Výživa koní: zápisky ze semináře (1)

15. 12. 2009 09:00, Aktualizováno 16. 12. 2009 09:40

Obrázky: 3

Autor: Blanka Richtar Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 11622 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 3 krát

5. a 6. prosince se na Klinice chorob koní VFU v Brně konal odborný seminář Výživa koní, organizovaný Českou hipiatrickou společností ve spolupráci s firmou Dibaq a.s. Nahlédněte s námi do poznámek o nejnovějších trendech krmení koní.

Dr. Pagan studoval na Arkansas State University, Ph. D. v oblasti výživy a fyziologie zátěže koní získal na Cornell University. V roce 1988 založil firmu Kentucky Equine Research (KER), jejímž je v současné době ředitelem. KER je oficiálním konzultantem pro výživu Jezdecké federace USA, jezdeckého týmu Austrálie a řady elitních světových jezdců.

Bohužel, hlavní hvězda semináře, dr. Pagan, po příjezdu do ČR onemocněl, naštěstí se mu podařilo v neděli zmobilizovat síly a z původně plánovaných pěti výstupů odpřednášel dva - Výživa sportovního a dostihového koně a Dietická prevence metabolických onemocnění. Zbytek zvládla druhá přednášející, sympatická doktorka Iveta Bečvářová, která hovořila na témata Výživa osiřelého hříběte, Dietoterapie a prevence žaludečních vředů, Výživa obézního koně, Dietetická prevence kolik, Modifikace diety u koně s průjmem a Výživa kachektického koně. Celá akce opravdu stála za návštěvu. Účastnili se nejen veterinární lékaři, ale také zástupci krmivářských firem, takže se v nejbližší době určitě můžeme těšit na novinky, které přijdou na český trh, protože v současné chvíli na něm spousta zajímavých produktů skutečně chybí.

Výživa osiřelých hříbat

MVDr. Iveta Bečvářová, M.S., DACVN absolvovala v roce 1999 Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně. V současné době je odbornou asistentkou na Virginia-Maryland Regional College of Veterinary Medicine a zabývá se klinickou výživou domácích zvířat a koní.

Dr. Bečvářová zahájila seminář přednáškou o výživě osiřelých hříbat. Bohužel, nutriční požadavky novorozených hříbat nejsou zdokumentovány, proto se při sestavování jídelníčku vychází především ze složení mateřského mléka. Byla zdůrazněno, jak je klíčové, aby se hříbě napilo kolostra nejpozději do 16 hodin po porodu, poté se propustnost tenkého střeva pro imunoglubuliny do krevního oběhu rychle snižuje a ty jsou tak rozštěpeny na aminokyseliny a stráveny. Nedostatečná pasivní imunita může být ale problémem i u hříbat, jejichž matkám začalo mlezivo ve výrazné míře odtékat ještě před porodem. Pro tyto účely je vhodné použít test pasivní imunity - např. Snap Foal IgG od firmy IDEXX - a pokud plazmatická koncentrace IgG nebude dostatečná, doplnit imunoglobuliny ideálně do 16ti hodin per os náhražkou s dostatečnou hustotou nebo potom nitrožilně plazmou nebo sérem.

sající hříběByly zmíněny možnosti náhražky kobylího mleziva (komerční výrobky, zamražené a v pokojové teplotě nebo teplé lázni rozehřáté zbytky, které byly odebrány klisnám po normálním porodu v množství 250 ml poté, co se jejich hříbě poprvé napilo, nebo kravské kolostrum, které ale pokryje potřebu hříběte jen částečně) a dále i mléka (opět komerční mléčné výrobky či kozí mléko s přídavkem dextrozy). Neméně důležitá je i frekvence, množství a vůbec způsob, jak nakrmit hříbě, které osiřelo, nebo ho matka odmítla. Už v prvním týdnu života je vhodné naučit hříbě přijímat mléčné pelety, později přejít na koncentrát pro hříbata před odstavem. Přikrmovat koncentrovaným krmivem je i pro normální neosiřelá hříbata ideální od druhého měsíce věku, protože se tak zabrání změně rychlosti růstu, která by přišla po odstavu od mléčné výživy. Právě změna rychlosti růstu - tedy jeho zpomalení a následná kompenzace - je hlavním původcem vývojových onemocnění hříbat. Proto je třeba růst hříběte průběžně monitorovat a krmení mu přizpůsobovat, aby se růst ani nezrychloval, ani nezpomaloval oproti ideálu. Každé hříbě by mělo mít neomezený přístup ke kvalitnímu travnímu senu nebo pastvě a vodě, vojtěškové seno je možné bez problémů krmit do váhy 0,5 kg na 100 kg předpokládané váhy v dospělosti, tj. pro hříbě plemene, které dorůstá průměrně velikosti 500 kg, je to 2,5 kilogramů na den. V raném věku lze vojtěšku přimíchat k lučnímu senu dokonce až do poměru 50/50. Kromě výživy je třeba věnovat pozornost prostředí, ve kterém osiřelé hříbě vyrůstá. Mělo by se minimálně fixovat na člověka, proto lepší než krmení z láhve je krmení už od počátku z misky nebo kýble, a mělo by mít kontakt s dalšími koňmi ve stádě, aby se předešlo poruchám chování.

