Výživa koní: zápisky ze semináře (2)

15. 12. 2009 16:00, Aktualizováno 16. 12. 2009 09:39

Obrázky: 3

Autor: Blanka Richtar Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 11170 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 3 krát

Vítáme vás u druhé části zápisků ze semináře Výživa koní, který se konal 5. a 6. prosince na Klinice chorob koní VFU v Brně pod taktovkou České hipiatrické společnosti ve spolupráci s firmou Dibaq a.s.

Krmení průjmujícího koně

Jak a čím je důležité krmit průjmujícího koně, to bylo předmětem další přednášky paní doktorky. Průjem je definován jako zvýšená frekvence, objem a tekutost trusu. Při chronickém průjmu se může objem trusu až zdvojnásobit. Může mít několik příčin, buď vzniká alterací (pozn. red.: narušení) tenkého střeva, nebo střeva tlustého.

Mezi hlavní příčiny průjmu patří bakterie salmonely a klostridie, paraziti, sepse gram-negativních bakterií, kumulace písku a některá léčiva - nesteroidní antiflogistika a antibiotika. Příčiny způsobené dietou jsou zejména příliš velké množství sacharidů nebo tuků. Nestrávené škroby produkují zvýšenou sekreci extracelulárních (pozn. red.: mimobuněčných) tekutin v tenkém střevu, ale jsou také zdrojem rapidní fermentace ve střevě tlustém. Tenké střevo je také odpovědné za trávení tuků, a pokud tyto nestrávené doputují až do tlustého střeva, zhoršují trávení vlákniny a produkci těkavých mastných kyselin, které nejsou pouze zdrojem energie, ale také udržují vhodné pH a podporují absorpci tekutin. Další, často přidruženou příčinou, je abnormální střevní motilita neboli zrychlený intestinální tranzit (pozn. red.: průchod střevy), kdy není čas na absorpci tekutin.

Bohužel diagnosticky je velmi těžké vyloučit alteraci tenkého střeva, navíc tlusté střevo má schopnost část tekutiny absorbovat, takže příznaky alterace tenkého střeva maskuje. Proto je vhodné vyloučit nejen krmiva bohatá na nestrukturální karbohydráty (pozn. red.: cukry), ale i lipidy (pozn. red. tuky) (pod 5 % z krmné dávky), naopak poskytnout krmivo bohaté na bílkoviny a vlákninu.

Krmení je klíčové u průjmujícího koně nejen kvůli pokrytí energetických potřeb. Zažitina má totiž ochranný efekt na mukózu a enterocyty (pozn. red.: střevní buňky) se nevyživují z krevního oběhu, ale přímo ze zažívacího traktu. Přítomnost živin je tak nutná k udržení integrity intestinální bariéry a k urychlení hojení narušené sliznice.

Dieta tak bude navzdory různým příčinám velmi podobná:

  • snížený podíl nestravitelné vlákniny, absence dlouhé vlákniny, která by mohla dráždit střevní stěnu.
  • Vhodná jsou kvalitní sena s převahou listů, vojtěška, cukrovarské řízky, otruby.
  • Nevhodná je nestravitelná vláknina - celulóza a lignin, přítomna v přestárlém, hrubém seně s převahou stonků a klasů, které jsou nejen obtížně fermentovatelné, ale také mohou dráždit střevní stěnu.
  • Nevhodná je taky mladá zelená tráva, kvůli vysokému obsahu fruktanů.
  • Nutné je doplnění vitamínů a minerálů a samozřejmostí u průjmujícího koně je neomezený přístup k vodě, aby nedošlo k závažné dehydrataci.

Méně častým problémem v ČR než v USA je kumulace písku v kolonu následkem pasení na písčitých půdách, při kterém se doporučuje psyllium, ať už v léčebné dávce spolu s minerálním olejem, tak k preventivnímu užívání.

senoSporné je využívání probiotik, jediné, co lze s určitou jistotou doporučit, jsou kvasinky Sacharomyces boulardii. Použití živých bakterií se pro léčbu průjmu nedoporučuje, výsledky studií nejsou jednoznačné, můžou projevy dokonce zhoršit a zvýšit počet patogenních mikrobů. Dr. Bečvářová také vyjádřila velké pochybnosti o použití lidských kmenů střevních bakterií, zatím žádná studie neprokázala, že by dokázaly dojít až do tlustého střeva. Z prebiotických preparátů doporučila mannanoligosacharidy (MOS), které podporují růst nepatogenních bakterií a zvyšují stravitelnost vlákniny, na druhou stranu nevhodné jsou fruktooligosacharidy, které snižují pH v kolonu a zvyšují tak počet laktát (pozn. red.: kyselina mléčná) produkujících bakterií. Dobrou zkušenost mají na mateřské univerzitě dr. Bečvářové taky s pivovarským mlátem, je ale potřeba dbát na dobré uskladnění, protože se rychle kazí. Je třeba ho uchovat v lednici nejdéle po dobu 7 dní.

Řeč byla také o mýtech, které opřádají vojtěšku, v rozumném množství jde o zdroj velmi kvalitní bílkoviny a dobrý zdroj minerálů, přičemž nestrukturální karbohydráty jsou průměrně na nižší úrovni, než u běžného sena. Je třeba dodržet návykovou dobu a dbát na její kvalitu, je náchylná k plísním. Navzdory častému přesvědčení nezpůsobuje u equidů plynatost. Jako jediný zdroj sena se ale kvůli vysokému obsahu minerálů a bílkovin většinou nedoporučuje.

K vyvázání endotoxinů ze zažívacího aparátu jsou vhodné přípravky na bázi smektinu. U nás je tento preparát poměrně drahý a dle zkušenosti lékařů, kteří se zúčastnili semináře, lze použít i černé uhlí.

Výživa kachektického koně

Posledním výstupem paní doktory v neděli ráno byla výživa kachektického, tedy podvyživeného koně, zpravidla z důvodu chronického onemocnění nebo vyhladovění. Ideálním krmivem pro koně, který je schopný a ochotný sám přijímat dostatečné množství krmiva, je kvalitní luční seno s vysokým podílem stravitelné vlákniny, bohaté na bílkovinu, s nízkým množstvím nestrukturálních karbohydrátů.

Největším nebezpečím u krmení podvyživeného koně je nejen průjem, kolika a laminitida, ale také tzv. refeeding syndrom, který je způsoben náhlým zvýšeným příjmem glukózy. Proto je třeba energetický příjem přísně kontrolovat, zajistit krmiva s malým obsahem škrobů a cukrů.

Největším nebezpečím u krmení podvyživeného koně je nejen průjem, kolika a laminitida, ale také tzv. refeeding syndrom, který je způsoben náhlým zvýšeným příjmem glukózy. Dochází při něm k mobilizaci minerálů, tj. k přesunu elektrolytů z extracelulárního do intracelulárního (pozn. red.: nitrobuněčné) prostředí, což vede k fatální hypokalemii, hypofosfatemii a hypomagnezemii (pozn. red.: nedostatek draslíku, fosforu a hořčíku). Proto je třeba energetický příjem přísně kontrolovat, zajistit krmiva s malým obsahem škrobů a cukrů, ale také fruktanů, které sice nepřispívají k metabolickému kolapsu, ale mohou vést k laminitidě. Celkový obsah nestrukturálních karbohydrátů v krmné dávce by neměl překročit 20 %.

  • Z tohoto důvodu je vhodnější pící vojtěška, ale u koní, kteří na ni nebyli předtím navyknutí, může dojít k osmotickému průjmu, proto je třeba na ni navykat postupně.
  • Vhodné je přidání také energie ve formě rostlinných olejů až do množství 240 ml/denně, ale také je třeba na něj koně během 8 - 10 dní navykat, aby nedocházelo k průjmům.
  • Pro adaptaci zažívacího systému je vhodné navyšovat množství energie denně o 25 % až do množství 1,5 - 2,5 % současné tělesné hmotnosti, při absenci problémů spojených s přesunem elektrolytů dalších 6 - 7 dní dávku navyšovat až na 2,5 % optimální tělesné hmotnosti.
  • Důležité je také dodat vitamíny a minerály formou vitamino-minerálního doplňku, vhodné je také podání extra dávky vitamínů B, které podporují normální metabolismus.
  • Krmnou dávku je třeba vážit a rozdělit na 4 - 6 dávek denně.

U podvyživených koní, koní, kteří se už neudrží na nohou nebo nepřijímají dostatečné množství krmiva, je třeba spolupracovat s veterinárním lékařem, protože riziko úhynu je vysoké, až 20 % koní uhyne do 19 dní.

Dodávání energie sportovním koním

V neděli vystoupil všemi očekávaný dr. Pagan s přednáškou týkající se možností dodávání energie sportujícím koním. Nejtradičnější jsou samozřejmě sacharidy, ale pokud je jich v krmné dávce větší množství, než stihne enzymaticky zpracovat tenké střevo, objevují se problémy. Produkty rapidní bakteriální fermentace v kolonu - těkavé mastné kyseliny a kyselina mléčná - snižují pH v kolonu, vzniká střevní acidóza (pozn. red. překyselení), která poškozuje střevní mukózu, a zvyšuje propustnost střevní stěny pro větší molekuly a toxiny z těl mrtvých bakterií, které hromadně hynou, když tato lákavá potrava dojde. Kromě závažných následků ve formě už zmíněné koliky nebo schvácení kopyt vznikají následkem střevní acidózy také poruchy chování - stereotypní zlozvyky jako například okus dřeva nebo problémy s příjmem krmiva: nechutenství, anorexie.

Kromě už zmíněných praktik - přidávání oleje, rozdělení škrobových krmiv do více menších dávek atd. - je vhodné věnovat se také výběru typu škrobu:

  • Oves je z jadrných krmiv nejlépe stravitelný, u dávky do 1 kg není rozdíl tak patrný, ale u dávky okolo 2 kg jádra je oves cca 2x lépe stravitelný, než např. neupravená kukuřice.
  • Se stravitelností celého nebo mačkaného ovsa se můžou srovnávat tepelně upravené produkty - pukaná kukuřice nebo kukuřičné vločky.
  • Další možností je speciálně upravený sodium bikarbonát, který díky ochraně doputuje až to tlustého střeva a tam snižuje kyselost.

Další látkou, která může být považována jako zdroj energie pro koně, je bílkovina. Ta je pro organismus samozřejmě nezbytná jako stavební látka, ale jako zdroj energie je nevhodná. Proces přeměny bílkoviny na energii je složitý a přebytečné dusíkaté látky musí být vyloučeny močí, se kterou odchází energie ve formě tepla. Zvýšené močení má také negativní vliv na stájové klima, ve kterém se zvyšuje obsah čpavku. Pro sportovní koně by se množství bílkovin v celkovém přijatém krmivu mělo pohybovat okolo 10 - 12 %.

senoNejpřirozenějším zdrojem energie je pro koně samozřejmě vláknina. Píce neobsahuje dostatek stravitelné vlákniny, aby poskytla dostatečný zdroj energie pro sportující koně, navíc koně v tréninku často nemohou věnovat tolik času žraní. Stravitelnost vlákniny v seně se pohybuje okolo 30 až 40 %. Velmi dobře stravitelnou vlákninu obsahují řepné řízky a sojové slupky, stravitelnost se blíží téměř k 80 %. Řepné řízky jsou téměř stejně energetické, jako oves, přitom 83 % celkové energie je právě ze zdroje vlákniny, zatímco u jádra jsou nejvýznamnějším zdrojem energie nestrukturální karbohydráty (u ovsa celkem 54 %, u kukuřice dokonce 76 %).

Jako vhodný energetický zdroj se ukazuje tuk, přestože v původním přirozeném jídelníčku divokých koní měl úlohu spíš minoritní. Tuk je 2,5x energetičtější než kukuřice a 3x než oves. Je dobře stravitelný, a to do množství až 1 litru na den. Není fermentován, proto nehrozí acidóza (fermentaci při vysokém množství naopak zastavuje, pokud doputuje až do tlustého střeva - viz výše). Je také dobrým zdrojem energie pro koně trpící svalovými poruchami, např. tying-up. Je to tzv. klidná energie, nezpůsobuje vyšší vzrušivost. Studie na efekt tuku v krmné dávce provedená KER na arabských koních ukázala, že se koně po 5 týdnech užívání naučí při pomalých rychlostech pálit tuk a uspořit tak až 30 % glukózy, která tak může být použita na rychlou práci.

V tucích není jen energie pro svaly. Obsahují také omega 3 a 6 mastné kyseliny. Jako energetické zdroje mají stejné vlastnosti, ale liší se při použití lokálními hormony (např. prostaglandin). Zatímco omega 3 snižuje zánětlivost a osteoartritidu, zlepšuje formování kostní tkáně a snižuje náchylnost k alergickým reakcím, u omega 6 je tomu naopak. Je potřeba dodat oba typy mastných kyselin, otázkou zůstává, v jakém poměru:

  • V pastvě jsou omega 6 a 3 ve vzájemném poměru 1:2,5.
  • Pokud přidáme oves, mění se poměr ve prospěch omega 6 na 15:1,
  • pokud přidáme navíc kukuřici, poměr vyskočí dokonce na 30:1.
  • Pokud k této dávce přidáme 400 gramů sojového oleje, poměr bude 10:1,
  • pokud přidáme 400 gramů oleje kukuřičného, dostaneme se na 50:1.

Vidíme, že přidáním oleje lze poměry významně zamíchat. Jaké jsou tedy poměry omega 6 a 3 v různých olejích?

  • Nejvyšší poměr je v kukuřičném a slunečnicovém oleji.
  • Vhodnější poměry jsou v sojovém a řepkovém oleji.
  • Nejnižší, tedy nejvýhodnější poměr, je v oleji ze lněného semínka, který má více omega 3 než omega 6, ale tento olej je značně nestabilní, proto je vhodné uchovávat ho v ledničce.

Velmi dobrým zdrojem omega 3 je rybí olej a dokonce se u něj předpokládá, že má v kombinaci s glukosaminem pozitivní vliv na stav kloubních chrupavek. Pro 500 kg koně je vhodné ho podávat v množství cca 60 ml denně, ale bohužel pro svou výraznou rybí vůni a chuť bývá velmi špatně přijímán. Existují přípravky, které vůni a chuť potlačují a po určitém návyku jsou přijímány stejně dobře, jako oleje rostlinné. Pozitivní vliv omega 3 mastných kyselin v rybím tuku byl prokázán také u koní s pulmonárním krvácením (pozn. red.: krvácení do plic), zvyšuje totiž flexibilitu buněčných stěn v průběhu zátěže. Podle studií působí po 80 dnech podávání (má vliv až na nově vznikající krevní buňky). Při podávání kukuřičného oleje naopak pružnost klesá a krvácení z plic se může zhoršit.

Syntetické zdroje vit. E jsou velmi špatně využitelné, proto je vhodné dodávat vit. E ve zdrojích přírodních, např. v sojovém oleji.

Z minerálů a vitamínů, kterým je třeba u sportujících koní věnovat zvýšenou pozornost, dr. Pagan hovořil o vitamínu E, který je významným antioxidantem a chrání svalové buňky. Upozornil, že syntetické zdroje vit. E jsou velmi špatně využitelné, proto je vhodné dodávat vit. E ve zdrojích přírodních, např. v sojovém oleji.

Dietetická prevence metabolických onemocnění

Dr. Pagan poté plynule pokračoval dalším tématem, a to dietetickou prevencí metabolických onemocnění. Řeč byla celkem o 5 metabolických nemocech, které mají různé příčiny a projevy, ale dietetické řešení je velmi podobné. Šlo o Cushingův syndrom (nádor na hypofýze, způsobuje nadměrnou produkci kortisonu nadledvinkami, vede k rezistenci na inzulín - IR a laminitidě, typická dlouhá špatně línající srst), PSSM (polysacharide storage myopathy - onemocnění postihující především quarter horse, chladnokrevníky, kdy jde o akumulaci glykogenu ve svalech), RER (zvláštní formy myopatie postihující A1/1, araby, klusáky - jde o špatnou regulaci vápníku ve svalech, není závislé na jeho příjmu, jde o dědičnou chorobu, problémem bývá dodat dostatek energie bez navyšování sacharidů), metabolický syndrom (kombinace insulinové resistence, obezity a chronického schvácení kopyt, základní léčbou je pohyb) a OCD (osteochondroza, postihuje mladé koně, kromě množství karbohydrátů v krmivu a vlivu na hladinu insulinu v krvi jsou významnými přitěžujícími faktory obezita, zrychlený růst, nadměrná zátěž a deficit minerálů. Vliv má také dědičnost.).

Ve všech případech je silně doporučeno snížit glykemický index přijímaného krmiva,

  • tj. energii koni dodávat převážně ve formě stravitelné vlákniny,
  • při zvýšené potřebě energie ve formě tuku a samozřejmě nezbytný je podíl bílkoviny.
  • Sacharidy by měly být pouze minoritním zdrojem energie.

Čím stravitelnější sacharidy, tím vyšší glykemický index, což je u jádra v rozporu se snahou o co největší stravitelnost v tenkém střevě.

Výsledky studií při této dietě vypadají velmi dobře. Hlavním problémem sacharidů je totiž obrovský výkyv v hladině krevní glukózy, následovaný stejným výkyvem v hladině insulinu. Po překonání vrcholu dokonce krevní glukóza padá pod svou přirozenou hladinu, aby se tam později vrátila. Jak rychlý a velký bude nárůst glukózy, určuje tzv. glykemický index krmiva. Čím stravitelnější sacharidy, tím vyšší glykemický index, což je u jádra v rozporu se snahou o co největší stravitelnost v tenkém střevě. Nejvyšší glykemický index má tak pro koně nejlépe stravitelný oves, dále ječmen, kukuřice, potom řepné řízky (GI lze výrazně snížit propláchnutím ve vodě), otruby, kvalitní, na sacharidy bohatá sena, vojtěškové úsušky a méně kvalitní sena. Tepelná úprava, která zvýší stravitelnost jádra, tedy zejména ječmene a kukuřice (např. pukaná kukuřice zvýší svou stravitelnost oproti pouze mleté více než dvojnásobně), samozřejmě zvyšuje i glykemický index. Na druhou stranu mechanická úprava jádra má vliv na stravitelnost minimální, v řádu procent. Pozitivní efekt na GI má olej, který zpomaluje průchod zažívacím traktem (pobyt v žaludku až zdvojnásobí) a navíc umožní nahradit část energie získané ze sacharidů.

Další témata

Následoval prostor na dotazy. Při wobblerově syndromu (ataxie) je doporučené snížení rychlosti růstu - u genetické predispozice o 10 %, u počínajících klinických projevů dokonce o 35 %, při zachování doporučených dávek minerálů, vitamínů a bílkovin.

seno a jádroU flexorových kontrakcí (pozn. red.: zkrácení šlach ohýbačů čili překlubování) není pozorován významný vliv výživy, chirurgické řešení je účinnější, ale dieta by měla být podobná jako u ataxie. V některých studiích bylo podle slov dr. Pagana pozorováno, že souvislost s vyšším výskytem flexorových kontrakcí může mít nedostatečný pohyb klisen v průběhu březosti.

Řeč přišla i na gama orynazol. Existuje velmi malá evidence, že by působil jako steroid, a to nejen u zvířat, ale i u lidí, kde je údajně pozorován dokonce opačný efekt. Studie na králících ukázala velmi nízkou vstřebatelnost (cca 5 %). Na druhou stranu je to dobrý antioxidant a také snižuje hladinu cholesterolu - váže ho v zažívacím traktu.

Jako silný antioxidant byl zmíněn i ostropestřec mariánský. Přestože u koní studie zatím neexistují, u malých zvířat je úspěšně používán při jaterních onemocněních a dle dr. Bečvářové nemá vedlejší účinky.

Dotaz padl i na téma účinnosti kloubních přípravků na bázi chondroitinu a glukosaminu. V této oblasti není dostatečná evidence účinnosti založená na kontrolovaných studiích. V lidských studiích se jako funkční ukazuje být glukosamin v kombinaci s omega 3. U chondroitinu záleží na velikost molekul, ale vstřebatelnost je celkově nižší, než u glukosaminu.

V otázce významu vitamínu C při rekonvalescenci dr. Pagan uvedl, že důležitější je vit. E, ale vit. C je možno podávat v množství cca 1 gramu na den, přičemž až do dávky 10 gramů na den nemá škodlivé účinky.

Připojené obrázky

Připojené články

15.12. 2009 09:00 Výživa koní: zápisky ze semináře (1)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: