Víte, čím tahat přepravníky?

7. 3. 2012 Tomáš Förchtgott Autor fotek: archiv autora, archiv Katky Lipinské

Před časem jsme se mohli poučit z krizových situací, jak je vidí odborníci např. v USA a jak se především snaží minimalizovat rizika při přepravě důkladnou přípravou, či zmenšením důsledků, když už se stane nenadálá událost. Dnes se zkusíme zaměřit na tažná vozidla, vhodná na tahání koní jako taková.

Drtivá většina koňáků, pohybujících se po našich silnicích s koňmi za zády používá soupravu, tudíž tažné vozidlo a za ním připojený přívěs.

Především si musíme uvědomit způsob a účel, pro jaký chceme dané vozidlo využívat. Na jedné straně chceme co možná nejlevnější variantu s co nejmenší spotřebou, aby bylo hezké, praktické pro "normální" ježdění a přitom bylo schopné bez problémů utáhnout těžký přívěs na dlouhé vzdálenosti...

Ideální představa. I pro mě. Takové auto neexistuje. Buď chci tahat koně poměrně pravidelně, samozřejmě s maximálním využitím prostoru, po četných závodech i na delší vzdálenosti, nebo jen občas v případě nutnosti a mít po ruce pokud možno běžný vůz, schopný dočasně zastat i těžší práci. To jsou ale dva zcela odlišné způsoby využití.

Varianta 1: pravidelné ježdění s koňmi

Podle zkušeností nejen mých, jsou dvě možnosti:

A) Buď pořídím skutečně terénní vůz, záměrně používám slovo skutečně, protože z hlediska konstrukce se jeví takové vozidlo jako nejvhodnější - má totiž pevný rám, ve kterém jsou namontovány motor, převodovka, zpravidla tuhé nápravy a na něm přišroubovány díly karoserie i tažné zařízení. (Nissan Patrol, Terrano, Land Rover Defender, Toyota Land Cruiser,...)

  • Off-road Ford MaverickVýhody - pevná stabilní konstrukce, robustnost, váha vozidla samotného vzhledem k váze naloženého vleku - což já osobně považuji za zcela zásadní nejen v krizových situacích, k tomu samozřejmě velkoryse dimenzované brzdy, relativně jednoduché ovládání, možnost servisu, dostupnost dílů, jednoduché výměny brzd, spojek, výdrž vozidla i v dlouhodobém zatížení bez nutnosti zásadních oprav, zpravidla předimenzování tažných možností vůči potřebám, nesmím zapomenout pokud možno volitelný pohon 4x4, v kolika případech už pomohla čtyřkolka, že?
  • Nevýhody - spotřeba, ale vzhledem k absenci složitostí i při obyčejné výměně žárovky v předním světlometu či nutnosti servisu složitých elektronických systémů se v celkovém součtu výdajů za provoz a opravy může výrazně smazat, dále pak horší manipulace v městském provozu, jistě z běžných praktických potřeb každý z nás najde nějakou další. Ano, ještě jedna by tu určitě byla, jistá míra nekomfortu, spojená s celkovou koncepcí vozidla.

B) Pořídím dodávku či minibus, se kterým můžu provádět i jiné činnosti ve firmě - rozvážka zboží, převoz materiálu, osob atd.

  • Výhody - velikost a variabilita vnitřního prostoru, pohodlí hlavně při dlouhých cestách po zpevněných komunikacích i pro vícečlennou posádku, možnost spaní na vícedenních závodech. Pozor však v některých případech na poddimenzování objemu motoru vzhledem k četnosti tahání těžkých přívěsů, dále pak stejně jako výše uvedené offroady relativní konstrukční jednoduchost a s tím související servisní náklady.
  • Nevýhody - vzhledem k prioritnímu využití relativně "měkká" konstrukce, stává se totiž, že při použití předního náhonu se vozidlo může při častém těžkém provozu trvale deformovat po celé délce karoserie, navíc u nápravy, na kterou je kladena mimořádná zátěž nejen při přenosu velké síly, ale je zatěžována i odstředivými silami v protiváze při zatáčení, dochází velmi brzo k nadměrnému opotřebení kloubových hřídelí, uložení nápravy a tudíž velmi nebezpečné zhoršení ovladatelnosti takového vozidla. O nutnosti výměn celých bloků náprav a poháněcích hřídelí s klouby a s tím spojených nezanedbatelných nákladů ani nemluvě...

Osobně bych doporučil, když už dodávku na tahání, tak s pohonem zadní nápravy např. Ford Transit či Mercedes Sprinter. Tam však můžou nastat problémy na sněhu a ledu, chce to opravdu dobré zimní obutí a zkušenosti řidiče :-)

U obou variant je zcela zřejmá výhoda, zejména u starších modelů, dlouhodobá životnost, samozřejmě spojená s kvalitním průběžným servisem. Znám terénní auta, která tahají už deset let nejen koně, ale i jiná auta ze zahraničí na přívěsu, mají najeto i 700 tisíc km a stále jedou, i přítele, který má VW Transportér, ale řadu T4, který má najeto milion...

U novějších modelů je samosebou více elektroniky, nutné nejen k ovládání motoru, ale s tím souvisí i větší možnost poruch a závad, o nutnosti navštívit servis i na výměnu žárovky jsem se už zmínil...

Zcela zásadní je u mne v obou případech vzhledem k bezpečnosti nejen vlastní, celková robustnost vozidla, řízení a zejména brzdy. V případě velkého a těžkého vozidla nehrozí v krizové situaci, např. prudký závan bočního větru, tlaková vlna protijedoucího kamionu či panika koně v přívěsu, že by nebylo ve vašich silách celou soupravu zvládnout. Byl jsem u případu, kdy vozidlo i s přívěsem bylo doslova odfouknuto s přívěsem i s koněm v zimě ze silnice, byť bylo s náhonem na všechna kola, ale bylo to menší SUV. Sám jsem pak zažil s kolegou v dodávce, kdy my sami jsme málem při výjezdu z lesa v cca čtyřicetikilometrové rychlosti byli odfouknuti orkánem vanoucím od mořského pobřeží. Naštěstí vše dobře dopadlo a nemuseli jsme řešit, co se zvířaty cca 2 000 km od domova v zimě v cizí zemi.

Varianta 2: občasné převezení koně

Jednou za čas chci při běžných potřebách odvézt svého koníčka do vedlejší vsi na veřejný trénink či hobby závody, navíc chci mít po ruce možnost rychlého odvozu v případě nemoci či drobného zranění.

Zase jsou tu v podstatě dvě varianty:

A) Již zmiňované SUV, to znamená, vozidlo někdy vskutku i reprezentativní - Mercedes řady ML, BMW X5, mezi velmi povedené patří i např. Hyundai Santa Fe atd...

  • Výhody: opět náhon 4x4, vesměs ale založený na elektronice, spojené se systémem ABS, EDS, ESP, takže bez vůle řidiče, ve většině případů váha vzhledem k přívěsu, (o menším SUV jsem se také zmiňoval výše) s tím souvisí výkon motoru a brzdy.
  • Nevýhody: absence pevného rámu, elektronika, se kterou při poruše na silnici ale skutečně nikdo nic neudělá, poměrně vysoké nároky na servis a provozní náklady.

Přepravní souprava - Mazda 3 a jednokoňský přívěsB) V podstatě pořídit velké rodinné auto nejspíše kombi, ale tady bych se pozastavil nad tím, jak se někteří nechají zviklat a přiloží ke svému ještě dalšího koně ze stáje a průšvih je na světě.

  • Výhody: normální použití vozidla v běžném provozu, momentální spotřeba.
  • Nevýhody: nebezpečná jízda takových souprav, pokud nevlastníte např. Volvo XC 90 či Audi Allroad minimálně s dvouapůllitrovým motorem. Každý by si měl uvědomit, že Octavia Combi na takový provoz opravdu není konstrukčně přizpůsobená, byť má v TP 1600 kg na kouli, toto je údaj MAXIMÁLNÍ možné váhy, přitom však musí být splněny i limity pro připojitelnost vozidel vzhledem k okamžité hmotnosti, nehledě na opotřebení brzd, spojky, motoru jako takového, o předních nápravách ani nemluvě, o vlivu velikosti boční plochy přívěsu (jednokoňka má stejnou plochu jako přívěs pro dva koně, navíc je mnohem mnohem méně stabilní) při prudkém větru. Takže po ujetí cca 30 000 km v soupravě budete muset nechat dělat generálku nejen motoru, spojky, ale i nápravy, kloubová hřídel u Octavie stojí cca 8-12 000 Kč. Dobrou variantou v tomto segmentu se jeví na první pohled lákavé dvě tuny na kouli u vozů např. VW Sharan, Ford Galaxy a podobně, ale bohužel jsou vesměs založeny na platformách menších bratříčků - kombíků a dochází tam vzhledem k velikosti a váze auta samotného, natož s přívěsem, k častějšímu opotřebení zásadních dílů.

Závěrem, jak se rozhodnete, je samozřejmě na vás, ale mějte na paměti, že po silnici nejedete sami, že dennodenně dochází ke krizovým situacím, a neexistuje nikdo, kdo by se mohl řídit pravidlem, že mně se nemůže nic stát. Můžete být řidič kdovíjak schopný a zkušený, nikdy nevíte, kdo vás právě předjíždí na plné čáře či jede proti vám. On přívěs z Hornbachu naložený skříňkou je zcela něco jiného než přívěs se dvěma koňmi!

Ještě dodatek - speciální malé přepravníky pro dva koně je jistě zajímavá možnost, ale to něco stojí a je to v podstatě jednoúčelová záležitost, navíc dodnes sám nechápu možnost váhové využitelnosti takových aut. Jsou všechna s max. váhou do 3500 kg (řidičský průkaz skupiny B, není nutný tachograf, karta řidiče, přestávky v jízdě atd...). Počítejte se mnou: vozidlo bez nákladu váží 2200 až 2500 kg. Budeme počítat střed 2350kg. Řidič a další dva váží cca 250 kg, sedla, cajky, deky, pro vícedenní závody ještě další věci, řekněme cca 300 kg. To nepočítám varianty s obsaditelností pěti osob. Momentálně jsme na váze 2900 kg. Jeden menší parkurák či drezurák váží okolo 500 kg. Pokud mám dva větší, každého o váze cca 600, 650 kg? Když mám obludu o váze 700 kg, tak jsem už jenom s ním samotným přes limit a zkuste se nechat zvážit na rakouské celnici v Mikulově... Nedoplatíte se.

Jistě, mnozí z vás mají na věc svůj názor či různé zkušenosti z praxe. Toto, co jste právě dočetli, však vychází nejen z mých praktických zkušeností z dlouhodobého provozu s koňmi za zády...

Příště se podíváme na různé typy a varianty vozíků, budu se snažit zohlednit možnosti a míru bezpečí jak v provozu, tak vzhledem ke koním a jejich pohledu na věc.

Autor článku Tomáš Förchtgott se dlouhodobě zabývá přepravou koní na profesionální úrovni - www.horsetrans.cz, spolupracuje i s projektem Koňská záchranka www.konskazachranka.cz.

Podobné články

Slovenská vytrvalostní jezdkyně Dominika Malíková Kleinová suverénně zvítězila v žebříčku FEI pro rok 2023. Jaká byla její cesta na vytrvalostní…

Dostihy jezdí jedenáctou sezonu, přičemž prvních osm let absolvovala vždy jen pár startů za rok. Poté, co však před třemi lety nastoupila k trenéru…