Prevence žaludečních vředů

Další téma byla dietoterapie a prevence žaludečních vředů. Tento problém je aktuální téměř u 90 % všech sportovních koní a nevyhýbá se ani koním rekreačním. Předpokládá se, že hlavními faktory jsou stres, transport, práce ve vyšších rychlostech (zvýšený tlak v dutině břišní v průběhu intenzivní práce zmenšuje žaludek a vytlačuje jeho kyselý obsah do nechráněné přední části) a v neposlední řadě také dieta koně atleta.

nášupPři žvýkání potravy kůň produkuje množství slin, které mají především pufrační účinek, tedy neutralizaci kyselého žaludečního prostředí. Při konzumaci sena nebo trávy vyprodukuje kůň až dvojnásobné množství oproti konzumaci jádra. Pokud je zároveň dávka bohatá na škroby, tyto v žaludku částečně fermentují a těkavé mastné kyseliny, které jsou výsledkem fermentace, můžou poškozovat mukózu (pozn. red.: výstelku, slinici) žaludku. Čím větší dávku kůň pozře, tím déle se tato zdrží v žaludku a prodlužuje se tak kontakt sliznice s výše zmíněnými kyselinami.

Dalším významným faktorem, který se výživy týká, je fakt, že žaludek produkuje kyseliny i v době, kdy je prázdný - hladovějící koně mají tak velmi nízké pH žaludku. Kromě snížení fyzické aktivity je ideální postiženého koně vypustit na pastviny, nebo mu alespoň dopřát neomezený přístup k senu s příměsí vojtěšky, která má pufrující účinky a pH žaludku zvyšuje. Pokud není možné vynechat koncentrovaná krmiva s obsahem sacharidů nad 15 % úplně, je třeba rozdělit koncentrát na více menších dávek, maximálně 2 kg ovsa, případně 1,4 kg kukuřice na jedno krmení (tj. do 2 gramů sacharidů na 1 kg živé hmotnosti), krmit až po nasycení senem, pokud není dostupné vojtěškové seno, lze přidat do dávky jádra vojtěškové úsušky a spekuluje se, že i kukuřičný olej by mohl mít vliv na hojení žaludečních vředů. Minimálně ale dodá extra energii a poskytne prostor pro snížení dávky sacharidů. Doba mezi krmeními by neměla přesáhnout 6 hodin. Krmení zbytečně nemáčet a nedrtit, vojtěška lépe ve formě sena než pelet, protože všechny tyto faktory snižují slinění v průběhu žraní. Hlavní zásada při krmení, která se vinula celým seminářem, je dostatek kvalitní vlákniny, méně sacharidů a krmení ve více menších dávkách, tedy tak, jak je to pro koně přirozené. U akutních případů žaludečních vředů se používá lék omeprazol, který lze použít i preventivně ve dnech zvýšeného stresu a zátěže.

Výživa obézního koně

Neméně aktuálním tématem byla výživa obézního koně. Studie z USA ukazují, že obezita je vzrůstajícím problémem i u koní, příčinou je zejména nedostatek práce a pohybu. Diagnostika je na rozdíl od léčby velmi snadná, hodnotí se výživný stav koně opticky a palpačně. Ideální výživný stav by se měl pohybovat podle využití koně mezi stupněm 4 až 6 na stupnici devíti. Hodnotí se uložení tuku v oblasti krčního hřebenu, oblasti kohoutku, oblast za lopatkou, žebra, bedra a kořen ocasu. Pozor - nezaměňovat obezitu se senným břichem, které je především výsledkem povolených břišních svalů a vliv má také množství zažitiny v trávicím traktu, které může být zvýšeno při příjmu většího množství nestravitelné vlákniny nebo při zhoršené schopnost bakteriální fermentace. Nejčastějšími problémy obézního koně je snižující se citlivost na inzulin a riziko vzniku insulinové resistence, což může vést až ke schvácení kopyt. Nejdůležitější léčbou a prevencí je pohyb a ukazuje se, že i koně a poníci s vyšším stupněm tělesného tuku mohou zůstat zdraví, pokud sportují. Pro stanovení hladiny inzulinu se používají krevní testy, před odběrem by kůň neměl být krmen žádnými koncentráty a měl by mít obvyklý přístup k objemnému krmivu. Pro měření a referenční hodnoty neexistuje zlatý standard, takže výsledky z jednotlivých laboratoří budou neporovnatelné.

Při volbě vhodného krmiva je potřeba koni dodat dostatek minerálů, vitamínů a také bílkovin, protože při hubnutí chceme docílit spotřebu tuku, ne svalové tkáně. Základem je jako vždy seno, ale pozor, některá sena mohou mít až 20 % nestrukturálních karbohydrátů (pozn. red. cukrů), přičemž jejich ideální podíl u obézních koní a u koních predisponovaných k laminitidě by měl být do 11 %. Bude možná pro mnohé překvapivé, že vojtěškové seno průměrné kvality bude mít méně nestrukturálních karbohydrátů, než průměrně kvalitní luční seno, a to zejména kvůli kolísavé hladině fruktanů, což jsou karbohydráty nestravitelné tenkým střevem, rapidně fermentující v tlustém střevě. Jejich výši nelze odhadnout vizuálně, informace o hladině živin odhalí až laboratorní testy. Ideální je seno z první seče, s vyšší příměsí klasu a stonků, méně listů. Mimo sena a vitamino-minerálního doplňku by neměl mít kůň přístup k žádnému krmivu. Pokud je seno nižší kvality s obsahem bílkovin pod 8 % v sušině, lze sáhnout po vit-min přípravku s obsahem aminokyselin. Dávka sena se stanovuje na úrovni 2 % optimální hmotnosti koně, tj. pro koně s optimální hmotností 500 kg je to 10 kg sena denně vhodné kvality, rozdělené do více menších dávek denně, aby se zabránilo příliš dlouhému hladovění a stereotypním zlozvykům. Pokud není k dispozici seno s nižším obsahem nestrukturálních karbohydrátů, lze ho před krmením namáčet, ale je třeba mít na paměti, že kromě cukrů a škrobů se vyplavují také nepostradatelné minerály a vitamíny, které je pak potřeba dodat jiným způsobem. Např. namočení sena na 30 minut do studené vody zbaví seno 50 % obsahu draslíku, v horké vodě už za 15 minut.

Více informací o BCS (Body Condition Score - úroveň tělesné kondice, systém bodování vyvinutý dr. Henneke např. zde: http://www.umext.maine.edu/onlinepubs/htmpubs/1010.htm
http://www.anslab.iastate.edu/Class/AnS216/Body%20Condition%20Score.ppt
http://www.thehorse.com/pdf/nutrition/bcs-poster.pdf
http://www.admani.com/allianceequine/images/bodyconditionscoring/horse%20body%20condition%20score%20card.pdf

Pro koně lehkých plemen každý stupeň BCS znamená zhruba 25 - 30 kg tělesné hmotnosti. Pro koně, kteří žijí na pastvině, je doporučen pastevní náhubek, který výrazně sníží rychlost příjmu píce. Je to lepší varianta, než časové omezení doby pastvy, protože hladový kůň dokáže už během 4 hodin spást stejné množství píce, jako kůň, který se na pastvině pohybuje celodenně. Průběh hubnutí je třeba monitorovat, kde není možnost vážení, tak pomocí speciálních váhových metrů kalibrovaných na koně, kde se hmotnost zvířete odhaduje podle objemu hrudi, případně lze použít výpočtu vycházejícího z délky od ramenního kloubu po pánevní hrbol a obvodu hrudi za kohoutkem. Ideálně by měl kůň zhubnou 20 - 30 kg za 4 - 6 týdnů, tj. zhruba 1 % tělesné hmotnosti týdně. Pokud hubne pomaleji, lze dávku píce snížit na 1,5 % optimální tělesné hmotnosti. Ztrátu hmotnosti lze urychlit a senzitivitu k inzulinu zlepšit léčbou levothyroxinem sodným. Na druhou stranu je třeba zabránit i příliš rychlému hubnutí, které může vést k hyperlipidémii, u které dochází k mobilizaci tělesného tuku a uvolňují se také toxiny a mediátory zánětu, které na sebe tuk váže.

Dietetická prevence kolik

Přednáška na téma dietetická prevence kolik přinesla mnoho zajímavých poznatků, zejména co se krmení jadrných směsí týče. Dr. Bečvářová ukázala na výsledky několika studií a nedoporučila krmit více, jak 2 gramy sacharidů na 1 kg živé hmotnosti na jedno krmení, u koních náchylných ke kolikám dokonce až o polovinu méně. Některé studie ukazují, že koně konzumující nad 2,5 kg obilovin denně mají až 5x vyšší riziko rozvoje kolikového stavu. Při vyšším množství totiž hrozí, že sacharidy a cukry nebudou stráveny enzymaticky v tenkém střevě, ale že doputují až do tlustého a slepého střeva, kde podlehnou rapidní fermentaci. Ta vede ke změně pH prostředí, nerovnováze v mikrobiálním osazení střeva - sníží se poměr žádoucích bakterií fermentujících vlákninu ve prospěch streptokoků a laktobacilů. Díky tomu se sníží stravitelnost vlákniny, mění se propustnost střevní stěny, snižuje se hydratace zažitiny, narušuje se motilita (pozn. red.: pohyblivost) střeva, zvyšuje se plynatost a vznikají další problémy vedoucí ke kolikovým stavům. Mezi jednotlivými typy jadrných krmiv není jen rozdíl v množství škrobu, ale také v jeho stravitelnosti. Zatímco u dávky 300 gramů škrobu na 100 kg živé hmotnosti zvířete podaného ve formě ovsa se u běžného zdravého koně všechen stráví v tenkém střevě (přes 3 kg ovsa pro koně 500 kg), u ječmene ho 20 % unikne do střeva tlustého (pod 3 kg) a u kukuřice dokonce 34 % (méně než půl kila).

paběrkování Dalším problémem u koní náchylných ke kolice je nadměrné množství nestravitelné vlákniny (lignin a částečně i celulóza), která může vést k ucpání zažívacího traktu.

Zatímco vojtěška je vhodným krmením u koní s žaludečními vředy, v zadní části zažívacího traktu její nadměrné krmení může vést k formování enterolitů, protože má vysoký obsah minerálů.

Samozřejmostí nejen u koní trpících kolikovými stavy je neomezený přístup k pitné vodě a pozvolné změny krmné dávky (zvýšení rizika 5x), přičemž změny ve složení a kvalitě sena jsou ještě rizikovější, než změny v krmení koncentrátu, nejkritičtějších je prvních 14 dní. Správný postup je zvyšovat množství nového krmiva po 25 % každé 2 - 3 dny.
Ideální je opět neomezený přístup k pastvě, která snižuje riziko kolik až 3x. Pokud to není možné, tak je vhodné koni poskytnout seno ad-libitum, pokud tedy netrpí obezitou.

Samostatnou kapitolou je problematika krmení koně po kolikovém záchvatu. Při závažnějších kolikách po chirurgickém řešení je více přístupů k výběru krmiva, volba je na ošetřujícím veterináři a na typu prodělané koliky. Pravidlem je, že se s krmením začíná, až když je normální intestinální motilita (pozn. red. pohyblivost střeva), koncentrovaná krmiva ve formě obilovin se vylučují z dávky minimálně na 14 dní a krmí se v malých a častých dávkách krmiva vysoké kvality a stravitelnosti. Koně s nekomplikovanou kolikou se začínají krmit ihned po odeznění příznaků kvalitním objemným krmivem s neomezeným přístupem k vodě.


Večer se můžete těšit na pokračování, a to na témata krmení průjmujícícho koně, výživa koně vyhublého, krmení sportovních koní a dietetická prevence metabolických nemocí

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 5 čtenářů. Celkový počet bodů: 24.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: