňuji v příspěvku. Jestliže naznete hodnověrný zdroj, který by výcvikový postup - španělský pozdrav, polka, španělský krok, považoval za nevhodný či ho vyvrace, budu ráda, pokud ho do diskuse uvedete.

  • 3. Elba13

    vyvazovacia otaz

    16:06 - 08. 01. 2018

    Uplne na zaver by bolo dobre vediet rozlisit chambon od gogue... na fotografii je gogue..

  • 4. Gabriela Rotová

    Vyvazovací otěže

    16:30 - 08. 01. 2018

    Reaguje na 3.

    Zda se jedná o chambon nebo gogue je nepodstatné, obzvláště u tohoto článku. Já primárně vidím dítě na koni a honem na čarodějnice nezabývám. Každá ze zmiňovaných vyvazovacích otěží může být využita, za určitým účelem, v určitou chvíli, přínosně, každá může být nástrojem zla v ruce tyrana. Osobně tento typ komentářů nemám vůbec ráda -
    zastávám názor, že ten, kdo kritizuje, cokoliv a kdekoliv, bez znalosti kontextu, by měl zvážit, zda má opravdu co říci.

  • 5. Gabriela Rotová

    Reakce

    17:25 - 08. 01. 2018

    Reaguje na 4.

    Ještě bych ráda k tématu vyvazujících otěží napsala následující. Jsem z "obdobně laděných" komentářů lehce rozhořčená, jsou všudypřítomné, často demagogické, nebývají přínosné a obvykle ani objektivní. Co poznáme z jedné fotografie? Je někdo z nás Bůh, který všechno ví a všechno letem světem pozná??? Na obrázku je kůň, kterého já osobně dobře znám ( a obvykle chodil do hodin se začínajícími a mírně pokročilými jezdci na chambonu :) ). Tento kůň umožnil oběma mým dětem "prožít" v sedle piafu, pocit, když si kůň s jezdcem lehne na povel, když dělá španělský krok. Majitelka se o koně celý jeho život vzorně stará, miluje ho, je cvičitelka, výkonnost T v drezuře...a přesto se najde někdo, kdo její rozhodnutí použít u koně, za dané situace, vyvazovací otěž, zbytečně komentuje a to aniž by znal kontext či souvislost. Poslední dobou se s komentáři tohoto typu doslova "roztrhl pytel" - a obvykle nejsou ani laskavé a ani přínosné. Nezapomínejme, že v některých situacích mohou být pomocné otěže skutečně otěžemi pomocnými...nezapomínejme, my všichni, že téměř nic na světě není černobílé a mluvit by měl jen ten, kdo má co říci. Jestliže vy osobně něco odmítáte, dopřejte druhým pluralitu názoru, jejich pohled na věc, zhodnocení jejich zkušeností... nechci zde tvrdit, že ochrana práv zvířat není velké a mimořádně významné téma, ale myslím si, že svou energii bychom si měli šetřit tam, kde je jí potřeba. Často je totiž lepší něco dobrého vykonat, než-li mnoho namluvit..

  • 6. fran

    Lituji, ale nemohu si pomoci

    18:02 - 08. 01. 2018

    Důvod mého komentáře k vyvázání je stejný jako v minulém článku o fyzioterapii. Pokud je článek návodem pro méně zkušené, měl by být maxikorektní, a to včetně pozorného výběru ilustračních fotografií. Předpokládejme nezkušeného jezdce a koně, který cvik neovládá. S tímto typem vyvázání si zaděláte přinejmenším na neúspěch a frustraci, protože trestáte koně za pokus vám vyhovět. Zejména v průběhu nácviku musí být koni umožněno vyvažovat se hlavou a krkem, protože cvik je náročný na rovnováhu. Problematika bude ještě mnohem složitější, pokud budete chtít, aby cvik gymnasticky prospíval. Při výkyvu přední končetiny prostě nemůžete (no někdo může, zjevně) táhnout koni hlavu dolů v momentě, kdy se celý předek zvedá. U vyškoleného koně nebude pohyb předku tak markantní, ale stejně si s každým krokem do vyvázání drcne, což mu náladu nevylepší a naštvaný kůň je bezpečnost sama.... Na profesorovi taky nemá gogue co dělat a pokud ho tam kvalifikovaný zkušený instruktor mít musí, tak má jiné věci na práci než ausgerechnet španělský krok. Nicméně ani já neřeším problematiku vyvazovacích otěží, ale jejich použití v tomto konkrétním případě.

    Ad posloupnost, zdroj nenajdu, protože nevím o nikom, kdo by to ve vámi popsané posloupnosti (nejdřív tzv. pozdrav) učil, ale to nic neznamená. Máte pravdu, že postupů je vícero. Já jsem se učila, že po zvednutí končetiny musí následovat okamžité vykročení, což se m.j. ohromně hodí po přesunu ze země do sedla. Měla bych něco i k té polce, ale už to nebudu rozvádět. Poznámka o posloupnosti vycházela z mé vlastní praxe a zdrojů a nebyla míněna nezdvořile.

  • 7. kangura0

    ?????

    18:26 - 08. 01. 2018

    Nabizi se otazka,proc tedy vlastne nechavate otevrenou diskuzy,kdyz nekdo napise vlastni postreh hned se jezite.Ja souhlasim s fran.

    nedivte se pak,ze to tu je na diskuzich mrtve

  • 8. Gabriela Rotová

    Pomocné otěže

    18:56 - 08. 01. 2018

    Reaguje na 6.

    Vidíte...ani jedna z nás nechce být nezdvořilá, nemáme zlý úmysl (ba zřejmě naopak) a přesto výsledek této diskuse nikam nepovede. Vás nikdo nepřesvědčí o vhodnosti využití pomocných otěží v tomto konkrétním případě a mě mě zas o jejich nevhodnosti :) Má to celé jediný výsledek - nebudeme mít nejspíše už žádný článek od této fyzioterapeutky, přestože pro někoho mohly být její postřehy a zkušenosti přínosné ( i u tohoto článku byly, z mého úhlu pohledu !, komentáře tematicky nepřínosné a nesouvisející a v jistých momentech i "nezdvořilé") a nebudeme mít zveřejněnu žádnou fotografii tohoto konkrétního koně. Výběr fotografií byla moje volba, stojím si za ní, ale přiznávám, že příště budu při výběru nejen slov, ale i fotografií ještě o mnoho opatrnější, než jsem byla doposud...pokud nebudu, v obavách z kometářů, raději navždy mlčet.. :) Nezbývá, než akceptovat, že \"co člověk, to názor\" a to na cokoliv - což je v pořádku, pokud své názory nebudeme křičet příliš hlasitě. :)

  • 9. Gabriela Rotová

    Reakce

    19:53 - 08. 01. 2018

    Reaguje na 7.

    Problém psaných příspěvků je ten, že jejich aktéři se nevidí...neježím se :) můj komentář týkající se pomocných otěží měl být jen stručný a prostý emocí. Ovšem když už jsme nyní u toho, nebudu se tajit tím, že všudypřítomné a lehce nekonečné komentáře na téma pomocných otěží mne už svojí "inkvizičností" poněkud unavují a reagovat na ně považuji za nutnost, která mne příliš "nebaví" . Budeme.li se bavit o mé reakci na komentář k systému výcviku španělského kroku. Cest na vrchol je mnoho a každá cesta má obvykle své kouzlo. Každý ať si vybere tu svou...já vybrala pro naše čtenáře tu, kterou já osobně považuji za nejsnažší a nejméně klopýtavou...a netvrdím, že jiné cesty nejsou.

  • 10. marika

    Klikr

    23:02 - 08. 01. 2018

    Dobrý den,
    líbí se mi Váš seriál o cirkusových lekcích. Vidím, že se zde rozhořela diskuse o vyvazovacích otěžích. Nejsem jejich zastánce. Další zbytečná věc na koni, ale tento článek toto neřeší. (i když fotka asi není úplně vhodně zvolená) S mým koníkem se snažím doplňovat naše aktivity i o práci ze země. V našem případě hrání a musím říct, že mám skvělou zkušenost s klikrem. Krásně to na valáška funguje. Má rád rituály a líbí se mu, že zvuk je pořád stejný. Můžete krásně odměnit přesně ten moment jaký chcete a máte čas na to vylovit i ten pamlsek. Letos se nám díky klikru podařilo i krásně zvládnout silvestrovský ohňostroj. Celou dobu udržel pozornost na mě. Opět to byla zkouše leadrshipu a toho, že si spolu i hrajeme. Takže za mě ,,cirkusové,, lekce jsou úžasné z mnoha pohledů....ale to by bylo na celý článek. Takže se těším na další inspirativní článek...:)

  • 11. Gabriela Rotová

    Klikr

    08:21 - 09. 01. 2018

    Reaguje na 10.

    Velmi děkuji za pozitivní zpětnou vazbu, které si opravdu upřímně vážím a rovněž děkuji za tip na klikr. Nemám žádnou zkušenost s využitím této metody při výcviku cirkusivých kousků a pokud by jste měla nějaké konstruktivní nápady, jak výcvik s klikrem použít v této prolematice, ocenila bych to! Případné odkazy samozřejmě rovněž :) Vyvazovací pomocné otěže, v tom se jistě všichni shodneme, jsou velké téma. Jak ale správně uvádíte, tohoto článku se netýkají. Diskuse by měly být k věci, což tyto, výše uvedené, bohužel, nejsou. Navíc právě u této "kapitolky" je to ještě komplikovaněší v tom smyslu, že velmi mnoho cvičitelů na nejvyšší úrovni koně pro tuto práci používají španělský obnosek a pevné vyvazovací otěže - výběr fotografií, které by nebyly "výbušné" je tedy více než omezený.

  • 12. Bagy

    Poznámka od laika

    09:09 - 09. 01. 2018

    Jsem Fran zmíněný "nezkušený jezdec s koněm, který cvik neovládá". Absolutně jsem si nevšimla velmi špatně viditelného vyvázání koně na jedné jediné fotografii (kterou jsem musela hledat, rozhodně nebouchne do očí toho, kdo to nehledá). Nepitvám fotky co kůň či jezdec na sobě mají a nemají. Článek je o pozdravu, tak koukám na to, co se týká pozdravu. A jestli by mě napadlo jít hned zkoušet pozdrav s takovým vyvázáním, to teda rozhodně ne - 1. jsem si toho fakt nevšimla a 2. článek o tom vůbec nemluví, takže by mne ani nenapadlo to spojovat dohromady. Čím dál častěji se na fotky u článků -ať se týkají čehokoli - anebo na fotky v dotazech v diskusi vrhnou různí komentátoři a vypíchnou něco, co vůbec s tématem nesouvisí, ale mohou to zkritizovat.

  • 13. kangura0

    Bohuzel

    11:02 - 09. 01. 2018

    Reaguje na 12.

    No vidite a ja uz vcera videla dve devcata jak sesnerovavaji kone a pracuji presne podle clanku,pri upozorneni,ze takto by to nemelo byt jsem byla okriknuta se slovy ,ale tam to takhle je,takze opravdu opatrne vybirejte a zdelujte informace..nasctilete pipinky mozek nepouzivaji

  • 14. HelaS

    Příliš úzký pohled?

    02:06 - 11. 01. 2018

    No, totiž... od odborníka fyzioterapeuta se dá očekávat nemalý přesah odbornosti; holt léčit koně neznamená léčit jen kohoutek, záda, nohu či co, ale vždycky je třeba brát v potaz koně celého. Včetně jeho stávající práce, okolností, ve kterých žije, a podobně.

    A tady čtu: vyvázání gumama je vyvázání za určitých okolností vhodné (a objeví-li se dotaz na toto téma, jeho sporné působení na koně že není předmětem článku...), pevný chambon je vlastně gogue...

    Myslím si, že dobrý fyzioterapeut by měl znát a tím pádem snadno obhájit postupy, které ve svém článku předkládá jako vzorové. Nebo do popisku k příslušné fotce napsat, proč ji tam dává a co - jako fyzioterapeut - vidí; proč je toto zrovna použito.

    No, ano, nedočkala jsme se odpovědi na otázku v předchozím článku, tady na podobné také ne - a tak mi přijde, že autorka, v dobré snaze sice, těmto věcem příliš nerozumí, nebo rozumět nechce. Přesto ale zavádí čtenáře někam, kam by je vést neměla...

  • 15. blanka

    Fran

    14:14 - 16. 01. 2018

    Reaguje na 1.

    Diky za vecny komentář. Kdo tu zkušenost nemá, ani by mu nemuselo dojít, jak může být přehnané řemení v dané situaci kontraproduktivní.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: