Vojtěška: pravdy a předsudky

15. 08. 2012 05:00

Obrázky: 4

Autor: Dominika Švehlová Foto: Romana Babáková, Šárka Dolanská Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 31323 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Vojtěška sice patří mezi poměrně častá krmiva koní, rozděluje však koňáky na dva tábory; jedni se jí bojí nebo dokonce o ní mluví jako o škodlivém krmivu, druzí v ní vidí mnoho pozitiv a někdy jí přisuzují až zázračné vlastnosti. Jak to tedy s vojtěškou je? V čem je tak specifická a pro které koně je vhodná?

Vojtěška, správně tolice vojtěška, patří mezi bobovité rostliny (zvané také leguminózy, motýlokvěté nebo vikvovité), tedy do stejné čeledi jako například jetel. Pochází původně z Asie, odkud se přes Řecko dostala do Evropy. Pro krmné účely se údajně pěstuje už přes 2000 let; v polovině 17. století byla už známá v Anglii a v tuto dobu se pravděpodobně dostala i do Ameriky. Podobá se jeteli a v době sklizně dosahuje výšky až 1 m. Díky symbiotickým bakteriím žijícím u jejich kořenů je schopná vstřebávat a zpracovávat vzdušný dusík, proto ji není nutné hnojit dusíkatými hnojivy; dokonce sama zlepšuje kvalitu půdy, protože na jeden ha dokáže fixovat až 200-300 kg dusíku. Její kořeny mohou dosahovat do hloubky až 3 m, odkud pak rostlina bere minerály a stopové prvky, které se tak dostanou ke koni. V níže položených oblastech může dát za rok až 3-4 seče, jinak jsou běžné seče dvě.

Přestože je to vlastně luštěnina, pěstuje se jako píce, tedy objemné krmivo, při němž se zvířatům zkrmují stonky a listy vojtěšky. Známe ji především v podobě čerstvé píce nebo sena, lze ji ale podávat „zkrácenou" jako řezanku, či dokonce lisovat do kostek nebo pelet. Pro své obsahové látky, které dokážou velice dobře pufrovat kyselé prostředí, patří mezi velmi špatně silážovatelné rostliny, proto se s vojtěškovou senáží setkáme mnohem vzácněji, než se senáží travní.

tolice vojtěška

V čem je vojtěška „jiná"

Vojtěškové seno nelze srovnávat se senem travním - to ví asi každý. Přestože i ona je zdrojem objemu a vlákniny, je z hlediska svých obsahových látek něco zcela jiného než trávy. A rovnou upozorním, že i z hlediska krmení s ní nelze zacházet jako s travním senem, čili dávat ji koním neomezeně a jako hlavní či jediný zdroj objemu a vlákniny. Podívejme se blíže na nutriční charakteristiku vojtěškového sena sklizeného „včas", tedy před vykvetením:

  • vyšší stravitelnost než u travního sena, což je dáno větším podílem lístků než stonků a menším obsahem vlákniny (celulózy a hemicelulózy) v jejich buňkách;
  • obsah energie vyšší než u travního sena, přibližně stejný jako u jarní pastvy, ale samozřejmě nižší než u jadrných krmiv;
  • vysoký obsah bílkovin včetně celé řady esenciálních mastných kyselin; ten lze srovnat s množstvím bílkovin například v otrubách, čili je výrazně vyšší než u travního sena i používaných obilovin, ale bývá nižší, než u jarní pastvy;
  • bezkonkurenčně nejvyšší obsah vápníku z ostatních běžných krmiv podávaných koním;
  • obsah fosforu odpovídá přibližně množství tohoto prvku v obilovinách i travinách;
  • obsahuje celou řadu dalších minerálů, stopových prvků a vitamínů.

Pro porovnání obsahů důležitých živin v nejběžnějších krmivech určených pro koně se můžete podívat na následující tabulky (podle stránek Government of Alberta, Agriculture and Rural Development a Alfalfa Hay Farm)

Tabulka 1: Srovnání množství energie, bílkovin a vápníku ve vojtěšce a některých travinách (podle stránek Government of Alberta, Agriculcure and Rural Development)

pícnina energie (Mcal/kg) bílkoviny (%) vápník (%)
vojtěška 2,3 15-18 1,3
bojínek 1,95 6-9 0,4
sveřep 2,05 6-11 0,3
jarní pastva 2,4 20-26 0,4

(hodnoty jsou uvedené na 100 % sušiny)

Tabulka 2: Srovnání obsahu vlákniny, energie, bílkovin a fosforu v obilných krmivech, vojtěšce a bojínku

krmivo Vláknina (%) Energie (Mcal/kg) Bílkoviny (%) Fosfor (%)
Pšeničné otruby 11 3,3 16 1,3
Rýžové otruby 13 3,5 14 1,6
oves 11 3,3 12 0,35
kukuřice 2,5 3,85 9 0,3
ječmen 6 3,7 13 0,38
Vojtěškové seno 28 2,3 17 0,24
Bojínkové seno 35 1,95 7 0,2

(hodnoty jsou uvedené na 100 % sušiny)

Vojtěška stokrát jinak

Na seno se má vojtěška sklízet před vykvetením, aby byla stravitelnější a výživnější. Má pak hodně lístků a ty se snadno olamují a drolí; tím seno ztrácí na kvalitě a stravitelnosti. Lístky totiž obsahují 50-75 % sušiny, 75 % bílkovin a 90 % karotenu z celkového vojtěškového sena.

Pokud vojtěškovému senu opadají lístky, což se poměrně často stává při méně šetrném zacházení, výrazně klesá jeho výživná hodnota i stravitelnost!

Kvalitní vojtěškové seno má být zelené, na omak měkké, s vysokým podílem lístků, voňavé a bez příměsí. Podobně jako travní sena nemá mít vlhkost vyšší než 15 %. Pokud se vojtěškové seno lisuje, pak je lepší dělat malé balíky; velké nejsou vhodné především proto, že s vojtěškou se špatně manipuluje: je problém ji z balíku odebrat (dlouhé a tuhé stonky) a často při této manipulaci dochází k olámání lístků. Pokud by se před koně postavil přímo celý velký balík, je velká šance, že jednak dojde ke zbytečně vysokým ztrátám (uvádí se až 40 %) a jednak budou koně překrmení. Vojtěška jim většinou velmi chutná a protože má méně vlákniny než seno travní, pocit nasycení se dostaví později a už budou mít v sobě možná zbytečně mnoho energie i bílkovin.

Proto se má podávat koním pouze jako část krmné dávky (nikoli jako jediné krmivo) a není tudíž ani nutné ji mít k dispozici v podobě sena. Může se přidat například do žlabového krmení v podobě řezanky nebo kostek (slisovaná řezanka do kostky o velikosti asi 5 x 5 cm) či pelet (válečky o velikosti asi 0,5 x 1,2 cm). Výhodou těchto produktů je, že nedochází k takovým ztrátám cenných živin jako u sena. Na druhou dodají koním ještě méně strukturální vlákniny, proto k nim musí mít k dispozici i běžné travní seno.

Kterým koním dávat vojtěšku

Musíme vycházet z důležité skutečnosti: vojtěška obsahuje více energie, bílkovin a vápníku než většina travních sen a více bílkovin a vápníku než běžné obiloviny. V koncentrované podobě (čili vysušená vojtěška s vysokým podílem lístků) je to jakási bílkovinná a vápenná „bomba", což je pro některé kategorie koní přínosné, pro jiné zase nevhodné.

Velkou potřebu bílkovin mají ti koně, kteří vyrábějí „hmotu" - buď rostou, nebo v sobě nesou rostoucí plod, či tvoří mléko. Je proto důležitou (a někdy i hlavní) součástí krmných dávek rostoucích hříbat, vysokobřezích nebo laktujících klisen. Samozřejmě to neznamená, že ostatní koně nesmí vojtěšku ani vidět; je však třeba její množství odměřit tak, aby společně s dalšími komponentami krmné dávky jim dodala živiny v odpovídající výši. Pokud mají totiž koně neomezený přístup k vojtěšce nebo jí dostávají zbytečně mnoho, mohou začít tloustnout a nadbytek bílkovin může snížit jejich výkonnost; část energie, kterou dostanou v krmení a kterou by jinak spotřebovali na své výkony (především ty špičkové), využijí na odbourání dusíkatých látek vzniklých zpracováním bílkovin na jiné formy energetických sloučenin.

Vojtěška ale může být prospěšná ještě jinde: protože obsahuje málo rozpustných cukrů, je v odpovídajících dávkách bezpečná pro koně trpící metabolickými problémy, například rezistencí na inzulín či zátěžovými rhabdomyolýzami (černé močení a spol.), nebo jsou náchylní na laminitidu. V těchto případech se často doplňuje tuky a samozřejmě vlákninou v podobě dietního lučního sena.

Zajímavost: Jarní pastva, plná lístků, může mít až 20-26 % bílkovin, středně zralé vojtěškové seno jich má 16-18 %.

U koní, kteří skoro nic nedělají - a proto není vhodné jim dávat jádro, může vojtěška také najít uplatnění, například v situacích, kdy nemají k dispozici kvalitní seno a trpí nedostatkem bílkovin. Podobně může pomoct přibrat hubeným koním, kterým dodá bílkoviny potřebné pro tvorbu tělesných tkání včetně svaloviny. Také koně, kteří přišli do tréninku, budou potřebovat více bílkovin na posílení kostí a nasvalení; i jim může vhodná dávka vojtěšky pomoct.

Vojtěškou lze šikovně využít jako zdroj biologicky dobře dostupného vápníku; už v poměrně nízkých dávkách může dobře vyrovnat nadbytek fosforu způsobený například zkrmováním otrub či obvyklých obilovin, ale může pomoct například i koním s nekvalitní rohovinou.

V neposlední řadě je dobré zmínit, že tato rostlina je i zdrojem vitamínů A a E, dále B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B5 (kyselina pantotenová), H (biotin) a B9 (kyselina listová). Má kromě vápníku a hořčíku také hodně stopových prvků, mezi nimi i kobalt, který umožňuje syntézu vitamínu B12, podporujícího vstřebávání a využívání železa.

Vojtěšku je prostě třeba považovat za krmivo jako každé jiné - jsou koně, kterým prospěje, jiným koním neublíží a některým nemusí dělat dobře. V tabulce je uvedený příklad obsahu živin ve vojtěšce a potřeby těchto živin u jednotlivých kategorií koní. Můžete si udělat obrázek o tom, komu pomůže a v jakém množství...

Tabulka 3: Srovnání obsahu energie, bílkovin a vápníku vojtěšky s orientačními potřebami jednotlivých kategorií koní.

požadavky Energie (Mcal/kg) Bílkoviny (%) Vápník (%)
vojtěška 2,3 15-18 1,3
odstavčata 2,9 15 0,65
ročci 2,8 13 0,45
chovné klisny 2,4-2,6 10-14 0,4-0,5
koně v záchově 2,0 8 0,3
pracující koně 2,5-2,9 10-11,5 0,35

(požadavky jsou uvedené na 100 % sušiny)

Schvácení, nadýmání a křivé nohy

Mýty ohledně vojtěšky - nebo obecně bílkovin - jsou v lidech hluboce zakořeněné. Například ten, že z vojtěšky se koně schvátí. Mohou. Ale není to samotnou vojtěškou - může to být tím, že na ni nebyli zvyklí a najednou se k ní dostali; v tomto případě je schvácení následek náhlé změny krmení bez předchozího navyknutí. Vojtěška také může podporovat tloustnutí koní - a tlustí koně se pravděpodobněji schvátí, než koně v normálním výživném stavu.

Pokud jste se rozhodli přejít z travního sena na vojtěškové, musíte koním postupně přidávat vojtěšku a ubírat travního sena, a to po dobu aspoň 10-14 dnů. To stejné platí i pro pastvu na vojtěšce; tu ostatně nelze koním doporučit po celých 24 hodin denně.

Podobně se lze dívat i na vznik vývojových ortopedických vad u rostoucích hříbat; vojtěška a bílkoviny jsou pro ně velmi důležité v dostatečném množství, pokud se to ale i s nimi přehání, koně se překrmí, mohou rychleji vyrůst a objeví se křivé nohy nebo jiné ortopedické problémy.

Mýtus o nadýmání z vojtěšky (nebo jetele) přišel od chovatelů krav. U nich se potrava dostává nejdříve do bachoru, kde bakterie začnou kvasit dostupné živiny za tvorby plynu. Protože vojtěška má stravitelných živin hodně, rychle v bachoru zkvasí a plyn se nestihne odstranit, naopak se promíchá s přítomnou tekutinou a stává se z něho pěna; kráva se nafoukne. U koně však přichází potrava nejdříve do žaludku, pak do tenkého střeva. Zde stravitelné živiny zpracují enzymy a plynu vzniká minimum. Kvašení probíhá teprve ve slepém a tlustém střevě, kam se ale dostane už jen málo stravitelných živin z vojtěšky, takže ani zde nehrozí nebezpečí nadýmání. Samozřejmě opět za předpokladu, že je kůň na vojtěšku navyklý nebo že si na ni navyká postupně.

Nějaká negativa? Tak přece...

Samozřejmě nic na světě není ideální a je třeba si dávat pozor i na některé věci u krmení vojtěškou.

Například na to, že vyšší množství bílkovin, ač je zdravými jedinci bez problému tolerováno, nemusí být dobré pro jedince trpící onemocněním ledvin či jater. Jak jsem se již zmínila výše, především u koní podávajících vysoké výkony může vést ke snížení výkonnosti, protože jim „ubírá energii". Negativní dopad má ale také na kvalitu stájového vzduchu; kůň, který přijme více bílkovin, než kolik jeho tělo využije ke stavbě tělních tkání, degraduje jednotlivé aminokyseliny na uhlík, vodík a kyslík, které například využije jako zdroj energie, a dusík - a ten musí vyloučit močí z těla ven. Koně tak více močí a z jejich moče uniká do vzduchu velké množství čpavku (dusíkatá sloučenina), který se ve stáji hromadí a silně dráždí dýchací cesty. Koně krmení vojtěškou (ale nejen oni!) proto musí mít k dispozici dostatek vody jako náhradu za vyloučenou moč, a ideálně i prostředí beze stěn a stropu.

Zajímavost:
Travní seno obsahuje hodně vlákniny, která na sebe váže ve střevě koně vodu. Díky tomu může kůň „nacpaný" senem tuto vodu využít například ve vytrvalostním ježdění, ale naopak je těžší a tedy i pomalejší v dostizích. Vojtěška má tuto schopnost výrazně nižší než tráva, proto není na jedné straně dobrým zdroje vody pro endurance, ale může vyřešit hmotnost koní před dostihem.

Koně s poškozenými ledvinami také budou špatně snášet zvýšené množství vápníku, které jim vojtěška dodává, i když zdravým jedincům nevadí ani pětinásobky doporučeného množství, pokud mají k němu adekvátní množství fosforu.

Nakonec je třeba zmínit i riziko vzniku střevních kamenů, které souvisí právě s touto pící. Jedná se o kameny, které mohou mít v průměru až 30 cm; okolo malého jádra - nidusu - se začnou tvořit vrstvy hořčíku, fosforu či amoniaku, které precipitují z roztoku do krystalické sloučeniny zvané struvit. Za celý život nemusí koni nijak ublížit, na druhou stranu mohou být příčinou zácpy, pokud střevem cestují a dostanou se do nějakého zúžení. Přestože se zatím neví, proč tyto kameny vznikají, podle některých studií se vyskytují častěji u jedinců krmených vojtěškou (obsahují hodně hořčíku a bílkovin), ale určitá vina se připisuje i rýžovým nebo pšeničným otrubám - (hodně fosforu, hořčíku a bílkovin). Zároveň se na všem může podílet nedostatek vlákniny, takže střevní peristaltika není dostatečně stimulovaná a minerály se ve střevě snáze začnou „kupit" na jednom místě.

Zatím jsme ještě nerozvedli jednu velmi pozitivní vlastnost vojtěšky, a to je schopnost neutralizovat kyseliny. Kromě toho, že překáží tvorbě vojtěškové senáže, se totiž téměř zázračně podílí na hojení žaludečních vředů. A o tom si blíže řekneme zítra.


Zdroje informací a doporučené čtení:

G. E. Shewmaker a kol.: Alfalfa - The high-quality hay for horses. National Alfalfa Alleiance - kompletní informace o vojtěšce, jejím krmení, včetně návrhů krmných dávek pro různé kategorie koní.
Alfalfa Horse Feeding Facts
. Webová stránka Alfalfa Hay Farm - poučné vyvrácení mýtů o vojtěšce.
KER Stuff: Forage: A Fluid Reservoir for Horses. KER Equinews - článek zmiňující se o vázání tekutin travním a vojtěškovým senem ve střevech koní.
A. Rodiek: Hay for horses: alfalfa or grass? Proceedings, 31st California Alfalfa & Forage Symposium, 2001 - obsáhlý text zabývající se problematikou krmením vojtěškovým a travním senem, obsahem živin a vhodností pro jednotlivé kategorie koní, jejich výhod a nevýhod včetně ekonomické otázky.

Připojené obrázky

Připojené články

07.07. 2010 12:00 Čas léta - čas sena
21.07. 2010 13:00 Seno – uživí naše koně?
01.08. 2012 16:00 Píce – základ života

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. LucieS

    jediná píce

    16:51 - 15. 08. 2012

    Na cestě středozápadem USA jsem si všimla, že pokud se někde něco pěstuje, je to vojtěška pro koně, kteří byli všude. Nic jiného se tam pěstovat nevyplatí, musí se zavlažovat atd., a "seno" je asi jediná věc, kterou se zase nevyplatí odněkud dovážet.
    Koně tam měli jako seno jen vojtěšku, nic jiného.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 4.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: