Protože je dobré mít před rozmary přírody náskok, podívejte se s námi na rady pro majitele koní ze zátopových oblastí v Americe nebo v Austrálii. Třeba jen pro inspiraci.
Plán by vám měl dát odpověď na tyto otázky:
Povodně jsou jednou z nejčastějších přírodních katastrof, se kterými se majitelé koní setkají. Mnoho jezdeckých areálů stojí právě v zátopových oblastech a jsou majitelé, kteří se s touto hrozbou musí naučit žít. Život v zóně stoleté vody neznamená, že když se tudy jedna stoletá voda prožene, je zase na sto let pokoj. Znamená, že jde o povodeň, jejíž průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen 1x za sto let. Jinými slovy, je pravděpodobnost 1:100, že se v daném roce taková povodeň objeví. To není zanedbatelná pravděpodobnost.
Povodně mohou vznikat pomalu, nebo náhle a bez varování. Pomalu stoupající hladiny vod jsou typické na dolních tocích řek a zvýšení hladiny se dá předpovídat. Bleskové povodně přicházejí rychle, nečekaně a s velkou rasancí.
Pokud s nebezpečím počítáme a máme nouzový plán, je šance snížit škody a utrpení. Jaká jsou rizika ve vaší stáji? Pečlivý majitel stáje si zjistí, v jaké oblasti své koně má, kam se v případě velké povodně voda může rozlít. Jak jste na tom, si můžete podrobně prohlédnout třeba na www.dibavod.cz, ale v době psaní tohoto článku mi odkaz nefungoval. Nejlepší je informovat se přímo u příslušného obecního úřadu.
Stáje v zátopové oblasti – prevenceSnížit případné ztráty při povodních lze promyšlenou stavbou a vhodným umístěním. Důležité je mít zajištěnou přístupovou cestu. Velmi riskantní je stavět stáje v říčních nivách. Pokud tam máte pastviny, mějte připravené výše položené místo, kam můžete koně odvést, když vám voda zaplaví níže položené evakuační cesty. Ideální je, pokud mají koně sami do takového místa přístup. Výše položený výběh o rozloze cca drezurního obdélníku by měl pro 4 koně na pár dní stačit. I v rozlehlé, rovné záplavové krajině, kde výška vody zřídka překročí jeden metr, si vybudujte vyvýšené místo, kde mohou koně přečkat povodeň. Máte-li dostatek času, zachraňte co nejvíce sena, které přeložíte na místa, kde nehrozí promáčení nebo navlhnutí.
Jste ve výhodě, pokud máte vytvořený pro svou rodinu i zvířata evakuační plán. Zajistěte, aby každý člen rodiny nebo pracovník, člen klubu tento plán znal a nemuseli jste ho vytvářet po kolena ve vodě. Může být úplně jednoduchý. Je dobré mít vytipovaných několik možností evakuačních cest a domluvené nebo vybudované místo, kam eventuelně můžete koně přesunout. Naplánujte si seznam nutných zásob pro sebe a pro koně na nejbližších 72 hodin. Samozřejmě byste měli zkontrolovat vozidlo a přepravník.
Sadu věcí pro nouzovou evakuaci připravte včas a mějte ji tam, kde je snadno a rychle dosažitelná.
Jistě vám nechybí mapa nebo GPS, mobil a v něm čísla na tísňové linky v případě povodně.
Sadu potřebných věcí si samozřejmě přizpůsobíte své konkrétní situaci. Přemýšlejte o ní, dokud je sucho.
Mějte s sebou průkazy koní, případně si koně označte na ohlávce, vhodné je mít při sobě i fotografie koní pro případ, že se během povodně ztratí. V případě rozsáhlé katastrofy a výpadků proudu nespoléhejte na počítač. Je-li kůň už čipovaný, pak je identifikace snadná, pokud je po ruce čtečka… Dobré jsou identifikační značky, které zvířata mohou nosit na hlavě nebo kolem krku, zatímco jsou např. s mnoha jinými ohroženými koňmi na chráněném místě.
V případě nouzového přesunu naložte:
Jste-li s koňmi v zátopové oblasti, je vhodné, aby byli všichni dobře vychováni na nakládání do přepravníku, včetně mladých koní.
Rozhodně se snažte včasnou evakuací předejít tomu, aby koně zůstali odříznuti vodou!
Sledujte pokyny, které se k vám dostanou prostřednictvím médií nebo speciální linky vašeho kraje – obce. V případě, že je nutná evakuace, neváhejte ani minutu. Přesuňte koně co nejrychleji na bezpečné místo dřív, než voda zaplaví cesty.
Pokud dojde k situaci, že koně musíte opustit, zajistěte jim únikovou cestu, sundejte jim deky, sítě proti hmyzu, vše, co by je mohlo ve vodě tížit nebo se tím mohli o něco zachytit. Mnoho koní uhynulo proto, že zůstali ve stájích nebo byli uvězněni ve dvorech. Koně jsou silní plavci a jsou schopní plavat i několik hodin. Ovšem hříbata, březí klisny a staří koně těžko zvládají chladnou vodu a silný proud. Pokud není velká hloubka a nemusí plavat, jsou schopni vydržet i delší dobu ve vodě po břicho. Potřebují pro zahřátí jen hodně sena. Může se stát, že jim nohy po delším pobytu ve vodě otečou, ale obecně bez následků zvládnou stát ve vodě 2-3 dny. Koně z vody nepanikaří jako z ohně.
Koně mohou mít při záplavách kolem sebe spoustu vody, která může být kontaminovaná. Bakterie Escherichia Coli, Salmonela, Giardia a další může voda nést ze zaplavených farem s dobytkem nebo drůbeží, z vyplavených septiků. Koně se sníženou imunitou pak mohou těmto patogenům hůře odolávat, mohou se objevit průjmy, což je problém, pokud není možné koně dostat do méně rizikového místa. Jestliže jsou koně na částečně zaplavené pastvině, přehraďte jim přístup k zátopové hladině a raději jim dovážejte vodu z řádu.
Loni v prosinci prudké povodně na farmě v Gloucestershire vyhnaly stádo 60 koní na malý ostrůvek. Většinu koní se podařilo dostat do bezpečí včas, na ostrůvku však zůstalo ještě 6 koní. Zůstali bez vody a bez krmení, žrali jen bláto a pili vodu. Majitel si na tyto pozemky přestěhoval stádo tři týdny před povodněmi a pronajímatel mu zřejmě nedal úplné informace o možnosti záplav, i když podle organizace na ochranu zvířat (RSPCA) se měl majitel koní zajímat sám o oblast, kam dává koně. Tři hříbata byla utracena (salmonela).
Během záplav a po nich hrozí zvýšené riziko botulismu, které se spojuje s rozkládajícími se těly uhynulých živočichů. Je nutné udržovat koně v čistotě a přísně hlídat, co vypijí a sežerou.
Jedince, kteří nebyli delší dobu očkováni proti tetanu (především více než 2 roky), nechejte přeočkovat. Důkladně hlídejte jakékoli zranění a ihned ho důkladně dezinfikujte účinným přípravkem (například povidon jodid).
Když voda opadne, zůstane všude spoušť, bláto, špína, zápach, připlavené předměty a možná i mrtvá těla… Stáje, přilehlé prostory a předměty je třeba uklidit a zdezinfikovat, aby se nezačaly šířit nákazy, aby se odstranily toxiny a nebezpečné předměty i látky.
Pozornost je třeba věnovat i výběhům, pastvinám a venkovním plochám.
Známým problémem spojovaným se záplavami a pozáplavovou dobou je přemnožení komárů. Jejich larvy žijí v mělkých stojatých vodách a v tomto prostředí se pak líhnou i dospělci. Samozřejmě nemusí se jednat pouze o komáry – i jiný obtížný a bodavý hmyz má rád všudypřítomné vlhko. Řešení je hned několik:
Dlouhodobý pobyt ve vodě, blátě, vlhku – to nemůže dopadnout dobře pro kůži ani pro kopyta. Hniloba kopyt, dermatofytóza, lymfangitida, flegmóna, to jsou pravděpodobné následky, o nichž se můžete dočíst v článku zde na EQUICHANNELu: Bláto a nemoci.
Infekce, především kůže a kopyt, však nejsou zažehnány ani po opadnutí vody. Když se koně vrátí na pastviny a do výběhů, pravidelně je kontrolujte po dobu prvních dvou týdnů, především jejich končetiny. Mnohem snáze podlehnou kožním infekcím, protože v půdě i rostlinách bude pravděpodobněji více bakterií a poroste i tzv. infekční tlak.
Jestliže koně zůstanou delší dobu bez přísunu potravy, zvláště u poníků může docházet k hyperlipidemii. Jde o nekontrolovanou mobilizaci tukových zásob, kdy organizmus reaguje na negativní bilanci energie. Hyperlipidemie je život ohrožující onemocnění (hlavně u poníků, obézních koní, ale i oslů). Může se rozvinout už po jednom až dvou dnech hladovění nebo radikálním snížení krmné dávky. Pokud není včas odhalena – do 3-5 dnů od propuknutí, koně mohou 8.-10. den od začátku hladovění uhynout.
S pitnou vodou však mohou nastat velké problémy i poté, co hladiny okolních toků klesly zpět na normál. Především v případech, kdy koně běžně pili z přítomných potůčků, přírodních napajedel či dostávali vodu z místní studně, se mohou objevit vážné komplikace. Tato voda může být znečištěná, stejně jako půda okolo ní včetně břehů a dna, z nichž pak mohou kontaminující látky postupně unikat do zdánlivě čisté vody. V zamořené půdě se pomnoží celá řada nebezpečných mikroorganismů, ale mohou se zde usadit i různé toxické chemické látky. Je proto důležité nejdříve zjistit, co se nachází proti proudu, kudy protekla záplavová vlna a kudy protéká i potůček určený k napájení koní, odkud pochází voda v místní studni či napajedlu. Rozhodně nenechávejte koně pít, dokud je voda viditelně zakalená, zbarvená a nečistá. Přístup k potůčku koním znemožněte, dokud se neujistíte o jeho nezávadnosti, napajedla a studny vypusťte/odčerpejte, vyčistěte, zdezinfikujte a pak teprve nechejte znovu napustit nezávadnou vodou. Do té doby budete muset koním podávat vodu náhradní.
Nebezpečí otrav z postižených pastvin
Velké škody napáchá povodeň na pastvinách a loukách. Problém je, že tyto vodní laguny bývají často znečištěné kaly ze všech možných zdrojů – od vyplavených septiků, kanalizace, chlévů po vylité oleje, benzín nebo naftu z plovoucích aut. Kal, který se dostává na pastviny, může obsahovat těžké kovy a toxiny. Zaplavená pastvina se celkem rychle vzpamatuje a i když je slehlá, brzy vypadá dobře a na první pohled zdravě. Listy a stonky však mohou obsahovat tyto nebezpečné látky a pokud je zvířata spasou, dopadem je velká zátěž na ledviny a na játra. (V severním Německu byly provedeny testy na pastvinách po povodních. Zjištěn byl jen lehce zvýšený obsah olova a stříbra, ovšem výrazně vyšší obsah kadmia, mědi a zinku a Diuronu).
Co tedy dělat, když je voda pryč a pastvina zase vypadá lákavě?
Když se koně vrátí zpět na pastvinu po delší době "hladovění", může dojít k celé řadě zdravotních problémů. Pokud je tráva znečištěná pískem či zeminou, mohou dostat tzv. pískovou koliku. Pokud je tráva zničená, koně mohou začít okusovat cokoli zeleného, včetně jedovatých rostlin. Nebezpečná může být i nově rostoucí tráva, protože bude pravděpodobně plná fruktanů a lehce stravitelných živin. Koním pak hrozí průjmy, koliky a schvácení, podobně jako na čerstvé jarní pastvě.
Nezkrmujte seno sklizené z ploch postižených záplavami, může zrovna tak obsahovat těžké kovy a jedy.
„Ve vodě přežívají a jsou schopné se rozmnožovat mnohé bakterie, ze kterých jsou nejčastější Campylobacter jejuni, C. coli, Escherichia coli (E.coli), Legionella spp., Pseudomonas aeruginosa, Salmonella spp., Shigella spp., Yersinia enterocolitica a jiné. Mnohé z nich mohou přežívat ve vlhké půdě i několik týdnů nebo měsíců. Je žádoucí nezkrmovat mokrý, povodněmi zasažený porost. Před využitím luk a pastvin je vhodné je nechat prosušit a nechat choroboplodné zárodky deaktivovat slunečním zářením, teplem a suchem. Nový, čerstvě vyrostlý porost je zcela bezpečný ke zkrmení. Ulehlý porost po zaplavení není vhodný ke krmení pro zdravotní riziko a ani z dietetického hlediska, pro vyplavení živin."
MVDr. Martin Jánošík, vrchní veterinární inspektor
Mnoho z vás právě bojuje s následky povodní, má koně ustájené jinde a čeká spoustu dřiny s odstraněním škod a obnovením areálu. Rodí se zkušenosti, které se pro příští návrat vodního živlu mohou hodit ostatním. Třeba pro plánování vlastní protipovodňové strategie.
Ostrov Naděje v Běstvinách u Dobrušky se ponoří do sváteční atmosféry. Už tuto sobotu 13. prosince od 1...
Pět, čtyři, tři… a kruciš! Jistě víte, že si parkuroví jezdci odpočítávají cvalové skoky před odskok...
